Full text of "Básňe Gana Hollého, widané od Spolku milowňíkow reči a literaturi slowenskég ..."

This is a digital copy of a book that was preserved f or generations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project
to make the worlďs books discoverable online.

It has survived long enough f or the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject
to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books
are our gateways to the pást, representing a wealth of history, culture and knowledge thaťs often difficult to discover.

Marks, notations and other marginália present in the originál volume will appear in this filé - a reminder of this book' s long journey from the
publisher to a library and finally to you.

Usage guidelines

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken steps to
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying.

We also ask that you:

+ Make non-commercial use of the filé s We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for
personál, non-commercial purposes.

+ Refrainfrom automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the
use of public domain materials for these purposes and may be able to help.

+ Maintain attribution The Google "watermark" you see on each filé is essential for informing people about this project and helping them find
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner
any where in the world. Copyright infringement liability can be quite severe.

About Google Book Search

Google's mission is to organize the worlďs Information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers
discover the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web

at |http : //books . google . com/

^'^^

# "J*^-

'^:'/^^

ILi(%:

t^gíŕ.

č^

l^BRARY

*^NlVERSfTY OF
CAIIFORNU

BÁSNE

GANA HOLLÉHO.

Vf IDAHi OD

SPOLKU

MILOWŇÍKOW REČI A UTERATURI SL0WENSKÉ6.

ŠTIROCH ZWAZKOCH.

Z W A Z E K IV.

8 prcdstawením Dodawkem k I. Zwazku.

W B U D 1 Ň E
Literami Kráľ. Uhek. Univers. Ťiskárňe.

M. DCCC. XLII.

Pé- 5-438
v^4

Ôdu pod Méhom IVowi Kwítek od Pána
Oana HoUého Časém swím zloženú, gakožto k
pówodnim geho Básňáin^ a síce ohledňe Roz-
vrhu gegich, k Pesňám I-ho Zwazku prínáleža-
gicii^ w Dodawku, prítomnému poslednému Zwa-
zku, kterí preložené geho Básne w sebe obsa-
boge, predstaweném , wážnému Čitatelstwu též
zďelugeme, a spolu Widáňí toto zawiráme, s tú
Náďegú, že od welocíeného Obecenstwa wdki-
ňe prigaté buďe.

W Buďíňé 21 Ledna 1843.

Widawatjelé.

552

tlKAZATEIi.

Dodat»ek k 1-mu Zwazku*

Nowi Kwitek

PROZÓDIA,
O Dlho- a Krátkozwučnosfi Slowek ..
PrawidU s Položená .^.m^^.^'.^.m«.m«..^..^
— z Wisloweňá .......««-.«.«.««..«...««..,

O Weršoch i.^..., — ^ ^

Werše gednoduché .m«...» ^^^.^^...mM.

— zložené .^ — „ .M.^.^^.M....m..

Rozmeri Pesňí w prwém 2Swazku obsáhnutícli .^.m...

BA$;ŇE PRELÓŽ^N]^:

HRDINSKÉ.
Titir, Wirgiliowa Selanfta I. ,^ — ««^.^....«« — .^,.....mm-..

Aleksis, II.

Palémon, . . . . IK.
Pollio, . . , . .IV,
Dafnís, . . ." . . V.

SiWn, VI.

MeliWg, , .Vil.

Čarowňica, . . . VIII.
Méris, ..... IX.
éallus, ... . • Xi

Paatír, aneb Wolári, TeokríiOwa Selanka IX.
Hoinérowég llíádi Spew I. ..,^......«.».......„»,.«.......«...«.

ELEGIAGKÉ.
Pillis Demofonowi, List druhí z Heroíd Owídia
Ariadna Tézégowi, List ďesátl s tíchže ..^.m^..........

Tirteowe Pes&e woganské. Pescň prwná .............

-r- — — — druhá .««....„..M

— ,— — — treU .„^.^

— štwrlá

5ŕr.

3
3
G
25
26
4i
46

53
56
69
64

72
75

78
81
83
85

102
107
11i
113
113
115

UKAZATEIi.

Dodai»ek k 1-mu Zwazku
Nowi Kwitek

PROZÓDIA,
O Dlho- a Krátkoswučnosfi Slowek
Prawidia s Položená

— z Wisloweňá ...„-««.«..,^«^.m....-.,.....^--m««...

O Weršocli ím«..., . . — — ^

Werše gednoduclié .m....»» ......^.^^ ...^...^m,

— zložené .^ »....^.^M,....^...w.,»..M^^. .

Rozmeri Pesňi w prwém 2Swazku obsáhnutích

BA^ŇE PRELÓŽ^NŔ

HRDINSKÉ.

Titir, Wirgiiiowa Selanfta I. ^ — -^.^^..^m. .-^-.m-.

Aleksís, II. ..„ .. «.^...,^ ».^^M-.-««.~^ «,

Palémon, . . . . IK.
PoUio, ... . . IV,

Dafnis, . . .• . . V. ^....«...,.«m«...

SiWn, Vi. M....J,

Melibég, . . . .Vil ..

Čarowňica, . . . Vili. ,^ «..,

Méris, ... . . IX. .uw

éallus, .... . • X» ^

Pastír, aneb Wotári, TeokríiOwa Selanka IX. .
Homérowég lliadi Spew I. -.,«««.««.....«...««-««....

BLEGIAGKÉ.
Pillis Demofonowi, List druhí z Heroíd Owídia
Ariadna Téiégowi, List ďesáti s tíchže .^»^^^,
Tiiteowe Pes&e woganské. Pescň prwnú ...........

— — — . — druhá ...........

— .-^ — . — treU .,

— . -^ — — štwrtá

5ŕr.

.3
3
G
25
26
4i
46

53
56
59
64

72
75

78
81
83

102
107
111
113
113
115

L I R I c K. É.

Horácowe Ódi.

Taliarchowi ...^m«m..
Lámiowi ...^«^.^.M.M.«.
Delliowi — — ,...-

Na Žbán

Na Chlapca (Siahu)
Licínowi .^„.M...^.....^,

Na swoge Pesňe
Wirgiliowi .„M-M«...
tomuže ..„^^..^.

Na domácu Woguu pod Menom Lodi

Leukonoi — -f- -....

Lídii

Torkwátowi «^....-«-«^^...«^^^.«^„.„^.«..«.

Prátelom ^ „^^

Seksiôwi .,.,-- ■„,.■■■■■ ,. ,, „■■ n.. ,„■,_.

Plankowi „.^„..^ ^hm«.^m..«..^.^««...«.

— — Na Burilelow

.116
117
118
119
120
120
121
122
123
124
125
125
126
. 127
. 128
. 129
130

WIRÔILIOWA ENEIDA.

Spew prwnf .

— druhí .

— trefí .

— štwrtí .

— pátí_

ž^stí

ródmi

osmí .^^
ďewáti ^

ďesáti

gedenáati
dwanásU ..

133
155
178
198
218
243
269
292
313
336
362
388

DODAW13K U PElilÉÁn

Z W A Z K U I.

IVOWI KWITEK.

císarsko-králowskA WIWÍSENOSŤ,

AMÁLIA MARIA

HERMlKA,

ARCIKŇEŽNA RAKÚSKA. PANI HWEZDOKRÍŽOWÉHO RÁDU,
OPÁTKIŇA TEREZINSKÉHO ZEBIANSKÉHO USTAWU

DÁM NA BBAĎB PRAZSKŽM,

CÉRA OEHO Cis.-KRÄI. UnEWfófiliOS'íl

f 9 « 1^ f A

ARCIWÍWODI RAKÚSKEHO, NÁDWORSÍKA

KRÁĹOW8KÉHO NÁMESTNÍKA KRÁLOWSTWA UHERSKÉHO Aď.
a« GAR uťbškSe ha am kwitnúcí,

DŇA 13 UJSORA 1842 R. DO RAGA PRENESENÍ.

W pewních nad Dunagem Hradoch
Rozkošní wiwínol sa Kwet/
Peknoslú a milú celí

Wábil Swet k sebe Wóňá,

Ragskích zwlásl aFô^Mesdanow,
Túžících, abí skôr geho
W bezpečném Ragi, kam patril,
Uhléda{ mohli Krásu.

W zemskích wác bi talc nž nebol
Hrádkách wistawení Wetrom,
Zhubmm Krúpom a strašfiwím

Hroznég Pohromi fiárkám.

PROZÓDIA

Dlho- a Krátkozwučnosii Slowek (Syllabarum).

Olowlti we Weršoch mírowích podla swogého Trwáňá sa
meragú ; z dlžsého Trwáuá záFežícé za dlhé ^ s kratšého za
krátke. Dlžsého Trwáňá nabíwá Slowka buď Položením
(positione), keď totižto za Samohlásku (Yoealem) dwe, neb
wác SpóluMásek (Gonsonae) nasFeduge, baď Preláhnulíin
we Wisloweňá. Položením preto , že k Wisloweňu dwoch
Spolahlásek wác Času sa potrebuge , uež k Wisloweňu ge-
dnég ; Pretáhnuíím preto, že takto wisloweňá, neb Zname-
ním swého Predĺžená, Čárkú, značená, Ghwílku dwoch
krátkích w sebe obsahuge, a swím Baweňím gu wiplňuge.

PRAWIDLA S POLOŽENÁ.

1. Samohláska od Priroďenosti krátka činí Slowku
krátku, k. P. Baba ^ «, MaBna v/ w w.

Krátka ge tehdi a) Samohláska pred Samohlásku we
zloženích Slowách ; poňewáč gednásobné s túto u Slowá-
kow sa ňenachádzágú , k. P. naohnul , zaopatrii Wígimelc
wiď D w PrawidPe 3. b).

4 Prozódia.

b) W cudzích a prespolních Méaáob, k. P* Ázia, Paäia,
Sión.

2. Samohláska priroďe&e predĺžená Čiňi Slowku dlhú,
k. P. Chrám - , dáwá - -.

3. Samohláska krátka prede dwoma, neb wác Spoluhlá-
skami, aneb i pred gednú dwogenú (dwakrát položenú) w
gednom a tomže Slow e we Wersi ge dlhá ; nebo gako dwe
Spoluhláskí : tak i gedna dwogená dwa Časí, neb ChwíFe ke
swogému Wireíieíui potrebuge, k. P, Hodnosl - -, Panna - ^.

Pozn. a) Medzi Spoluhldski ag A aa počítal môže ; a
preto ag Položenku čiíií: toíižto že dwe, neb wác Spolu-
hlásek predchádzagícú Samohlásku krátku predlžugú, k. P.
Gahíia - ^ , pohni - «.

Pozn. b) Dwogenég, neb dwognásobní Hlas wiobrazu-
gícég Spoluhláski u Slowákow fiehí. Ch Fen podlá Wipísá-
ôá a Obrazu ge dwogené ; aFe podlá Wísloweíiá ľén geden
Hlas w sebe obsahuge; a preto dwa Časí, aneb dwe Ghwíle
ke swogému Wisloweňú fiepotrebuge. We staroslowenském
cirillském Písme , gako téz we glagoUtském a ruském Fen
gednú Znamkúý neb Literu sa píše.

Pozn. c) Samohláska dwogenú predchádzagícá we Wi-
sloweíiú ge krátka, k. P. Panna, Poddaní, wišší. Wigímagú
sa: a) Tekuté Z a r, gestE gednu Spoluhlásku pred sebú
magú, a s túto k nasFedugícég Slowce patrá, predchádzagí-
cá Samohláska od Priroďenosli krátka za dlhú , aneb za
krátku pudla Potrebi we Werši sa môže braí , k. P. zapla-
lil « ^ '^ , modlíwal ^ - ^, Ňadra « ^ ; BuďeFL alb predchád-
zagícá Spoluhláska k predešlég, a 7 neb r k nasledugícég
Slowce patrií , gako keď sa spoguge z ňerozďePitedelními
Predstáwkami ob, od, nad, pod, pred, preš, bez, roz, radšeg
za dlhú, než za krátku sa položí. Tuto nech sa ríďí Básnik
Uchom swím; a wiďí, mohelBbi ag s tíchto íiekterú za
králkú položil; gako ag tam s tích iiemalRbi ňekterú w
gednoduchích Slowách rádňeg predĺžil.

b) Polohlasné Z a r , bez inég Samohláski Slowku Čí-
ňícé, magún Ibn gednu Spoluhlásku pred sebú , predchád-
zagícá Samohláska ge krátka, k. P. zaklnul ^ ^ ''; Ináč

Prozódia. . 5

geslK pred / a r, wdc Spolahlásek fltogí^ predchádzagícá
Samohláska ge dlhá, k. P. ostrí - -.

4. Polohlasné Z a r, bez inég Samohláski Slowku Či*
ňícéy ňegďeEl za nimi wác, než gedna. Spoluhláska, sú Icrát-
ké, k. P. pluím ^ 'i Ináč aPe nasfbdageR wác, we Wersi
sú dlhé, k. P. prwm' — .

5. Posledná Slowka od Priroďenoslr krátka wichádza-
gícá na Spoluhlásku, gestK nasledugícé Slowo od Spolahlá*
ski sa začína we Werši ge dlhá , k. P. Kráčal pred Wog-

skom ; Ináč začináH sa od Samohláski, ge krátke,

k. P. Poprawil Uzdu - v u - u. WichádzáH na A, a za ňím
stogí Samohláska; predchádzagícá buď za dlhú, buď za
krátku podlá Ľúbosti sa môže bral , k. P. plétol Húžwu
^ , odložil HusFe - u u - o • la&č gestEL za ním Spo-
luhláska, bár / neb r nasleduge, predchádzagícá nemôže sa
wzaí za krátku, k. P. Kíwnem Hlawú - - ^^ -.

6. Posledná Slowka od Priroďenosli krátka na Samo-
hlásku skončená, ačkoFwek bi nasFedugícé Slowo ode dwoch
Spoluhlásek sa začínalo, zostane krátka , k. P. wihnali Stá-
do - ^ ^ - ^. A wšak gednoslowkowé (monosyllaba) krátke
na kterémkoFwek Misie we Werši, trogslowkowé wšecki
krátke w posPednég na Prestáwku , neb Gezúru padagícég
na Samohlásku skončené pre Zbeh dwoch, neb wáceg Spo-
luhlásek nasledugícého Slowa predĺžil sa móžú , k. P. Po
skalnég ďalbko spínal sa Ghrasli ňeuzrem.

Tu o w po pre dwe Spoluhláski sk , a a w sa pre Chr
nasledugícého Slowa, a o w ďaPeko na Prestáwce pre sp sa
predlžugú.

Prespolné ag bez Položená s Potrebi predĺžil sa móžú,
k. P. Už mňa Hamadriadi ňeläá, ani Pesňe ňelúbá.

Trogslowkowé, gako i tri Gednoslowki wšecki krátke,
ináč sa móžú w šestomerném k. P. Wersi ag na prwnú, nebo
na pátú Nohu položil, štwero- aPe a patero - slo wkowé na
pátég Nože w trelég od Konca predĺžil; poňewáč preš tre-
lú Nohu od Konca w krátluch Dĺžka sa nemá Idáisl, k. P.
Sloboda: bár pozdná, a wšalc na Ležáka sa zhlédla.
fiíloruká poňewáč gu oďeslala Bohiňa Héra.

6 Prozódia.

SpáBB Slehna keď iiž tučné, a okúsili Drobce.

Než gak swú Geďeuím a Pilím upokogiR Žádosi.
Táto wšak Sloboda zridka sa má užiwal, a wSeckím
podobnim Slowám, o kterích wčil powedané ge, krém 6 e*
dnoslowek, Potreba ge sa wihĺbal, a iními fepseg do Zwu-
ku, a prawidelňegšeg idúcimi gích, na koFko možné ge,
wiplňowa{; a gak w tomto, tak i w mnohém iném ňecb sa
BiaMk Ucbom swim ríďí* Wirážka, neb EUzia, krembi i w
ňewázanég Reči obstáwal mohla, ňíkďe sa nemá trpel.

PRAWIDLA Z WISLOWEŇÁ.

O dihich Samohláskach posFednég, a predposFed-

nég Slowki.

I. Dlhé d w posFednég Slowce magú :

1. Podstatné, aneb Samostatné Mena (Substantiva)

a) Wichádzagícé na ab, ak, aš, at ; též na ag, am a an
gednoslowkowé, k. P. Koráb, Kozák, Eneáä, Kabát, Chr-
bát, Hág, Mág, Chrám, Trám, Pán, Žbán.rikázanú , na tomto Stawa-
ňú, Prikázanú.

3. Žalugící gednásobni ženského Rodu prídawnich Mén,
k. P. wisokú Wežu, braterskú Lásku.

4. Towarisní gednásobni podstatmch a prídawnich Mén,
a Mestoraén, k. P. z welkú Palicu, z Owcú, se mnú.

5. Sluľátené: mú, twú, swú.

6. Tretá Osoba wácnásobného oznamowatBwého a roz-
kazowatHwého Spôsobu, k. P. sú, budú, čugú, nech idú,
berú. Téz prwná Osoba tehoto od dlhich ag ze zložem'mi,
k. P. múl, pomúí, súď, posúď. Rowfie i prestupliwi na úc,
k. P. súc, budúc, hudúc.

7. Prislowka: gednúc.

X. Dlhé ú w predposPednég magú :

1. Podstatné Mena wichádzagicé na úrka, k. P. Búrka,
Hurka. Pridag: Kúpa, Plúca, Húsa, Múka, Búda, Mú-
drosť, Kukol, K úpel.

2. Zmenšugicé Mena na ek pochádzagicé od ú , k. P;
Žalúdek, Prútek, Zúbek.

3. Mena magicé w menugicém Páďe mužského Rodu
ostatnú dlhú, ag Predzadoslowku Pr/rostku dlhú budú mal,
k. P. Sopúcha od Sopúch, Klobúka od Klobúk.

4. ČastotRwé Slowa w ňedopowetPIwém na uwal wi-
chádzagícé u wsaďe ag w rostúcich dlhé magú, k. P. očúwat,
ocúwal, očúwám, očúwáš, očúwá, nech očúwá, očúwala,
očúwalo , očúwáme, očúwáíe, očúwagú, odúwagme , očú-
wagle, nech očúwagú, očúwawsi, očúwagic, očúwagici. Též
rozkazowatRwí od dlhich, k. P. nech súcRí, posúďí, múti,
pomúíi, krúli, zakrúíi, súďme, súdíe, nech súďá, posúďá.

Prozódia. 15

O krátkích Samohláskach posFednég a predpo-

sFednég Slowki.

I. Krátia: é a w poslfednég m^gu:

1. Wšecki podstatné Mena wichádzagícé na a, k. P.
Sláwa, Hlawa, Pachola, Kňíža.

2. Obecné ženské Mena na ka, k. P. Morawka, StoUrka.

3. Wácslowkowé Mena wichádzagícé na ad , adz , ag,
am, an, ap, aw, az, k. P. Listopad, Mosadz, Predag, Adam,
Kresían, Trnawčan, Chlap, Braw, Reíaz. Wigmi: a) Pre-
spolné na an , k. P. Arián, Gulián. b) Strnád , Chráp , Ru-
káw, Stráž, Pád, Páď. Pridag rád.

4. Ukriwené Pádi podstatních Mén, k. P. Duba, z Du-
ba, s Kolena, Slowa, Hlaw, Pacholat, Očama. Wígimku wiď
A. L Prawidlo 3. a 4.

5. Prídawné Mena, Mestoména , a Účastonce ženského
Rodu w menugícém a wolagícém gednásobném, keď menu-
gíci mužského Rodu lie na í % ale na inú wolagakú Spolu-
hlásku wichádzá, k. P.Pawlow pawlowa, paňin panina, sám
sama, rád rada, on ona, rooga , twoga, swoga^ naša, waša .
paí, d'ewat, d'esal, dwacal, trical, štíricaí ; pad'esát aFe až po
ďewaďcsát má dlhé ; též tá s ten.

6. Mestoména gá, ti, sebe, vv plod'ícém a žalugícém
gednibobném, k. P. mňa, teba, la, seba, sa, ag s Predstáw-
kií : se mua, s leba.

7. Wácnásobní na ma wichádzagící, k. P. s tima, s ňi-
ma, s peluiíma.

8. ŇedopowetKwé Spôsobí na aí, a pochádzagícé od
mdi minulé Čaši, iorem štwr tég Skonawatelld ; též prestu*
pEiwé, k. P. wolaí , wolal , wolala , wolalo, wolag, wolaga,
wolaw, ida, choďa.

9. TrpenKwé Slowa (passiva) wichádzagícé na an, k. P.
wolaQ, milowan.

16 Prozódia.

10. Príslowka : wčera, do ďíieika, sagtra, zas, gak, na
ozagy snáď, asnaď, nagma, na, s lichá, z múdra, z blízka, a
ostatné od prídawních Mén pochádzagícé, keď sa í muž-
ského Rodu gedn osobného na a s predložemm s aneb z pre*
mení; Feda, sotwa.

11. Medzihadzkí: ag, agag, egha, la, lala, ha, haha.

12. Spogki : a, ag, bodag, ba, tak, gak, až, wiak, awiak,
predca, trebas, teda.

II. Krátke a w predposBednég magú :

1. Podstatné Mena wichádzagícé na abec, ada, adlo,
ama, ana, atel, azda, k. P. Mrawec, Hrada, Žihadlo, Tlama,
Slama, Hana, Kazatel, 6azda. Wigmí : Prádlo, Sadlo , Rá-
dio, Brána^ Prálel, Brázda. Slama ňekďe i za dlhá sa bere.

2. Mnohé podstatné Mena wichádzagícé na ek, ka, ko,
k. P. Statek, Zmatek, Babka, Straka, Gablko, Ganko. Wig-
mi : Omáčka, Otáčka.

3. Podstatné Mena ženského Rodu wichádzagícé na
anka a arka, od mužskích na an a ar, krátkích, k. P. Ze-
manka od Zeman, Trnawčanka od Trnawčan , Pekarka od
Pekár.

4. Podstatné Mena mužského Rodu, které ostatnú
Slowku w menngícém Páďe krátku magú , ag Predzado-
slowku Prírostl^u krátku budú mal , k. P. Pekár , Pekára,
Pekári.

5* Wichádzagícé na a6, ar a ir, Predzadoslowku magú
krátku, k. P. Pasáč, Kramár, Kacír. Tak i w ostatmch
Samohláskach e, i, o, u, k. P. Ženáč, Zatikáč, (ňekteré na
í sú ag dlhé ; aFe tenkrát posBednú magú krátku), Kowič,
Kutáč, Remenár, MaEinár, Konár, Murár, Kosír.

6. Prídawné Mena na ací, ačí, atí a awí, k. P* misací,
lichwací, zagačí, moračí, blatnatí, nosatí, ďerawí, bolawí.
Wigmi : pátí, ďewátí, dwacátí, — ďewaďesátí, domáci, mo-
dlácí, woňácí*

7. PočínatEwé Slowa (Inchoativa) na alím, k. P. zu-
balim, drsnalím. A zmenorostKwé ( Denominativa ), gestEi

Prozódia. 17

od krátkich pochádzagú^ k. P. pekaril pekarím od Pekár;
od dlbích aFe budá dlhé^ k. P. masdrit masárím od Masár.

8. Slowá w trelég Osobe prítomného Času w oznamo-
watHwém Spôsobe wácnásobaém wichádzagícém na agú ;
téz minulé Čaši a prestapKwé, k. P. wolagá, wolali, wola-
ga, wolagíc, wolawiiy wolawše.

9. Účastonce wichádzagícé aa ni a ti, k. P. daní, pri-
gatí. Wigmi : prátí, poprátí, sáti, zasátí, hrátí, rozehrátí, a
iné takéto. Pridag: bíwaU.

10. Tito nasFedugícé: aBe, ano, aneb, ani, kaďe, gakí,
uigakí, sama, samo^ taďe, wsaďe, posawáď, zatím, poza-
tím, zase.

III. Krátke e w posFednég magú :

1. Podstatné Mena ôigakého Rodu, k. P. Srdce, HrabFe.
Wigmi: Obilé, Chlebowé, Pátowé, Nálezné, Zwalné.

2. Podstatné Mena wichádzagícé na eb, ec, ed, eg, ech,
eh, ek, el, em, en, eŕi, ep, er, es, et, ew a ez, k. P. Pohreb,
Srnec, Kopec, OhFed, Medvveď, Zloďeg, Odďech, Orechy
Beh, Breh, Člowek, Gesnek, Stworitel, Spasilel, Zem, Snem,
Gačmeu, Hrebeň, OkFep, Čep, Húser, Káčer, Lea, PFes, Po-
čet, Kwet, Oďew, Lew, Náfez, Lúpež. Wigmi : Mléč, a iné,
které Česi na dlhé í wislowugú.

3. Ukriwené Pádi podslatních Mén, k. P. na Dabe, tég-
to Krawe, tito Kože, tíchto Ihel, Izeb. Wigmi: Mén, Gér,
od dlhích Meno, Géra; Dréw^ keď mnoho Drewa znamená.
Wiď A. IIL Prawidlo 1.

4. OsobowatHwé, a Mestoména ženského a ňigaltého
Roda w menugícémažalagícém wácnásobném, k. P. Panowe,
paňine Ďeli, moge, twoge, swoge, naše, wase SkFeňice;
UkráláE sa wšak, budú dlhé: mé, twé, swé.

5. Mestoména osobné w dáwagícém, a mestowném
gednásobném, k. P. mňe, na mne, lebe, na íebe, sebe, na
sebe; gako téz na iíem, na tem, na kem, na čem.

6. Slowa w oznamowatfiwém wichádzagícé na em w
prwnég, druhég a trelég Osobe gednásobnég, a w prwnég
a druhég wácnásobnég ; w rozkazowatPlwém w trelég ge-

18 PilOZODIA.

dndBoboég^ a w prwég a drahég wdcDásobaég na e* w pre-
sLUpFiwém minulého, prítomného a budúceho Času ; téz Vf
rozkazowatFíwém gednoslowkowém ag ze zložemmi w dru-
hég Osobe gednásobnég, k. P. dugem^ dugcs^ duge, duge-
me, dugele; nech dnge, dugme, dugte; wolawše, wolagíce^
bJwie, budúce, oplačúce; seď, poseď, fez, poFež, weď, po-
weďy íie3^ pouesy wez, powez.

7. ŇedopowelHwí na el , a pochddzagjcé od neho mi-
nulé, k. P. misFel, misFel, misMa, misFelo, misFeH.

8. Predstáwkiy Príslowka, Medzí hadzki a Spogki.tito:
bez^ bcze, krém, lureme, ňize, podlé, pre« pred, preš , skr-
ze, wiše, inďe, ňekďe, íiikďe, nagprwe, wšaďe, wnú terne,
odkdďkoFwek, kďe, wen, hore, ďdFeg, wáceg, múdre, stále,
a ostatné w ktercmkoFwek Stupni; predesFe, preč, ďíies,
biíeď, stáFe, wečne, pozd*e, zase, esče, skaďe, owšem, iíe,
^espqlek, hrubé, weHce, temer, eg, heg, nože, eghFe, aneb,
gestFiže, zaisle, síce, nech, keď, než, že, hen, aem.

IV. Krátlcé e w predposFednég magú :

1. Podstatné Mena wichádzagícé na ebro, edo, eňi, eslo,
eža, k. P. Rebro, Dedo, Zreiií, Weslo, Weža.

2. MnohotFiwé, k. P. Brezi, Perí. Wiď B. 11. Prawidlo 5.

3. Zmenšugícé Mena druhé na eček, k. P. WoPeček,
Holubeček.

4. Zrownáwagiční a nadnášagiôní Stupeň, k» P. pe-
kiiegší, nagpekňegší*

5. OznamowatFiWÍ Spôsob prítomného Času w prwnég
a druhég Osobe wácnásobnég, kterého prwná Osoba w ozna-
mowatHwém wíchádzá na em, k. P. milugeme, milugete od
milugem.

6. ŇedopowetFiwé a oznamowatFiwé e w predposBsd-
négmagÚL krátke, k. P. kFepaí, zapFetat, trepat, kFepám,
zapFetám, trepám, zapFetáš, zaplfetá. Tak ag w minulích
Časoch , gestR od dlhích ňepochádzagú , k. P. zapFetal od
zapFetaí ge kr/itké, zaplétel aPe od zaplésí ge dlhé.

7. Účastonce skončené na ni, ag s podstatními Mena-
mi, s ňích učiňeními, k. P. cenení, Cenení, wiďení, Wiďeôí.
Tak ag prídawné Mena podobné, k, P. drevvení, kožení.

Prozódia. 19

S. Prelé wšecko sa naňho waU.
Nech dlžného za mé Powďaku Skutki ňeuí.
Predca ňemái začo bil Príčina Skázi mogég.
I síažowat sa, že už Wetri na Plachti idú*
2. Na Konec Werša , že tento nagPepseg sa skončuge
dwogslowkowím Slowom; zňésl sa wšak môže i štwor,
neb patoroslowkowé, nech len zrídka sa to stáwá:
Známa s tég, neb inég Pochwala Rádki buďe.
Stál wisokí w Prostred Zástupu swého budeš.
Pozn. a) Ňeprígemní ge patomenu Weri na trogslow-
kowé Slowo skončení, k. P.

Príweliwosl čistá, Dobroliwosl spanilá - -
Múdrosl, a Stálosí Srdca, Mrawow Spaňilosl. —
Že k nemu bol schopm' na sebe dal Znamení —
Wšecci sa tu radugú, w Srdci swogém pFosagú - -
Ňeprígemnosl Prestáwki posFedného Daktila Slowkami
sa, si, ľi, sa odgímá, k. P.

Hneď hádam to mogích pribElžowal sa Bohow.
b) Ňeprígemní ge též na gednoslowkowé Slowo skon-
čení, k. P.

Ti sebe ho za Stĺp uznafi od Boha dan - -
Už ge prítonjiní ten, koho žádaK síe. - -

Prozódia. 35

Kďe sa naSích Otcow sw/lila, chwdlila Čnosl - -

Krembi zas gednoslowkowé, obzlášl geFi Predstáwka,
predchádzalo, k. P.

Bĺch spamätal mohla wás že sle zabudR na mňa.

o) If^eprígemm' ge ag prídawmm Méoom skoačem',kte-
ré od podstatného má sa odlúčil, a pred ňím, nakolko mo-
žná, položil, k. P.

Tento slitíí Twárá stráwili Ďeň weselú. - -

3. Pri posledních Slowkách merkowal sa má ; že nag-
pekňegší bíwá Werš , gestH z rozRčne wichádzagících Slow
záFeží: gako naproli ňeprigemní, kďe Slowa na td istú
Známku skončené sa kladú.

4. O Prelahnulú Premluwi merkowal sa má , že we
Dworádkoch Skončením Patomera Mluwa sa dokonáwá;
aňi sa lahko ňekteré Slowo na tretí Werš íieodbadzuge.

K Wei^u patomemému patrí :

Werš Archilochickí.
Tento zálbží s posSsdnég Částkt patomerného :

Réki sa Brehmi ženu.

III.

Werá Gambickí.

Werš Gambickí od Nohi Gamba, která w ňem nagwác
panuge tak sa nazíwá. Náfezňík geho žebi mal bil Archí-
ioch lacedemonskí. Zálbží ze 4, neb 6, (u Komikow ag z 8)
Nob, ze kterích w Misie ňerowném (1,3,5) Gamba , neb
Spondea, neb i Ánapesta y Dal^tila , Tribracha (Trochea ňi-
kdá); w Misie afe rownéni (2, 4, 6, 8) Gamba; u Komi-
kow ag Tribracha , prigímá ; w posifednég aPe Nože Gam-
ba, neb Pirhíchia môže mal, poôewáč posledná Slowka dlhá,
neb krátka we Werši môže bil. Číra wác Gambow takíto
W^erš má, tím ge pekňegší ; záFežíFi ze samích Gambow na-
zíwá sa čistí. Ge trogald:

:?<5 • Prozódia.

1. Wers Gambicki štworomerui :

u u —

W u kŕ

ta \j —
\j sj \^

Warug sa Zlébo, čin Dobré.
Skrití lapále Meč do Rak.

2. Wers Gambicki šestomerní:

Tím istím Spósobem pokračage, Fen, že ma dwe Nohí
pribíwagú. Prestáwku na trelég Nože, neb mesto tégto na
drahég, a na štwrtég spola ^ lúbí maí. Dwogslowkd lúbe-
žňe sa zawírd, čím wác má Prestáwek, a Anapestow na tích
Místdch, na kterích stál móžú, tím ge lúbežňe^'*

Tak gest. Pretrpkí Rímanow metá Osád.

Gak ráz fiewinná tékla Réma Krw na Zem.

3. Wers Gambicki osmomenu:

I ňikdí tento Zwik fiebol Wlkow, nebol ňikdá Lewow.

Pozn. óréci w Meráiiá tíchto Weriow dwe Nohi za
gedna čítagú, pre Ricblosl, kterú bežá; a preto, čo bi La-
lindci binaria , qaatemaria , senaria , octonaria powedaR , to
radšeg chcd z Gréci monometra, dímetra, trímetra, tetra-
metra Gambické wolal.

K Wersom Gambickím patrí:

a) Wers Anakreonskí.

Tento ňišt iného ňeňí, ňežR Gambicki štworomerní
kusí, kterému ostatná Slowka schádza:

Ulíkagú sa w Núdzi
K dobrému wsecci Pánu.
b) Scazon, neb Choliamb (Kulháč).
Tento zálbži ze šestomemého Gambickéfao, gestli na
pátém Misie Gamba, na šéstém Špondea, neb Trochea má :

Sprawedfiwosli Medze ňikdi neprekroč.

PROZOBfA.

IV.

Werš Trochaickí.

' Gal^o Gambickí iietrpí Trochea; tak Trochaickí Wers
netrpí Gamba; záBeží alb ze 4, a nagwác z 8 Noh, ze kle-
rích w Misie ňerowném (l, 3, 5) Trochea wždi mosí mal
(prigímá íiekdi i Tribracha): w Misie alb rowném (2, 4,
6, s) krém Trochea, ag Špondea , Tribracha, Anapeäta, neb
Daktila môže mal. Nagobičagňegaé sú osmiaohé kusé, kte-^
rím na Konci gedna Slowka schádza:

-• KJ mm \J — \/ — W — V — \^ — V/

WV V/UV VWV SJ K^ u K. SJ X, WJW K. K, y

^ \j \j -m \^ yj — KJ \^

yj %^ — KJ \J — UU —

Twéma ráz Kouec Lakomstwu prigďe Starče ňezdrawí-

Pozn. a) Na štwrtég Nože Slowo sa mosí wždi doko-

náwal.

b) Nachádzagá sa ag ze štir Noh kusé, a ňekdi ze

troch celich (Ithiphallici).

Werš Zafícki.

Od Zafl lezboskég naFezení, záPeží s páli Noh, toližto
Trochea, Spondea, Daktila 5 potom ze dwoch Trocheow.
NagPepší ge po druhég Nože Prestáwku magící.

Rád nemám Líčím pFeteného Wenca.
Pozn. a) Ke trom tímto pridáwá sa štwrtí Adonskí.
b) Ňekdi na Konci Zafického prelínagú sa Slowa, a do
nasledugícého sa prenášagií :

38 Prozódia.

Kdož zlatú kolwek wiwoU si Strednosl,
Bezpečen dáwním ikaredích Ňerddem
Strech nemá : strídmí wihnatích nemá k Zá-
Wisli Palácow.

VI.

Werš Fálecki.

Od Fáleka winalbzem' zálbží ze ápondea, Daktila a
troeb Trocheow; za druhú Nohú má Prestáwka:

i-— I — ww I— w| — w| —w

Neznámi po Horách sa došli túla.

VIL

Werš Ghoriarobicki.

Od Nohi Ghoriamba, která w ňem panuge nazwam', ge
običagiíe itworakí:

a) Choriambickí dwogmemí (dwe Nohi tuto do ge-
dnég Míre patrá , ne gako w Gamboch , kďe gedua), neb
Aristofanskí 9 od Aristofana nazwam': ze dwoch Noh zále*
ži, 8 Ghoriamba a Bakchia:

— o i/ — I v — w

Môže sa ag takto meral :

- «./ v I - v I - y

Čož sa we Tmách ukríwá.

b) Choriambickí trogmerní, neb ólil^onskí , od Básni-
ka člikona rečem', záFeží ze Spondea, Choriamba a Gamba :

Môže sa ag takto meral:

Bis dlžná bola Smích Wetrom.

Prozódia. 39

c) Ghoriambickí štworomerní, neb Asklepiadskí, od
Ašklepiada fiáahíka naPezeni a ŕečeoí, záPeží ze itír Noh,
kterích prwná ge Spondeas/ drahá a treíá ge Ghoriainbi
a štwrtá Gamb :

Stálbgší dokonal sem si Hrob od Meďe.
Môže sa ag takto meral :

.-I -wu |-| -v/u I -' sj u

Pozn. K Dokonálosli geho patrí^ abi na Konci dru-
hég Nohi Slowo sa dokonáwalo.

d) Ghoriambickí patomerm', záFeží s páli Noh, kterích
prwná ge Spondeos , tri nasledugícé Ghoriambi » a ostatná
Gamb :

|-uu-|-wv/-|-wv/-|w«

Tak Fen Ďňeäka sa chop ňespoFehlá ňikdi na Zagtresek.
Sem patril môže Ghoriambickí Alkaickí patomerm',
kterého prwná Noha ge Trocheos, druhá Spondeus, trelá
a itwrtá Ghoriamb, páta Bakchius.

— u I — — I — Vi/— I — WU— j w> — irf

často až preš Gil hoďením chĺrečití sa Šípem.
Pozn. a) Ke Kráse geho patrí, abi na Konci treíég
Nohi Slowo sa dokonáwalo ; a preto môže sa ag takto meral :

.::\::\y:\-

Gak že Sin morskég Tetidi

Pred slzawim sa Troge.
b) Werš tento Horác na prwnég a na drohég Nože tak
merá ; aCd podlá Usporádaňá Alceowého záležal má ze troch
Ghoriambow^ a z Bakchia; a tak mesto prwnég Nohi Tro-
chea^ a druhég Spondea malbi Choriamba; a patrilbi k
Weršom Ghoriambickím štworomerním.

VIII.

Werš Alkaickí.

Od Alcea tak rečení, záFeží ze štir Noh, kterích prw-
ná geSpondeus (ňekdi i Gamb), druhá Baltchius, trelá Gho-
riamby a štwrtá Gamb.

40 Prozódia.

Zreš gak sa bílá pod wisokím Siiahem.
Tozn. a) K Dokonalosti gebo potri, abi na Konci dru-
hég Nohi Slowo sa dokonáwalo; a preto môže sa ag takto
mera{ :

b) Weršem tím to nagwác píše Horác, ale ňe samím;
než tak , že dwom Alkaickím wždi geden Werš Gambickí
ze stir Noh a gednég Slowki^ a naposBedi Alkmanskí, neb
gak im' chcú Daktilsko-pindarskí pridáwá ; a tak zložem'
wolá sa Horacianskí. Wiď ňíž B. I.

IX.

Weré Anapesticki.

Od Nohi toho Mena nazwam'^ záFeží ze štir Noh, které
temer sú Anapesti Daktili, a Spondei premísané.

Pochoďíš zle ze zlím, geho gestFi si Druh.
Pozdwihnú sa po wšem Kragi Rozbroge.
Pozn. Wolá sa ag Aristofanskí, a od Anapestického
Parteniackého Schádzdfiím gednég Slowki na Konci sa ďeK.

Ľúbeznú ddwalo WóĎu.

Werš Gonicki od mensého.

ZáFeží ze troch , neb štir Noh , a to ze sämích Goni-
ckích od menšého :

Paoz<m)U.

SiR možní, ňezawirag Rukí sčedrég.
Ňeweríwag mnoho príliš howorícím, oklamú la.

B.
Weríe zložené.

Z wimenowamch wís Wersow gednodachích rozKčním
Spósobem míšamch zálbžá zložené Werie Lirické , kterích
Wzori sú nasledagícé:

L WerS Älkaickí, neb Hoŕacianskí ze wšeckích nag-
wzneieúegší, záfeži ze dwoch Alkaíckích, a treUho Gambi-
ckého, a štwrtého Daktilsko-pínďarského:

w -

- w v/

— u w

— w u

— w K/

^ Zrešy gak sa bílá pod wisokím Sňahem
Sorakta skríwá : Hiíge aňíž držali
Už Terchi ňewládnú, a ostrím

Réki tohé stawagú sa Mrázem?

Horác w Kň. I. Oďe 9.
II. Werš Zaflclu záVezi ze troch Zaficluch , a štwrté-
ho Adonského:

Rád nemám perskích moge Chlapča Prípraw.
Rád nemám Líčím pPeleného Wenca :
ŇehFedag pozdná we kerém sa Misie
Ruža nachádza.

Hor. I, 38.
Ilt. Weri Ašklepiadskí.
1. Ašklepiadskí samí.

StáPegší dokonal sem si Hrob od Meďe.

Hor. 3, 30.

Prozódia.

2. ASklepiadako-Glikonskí trom Aiklepiadskím áočá-
wá Stwrtí Glikonski:

w I — v v/
v » w w

Kdoi prestalbiy aneb mal to za Stud Muža
Tak wzácného plakal ? Káž mi pretrúchRwí
Už Spew Melpomene; gegž premilé Olec
Bol z Harfu uďelil Hlasí.

Hor. I, 24.

3. Glikonako - ASklepíadakí ) Glikonakému pridá wá
Asklepíadskí:

— •. I — w» ^

' w u I — w v

Tak mocná Bohina s Cipra,

Tak Bratrow Hdeni Hwezdi ožárené.

Hor. I, 3.

4. Asklepiadflko - Ferekratsko - Glikonski , ze d^och
AÍklepiadskíčhy Ferekratského, a Glikonského.

— v w

— u v/

ó Loďspátkíy nowé {a w More zas Wlni
Schwátá. Ó čo robíš ? Pewňe osádE sa
W Prístaw. Zdáž uewicEffi, gak
Bok gest pozbawení WeseL

Hon 1, 14,

5. Ghoriambickí , neb Ašklepiadski watSí z nasledugí-
cích pal Noh záFeží:

Ňechceg wispitowal, neb nesluší nám, kedi móg, a twóg.

Hor. I, 11.
IV. Wers Zafickí watší, neb Choriambicko - Zafickí z
Aristofanského, a Choriambicko-Zafického :

• \J \J mm

Prozódia. 43

Lídia rekfiiy hriech {a

Preš Bohow zadám, preSo skrz twú pokazil sa náhlfi.

Hor. I, 8.
V. WeršArchUochickí:
1. Archilochiekí zo iestovieniého hrdinského a Archi-
lochického :

a. u i/

Ui Sňáhi ušli, milé wracagú sa na Lúki TrawíCkiy
A Wlasi na Stromowl

Hor. IV, 7.
2. Archilochickí ze Sestomemého hrdinského , z 6am-
bického Stworomemého a Árchilochického :

Mrak Nebe obtáhel cenu, a Gupitera z Oblak
I Desč, i Sňah spúsčá na Zem :
Wčil More, wčil Kxowini.

Hor. V, 13.
3. Archilochickí ze Sestomemého Gambického, Árchi-
lochického, a stworomemého Gambického :

«^- »- u- y-

— w w —

v/ - « - w -

Zapálbnému Umka Ghwátem ohňiwá
Na stuďenú sa chilil

Mňe Prácu bráni WeSčcowi.
4. Archilochickí z Dalctilsko- Árchilochického a Gam-
bicko-Archilochického.

Daktibko- Archilochickí ge sedmomerní$ predné tri
Nohi sú buď DaktiH, buď ápondei , stwrtá Daktíl z bukoli-
ckég Prestáwki záBežící, posFedné tri Ghorei. WerS Gambi-
cko-Archilochickí záFeží ze dwoch Gambow, z dlhég Slow-
ki, a troch Choreow :

Prozódia.

Ostrá až miňá sa garú Zima Teplotu VVetričkow :
Saché sa táhná zas do Wod Korábi.

Hor. I, 4.
VL Weii Alkmanskí ze sestomorného hrdinského a
stworomerného Alkmanského , kterí ge hrdinskí prwích
dwoch Noh zbawení :

— u \y

— v/ w

ChwáEl gedni budú slawní Rod, buď Mitiléni,
Badto Efezy neb Uradbi Korinta.

Hor. I, 7.
Vn. Weri Choraickíy prwní má Choraickí troch Noh,
a gednu Slowku dlhú ; druhí Gambickí pal Noh a Slowku
krátku. .Choraickí sa nazíwá , bár druhí Rádek ge Gambi-
ckí; nebo spogíR sa drahí Rádek s prwním, učifiá spolu
Choraickí ďewal Noh.

-!-- W-|v.-|v-|

Uskočá a Trápeuťí

I zlég samého wistawá {a Núdzi.
VIII. Krém tíchto Lirickích Weršow Werš Gambickí
stwomásobním Spósobem sa spoguge a klaďe :

1. Werš Gambickí šestomerní samotní.
SIbpáEi Wsleklosl, neb horegšá íáhné Moc ?

2. Prwní Gambickí šestomerní, druhí Gambickí štwo-
romemí:

Kam ňešlechetní, kam bežíle ? neb prečo
Skrití lapáie Meč do Ruk.

Hor. V, 7.

Prozódia.

3. Prwrií äestomerní hrcRnskí, drubí iestomerní Gam-
bickí.

RozRčné mlsium predkladal Maskrti Ustám,
Drahú we wonních kúpené Krámoch Genú.

4. Prwní sestomerní hrdinskí, drahí Gambickí itwo-
romemí. •

Nagmnožšd bohaté li ploďí Dóchodki Magetnosif.
Ze wšech naháňa Ziskí Strán.

IX. Werš Gonickí od mensého , prwné dwa Rádkí má
ze troch, a trelí ze Stir Noh Gonickích od mensého, Wersa
temuto to sa zdá bil wlastné , abi Prestáwki nemal, a abí sa
Zmĺsel Mluwí s každú Slohií, neb Strófú dokonáwal, která
ináč u Básníkow Lirickích ďáfeg iďe.

UV/ — — v/v/ — — V/V/ — -■

v/i/ — — V/V — — CV/ — —

Tak ozagstné ku ňekrewmm í proKwním
Reči Sláwow Plémeňíkom Feze Gádro,
A Domácim powalowních áupa Luičin sa ňecháwá.

Krém predmenowamch tíchto, iné téz nowé» zdáHR
bi sa Reči naség Fepäeg primerané, Wzorí nžíwal sa móžú.

4«

RoztfERi Pbsňí

ROZMBRI PESMÍ

W PRWÉM ZWAZKU OBSÁHNUTÍCIl.

P e S e ň L

Práwe iieňí ščastní gasném we BFesku Panowuik,
Čo zwerenég sebe Obci domáce.
XV. Tátoša, čo schileních w powetemég Wísce nosíwas.

F e 8 e ň H.

s/ v/

Slawná hrďínskú Mažstwa Brafiú, Morem
Úrod pBnácá Kragnq a Wlasl moga,
Už došli Súžeňá a strasních

Znášala až dosawáď si Pohrôm!

IV. Trúchlé ze smatoích ŽáBd wípasli Prs.

VI. Slawním sprowádzan Mláďeže Wiborem.

Vín. PBesag radostná Ňitro a horEwé.

X. Černi ze wdowskég Postawi zBoč Smntek.

Xn. Gak hwizdagícé stálb na Čertowég.

XVI. Ň^ítatelmm rozlobem' gako.

XVni. Gaká to lakbch Hrôza Luďí trase?

XX. I kdožbi splíwal w Žáfi nemal? kdo bi.

XXVni. Swet Zrak sEepícím BBeskem owábení.

XXXIII. Plnú pre slawní Rod Honosislawe.

XXXVL Gak Hrad na walnég wistawení Skalfe.

XXXX. Wrelírai dáwních od Časow ohňiwé.

LII. Prestanie swelskím zue{ Struni už Zwukem.

Prwého Zwazkv.

F e s e ň lU.

■• » — W W — w»

•- — — w w — w

«. .. . v s/ — w

• u w

Ňemnohím prátá ge Milosl od Otxsa
Ludstwa s císarskích a na Čaosl i weiké
ČÍDÍ preslawnich naroďil sa Predkow

K Prospechu Wlasli.

y. Panno, neklamné So U toRco Ghrámow.

XIV. Umko tatranská, čo hrawími Lutni.

XXII. Rozkošú ragskú nadaní Wčebne.

XXV. Hdga rozkošní a zlatú pRnúcí.

XXXI. Krála súsedskích. Dube, Dréw, kerému.

XXXV. Krista wíbomí Sluhowé, kerím swég.

XXXXIL Kdož {a wíborní Muža došli chwáRl ?

XXXXVII. Bratre, nadmítáš mi, že rád sa hlačních.

XXXXIX. Reč do mích páščáš mi Uší, abich sa.

LUI. Lutno už dáwm' wipočíwagícá.

P e S e ň VIL

— w u

— u 1/

mm sj yj

Wábící k sebe Hágu Zrak,
Gak twé rozldaďité Dubil
Gak twé Lúki a zmĺtané

Wánkem Beskoce Kwítí I

F e S e ň IX.

KamkoFwek bedGwí tuhich

Obráhs Zrak Očí, wšecko pomíňal a.
XXXXIV, KoPldch, Antoňe, zreš Luďí.

RozMBfii PbsAí

p e s e ft XI.

M u u

Múdri chcú isa wícFel wiecci, čo zriďení
Hwezdám Beh meragú, ohlasowal weďá
Už Predkem, tľi na Rok Slnko aneb Mesác
Gasní zastre si Obličag.
XXXVII. Wiďé nad wisokím Skiko Dabow Čelom.

P e S e ň Xm.

Rekňile poklaďené w {emních Hlawi Kostňicách, kerá ge
Keréfao zdállž Pána neb Sedláka?

P e S e ň XVII.

-u - « - v

-u - k - w

..v - w - v

-u -» u - v

— w

ó wítag nám už na stokrát
Peknorúchí, šwámolící,
Wonnoaslí Mláďeoečka !
Hoste wdační, Hosle wzacni,
Z Dichliwoslú, s TeskHwoslú
Hosle dáwno zadaní.

P e S e ň XIX.

-— I ««^U— I mm \J \J ^ j ^ \J \j .^ j O^

Žádosláwku, iním často Ľudom sám slažugeš sa, že.

PrwíIio Zwazku.

p e 8 e ň XXL

vy - « -

a ^ w

Gŕozef, tí žádáš dobromlilwiu ráz abich
Spôsob a náfežíté

Prawidla dal Slowenčini.

P e s e Ď XXm,

— w o

Gedni po Hodaoslách a po predních Úradu Místáeh
Celú sa zbáňagú Mocú ;

Česi Fen a Sláwu lowá.

P e S e ň XXrV.

— w v — u W/

Už každí sa Gaseň, každá zelbními oďíwá
Listami Dubca Haloz.

P e S e ň XXVI.

~ \J %4f

Imrichu, ti krásaég wšeFikú,máš Hognota Lichwiy
Storími zrábáš Pluhmi Zem.

50 RoZMBRl PbsŇÍ

P e 8 e ň XXYII.

- w I - « I - w I -

Dosti bol we&í Swatoplak,
Dosii Chrabrí, dosl Dasan.

F e 8 e ň XXIX.

tf-.|w-.|«-|w-|«-|w-

Čo tento náš ge, firatre móg, ludskí Žiwot.

P e 8 e ň XXX.

ow«*— vw — —

u Slowákow dokonalé a ke každég

Weci súce, w Umelostách a we dáwních

I nowotních dobre zbehlé Gazikoch wčilHlawi nagďei.

F e S e ň XXXn.

Milo gačící
Spewče našého
Dworca Kohútbja*

P e S e ň XXXrV.

— ^^••— I —uu— I — ^<^

Ňeslawe, kam dlhí Wek,

Kam dlhé ščastních prekročil Sáhi Rokow si žádái ?

PBwéHO ZWAZKU.

P e 8 e ň XXXVm.

* ■• l — ^y ^1 — ^| — W I — Vi*

Hoslisláwka, Mocú do swého často.

P e » e ň XXXIX.

Pawúci umní Tkáči zwodné sčiplawím
Osídla chifltagú Muchám.

P e S e ň XXXXI.
Prestaň hawranmm kwákal už Zwukem, prestaň.

P e S e ň XXXXm.

w - I ^ - I » -

6ak mnohích si Prdlelow^

Antonko dobrí, weltaii lahko získaš ?

P e S e ň XXXXV.

m~ KJ \J
— U V/

U V — ^ ^/

— \^ \J

— W» W

— V w

— u v/

Ohromní a kofem rozložití Dube !
* Ko&os wíchorowích Búrek a Príwala
Besnôt, kolko perúnskég

Zňésol Strelbi a zUch Hromow!

LI. NagmilSá dosawáď až moga Zábawo.

RozMBRi Pbsňí Pbwíuo Zwasku.

p e 8 e ň XXXXVI.

Kam blizki hfcdaiuín naklonená áigú.

P e 8 e ň XXXXYUI.

w - <^ - )í

u - í;

\j \j —u

Za starodáwnegsích skrowné boli Hoslini Pánow ;
Ke w«em domáci Fsn stačíwal Dostaiek.

P e S e ň L.

^ - I - - I - - I ^
Kam WáhUy kam pouáhláš ?

BÁ^Éffi HRtiiir^Kri:.

WIRGILIOWE SELANKL

TITIIL

Selanka L

Melíbeg. Títír.

M e 1 i b e g.

X. itíre, pod širokim ti Bakem we Slíňe Bežící
Pastírské na malég xozmisláš DúčeR Pesne :
6á Krage Wlasli, a tak mne milé ti Pasiaki opúščám ;
Z Wlasíi sa gá slehugem: ti pokogní Titire w Chládku
Prekrásnu rozléhal nčis Amarillidu Háge.

T í t i r.
O fioh nám takowú doprál Melibegko Zahálku.
Neb l\ mi on buďe wždicki Bohém ; geho často zamáčá
Oltár útlinké od Stáda našého Baranča.
On sa mogmiy gak zreš, Galowiôkám tťílaly a mňe brál
* Wšecko na sedlácskú, £o chcem, PísSalku dopustil.

54 Bisjte Hrdinské

Melibeg.
Wsak li nemám Záwisti; ba wác mi ge diwno: po wSeckích
Neb wókol búri sa PoFách. HBe Kozički ňewládní
6á flám odháňam; a 8 túto prefedwi sa {áhňem.
Neb wčil práiá wikolíc w hustém filížňence ta Léščú,
Ach ! na holém Kameňu Náďeg mi opuslila Stáda.
Často li nám toto Zlé, sprostég kebi nebolo Misfe,
Od Hromu rozrazené, pamätám, hlásíwaH Dubce.
8 práznicb často Gerow hrozné kwákáwalo Wransko.
Wsak Fen predca, poweď že to nám, kdo ge, Titire, ten Boh.

T i t i r.
Mesto, keré zwú Rím, gá sem, Melibegko^ sa Blázen
Domňíwal, rowné že našému ge, často hoňíwal
Uthch kam Zwik máme Owec Pastíri Barancow.
Tak sem Ščence Sakám, Kozlom KozFence podobné
Znáwal; tak z weHkími malé običagňe zarownal.
Než toto tak sa Hlawú nad iné podwihnalo Mesta,
Gak sa ponad hibké spínáwá Gahuada Prúlí.

Melibeg.
Než gakowá lebe Rím toFi^á bola Príčina spatril ?

T i t i r.
Sloboda : bár pozdná, a wsak na Ležáka sa zhFédla ;
Keď belsé už pod Britvrú mi opadali Fúsi ;
Wšak sa zhFédla, a dosi po dlhém Čaši predca ma došla,
Gakž Amarillidi sem prichitil sa, čalátee spaslil.
Neb, wiznára sa, dokáď mňa 6alátea máwala swého,
Náďege sem Wolnosíi, anlž PeČe Statku ňemáwal.
AčkoFv^ek mnoho z mého Obet sa uchádzalo Stáda,
Madní též sa pre ňewd^ačné Sír Mesto robíwal:
Ňikdi mi predca domow Ruka nešla Peňázami {ažká.

Melibeg.
Ďiw li mi bol, smutná čo woláš, Amarillido Bozstwo ;
Swé komu toH^o wisel na Stromku Gablčka ňecháwás.
Twóg schádzal li Titir. Sám tento la, Titire, Borňík,
Sám leba tento Prameň, sami ag ti woláwaFi Sádki.

PRBLOŽBNé. 5ft

T i t i r,
Čož mal sem si počal ? ňemohd sem Slažbi sa pozbi{,
Ňikdb aníz tak dobrotiwích Bohow inďe naBéznuL
Tam sem gá, Melibegko» wiďel Mládenca, gemožto
Každomesačné badá naše ráz Oltáre sa kúril.
Odpoweď on prwní tu na má dal Prosbu takáto :
Pasie si, gak pred tím, WoK, Chlapci ^ prisadne Bogákow.

M e 1 i b e g.
Sčastní Starče, milá teda twá íi pozostaňe Orba!
Došli ináč welká li; Kameň bár wšecko zanášá,
A blatním Gazero Tráwňíki zabahimge Sílim.
Ňezwiklá lelnéma nedá Wadi Pastwa Dobitku ;
Súsedskég ani zlá ueubFíží Nákaza Lichwí.
Sčastní Starče, milé známími ta medzi Potokmi,
A slínními baďeš Studničkami Ghládki požíwal!
Odtáď zapFetaná od Suseda Končini Medza,
Kďe Kwet hiblegské wždi berá si Wčelld na Wrbkách,
Často ta Fábežmm ke Sňíčku ponáldíe Wučáňím.
Odtáď pod wisokími Rezáč buďe Skalmi li spíwal ;
Wšak ti zatím ani, twá Rozkoš, Hriwňáci, aňížto
Od wetrmch trúchRl Hrdlíčka neprestane Brestow.

T i t i r.
Skôr w lahkém GePeňow létaí buďe Stádo Powetrá,
Skôr na holích morská zanechá Ribi Zátoka Pískoch;
Skôr wihnaní dáwnég premeňící Končini Wlasíi
Parti budá z Arara pígáwaí, a Nemci ze Tigra :
Než z még prespaňilí geho Parsún Mislb wipadňe.

M e 1 i b e g.
Než s nás gedni suchég odtáďlo do Afriki pogdá:
Do Scitie zas iní, a do Kréti ku Réce Oaksa,
-Neb z bola k odďefeníra od Okrška celého Britannom.
Ňekdi mogég hPe po došli dlhém Čaši Končini Wlasli,
A Strechu postawená ubohég s Tráwňília Gfaalupki,
Zblednúci môg Krag, poďiwím na ňekolko^aa Osíin!
Bezbožní zrobené ti Wogák buďe Uhori máwal ?

M BÁsŇB Hrdinské

Cudzozemec tú Segbu ? hfe, kam ňedowédia prebídmch
Ňeswora Meščákow! komu, hfe sme zasáR PoKčko!
Hroški teraz, Melibegko, posaď, wlož Réwi do Gárkow.
IdlEe wi mé, ščastm' pred tím Statek, iďle Kozički.
Wás pozatím, w zeFenég rozprestren Gaakiňi na Znak,
Po skabiég ďaFeko spínal sa Chrasli ňeuzrem ;
Spew ňewidám žádm' ; pôde mnú KozBence Pasákem
Kwitnúcí Mlbčňík z Wrbičím ňepohrizuele borkím.

T i t i r.
Wšaks Fen predca mohel semnd tu do Rána si pospal
Na swízém Líslú : dozráté máme Gablčka,
Kastani makkunké, tlačeného i premnoho MFéka ;
A wšaďe už w Ďeďínách sedlácské Wiski sa kúra,
Watsé téz padagú z wisoluch Hor na Krowi Slíni.

Selanka IL

JTo krásném Pastír Koridon bol Aleksowi túžil,
Rozkoši Pána ; aňiž nemal už wác Náďege žádnég
Len Buki pod husté, a sirími Wršákami slinné
Často chodil; nespôsobné kďe takéto samotní
Slískáňá po Horách a po Hágoch darmo widáwal:
Ulurutňíku na mé nedbáš ňišt Pesue Aleksi ?
]^išt sa mi ňezmilug^ ? zemrel mňa konečne prínúlíš.
Wčil slinné sám ag Dobitek Chládečki požíwá 5
Wčil sami téz sa krigú zeFené Gaščerld do Kríčkow;
Testila ag skonamm prudlcého od Upeku Žencom
Gesňeki rozlírá, a wouácé Lístkami Dúški.
Než se rnnii, twoge keď wihFedáwám álapage, wrácím
Pod Slnkom štrkotá chraplawími Koníčkami Ghraslí.

Preložené. 57

Zdáž Ibpseg nebolo smutaú Amarillidi Prchkosl,

A zdorné znášal Pohŕdaní ? zdáž ňe Menalka ?

Bár on gest černí, bár twég ti we Twári si bili.

Ó krásne Pacholátko, ňewer maohp Kráse barewnég 5

Bili Zob wiprši, černi sa utrhne Gacintek.

Wždicki ti Fen mua tupiš, aňi, kdož sem, Aleksi, ňepozres.

Gak Statkem bohati, na mnohé gak Dogiwo hogm'.

Z mich sa Tisíc Gahňic po sicilskích láhne Pahorkoch.

Čerstwé neschádza w letném Čaši Mľéko, i zimném.

Spíwám, gak spíwal dircegskí Amfion, Owce

Keď zháňal kedl Da brežném Aracínta Pomedzá.

!Ňegsem i tak škaredí : z Brehu sem sa zhFédal oňehdá,

Keď More stálo liché; ňebuďem gá Dafnisa bál sa.

Bár ti za Sudca buďeš^ krém ňekdi bi oklamal Obraz.

Ó kebi Ben w podb'ch se mnú sa li lúbilo Pastwách

A w uízkích bíwal Chalupách, a Zwírata strílal,

Na Sléz téz zeFení Kozlátek Stádo wiháňall

W Hágoch nasledowal bi si se mnú we Spewe Pána.

Pán prwni pripogil množšé k sebe Trslini Wogskem

Ustanowil; Pán má Peč o Owce, a tíchto Pasákow.

Piščalkú ani swé si ňeláž Perňički olíral.

Bi znal wšecko mohel toto^ čož ňewiwádzal Amintáš ?

Mám Pisčallcu sebú, zložená ge ze sedmi ňerowních

Piskorcow, Dametáš^ čo mi dal pred Časmi na Obdar,

A mrúci powedal : Teba wčil má táto druhého.

Tak powedal Dametáš ; Záwisl mal Blázen Amintáš.

Krém toho dwoch, na ňebezpečném dosl ÚdoFi našhch.

Mám Srncow, bílé Čo magú wčil i Kapid na Srsli,

Owci za Ďen wisušá oba Cecki ; i tíchto li chránim.

Osmahlá už dáwno prosí gích Testila odwésl;

Odweďe ag; poňewáč lebe mé sa Darunki ňelúbá.

Sem príď, o Icrásné Pacholátlco, sem : EghFe Košíki

Nimfi plné Ľalií li nesú, lebe Nagada bílá

Pilne Fialki bFedé, a slepé Maku Rúže berúca,

Narcisi, a Kwíli woňawích prispogčuge Koprow;

Škoricu prepFstagíc, a milostnég Wóňe ZeFínki^

Lúbeaoié žltawím krásí li Gacínti Mesáčkem.

58 ^ BÁsŇB Hrdinskí

Sám 8 prachowimi baďem zbiráwal Kožkami čkláfe,
Kaitani ag ti, to má Amarillida máwala rada;
' SHwki pridám {i žlté: Owocí to i dostane Chwála;
Ag wás Bobki trhal baďem, ag leba Mirlino bfízká :
Tak zložené poňewáč lúbežaú páchňele Wóďú.
Sedlákems, Koridou; nedbá na Damnki Aleksb:
GhcešH i Darmi honil, ňeprewísíi Darmi Golása.
Ach čož sem wikonal si ? Weter na Kwítki poEodm'
StreSčen, a w čistotné puslil sem Stndňice Kancow.
Ach pred kím ulekáš ? fiohowé téz bidRK w Hágoch,
Paris i dardanskí. Pallas, čo zakladala Zámki,
Nech sama w ňích bíwá ; Luhi nám nade wšecko sa láble.
Lew hrozm' po Wllcoch ; po Kozičkách Wlčko lasowm'ch ;
Bugná po kwetnég túži Galelince Kozička ;
Gá za lebú Koridon; každého to láhňe čo lúbí.
Pozri domow zweseními idú už WolČata Pluhmi,
Slnko i naklonené rostácé zwatšuge Siíni ;
Než we mne Láska horí ; poňewáč bez Konca ge Láska.
Ach Koridou, Koridou, gakowá uapopadla la Blázuosí ;
Od poE máš zrezanú po panožuích Wiuňicu Brestoch.
Čož ňečo sám rádiieg, Čo li gest k Úžitku potrebné,
Prútkami, neb Šásím sa ňechistás wázai ohibkím.
Nagďeš iného, iebú pohrdá keď tento Aleksis.

Preložené. 59

VAMjÉmom

Selanka IIL

Menalkáš. Dametáš. Palémon.

Menalkáš.

iué ge to Stádo poweď Daraetása ? Melíbega asnaď?

D a m e t á š.
Techto ňeňí; aPe Égonowo: pasl dal mi ho Egon.

Menalkáš.
ŇesCastní wždi Dobitlca Owec ! keď stáPe Neéri
Sám lahoďí, a ge w Bázňi, abich sa nepredložil od ňég,
Cudzí tento Pasák dwakrát za Hodinku dogíwá
Owce ; a Tuk Statkom krádá, a MFéko fiarancom.

D a m e t á š.
Skrownegšeg títo predca Mužom Weci pomňi wičítal.
Wíme i kdo zwédol la, na príč keď patriE KozK,
I w Ghrámečku gakém, aPe snadné smáli sa Nimfi,

Menalkáš.
Snáď tenkrát, misEím, keď mňa Sčepňička Mikóna
A zhubmm porezal zahPédaK Réwi Kosirem.

D a m e t á š.
Neb tuto, keď pri starích si Bukoch Dafniskowi Oblúk
Zlámal, a Šípi : keré keď ti, Zlostňíku, Menalko
Zahlédels Pacholátku dané bil, i lažko si ňésol ;
I zlb kebis mu nebol sprawil, a snáď bolbi si umrel.

Menalkáš.
Čož má Pán urobil, keď Kmín smi takto sa rúhali
ZdáHž sem ňewiďel ld>a, keď si na Dámona Kozia,

60 BÁaŇB Hrdinské

Podwodiiíkuy čihal, sčekagícím premnoho Wlčkom ?
Ag keď sem zawolal: kam sa wčil tento zakráda?
Titire, Stádo zežeň; ti si sa hneď pod dachor ukril.

D a m e t á š.
ZdáHž bi mňe nebol premohli on w Pesňi oďewzdal.
Má čo si Pískaním zc^slážila Fagara, Kozia?
GestB ňewíŠy móg bol to Kozel : za Prawdu to Dámon
Sám uznal ; wšak dal pre Ňemožnosl predca zapíral.

Menalkáš.
Spevmii si ho premohel? či si mal keďi PíŠčalu Woskem
Pospogenú?'či si ňezwiknul Ňeamelče po Gestáeh
ákrípagicím úbohé roztrásal Piskoti Sleblom ?

D a m e t á š.
Chceš teda, čo kdo geden za druhím s nás môže dokázal,
Skúsme tu medzi sebd? 6á td Krawu (bis mi ňeodprel,
KJEIrotku choďí dwakrát Ďňa y ohowá dwoge Ceckami Telce)
Wistawugem : ti poweď mi, gakí dáš naproti Základ.

Menalkáš.
Ňišt ze tebú do Stáwki sadil ze Stáda nemôžem :
Neb mám Otca, a zlá Macochu, wždi mi Kriwdu Čiňícú ;
A Ďňa dwaicrát oba Stádo, geden zase Kozlata číta.
Než to, čo sám uznáš ti zaiste bil omnoho watšé,
(Keď sa li tak blázňil lúbí) z Buka Číšu do Sáďkí,
Wíborním rezaná dám Alcimedóna Remeslom :
Réwa na ňegž pridaná umeK'.ckím z wenku Zelézkom
ZbFednúcého wišlé obwíňá Brestanu Hrozna.
Obrazi dvea w prostred sá, Kónon : a kdožto bol inší.
Čo Svveta techto celí pre Luďí bol spísal OkršFek :
Čas čobi Ženci, kriwí máwal čobi mohEi Oráčí ?
Ešče nepil sem s ňég, skowand si gu bedFiwo chránim.

D a m e t á š.

Ag mňe ten Alcimedón dwe prepekné Číše wikrdžil,
A spaňilím wókol pozaobsahal Uška Akantem ;
Orfega na prostred ze sledowním postawil Hágem,

Prbložené. 01

Ešče nepil sem s ňích, skowaaé gích bedRwo chránim.
Keď pozr^ na TeKčku: nemáš si Poháre do chwálii

Menalkáš.
Ďňes mi ňigak ňewihň^ ; bár gak Wíminki powíšis.
Nech to sHsí Ben, aneb čo prichádzaj cghEB, Palémon.
6á wikonám, bis Hlasmi potom každého uedrážil.

D a m e t á 8.
Rob nože, gestK čo máš, íiebaďem wác gá sa tu meskai i
Sudca auiž zdráhal : móg Ven Súsedko Palémon
Dobre na swég si to, Wec nemalá gest, MisH porozwáž.

Palémon*
Spíwagtež: pouewáč sme na makkd sedR si Tráwu;
Wčil každé PoFe, wčil každí Strom k Úroďe cílíj
Wčil zelbňá wšaďe Hág ; wčil swá Roku wšecka ge Krása.
Začni y prwí Dametášu; potom nech začne Menalkáš.
A spíwagie geden po druhém $ tak milo ge Múzam.

D a m e t á S.
Pówod buď Gupiter, plno wšecko Gupitera Múzi.
On wždi o Zem dbáwá; on w mích má Oblubu Pesňách.

Menalkáš.
Rád mňa i má Fébus ; mám wždicki pre Féba Darunki,
Bobki a čerweňawé lúbežnég fiarwi Gacinti.

D a m e t á š.
Žartowné Gablkom dráži mňa čŕalátea Ďewča;
A k Wrbičú uleká, a wiďet chce sa napred odemňa.

Menalkáš.
Nežmňe sa má naschwál prednáša Láska Amintáš;
Tak že ze mími ňeňi známegšá Delia Sčencí.

D a m e t á š.
Už hotowi pre swú spanilú mám Wénusu Obdar;
Neb sem Místo wiďd, kďe Hňezdo si kládR Siwáci.

Menalkáš.
Gak mohlo bil, z fešného ďesal sem Ghlapcowi poslal
Stromku zlatich Gablček; pošfem zase tolko mu zagtra.

62 BiíŇB Hrdinské

D a m e t á i.
Ko&okrát, a gaké Slowa má mňe Galátea rekla !
Wetri Bobom do Uií ňegakú Ibn Částka wiňesle !

Menalkáš.
Čož platné ge, ie sám ňetapis mňa Aminto na MisK^
GestKže, keď ti ho&S Kancow, gá Síli držáwám?

D a m e t á i.
Fillida posR mi ; Ďefi Zroďeňá gest mého^ Golása ;
GestK buďem TeEcú zbožnú konal Obetu, príď sám.

Menalkáš.
Fillida mám nad iné rád ; neb móg kwíEla Odchod.
A zdlha> prag, krásm' dobre magže sa, dobre, Golášn.

D a m e t á s.
Zhubní Wlk Gahňicám, dozrátún PnVaR Salám,
Zhubné Wetri Sadom, zhubní Amarillidi nám Hnew.

Menalkáš.
Vyihko milé PoFd, odstawením List Gabloňe Cápkom,
Telmm Wrbka milá Stádám, a mňe tolko AmintáS.

D a m e t á s.
PoUio rád nosu má, sprostá bár táto ge, Pesňu :
Múzi, wašému rizú už Čítaču pasie Krawidku.

Menalkáš.
PoUio sám i nowé skladá Spewi : pasie fiugáka,
Rohma čo už kláwá, a Nohú rozhadzuge Písek.

D a m e t á 8.
Pollia, kdož milugeš, príď tam, kďeže tento ge, rád si ;
Nech li lečú Madi, a s Trňičá žene Kwítek Amóma.

Menalkáš.
Báwia kdo w Záwisli nemá, nech Méwia Pesňe
Rád má, i priprahá Liščákow, a KozK dogíwa.

D a m e t á š.
Chlapci, čo si Kwílí zbírále, a Gahodi zemské,
Preč zulekagle, čučí stuďené we Tráwe Hadisko.

PaBLOŽBNé. , 63

Menalkái.
Ďál ňechcegle zslézí Owčički: nedobre weríwat
Gest Brehu i Ráno Baran mokré dowčilka wísniä.

D a m e t á 8«
Titire preč zayrrií sa žemicé k Réce Kozički :
Sám gích, keď buďe Čas^ we Studňici wSecki okúpám.

Menalkái.
Chlapci zežeň{e we Slín Owčički ; zrazili sa Mléko
Od Spári; darmo iahal zas máme, gako ondi, Skuráki.

D a m e t á 8.
Ach; gak mám s lačného chadích Ladňíka Bogákow !
Stádu ge tá zhubná, i Stáda Pasákowi Láska.

Menalkái.
Timto ňeňí Wada Láska: drzá Fen sotwi sa Kosli.
Neznám, čé urekat mňe mosí Oko wždicki Barancow.

D a m e t á š.
Rekňi, gakich w Kragnách, a buďeš mi ApoUo prewelkí,
Len tri, a ňist wáceg, sirsé sú Ňebesa Rifi.

Menalkás.
Rekňi, gakich w Kragnách ti hrdlnskích Menami Králow
Poznačené Kwítečka roďá*sa^ a Fíllidu mag sám.

P a 1 é m o n.
Mé to ňeňí wase tak weiké títo Hádki porownal:
Ag ti Krawički hodens ; ag tento, i
Chráníe we Dňoch Dobitek rowních; už Parno sa blíži
Letné, už bugními dugú sa Pupencami Réwi.

T i r z i s.
Tul ge Ohňiščo a Lúč masní, tu wždicki ge nagwác
Ohňa, a od stábch černe sú Podwoga Sadzí:

74 BÁsŇB Hrdinské

Tak na tuhú mi ta polnočních Zima dbáme FugákoWf
Gak buď Wlk na Počet, buď prudká na Brehi Réka.

K o r i d o n.
Ag Borowički stogá, ag s drsná Kastani Supkú ;
Pod každím Owocí tu Feží rozprestreno Stromkem ;
Wiecko sa wčil smege: než krásm' keď s tícbto Aleksis
Odďáli sa Wrchow^ spatrís ag Réki že wischnú.

T i r z i 8.
Schnú PoBi; wadnúcá pamím hiňe Tráwa Powetrím;
Winním réwíčowé fiachus odual Shm Pahorkom :
Každí rozzeleňá sa na Príchod Fillidi Hágík ;
A w hogném weselí Gupiter sa PríwaK spuslí.

K. o r i d o n.
Alceowič w Topolách a fiachus má Oblubu w Réwách,
Prekrásna w Mirtoch zase Wénus a w fiobkoch Apollo ;
Fillida Léski woM : ti zakáď buďe Fillida lábií,
Léska nedá Mirtom sa premočí, ani Bobkom ApoUa.

T i r z i s,
Nagkrašší zdwíhá sa Gaseii w Luhu, w Zahraďe Sosŕia^
Gahňada nad Potokem, na weterních Gedla Pahorkoch :
Než keď mna spauiU časleg Licidášu nabFedňeš^
Krásni ustúpi li Gaseô w Luhu, w Zahraďe Sosna.

M e 1 i b e g.
Znám to, a zwilazení že sa Tirzis darmo nadímal.
Od tég nám Koridou, Koridou gest ChwíFe powestní.

Phbložené. 73

cARomncA.

Selanka VUl.

Dámon. Alfezibeg.

Oámonowa spíwám si, a Alfezibegowa lesná
Múzu, na nuž zabudúce sa pást Galowički nemohli
Dosl naďiwil sa, na nuž každí zďešen Ostrowíd híkal,
A zmenené we swém hrkotal Brehu prestali Réki:
Ddmonowu spíwám si, a Alfezibegowu Múzu.

Ti prispeg, SkaB buď weHtého presol si Timáwa,
Buď sa Kragem wezeš illirskím ; či nenastane ňikdá
Ten Den, w fiemž powolí sa mi twé Učinki wipráwal ?
Eg buďe, keď po celém Sweíe twé sa mi Básne dopnslí
Rozhlasowat, wisokég hodné Fen Škorue Sofokla ?
Od {eba sem započal; dokonám w {ebe; prigmí na Rozkaz
Twóg začatí Prospew 5 Breštan spolu tento dopusíi
Nech sa točí íí kolem wííazních po Hlawe Bobkow.

' Sotwi sa od Powetrá nočné rozstúpiFí Stíni,
Keď nagchutuegšá ge na Tráwách Stádu Rosička :
Takto podepren oblég započal si na OHwe Dámon.
Wíď, a milé predchádzagicá nes Dennica Swetlo :
Keď zradnú sklamaní Lásku od Níze MiFenki
Si slískám, a Bohow> bár ňišt neprospelo skrz ňích
Swedčil, w posPednég oslowil chcem predca Hoďince.
Začíiiže menalowé se mnú, moga Dúčelo, Pesňe.
Zňícé wždiclci Menal má Háge, a Sosňe howorné;
Wždicki milé swích on Pastírow Láski očúwa,
Pána h čožto prwí nedopustil Trsti zahálal. •
Začňiže menalowé se mnú, moga Dúč^o, Pesňe.

76 BisŇB Hrdinské

Mopsowi Níza daná: čo Milbnci ňemäme si úfal?
S Koňmi sa až Nohowé spolčá ; a badúcfie ze áčencí
Naplidené pogdú sa ku Rékám Srnkí napdgal.
Mopse nowé rež Lúče : wedú li Družíčki Newestn.
Manžela hádž Orechi: sM&r Noc {ebe došla než indd.
Začni že menalowé se mnú, moga Dúčelo, Pesíie.
Ó z hodním spogená ta Mažem I keď ze wšemi zhrdň^.
Keď Kozí mé wistát, keď mú Písčdlka Ďemóžes,
Keď drsné Obočí, podlhé léž na Braďe Fúsi.
Ag misGs o Luďí Peč fiikdo že z fiozstwa ňemáwá.
Začuiže menalowé se mná, moga Dúčelo^ Pesňe.
. Esče malú po našég leba sem wiďel Ohraďe rosné
Z Maticu (bol sem wám tu za Wodca) Gablčka obírai
Od gedendsli Rokow na druhí prdm išlo mi tenkrdt;
Od Zemi už krehké wlddal sem Hatuzki dosdhnuL
Čím sem uzrel, bfieď sem zahinul^ hneď Ldska ma zmohla i
Začňiže menalowé se mnú, moga Dúčelo, Pesňe.
Už mi ge wčil zndméy čo ge Amor: na Skale tecbto
Buď Tmdr, buď Rodopa^ buďtož 6aramantí poslední
Chlapca roďd uepoilého ňigak z Rodu a s Krwi ludskég.
Začňiže menalowé se mnú, moga Dúčelo» Pesňe.
Amor prehrozní we Sinow Krwi Matku ponúkel
Bezbožné zakaľíl Ruke: ag ti si Matko ukrutnd;
MatkaR ukrutnd wdceg, či to Pachola hrozné?
Pachola to hrozné ; ukrutnd ag ti si Matka.
Začňiže menalowé se mnú, moga Dúčelo, Pesňe.
Nech sa už Owce bogí Wlk ; ňcchto Gablčkami drsné
Dubce zlatími rod*d ; a po Galsdch Narcisi kwitnú ;
Čistcem nech masním Tamariški sa Kôra políwd ;
A z Labutú hddd sa Kuwík; Titir ostane Orfeg:
Orfeg po Krowindch, Arion Delfínów u prostred.
Začňiže menalowé se mnú, moga Dúčelo, Pesňe.
Nech hlbokím ge wšecko Morom. Luhi dobre sa magle
Od Wrchu nadwetrnég sa do Wod Skalí po Hlawe spuslím.
Tento li posFedním buď Spew mrúceho Ďarunkem.
Prestaň menalowé, už prestaň, Dúčelo Pesňe.

Preložené. 77

Tak Dámon: wi, galcAlfezíbeg zas^ rekňiie Múzi,
Prospewowal; poňewdč s nás wšecci nemôžeme wsecko.

Znes Woduy a z makkímí ókráa ten Wínkami Oltár ;
Masné téz podpál Werbéni, a Samca Kaďidlo:
fiich sa milého prawé zwrátit pooifewzdala ZmisB
Pesňami; íiišt tuto fiescbádzá Fen Pesňe čarowné.
Táhňile z Mesta domovv, mé láhuite Dafnisa Pesue.
Pesňami sám i Mesác dolu môže sa od Neba síáhnul;
Pesňami swími Druhow popremíňala Circe UUssa ;
Spíwáňím stuďené we Tráwe sa pukne Haďisko.
Táhňite « Mesta domow, mé íáhňiíe Dafnisa Pesňe.
Tri predkem tito obwazugem íebe Osnowi Barwú
RozFičné trogakii, trikrát z Obrázkem i Oltár
Obchádzam wókol; rád má Boh Pocti ňerowné.
Táhňiíe z Mesta domow, mé láhňiíe Dafnisa Pesňe.
Zwáž trogakím Uzlem trogakii, Amarillido, Barwu:
Zwáž, Amarillido : a zwazugem, reč, Wénuše Pálka.
Táhňiíe z Mesta domow, mé íáhňiíe Dafnisa Pesňe.
Gak Hlina táto Ohnem tuhne, gak Wosk tento sa púščá :
Tak nech má Dafnis Lásku obmakňe, a stuhne.
Pražmu sip, a zrožihag praščícé Sirkami Bobki.
Zlí Dafnis páli mňa : a gá ti na Dafnisa Bobld.
Táhňite z Mesta domow, mé táhňite Dafnisa Pesňe.
Dafnisa Láska taká, gakowú má Gunca Krawička
Keď w Luhoch, a zwíšních hledagícá stáFe Pahorkoch
W námodrém skonaná Sitá k Wod'e lahňe u Réki,
Pred pozdná sa aňižto Nocú sama nechce oďebral :
Láska napadni ta]?:á, ani Peč mal nechcem o Léki.
Táhňite z MesLa domow, mé táhňite Dafnisa Pesňe.
Wizlečeňí toto bol mi nechal ten ňekdi Ňewerňík,
Swóg Záloh premilí : čo wčil pod tento ukríwam
Prah do Zemi ; wráíil mňe mosí ten Dafnisa Základ.
Táhňite z Mesta domow, mé táhňite Dafnisa Pesňe.
Sám tito bol darowal mňe ZeEnki, i tento na Ponte,
Zebran Ged Méris; nagwác sa ho w Ponte roďíwá.
Tím sem často Wlkem sa robíwat, a w Hági ukríwat
Mérisa, tím z Hlbokostí Hrobow Duše často wiwádzat,

78 BÁSfiE HBĎINSKé

A zrostlé do iaého zaňésl Póla uzrela Žatwi.
Táhŕiile z Mesta domow^ mé tábňite Dafnisa Pesňe.
Wezmi Popol wen, a w rozvedenú, Amarillido, Reku
Preš Hlawa hoď; ňeobezri sa: tím gá Dafnisa počňem
Búrit, ňiš{ na Bohow, uíst on sa ňehíbe na Pesňe.
Táhňite z Mesta domow, mé láhuile Dafnisa Pesňe.
Pozri Popol swihawím zachitil sám od seba Oltár,
Gak mtôkám ho wiuésl, Plameňem; čo wipadňi na dobré!
Čož ge to isle ňewím ; a Psík už na Prahu blawká.
MámG werít ? Či, kerí milugú. Sni si lahko wimislá.
Stawle sa mé, iďe už Dafnis, mé stawle sa Pesňe.

Selanka IX.

Licidáš. Méris.

L i c í d á š.

JMérise kam náhEís? Či po hradskég rowno do Mesta?

Méris.
O Licidášuy na tú bídni Psotu wišB sme, cudzím
Gá ňikdá čoho sem sa ňebál^ že bi Úhora Wládar
Mého rekel : To ge mé dáwm' ustuple Oráči,
Wčil premožen, trúchW, nebo Náhoda wsecko premíňá,
Tichto mu Kozlíkow (čo nepadni mu dobre) zanášám.

L i c i d á š.
Weď sem čul, z Wrchu gak začnú doFe Kopce sa púščaf ,
A snadním s poňenáhla tratil sa do Rowna Ghrbátem,
Až k Woďe, a k dáwmm zlomeními Wršákmi fiučiskom,
Wáš Pesuú že to ochránil sebe wsecko Menalkáš.

Preložené. 79

M é r 1 8.
ČuU; i Powes{ bola tá; alb prám LicidáSa na tolko
Hroznú medzi Branú naše wládnú Pesňe, chaonskí
Kolko Holob, keď, prag, z oborícím stretne sa Oriem*
A preto keďbi nowé gakokoFveek Swdri zanedbal
Prw nebolo s prázmch mna Dubow- napomínalo Wransko :
Twóg aňi tento nežil bi li Méris, aňižto MenalkáS.

L i c i d á š.
Ach! Čibi tak welká ňekomu Zlos{ prišla do MisK?
Ach naša nám bi iebú bola Útecha zmizla Menalko !
Kdo spíwalže bi Nimíj, a Zem woňawími posípal
Kwítkami ? neb zeFením prikriwal Stadňice Ghládkem ?
Budže ti Pesňe, čo sem naačil sa pomlčki oňehdá,
Keď naša naščíwil^ spíchals, Amarillida, Rozkoš?
„Titire, než wráíím sa, popas Koži : (Cesta ge krátka)
,>Ag k Woďe pohni šité; aFe Titire ňekďe na Gesie
,,8 Kozlem postretnul sa warag, nebo Rožkami kláwá/'

M é r i s.
Buď ti, čo ešče ňeprám hladké bol Wárowí spíwal.
,,Wáre badú twé Meno (sachá Fen Mantaa obstog,
,^Mantna ach bídná na bFíze Kremóni Fežícá) !
„Labutí prespewné po samé až Hwezdi winášal.^

L i c i d á š.
Nech twé k cimaskím sa Tisom Roge ňikdi ňeblížá ;
Nech z GaleHnki šitím naPegú sa Wimenka TeHčkám:
Začňiže, gestFí čo máš. Ag se mňa wikrúchali Spewqa
Múzj, i gá spíwal znám ; ag mňa za Weščca Pasáci
Wšecci magú: aFe gá lahkég tomu Wíri ňedáwám.
Neb dowčil uewiďím sa, čo má bil Wára, a Ginní
Hodné récl, gagotal Fen gak Hus medzi Labutmi.

M é r i s.
Wšak to zaiste činím ; a sebú Licidášu, premíslám,
Zdáž bich rozpamätal sa ; ňeuí Pesnička darebná.
„Príďže Galátea sem; galcowá ge tam Úlecha z Wodmi?
„Tu krásne Garo ; tu strakaté Zem Réki na wókol

80 BisŇB Hbďinske

yyPreslírá Kwíli ; bílá ta a Gaskiňe wstáwá
„Gahnada, a šwizká stuďené plele Réwina GhlidkL
,,Sem prícRž : wsleklimi uechag Breh Wlnmi sa rá&aV^

L i c i d á 8.
Čožto, čo sem w gasaég Noci gá la samého očúwal
Prospewowal ? Hlas wím, kebi Iba Slowa islí do MisFí.

M é r i s.
„Dafaíse, Čož sa na dáwňegšé Hwezd Wíchodi ďíwdš?
jyEghFe Nebom zndšd sa diónskd Cisára Hwezda;
^tHwezda, pre Ďuž hogaé bi widáwali Urodí Sálá^
„A wšad'e na slunn/ch barwíwali Hrozna Pahorkoch.
,,Dafnise Hruski posaď: bude gích Wnak ňekdi obírat/^
Wšecko Wek odndšd, í Pamal ; gd za mladi často
Sem Ďňi we Spíwdfiú od Rdoa do Wečera trdwil.
Wčil tolké zabadel sem Peshe; a Mérisa už Hlas
Odchddzd : W'lci galtbi prwi boPí Mérisa zhBédE!.
Wsak li to wiprdwat buďe sdm dosi často Menalkdš.

L i c i d d š.
Klučkugicí dlho odklddds még Útechí Rozkoš.
Ä wčil wšecka lichd {i mlčí Woda, wsecko i zíiicé,
Pozri, Zawíwduí hwižďícich ustalo Wetrow.
Tak sme i Gesti na pól ; pouewdč Bianóra začína
Už wídal sa Hrob ; tam hen icďe Sedldci to husté
Obrubugá Haluzí, tam dagme sa, Mérise, spíwal,
Tam Kozlow si polož, wšak prígďeme eiče do Mesta.
Buďtož, keď sa bogíme, Wečer bi nenastala Prská,
Spíwagicí tam až idbie, i mét ukondme sa w Gesle,
Bi sme ÍR spíwagicí, lebe gá s tég Terchi polahčím.

M é r i s.
Prestaň wdc Pachola ; wčil rddňeg robme, čo mdme«
Pesňe teddž fepseg, keď prígďe, započneme spíwai.

Preložené. 81

Selanka X.

1 ú už posBednú Aretúzo dopasli mi Prdcu.
čallowi mdlo, čo wšak bi samég sebe wdžňe Likóris
Čítala, mám spíwal: kdo bi 6allowi Pesňe oďeprel?
Nech lebe tak, iiech, keď poíečeš pod Wíri sikanské,
Horké swé Dóris Wodi Wodmi ze twími ňemiSd.
Začuiže; litrapBwá už éallowa reknime Ldsku,
Ploskonosé keď pohrlzugá BatoFesli Kozički.
li^espíwdnie hluchím: po Luhoch sa wšecko ozíwd.

Kďež po gakíchto Hordch a Lesoch sle sa túlali Nimfu
Keď 6allu8 wpddal pre nehodnú do Mdlobi Ldsku ?
Wds poiíewdč aíii sdm Parnas na Pahorkoch, aňižto
Píndus, aňiž sdm Prúd Aganippi nemeškal aonskég.
Nad ním Bohki, i Húšč nad íiím Tamariški naríkal;
Sosnowati nad ním i Menal pod Skalmi Fežícím,
A chladného Kameň prežalostní Lícega kwíFil.
Wókol i Owce stogd ; ani nds ňepotupuge žddnd ;
Stddom aňiž nepohrdni ti sdm fidsňíku nebeskí ;
I šwdrní pdsdwal u Rék Owčički Adónis.
Prígďe i sdm Owčdk; wlakochodní prišR Woldri;
S podzimních mokrí Žaludow sdm prígďe Menalkdš.
W£ecci prawd: Odkdď twd Ldska ge? Prígďe ApoUo:
ôalle, čo sa bldzňíi? reče, twd li MiPenka Likóris
Po Snahu už za iním, a po hrozném Tdbore išla.
Prígďe i sdm Silwdn ze sedldcskím na Slichu Wencem,
Ferule kwitnúcé a preweHcé LaKe kldlíc.
Prígďe Boh Arkadsldch Pdn ; gak sme ho uzreli z Barwú,
A s krwawími Bézd ponačerweno Zrnkami natren.
Čož buďe, prag, ssa Koňec? Ňedbd na wšecko to Amor.

S2 BÁSNE HaĎIN9KÉ

Amor aňiž Plačem ukratní, aňi Tráwa ňebíwá

Reknii sitd, WčeK MBéčňikem, RatoBeslamí Koski-

On smutní alb: Wsak to waším Arkadčaňi, rekňe,

Zaspíwále Horám; učem' Arkadčaui Pesňám.

Ó gak mäkko badú wipočíwal Kosli mi tenkrát.

Keď waša iiekdi o még si zapíska Fugara Ldsce !

Ó bár bich tu geden bol s wás, a Stáda wašého

Baď bíwal Pastír, Obiráč buď Hrozna došlého !

Lásku bár Fillis, bár bolbi mi bíwal Amintáš,

Bár kdo iní (čo potom^ černí že we Twári Amintás?

Ag černá ge Fiallca, Gacint ag w Barwe ge černí)

So mnú pod hibkím ľéhalbi we Wrbiiíe Réwím.

Kwítki bi lam Fillis mňe trháwo^la, spíwal Amintás.

Tu chladné Stoki ; tu krasné sú Lúki, a Háge ;

Gá tu, Likorko, celí ze tebú móg Wek bich utráwil.

Láska wčil ukrutná we Zbrogstwe knitého la Marsa

U prostred hrozních mešká Ňeprálela Šípow.

Tak ďaPeká od Wlasíi (i bár bi tu chĺbala Wíra!)

Na Sňahi alpínské a na Ghladnotu Réna ukrutná

Len sama ach ! patríš. Ach nech že ti Mrázi uebhža !

Ach drsní w litlé nech Lad ía fiesekňe Podešwi I

Pogďem, a kalciskú Čož mám uporádano Pesííú^

Prospewowaí si buďem na sicilskích Pastuchi Trstku.

Isto mi gest, že raďeg w Luhu medzi Ležiskami Zwírat •

Chcem žií, a na hladitích wirezáwaí Láski si Bučkoch j

Bučki budú zrostaí : zroslal wi i buďele Láski.

Z Nimfmi zatím sa buďem po menalském Kopci prechádzal ;

Buď Kancow strílal srďitích ; afti Chladno mi žádné

Partenské zastal nezabráni učencami Háge.

Už sa mi zdá po Horách, a gačících Wetrami Húsčoch

Že kráčam ; páči sa mi už z Oblúka wipúščat

Šípi ; ti gak bi našég boK nám Wsteldosli Lekárstwo,

Neb ten Boh ludskími učil sa BoFeslami krotnut.

Už mňa Hamadriadi fietešá, ani Pesiie ňelúbá

Už sa mi zas wáceg ; sami už dobre magte sa Háge.

Obrálit ho iiigak tu našimi nemôžeme Prácmi ;

Bi sme i na prostred Zimi hneď powipígaK Héber^

Preložené. 83

A iracké Sňahi preš wlhké znášáwaH Ghladao :
Bi sme i, keď sa na rozklacfitém Liko Breste wisúšáy
Pod Znamením Raka Etiopom pá&áwaFi Owce,
Wiecko mosí zmocl Láska ; mi téz ustapme tu Lásce.

Došli to až božské spíwat Básnika wašému.
Keď seďel, a plétel wisokého ze Slézu Košíček,
Múzi; wi nagwatšé urobíle to óallowi k Zdáiiú:
6allowi, toHco čo má preš Ďeň k uema Láska sa zmáha,
Kolko na Gar zelená do swég pne sa Galša Wisosíi.
Wstaňmeže už : íažké sú Spewcowi Chládki. Galowca
Ťažké Chládld ; waďá na Polách téz Úroďe Chládlti.
Idíe šité domoWy už ge Wečer, domow iďíe Kozički.

Teokritowa Selanka IX.

Dafnis. Menaikáš.

P a s t í r.

Llafiiise pastírskú spíwag Pesničku, ti prwní,
Začni prwí spíwal, za íehú nech počne MenalkáS.
Telce Krawám, a ŕieodbehanim pusííce Bugákow ;
Pospolu nech sa pasú, a po tam tég Ghrasliňe blúďá.
Stáda sa fiespustíc ; ti mi wšak Pesničku tu spíwag
Pastírskú, odtáď aFe nech sa {i ozwe Menalkás.

Dafnis.
Telča bečí lúbežňe, mučí lúbežňe Krawička^
Zôí lúbežňe i Trsl, i Wolár: lúbežňe i gá sám.
Pri stuďeních mám Lehno Wodách, krásními belastích
Kožmi Telic poluľité^ čo ze Skál mi wsecki poľodná

M fiAsŇB HBĎINSKá

Zrúlila Wichorica, swížé gak hriEDoK Plánki.
Tolko na pálícú w Lele gá dbám Parná HorúCoel,
Kolko na Lásku dani Reč Matkí neb Otca počáwaL
Takto mi prospewowal Dafnis, než takto Menalkáii

Menalkái.
Wlasl mi ge Etna, a gd w krásnég tuto GaskiĎi bíwám
Pod skalou Dulinú ; máwdm wšeckého, čokolwek
We Sndch sa zdáwá, nemalú Koz a Owčiček Hognosl :
Wždicki gegích mi Pežá pri Nohách a pri Hlawe Kožki.
Drobce mi pred dubowím Klokoči wrú Ohnem, a wiscblé
W Čas Zimi páfíwám Buki, nedbám tolko na Mrázi,
Kolko Zubow sproslen na Orech, Kašu geslBže máwá.

P a 8 t í r.
PochwáHl sem gícb, a porád každému dal Obdar:
Dafnisu Kig pekní, čo mi sám na Políčku wirostel
Otca, gemnžto samím Ghiba swá sa ňenagďe Umelcem.
Než tému zas Skarupí ze Koritnače, gegžto mi Masso
Ghutňalo, keď.sem tam na ikarskég ÚskaFs strihel :
W pal Strán rozďelbné páli nám. On do Skrupi w tom dul :

Menalkáš.
Pastírské wítám wás Miizi, a rekňile Pesňe,
Pred timi čož tenkrát gá sem Pästí rami spíwal.
(GestE óe, nech tehdáž na Gazik móg wiwre mi Pluzgír).
äwrčku milí ge Šwrček, Mraweňec zas Mrawcowi práwá,
Gastrábom Gastráb : gá rád mám Pesňe a Múzi.
Kéž mám wsecku plnú gích Spewmi Chalúpku ; ahiz tak
Sen sladkí, aŕú Gar časní ; ani Kwítka WčeEčki
Tak ňele&áj gak Múzi lesa mňa: kohožto zahlédnúc
Ráz ulešá, teho Girce ze swú ňeočarage Čísú.

PasjuožBNé. %5

HOMBROITEO II^IJlDI

8 p e w L

riňew, Bohíňo, spíwag Šína Péleowého Achilla
Zdhubníy weflcé Čo priňésol Bídi Ächagskím ;
WeRcé téz HrcRnow silních ke Slínom oďeslal
Mnozstwo Duší; i wiem zanechal gích Mrtwini Ptákom
Wókol, a Psom Lúpež. Tak Wóla sa stáwala Zewsa:
Od tég Chwíle, prwí gak ráz we Swáre sa potkaw
Atreowič, Ľudu Krdl, z bozkím sa požnril Achillem.

Kďo wšakzfiozstwa takích zawdal gítn Príčinu Rózňic ?
Zewsa a Letí Sínek. Ten liňew na Krála magící,
Prehrozní zeslal Mor Wogsku ; i zhínalo Ludstwo ;
Sám poňewáč welká učinil Kfiazu Ghrízowi Ňectu
Atreowíč. K ríchlím sa Loďám on pribral Achagskích.
Céru bi wislobodll, welkú nad Míru iies&cí
Wíplatu, Wínki magíc w Ruce Ďalfekomírfca Apolla
fierfe na pozlátnég ; a prosíc wšech zadal Achagskích,
Dwoch wšak nagwáceg Siíiow Atrea, Národu Wodcow.

Atrewiči, spolu wi BFeskoskornenci Achagskí,
Nech wám bidhcí na Olimpe flebeščaňi zrúcal
Mesto dagú Priama, do Domow téz ščastňe sa wráiil !
Céru mi dagte milú, za ňu túto si Wíplatu wezmúc
Zewsa pouclící Siná ĎaFekomírca Apolla.

Tehdi iní Žádosl hneď schwáFiH túlo Achagskí,
Kňaz žebí mal poclil sa, drahá téz Wíplala zebral ;
Wšak sa to ňišt nezdalo milé Agamemnona Srdcu ;
Než s Potupu odbil ho, a tak sa mu podhrozil ešče :

Nech teba wác pri dutích nedopadnem StarČe Koráboch,
Buď sa tu wčil meškal, buď zas naspáiki sa wrálil !
Berla bi tá asnaď z Bobowím íi ňcprospela Winkem I

%6 Básne Hrdinské

Skôr ga ňewiproslím, až keď Weku dogďe zeslého

W Argoší fiidfe mogém, ďafeká od Končiai Wlasli ;

Tam buďe prásl, a mogég účastná Poslefe bíwai.

Než preč iď, a mňa ňedrAzy bi si zdraw naspátki sa wráliL

Reknul. Než Stareček sa lakel, Reč i túto poslúchnul.
Mlčki firehem dalbkozňícého sa Wodstwa pobíral*
Á mnoho sdm gedlní odchddzaga wzíwal Apolla
Krála, Čo s krasuowlaség splodení bol Léti Rodlčki :

SRŠ míia ze stríberním čo sa Lúkem w Chríze prechádzaš,
W Kille i poswatnég, Tenedem též mocne zawládás
Sminteel GestRže sem kedl Chrám lebe Wencami krásíl,
GestEže sem tučné kedl Stehna Bugákow a Kozlow
PáCíwal, tak w tégto mogég Žádosti ma wisEiš:
Twími za mé odplát Dánagskím áipami ŽáFe!

Tak powedal s Prosbu; i sFIšal ho tu Fébus Apollo.
Rozhúewaním Srdcem z Wrcholow zestúpil Olimpa,
Z Lúkem swím na PFecách, a s Túlem wókol uzamklím.
Cingot pod Ramenom hňewného widáwaK Šípi,
6ak wstúpaw hil>al sa ; i gak Noc strašKwo kráčaL
Ďál pozatím od Loďstwa.sedol si, a Strelku wípustíl^
Strašné stríberním w tom zaznel} firinkoti Lúkem.
Napred ríchlonohích síc Ten Psow a MuCce zrážal ;
Než pozatím do samích záhubné púščaga Šípi
Strílal; i hneď časté pohoráwali Hranice mrtwích.
Už preš Wogsko bože za ďewal Dní létaK Šípi,
Než na ďesátí Deň powolal k Snemu Ludstwo Achilles,
Neb gemu bíloruká to do MisFe tu wnuknula Héra,
Dánagskích lutugíc, neb gích zrela z hustá umírat;
Tehdi na Snem zebraní keď wšecci sa pospolu zešK,
Ríchlonohí powstaw hore gím tak reknul Achilles :

Atrewiču mňe sa zdá, že Morem z nowu máme sa túlal
Spátld sa nawracugíc, Smrti gestFiže wihňeme tenkrát,
Neb spolu ag hrozní Mor hubí, ag Wogna Achagskích.
Než pítagme tedáž sa aneb Kňaza, buďtože Wesčca,
Neb Snoprawca ; i Sen poňewáč od Zewsa pochádza,
Čožbi rekol, prečo tak nahňewal sa tu Fébus Apollo,
ZdáF! pre nesplnené Slubi^ zdáEž pre Hekatombu,

Zdáfi bi wiborních i fiaraacow, i Kozlow obetnú
Ukrolení Wóňáy od nás Mor zachcel oďehnal ? •

Tak reknúc posaďil sa. Tu hneď podwíhňe sa fCalchás
Testorowič ze wšech nagFepší d'aFeko Weščec;
Co znal prítomné, minulé, i wšecko budúce,
Sám čo bol ag Wodcem na Loďách k Iliónu Ächagskích
Pre Zbehlosl weščú, čo mu doprál Fébas ApoUp.
Ten dobrú dáwal gím Raddu, a takto wireknul:

Félewiču Kronowcu milí! ti Krála mi kážeS
Záhubní wigewil Hiiew ĎaGekomírca ApoUa ?
Gá {i ho tebdi powím ; alb slub mi, a Prísahu skljdag.
Že mňa buďeš milerád zastdwat i Slowmi, í Rukma !
Neb mislím, že sa Muz nahňewá, čo nadewšemi wládíie
Argosldmi, gemuž poslušní sú i Achagskí.
Mocňegší dozaista ge Král, pohne wáFi sa z nižším.
Báv teho ag Dňa Zlču ňekipíwá naňho prehorkú ;
Predca potom tagná w nadutém wre mu Srdci Ňenáwist,
Až w PosFed wichlaďí gu; howor teda chcešFi ma chránil.

Odpowed'ew na to ríchlonohí gemu reknul Achilles:
WeRni ubezpečení, gakowé znáš, hlasíii Proroctwo.
Swedkem Zewsu milí buďApoUo, gemužto sa Kalcháš,
Modlící božské Dánagskím Raddi widáwáš !
fíikdo, zakáď gá sem žiw, a zemské Swetlo uzírám,
Násilnú sa Rukú pri dutích leba ňetkňe Koráboch
Ze wšech Dánagskích, bi si bár Agamemnona reknul,
Čo wčil bit nagmožíiegším tu we Wogsku sa hlási.

Tehdi ňepoškwrnení sa ubezpečiw odreče Wesčec :
Ňe pre Slub gemu nesplnení, aňi pre Hekatombu,
Pre Kňaza ňež sa hňewá, čo mu sám Agamemnon ublížil^
Céri aňiž neprepustil, aôiž za ňu Wíplati ňewzal.
Žál preto nám zeslal ĎaFekostreFec, ešče í zešFe.
Skôr aňi záhubná morowá neprestane Skaza,
Černooké to dokáď ňewráíí Otcowi Dewča,
Darmo ňewiplalené, a swatú Hekatombu do Ghríze
Ňesprowoďí : tím snáď pohnutí nám dá. sa udobril.

Takto wirekna sedol si. Po ňem: zase Hrďina powstal
Atreowec Sirokowládní Agamemnon u Wogska,

88 Básňb Hrí^nské

Rozbúren ; čemú že sa až mu zeléwtio Srdce

Od Zlobiwosli ZlČd, a tuhím Zraki iskrili BCeskem;

Zaskarediw sa napred Kalchásowi takto wireknul:

Ništ nikdá si ňepredpowedal mne dobrého Zlowesčóe I
Len Zlé oznamowal wždi na twém lebe malo ge Srdei.
Slow si mi ňehlisil dobrích, afii iiesfilíiil ešče.
Ag wčil wesdící ta u prostred kdžes Achagskícfa,
Že preto gím zeslal ĎaFekostreFec Otrapi Žálow,
Gd pouewáč sem wzal nechcel za Ofarízowu Géru
Wiplati ; keďže bi sem gu we swém Dome o mnoho radšeg
Chcel zachowaty ba Kiítemnestru swá toFko uewážil,
Pannu čo sem wzal íiekdi ; íieuí od tégto podfogsá
Na Zrost, a Sľičnosl, aiii na Wlip, a Čistotu w Prácach.
Predca i tak naspátki widám gu, to zdá& sa Fepšé.
Radšeg chcem zachowai, než uwésl preto w Záhuba Národ.
Než hneď im' chistagíe mi Dar, bich sám tu nezostal
Bez Daru z Dánagskích, čo bi Wec bola weEbii neslušná.
Neb to' wiďíle, že móg na iné Dar Misto uchádza.

Odpowed'ew na to ríchlonohí gemu reknul Achilles :
Atrevviču slawpí, nagwatší wždicki Lakomče !
Gak že íi Dar weFkég móžú dal Misfe Achagskí?
ZddH ge nám wedomé^ že bi Odldadi stáFi obecné?
Neb čo ge z Mest pobrané, to sa už dalo wiecko do Delu;
Ňeswedčí sa, bi Lud naspátki to poznowu znášali
Než Bohu Fen ti gu wčil pooďešEí, mi ňeicdi Achagski
Trog- nebo ag štwornásobnú lebe Náhradu dáme.
Keď nám ráz pewnú uďeFŕ Zews Trógu porúcaí.

Odpoweďew na to Král Agamemnon takto mu reknul :
Tak ma ňe, bár zmužilí si Acbille, a Bohowi rowní
HFeď šáEt! nebo ňepreweďes mňa, a Slowmi fiezagď^.
GiicešFi magic Fen sám Dar, abich gá swého nadarmo
Pozbawení tu seďel, keď kážeš túto mi wrátií ?
Wráíím, gestli dagú weHcég Dar MisBe Achagski
WóFi po még, abi bol rowní w Úplnku mogému.
GestFiže wšak uedagú, ag sám tu zaisíe si wezmem
Buď twóg Dar wlastní, buď i Agasa, buďto Ulissa
Prigdúc uchwátím ^ nahňewá sa pred koho dogd'em.

A wsak o tomto Gasem sa porozpráwáme i wáceg.
Wčil nože Loď ôeraú do sirého wifáhákxie Wodstwa^
Dagme i Weelárom, na ňu téz Hekatomba naložme,
Äg spaňilotwdraég wiatúpil Ghríza poručme
Géri. Geden Kiužai teho Ďech ge za Wodca Korábu,
Ágas, neb weEkí Idoménes, huďto Ulisses,
Buď nagsiraluegši i ti Pélea Sinku ze wšeckíeh,
Tú bis nám Obetu zase ĎaFekomírca udobril.

Rícblonohí sa pozaškarediw naň reknul Achilles :
Ňestudem obFečení, a po wlastném Zisku boňící!
Gak žebi twóg Rozkaz poslechel rád ňekdo z Achagskíeb,
fiuď pohnul sa ňekam^ buď z Mužmi sa silne potĺkal?
Neb sem i gá pre Bogowňikaw uewibral sa trogaaskíoh
Sem wálčil; poiíewáč ňigakú mi iieblížili ELriwdú.
Neb ňikdá mi Wolow, ňikdá ňeoďehnaK Žrebcow,
Ňikdi aňiž w ludnég Ftii mégj a na Úrodu hognég
ŇeskaziK Zbož; neb weFké tam Končín u prostred
Černích Mnoztwo Feží Hor, a zňícicb Rowuin odewšáď.
Než ze lebú sme prišB, bi twé sa íeiíwalo Srdce,
Menelaa pre Počest sa, a pre twú Ňestudo msííce
Nad Trógúi A ti ňišt neznáš z holá tochto si wážií?
Ešče sa wihrozuges, mogu sám že mi Odplatu wezmei ?
Čož gá sem si Potem widobil, čo mi práFi Achagskí?
Ňikdá gá rowného iiémám íi Darunku, Trogánow
Dánagskí ludné kecfikoPwek Mesto wiwrálá.
Nagwatsú ano gá treščfcích Pohromu Wálek
Na swích wždlcki nosím Ramenách ; wšak prigďeR k ĎeFbe
Twóg mnoho gest watsí Dar ; gá afe wďačňe i z Málem
K Loďstwu choďím naspátld, celí od Pótki unáwen.
Do Ftie wčil wšak iďem: ponewáč mi ge o mnoho Fepšeg
Na skriweném sa domow brat Loďstwe ; auižto tí, misKm,
Keď si ma tak potupil, že fiohatstwa a Statku ňedogďeš.

Odpoweďew na to Král Agamemnon takto mu reknul '
Uskoč! gestC sa tak lábí! Gá isle ňežádám,
Pre mňa abis meškal: tu iních mnoho zostane sé mnú,
Čo Gti mi dosl nabudá, Opatrowňík Zews afe obzlášč!
Z odchowaníeh Zewsem Králow si mi w Odporu nagwác 2

90 Bisim Hrdinské

Wždicki ti oblabageš fea Swári, a Wogni, i Bitkí.
GestR 8Í udatní, Bohowé li to ráčili doprál !
S twÍ03Í dotnow nawráhcí sa i Lod^i, i Druhmi

y '

Mirmidonom si kralug! Teba gá si dokonca ňewážím,

Twóg ani ňewsímdm sebe Hňew : ba sa ešče wihrážám :

Ghrízowu odníma poňewáč mi tu Géru Apollo,

Gá ze swími gu hneď na Pllách Towarišmi oďesibm ;

Než spaiiilotwárnú wezmem iebe Brízowu Géru,

Twog Dar, do Stánow prigdác : bi si poznal o kolko

Sem gá mocňegií ; a iní sa budúcňe obáwal

Z Hrózú nárowním sa mi hlásil, a naproli wstáwal.

Tak reknu] ; tu sa Péleowič zarmútil, a Srdce
Pod chlpatími tedáž mu na dwogno to wážilo Prsmi :
ZdáKbi hneď ze swég wismeknúc Poswi Meč ostrí
Tíchto na rózno zahnal mal, a Atreowiča prebodnul;
Či pridusil Hňew, a rozlobenég dal Wsteklole Uzdu.
Keď na swém toto tak Duchu, a swég MisFi premítal,
WeCkí už láhnul Meč, w tom z Neba išla Aténa;
Bíloruká poňewáč ga oďeslala Bohiňa Héra,
Gednu k obom Peč, gedno k obom též Srdce magícá.
Stawši na Zad za rusé Wlasi Péleowiča dopadla.
Len gemu pozgewená; a iní gu tu uikdo íieuzreL
Strpnul Péleowič: w tom ohFédna sa poznal Aténu
Palladu, gég strašné sa na PohFed Kičali Swetla,
A zwolagíc Menom na uu takto ochítre wireknul :

Čožto si prišla ti sem Hromowládara Zewsa Roďenko ?
Snáď bi si Uščipnost Agamemnona spatrila Krála?
Než lebe predpowedám, čo sa má stal uekdi zaisle.
Pre swogu Píchu Žiwot skarším on pozbuďe Koncem*

W tom na to modrooká odrekla mu Zewsowa Géra;
Twóg ukogil sem Hňew z ííébh prišla, to gestE poslúchňeš ;
Bíloraká poňewáč mňa oďeslala Bohiňa Héra,
Gednu k obom Peč, gedno k obom též Srdce magícá.
Než prestaň sa waďil, Meč aňiž wen s Pošwi ňeláhňi,
A wšak Slowmi potup ho, gakož bi sa lúbilo koFwek.
Neb lebe predpowedám, čo sa má stal ňekdí ssaísle :
Za ďňeiné trikrát že stkwúcích tolko dosáhnul
Máš Haňeňí Odplát: Fen zmóž sa, a násto poslúchag.

Preložené. 91

Odpoweďew na to ríchlonohí gég reknul Achilles:
Slušná poslúchal waše gest Wec, Bobiňo, Raddi,
AčkoFwek bíge Srdce Hňewem ^ neb takto ge Bspšeg.
Poslušní kdo Bohom gest, bíwá usFíšan od ňích«

Reknul; i stríbernú 'uďeríc hneď s lažka na Rúčku,
Spátki do Pošwi hrubí zarazil Meč, Aténe odeprel
Nechcew Poslušnost. Ona w tom do Olimpa oďiďla,
Ostatním ku Bohom, na Palác Hromowládara Zewsa.

Než z nbwu Péleowič zas k Atreowičowi Slowmi
Úsčipními rekol tak, a Hňew swóg ňeskrolil esče:
Obžerňíku ze psím Okom, a zbm Gefeňa Srdcem !
Ňikdá ozbrogowal si sa z Ludmi za rowno do Pótki,
W Zálohi ísl ňikdá z nagpredňegšími z Achagskích
W Srdci ňeosmelowal, smrtná toto zdá sa {i Hrôza !
O mnoho gest Fepšé po širém íebe Wogsku Achagském
Oblupowal z Daru, kdožkoFwek ti ge Slowmi na Odpor.
Lúpežňíku Luďílpoňewáč si Kuíža ňičemních.
Ätrewiču dneska potupils mňa naposfedi isle.
Než {ebe predpowedám, weHcú téz Prísahu skladám.
Preš tú Berlu, čo wác ňikdá Ratolbsti a Listu
Už ňewidá) ze swích galc ráz Peň oďešla Pahorkow:
Wác ani ňezwipučí, neb gég zestrúhala wókol
Kôru a List Meď; a wčil Sinowé gu w Hrsti Aehagskí
Súdi wedúcé nosa, gímž Práwa a Zákoni Zewsem
Pozwerené sú ; tá buď wšak lebe Prísaha wePká !
Wšecci Achilla budú žádal sebe ňekdi Aehagskí;
ííišt gím ňespomožeš, toto bár tak lúto li prígďe ;
Keď wePké hrozní Mužowrah buďe Mnoztwo porážal
Hektoŕ: nahňewaní ti buďeš sa we Srdci zežíral,
l^išt že ňebols uctil nagsilňegšého z Achagskích.

Péleowič tak rekna o Zem w tom Berlu zlatíraí
Ozdobenú Klinci praščil, dolu hňeďki i sednul.
Atreowič na druhég zúril Strane Hňewmi. Tu Nestor
Stal iúbomluwní, hlasití ten s Pílonu Rečník,
Čo Slowa mu sladšé nad Mad wiplíwali Ustmi,
A dwa sa úž Wekowé rečného ponuňan Ludstwa,
čo spolu s ňím boB odchówaní, čo L zaňho wirostH

9t BksŇB Hrdinské

W Píloňe poswatném ; wdil bol za Kxála trelému.
Ten dobrú dáwal gím Raddu, a takto wireknul:

Ach gak náramná sa na Zem hrne Bída Achagskú !
Welbii sa isle Priam se swímí saradage Sinmi,
Ostatm' též zapfeBagá si na Srdci Trogáňii
Keď počugú to o wás, že sa tak náramne wadKe,
Dánagskieh Hlawi predňegsé i w Radďe, i w Pdtce.
Než dagiež si mi réd; poňewáč ale wi o mncAo mladsi.
Neb sem bol Towariš z údatňegsími i Mužmi;
Než sle wi; wsak uikdá títo si mňa ňewážili málo!
f^ikdá sem ňewiďel Mnžow, ag wác ňikdi ňeuzrem,
Gak bol Piritoos ze Driášem, Národu Wódcem,
Kéneus, Eksadíos, Polifém též Hrdina bozkí.
Neb gako Egeowič bol Tézeg, Bobowi rowni.
Ti mnoho silňegsí boR od wšebo na Swele Ludstwa !
Súc nagsilňegn z nagsiliiegsími sa isR
Bígal Kentanri, a wšech z holá potreR w Pótlcách.
6á sem gích bmal Towariš^ k ňím s Pilona prišEi
Z Apie rozdlafekég ; neb sem bol tam wolan od nich ;
Podlá mogég bogowal sem i Wládi ; ba ňikdo ze wšeckích
W Bog s íiimi wác ňewešel bi Luďí wôil na Swele súcich.
Predca ma w mích poslúchli Rečách^ a počúwaH w Raddách.
Než posFišie wi ag, Pepšé ge zaisle poslúchal.
Sám ti aňiž ňechceg, bárs mocní, Ďewča mu odňal.
Než zauechag, keď ráz ho za Odmenu práR Ächagskí.
Sám ti aňiž ňechceg lu waďil sa ze KráFem Ach'ille;
Účastní žáden Cíi nebol, gak tento podobnég
Berlu nosící Král, geho sám Zews ráčil osláwil.
GestR ti siUíegší si, a twá gest Bohiňa Matka,
On zase mocňegší gest, neb ge za ELrála u množsích.
Atrewiču Hňew swóg teda ultroí, AchiUa požádám
Gá, abi uspokogil sa na swém též Srdci, čo wšeckím
W záhubnég weHtú gest Bastú Walce Achagskím*

Odpowedal gemu Král Agamemnon takto prawící :
Wšecko zaiste prawé toto nám si ti Starče wireknul I
Než tu nade wšeckích sa iních Muž tento wipíná,
Wšeckím rozkazowal, wšeckím chce tu Zákoni dáwal,

Pkeložbkž. 93

Nad wsetni téz panowal, čo mísBm že ma ňikdo ňeozná !
GestFiže Wogňíkem Bohowé ho nČiňíH welkíin,
Zdáž preto mu sčíplawíini waďil sa dopusliK Slowmi?

W tom pregmúc gemu Reč bozki odreknul Achilles:
Isle fiogazEwcem bol bicb nad Mira ňíčemním,
Keď bich we wšeckém sa koril lebe, Ustmi čo hlasňes !
Takto iním si ti kiž, mne wšak dal Rozkazu ňechceg!
Neb sa mi wšecko wiďí, že bi sem ta ňeweFmi poslúchal !
Inšé wšak íi powím, čo na MisH si dobre zamerkug :
Gá sic buď ze lebú, baď iním tu pre Ďewča do Pótki
Newstáhňem Ruki, neb čo dané bolo, {dbňele naspák I
Než s toho* ostatné na mogém čo sa nagďe Korábe,
Ňiät ani nagmensú ti mi Wec proli WóG ňewezmeš.
Nuž sa pokus, Chul gestli že máš, abi patrili wšeccí,
Gak černá buďe mi twá Krw hneď z Oščepa strikali

Odporními na ten wiwaďící Slowmi sa Spôsob
PowstaR, a Snem pri gréckém rozpustiH Loďstwe.
Péleowič sa bral ke Stanom a Loďstwu dntémix
Z M enecíowcem idúc, spolu ag Towarišmi ze swími.
Ätreowič richlú aPe Loď dal hneď w More láhnul ;
Wibral Weslárow dwacat, ag Hekatombu naldádel
Tam Bohu, i spanilotwdrnú tam Cfaríza osádľil
Céru, a weRnúdrí učiňen bol Wodcem Ulísses.
Wístúpíce na Loď lekutími sa plawiH Cestmi.
Wšem sa tu Ätreowič rozkázal čistil Achagskímy
Hneď sa ti čislícj^ w More ag Špinu wšecku hoďici,
S tučních rádfie plné Hekatombi Apollu fiugákow
A s Koz podlá Brehow mordkég obetowaE Púšče;
Obtočená Dímem k Ňebesám až ňésla sa Wóna..

Takto sa wedlo u Wogsk tenkrát. Agamemaon i weftni
Z MisBe nepustil Swár, we kerém sa AchiUowi zrážal.
Hneď k Taltíbiowi, spolu t^ž k Ewribatowi reknal,
Čož mu za W íhlasních a obratních bíwaB Poskyw r

Berle sa chitre we Stan Siná Péleowého Achilla,
A spaňilotwárnú sem Brízewu Céru doweďíe.
GestKbi wám ňewidal gu, že sám násilne gu wezmem
Z wác prigdúcy čo hrozňegšé gema wšecko wípadiíe !

. 9i BÁSNE Hrdinské

Tak rekol, a b prisním wiprawil gích. Wíbrozem ^e
Hneď sa fieráďi Brehem pustého pobírali Wodstwa,
Až sa k Mirmídonow pribbziR Siánom a Loďstwu.
Tam seďei u Stánow ho a černích našK Korábow ;
Ňezradowal sa aňiž, gak gích zablédol, Achilles.
Ustrnati oba, a w slusnég Gli Krák magící
SUTiy aňiž ňehlasK, a&iž sa uepítaH pre Strach.
On wšak sám to na swég pozndwal Misfi, a reknul:

Wíhksňíy wítám wás PosIqw Zewsa a Laďstwa !
Berle sa bKž, wi ňeňi sle mi Winna, ge sdm Agamemnon,
Wás čo pre spanilú sem Brízeowičku oďeslal.
Iď nože prezmuzilí, a wiweď gím Ďewiia Patrokle,
A wzdag, nech si wedú preč ; než sami buďle za Swedkow
Pred wečmm Boztwom, pred smrtnímLudstAvom, i pred tím
Ejrálem tak dlwokím. Napotom wsak gestFibi ňekdi
Potrebowal mňa, abich w rozbídnég Skaze pomáhal
Ostatním. — Nebo isle ke swég on Záhube žúrí,
Ňeznaga prítomních, i budúcich ňeznaga Príhod,
Bezpeční bogowal bi mu mohFi u Loďstwa Achagskí.

Tak powedal; než Patroklus Druha swého posluchniío
Ze Stánow spanilú gím firízowu Géru wiwédol,
A wzal k Odweďeňú. Ti k Achagskím išE! Korábom,
Ďewča ňewolki Drahú s íiimi kráčalo. A wšak Achilles
Kwílící od swích sa Druhow hneď zwlasie zadáliw
Sám sa na Breh posadil morskí, a do Wodstwa patrící
O mnoho Matku milú zepatíma tu Rukama žádal:

Keďže si krátkowekím Fen bil mňa na Swet dala Matko,
Mal Cli Olimpickí aspoň tenkráte mi doprál
Zews Wisokohrmitel! Wšak aňiž Tén toHto ma ňeclil!
Neb širokowládní mňe swím Agamemnon ubhzil
Úščipkem, Dar móg keď má, násilne ho widra.

Takto ze Slzmi rekol. Zaslechla ho Matka welbbná
Tam w Hlbinách morskích šeďiwého u Otca seďícá.
W tom ze siwého na ráz hore gak Hmla wiňésla sa Wodstwa ;
A pred ňím dolu sedla porád Slzi ešče legícím
Swií pohladlwši Rukú ho, takími sa ozwala Slowmi :

Čož mé Ďéla plačeš ? Čo na swém tak Srdci sa trúďís ?
Rekňi, ňetagže mi ňist, bich i gá twé poznala Žálb!

Preložené. 95

Ťažko si ríchlonohí wzdichnúc gég reknal Achilles :
Wiš ; na čo gá toto mám íi weďícég wšecko wipráwal ?
Prístúpíce do Téb, pišné Eciónowo Mesto
W ňišt sme nwédľl, a sem Lúpež s neho wšecka doňésii ;
S túto sa medzi sebú rozčaslill dobre Acbagskí,
Prekrdsnú wiberúc Agamemnona Chrízowu Céru.
Než k ríchlému potom Kňaz ĎaBekomírca ApoUa
Ghrizes Loďstwu zabral sa Mosadzooďencow Achagskíchy
Céru bi wisloboďil, weHcú nad Míru nesúci
Wíplatu, Wínki magíc w Ruce ĎaFekomírca Apolla
BerFe na pozlátnég, a prosíc wšech žádal Achagskích,
Dwoch wšak nagwáceg Sinow Atrea, Národu Wodcow.
Tehdi iní Žádosl hneď scbwáFiFí túto Achagskí,
Kňaz žebi mal poclil sa, drahá téz Wíplata zebrai;
Wšak sa to ňišt nezdalo milé Agamemnona Srdcu;
Než s Potupu odbil ho, a dal k tomu ešče i Wíhroz.
Rozhňewaní preč išel Stareček ; než Fébus ApoUo
ModFícého očul, poňewáč nad Míru ho lúbil.
Zlí pustil w órékow teda Sip; i začínaH mrúci
Gedni padal na druhich ; nebo božské létaFí Sipí
Po wšeckém širokém Dánagskích Wogsku. Tu Wesčec
Nám dobrezbehli wikládal ApoUowu Raddu.
Gá sem nagprwní ukogil Boha snážňe ponúkal;
Než Hňewem Atreowič sa zapáFil, a powstana z ríchla
Wihrozowal mi Slowom , čo sa ag stalo wšecko we Skutku.
Neb s ňú černookí na spešném Loďstwe Achagski
Už sa do Chrízi plawá, a nesú tam Fébu Darunki ;
Mne wšak Wihlasní Fen prám odwédFí ze Stánow
Brizeowičku, za Dar Sinowé čo mi práEi Achagski.
Než, móž^n ti, swému pomôž wčil Sinkowi, Matko.
Iď na Olimp, a tu Zewsa popros, geho gestBže ňekdi
Buďto Slowom, buďtož Skutkem si {ešíwala Srdce.
Neb sem často počul chwáEt sa ía w Otca Palácoch,
Keď prawilas, že si od Černomračňika potupnú
Ze wšech Fen sama Ňesmrtních odwrátila Bidu,
Keď ho z Olimpickich ostatm' zachceH zwázal,
Héra a Poseidon, zbrogná téz Pallas Aténa.
Než, Bohiňo, prigdúc na to, lég si ho sproslila Wazbi,

9e tíií^ŇB HaĎiNs&í:

Do zwížaého tedáa pozwtic Siorukáča OUmpa,

Čo Briarem sa u Bozstwa prawí, Ej^eóneva u Ludatwa ;

Neb ten silňegsí od swého ge Otca na Wládu ;

Ke Krónowca sa hneď posaďil, s tég Sldwi prepisni.

W tom fiohowé sa ho lakH, a Ghul gím prestala zwázal.

To pripomeň mu^ a sednúcá k nemu KoFena dotkni :

Gestn ňegak prispeí na Pomoc ráčilbi Trogánom,

A w Tábor naspátek i až k Moru zahnal Achagskích

Gednostagňe bitíeh, abi swého zažíwaK Krála,

Téz abi swii iirokowládní Agamemnon upoznal

WinuUy že iiiáí ňeclil nagsilňegsého z Achagskích.

W tom na to rozžeBend we Slzdch odrekla mu Tétis *
Ach ! Sinú móg, na čo sem zrod'eného ta chowala k Bíďe ?
Ó kéž bez Slzená a bez Úrazu Srdca u Loďstwa
Bis tu sed'el 5 poíiewáč twóg Wek tak welmi ge krátki !
Wčil si i krátkowelcí, i Žalostú nad wšech utrápen !
W BidPe pretož sem zlím Osudem la na Swetlo wiiíésla !
Tú wšak gá sama Reč prediíési Hromomílowi Zewsu
Sňažni wístúpím na Olimp, Fen dán si reknul.
Než ti u Loďstwa zatím ríchlopRnného seďící
Na órekow sa hňewag, chráň sa wšak Wogni a Bitki.
K Etiopom wčera Zews Mora bKž weikého bidhcím
Na Hodi bral sa, a s lum Bohowé tam- wsecci oďesH.
Wšak naspák po dwanásíi sa Dňoch do Olimpa nawrálí ^
Tenkrát gá pogďem k meďopewním Zewsa Palácom,
Sahna KoFen dotknem sa, a trúfam takto ho pohnui.

Tak reknúc preč oďešla, gehož zanechawsi pre Ďewča
Z ozdobmm Pášem zmĺtal sa Hňewmi na Srdci,
Čo wzaFi mu z Násilnoslú. Ke Cbrize Ulisses
Prám doplawil, Bohu poswatnú Hekatombu wedúcí.
Než ti to keď w hlbokí boR už powbíhaR Pristaw,
ZebraR Plachti, a w Loď černú pouldádaR wšecki ;
Žezlo i po Prowazoch pustíce uwrhR do Scbránki,
W bezpečné též Loď Stanowiščo powehnaR Weslí.
Kotwice wrhR tedáž, a Koráb pouwázaR Hužwú,
Z Ríchlostú sami ag na Breh wiskákaR morslu,
Též Hekatombu swatú Bohu ĎaFskomírcu wiwédR,
Wisla i GhrJzeida z richloplawného Korábu.

Preložené. 97

W tom weHcí Múdräk gu wedúc k Oltára Ulisses,
Otca milému do Rak wložil, a k ňemii takto wireknal:

Ghríze poslal mfia Král AgamemnonMužstwa Panowňik,
Géra abich íi widal twú, téz Hekatombu za 6rékow
Obetowal, hňewní abi bol s ňu Fébus udobren.
Čo wčil tak hrozné na Achagskích ŽáFe oďeslal.

Reknul^ a dal gu do Ruk ; z weD^ím on Géra Plesaním
Roztomilá wítal ; Hekatombu tu Bohowi skwostná
Pekiic pri wistavt^eném Oltári ukladali rádíie ;
ObmiEi wšecci potom Ruki swé, a Pražmu wiíáhPS.
W tom Chrízes Ruki zepnúcí tak hlasne sa modEil :

SMš mňa ze stríberním čo saLúkem w Ghríze prechádzaš,
W Kille i poswatnég, Tenedem téz mocne zawládáš !
Už si ma ráz wisKšal^ keď sem teba Prosbami wzíwal,
A cítil ; než weFká na Achagskích Sicázu dopustil.
Rowňe i wčil mogu zas naphlit ráč táto mi Žádosl :
Už morowu od Dánagskích tu Záhubu odwrál !

Tak powedal s Prosbu ; i sBšal ho tu Fébus Apolio.
Než dokonawše tak už Modlitbu, a Pražmu sipawše,
Naspák gím zohnúc Hlawi hneď gích tlkli, a stáhG.
OdtaH Slehna porád, a Tukem zobwíňaK hogním
S tég i s tég Stráni, ag drobních ponakládali Kúskow.
PáGl na Sčípách Kňaz wšecko, a Wíno Ibgící
Pokropowal; Mláďenci pri nem s Patorožcami stáFí.
SpáFíFí i^ehna keď už tučné, a okúsiH Drobce,
Ostatné sekaFí wše na drobno, a pichE na Rožňe.
PekR potom z OpaternosH, a sňímaK wšecko.
Keď liodi pristrogené maH, wšecku i skončiG Prácu,
StoEB, wác pri Hodách aňi Srdce nezadalo stagaích.
Než gak swú Geďeňím a Piíím upokogiFi Žádost,
Konwice až preš Wrch Mláďenci naléwaR Wínom,
A wšeckím načnúc s Prwotin rozdáwaE w Číšách.
Tak Boha tam weselími celí Ďeň kroliR Hlasmi,
Krásnu prospewugío mu Peseň Mláďenci Achagskí,
Gíící Féba; sPišíc on gích radowal sa na Srdci.

Slnko potom keď zašlo, a už Tmi sa zmáhali nočné,
Wšecci sa pri Prowazoch loďních iikládR na Spáňí.

98 BÁSNE HRĎINSKé

Než gak rúžoruká zorná zaswitila Žára,

W Zad ku širéma teddž sa pobíraB Wogsku Achagskích.

Wetri na nich wolné ĎaľekostreFec odslal Apollo.

ZdwihCi tu hneď Slíažen, a stkwúcé roztdhnuK Plachti ;

Wáňí w prostrednú dulo Plachtu, a Spodku na wókol

Pospesnég na Wodách Lodí Záwege šúščali černe ;

Tá teda chitroletíc po Wlnách wikonáwala Cestu.

Než ku širému keď už sa Achagskích dostaK Wogsku,

Tam hiieď z Richlosíd do suchého witáhE na Písek

Místa Korábt a ochotne dlhé podkládaFi firwna.

W tom sami rózno po swích sarozešFi Koráboch a Stanoch.

Než w Huewe sa zmĺtal pri spesném Loďstwe seďící
Pélea Sin bozkí weForíchlí Nohma Achilles.
Nikdá už fiewešol w mužačestnii do Snemu Raddu,
Ňikdá wác ani w Pótku; na swém aPe Srdci sa trápil
Sám zostáwagicí, po Bogoch Pen a po Kriku dichlil.

Než gak náhPe Nebom sa dwánástá wznášala Žái*a,
Wečnowekí Bohowé do Olimpa sa wráíiR wšecci
Pospolu, napred išel Zews. Než nezabíwala Tétis
Gég čo gu Sin žádal; hneď z Win podwihla sa morskícb,
A k wePkému tedáž sa pobírala zrána Olimpu;
Tam Krónowca seďel ĎaPekohromotrískača našla
Zwlášl od imch na samém Wrchu kopcowitého Olimpa.
Pred neho sednúcá Lewicú sa mu dotkla wePBbních
Hneď KoPen, a Prawicú až milo mu ku Braďe sahna,
Ke Kronowcu takú prednášala Zewsowi Prosbu :

GestPiže sem kedl medzi Bohí lehe prospela Otče
Buďto Slowom, buďtož Skutkem; spln túto mi Žádosl:
Pocli mi Sinka, čo gest Žiwota kratšého ze wšeckích !
Wšak gemu wčil Potupu Agamemnon Ludslwa Panówňík
Ublížil, neb má geho Dar, násilne čo widrel.
Než ti Olimpickí wePomúdrí pomstwi ho Zewse ;
Udatnosti poprag do na tolka Trogánom, Achagskí
Až Siná cíií mi budú, a rozhogiV Odmenu Sláwú.

Rekla ; i Zews Mračnozhaiíatel ňišt spátki ňereknul.
Mlčki za Chwílu seďel ; než Tétis poznowu dotkla
Túž sa KoPen stisklích, a druhíkrát žádala ešče:

PRELOŽBtfé. 99

Zrowna liií slub wčil, a IciViii, aneb w Žádoslí odeprí ;
Neb zadného ňemdš Strachu, bĺch tak poznala aspoň,
ZdáH ze wšech gá sem zapowrhlá Bohiňa nagwdc !

Gég Mračnozhaňatel pozdwihnúc hiiewEwo reknul :
Hrozná Wec ! že ti mňa z Héru ke Swára ponúkaš.
Keď pozalím horldmi sa dá na mňa Slowrai dordžaL
Neb sa i tak se mnú pred ňesmrtnimi waďíwá
Často Bobí, ze prag napomáhdm w Pótce Trogdnom.
Než ti porád iď prQ?, bi ňegak ía neuzrela Héra ;
Má wšak tá buďe Peč, gako bĺch to ke Skutku dowédol.
Nuž íi Hlawú ag kíwňem, abis tomu dáwala Wíru,
Neb moge nagwatšé Znamení pred Bohmi to bíwa.
Ňezmenné ge, a ňelUamawé, i wždicki we Prawďe
To splnené, Hlawi Kíwáňim čožkoPwek uistím.

Reknul, a hneď čerm'm Obočím Hromowládar ukíwel ;
W tom Wlasowé ambrozickí sa spustili k Predku
Krála na ňesmrtném ČeFe, až sa zatrásel Olímpus.
Takto we swích uraďiwše Wecách sa na rózno rozešR.
Tá do Hlbin morskích z gasného sa ňésla Olimpa ;
Zews do Paláca sa bral. Bohowé hore powstaK wsecci
Ze StoHc, a w Postret šFi mu ; ždden aňižto seďící
Chul nemal Otca čekal, než powstaK naproti wsecci.

Tak na swóg posadil sa Trón; i nezostalo tagné
Héri zuhlédnúcég, že kriíú s ňím znášala Raddu
Stríbronohá Tétis morského Šcďiwca Roďenka.
Rnhačními tedáž sa oďewzdala Slowmi do Zewsa :

Kdožto Bohow ze lebú bol Podwodňíku na Radďe?
Wždicki milé bíwa lebe zestraňenému ode mňa
Kútné ukládat Tagnosti ; aňižto si ňikdá
K WóH mi nespomenul Slowa, swém čo na Srdci premísláš ?

Gég na to odpowedal wšeho Bozstwa a Ludstwa Pa-
Héro ňemisK, že bis mé wšecki sa zwidala Raddi : (nowň/k :
Tá bi ti tak bola Wec, moga bár Manželka si tažká !
Než čo počut bolo bi swečné, to ňenagďe sa žádní,
Čo zdowedal bi sa skôr, ani z Bozstwa^ aňižto i z Ludstwa.
Wšak bez iních čo bi sem si Bohow chcel pred seba sám bral.
Na wše to ňišt sa ňetáž, aňi ňechceg skúmat o tomto.

100 BÁSÄB Hmďinské

W lom gemu welkooká dala Odpoweď Héra wefebaá :
Prehrozm' Krónowčel goké Slowa Ustmi ti wišli?
f^ikdi iiepitala sem sa ia skôr, neskúmala ňikdi;
Než wždi ukládáwás ti pokogňe, čo milo ge koFwek.
Wiak sa prewehni bogím, abi wčil uezwédla la Slowmi
Stríbrouohá Tétis morského Sedlwca Roďeaka.
Neb tu sedic ďfies Rdao KoBen twich dotkla sa Rukma.
Gégž si Hlawú téz, gak sa mi zdd, priswedčil, Achilla
Že sporastwÍB, a mnohích zahubíš u E^orrfbow Achagskích.

Gég.na to zas Mračnozhaiialel Zews takto wireknul:
Wždicki lí sempodezren, wždi ti na mňa, Ňeweruicoy strihneš ! '
^išt wsak ňepreweďes; aľe tim lien w Srdci la méňeg
Wždicki buďem rád mat, čo na horsé wsecko ii padíie.
Než tomu gestK ge tak, mne milé buďe isle to bíwat ;
Ti wiak mlčki lichá seď, a még Reči budlo poslušná,
Ňišt bi ti snáď ňepomohR, Bohow čo w Olimpe ge koPwek,
Keď bich gá ňetklima sa dal w íeba powstana Rukma.

Reknul ; i welkooká sa strápíla Héra wePebná :
Mlčki sedlwši lichá hňewné swé krolila Srdce.
TrúchBR ag Bohowé na ňebeskich Zewsa Palácoch.
Wčil sa tu wíborní UmeFec dal rečnil Hefastos,
Bílorukég Wďak Héri, milég swég Matce, čiĎíci:

Záhubná toto Wec, k Zŕieseŕm i do Konca ňemožnU!
Keď na také pre Luďí smrtních dáwále sa Swári,
A Hluk medzi Bohí zmáhále ; auižto Radosli
Wác nebudú pri Hodách, ponewáČ k hoiíému sa chĺflf!
Než gá Matce raďím, bár gest sama došlí rozumná,
Otcowi Poslnšnosl preukázal Zewsn milému,
Zas bi Olec newadll sa, a neskazil Hoslinu wšecku !
Neb tu Olimpickí Hrmiíel, kebi ze StoRc hádzal
Nás dolu chcel — Nagmocňegsí ge on islc ze wSeckícfa.
Než lúbimi tedáž usilug sa ho Slowmi udobril,
Swú pozatíra hneď Olimpickí nám Prízeň ukáže.

Reknul, a wstaw dwognásobnú dal Číšu okrúhlu
Matce do Ruk premilég, a takímito Slowmi sa ozwal:

Znášag, Matko, a trp, bár tak w Zármutku sa trápíS,
Swíma abich la na toHco milú ňespatrowal Očma

Preložené. 1(KL

Pred hoďénií; tu, {i bár bolo bi mne to lúto pomáhal
Moci ňebuďem : lazká Wec OUmpickéma sa zepreí ;
Neb ta gedenkrát až, gak sem li ka Obrane chwátal,
S poswatdích mňa Prafaow, chmatnácí za Nohu, mrščíl;
Tak za celí sem Ďeň Felel, ažto o Západu Slnka
Bowno do Lemna pádel sem, a až prám Fen trocha díchal:
Tam Iiikkf Sblíčskí MilŽoM^é padlého ma zdwihn.

Reknul 5 i bíloruká asmála sa Bohífia Héra ;
A z Rukí hneď z Usmíwáňím wzala Sinkowi Gíšu.
On wšak i ostatním Bohom, od prawa začna, aléwal
Presladkí wšeckím wážicí s Konwice Nektár.
Do hlAsitélia icdáž Bohaté m opu^iFi ftníchti,
Gak zreK poslahowai w Ňebesách tak richFe Hefasla.

Tak preš Ďeň sa celí až práwe do Západu Slnka
Hoslifi, wác pri Hodách ani iŠrdce nezadalo stagních.
Lúbežnég ani Harfi, na ňuž pohráwal ApoUo,
Múz ani, čo w Pesňách krásními sa strídali Hlasmi.

Než pozaCim gaáné už keď pozachádzalo Slnko,
Do swích na Spáňí sa oďebraR wšecci Palácow ;
Tam kďe prewíborní Remeselník, Nohma éo kulhal,
Dom wlipm'm každému o swé sprawil U<nem Hefasto».
Sám i Olimpicki Hrmitel Zews bral sa na Lehno,
Kďež pred tim spáwal, keď sladké došlo mu Spáňí;
Tam krádal apal, a s ňím zlatotronná wstápila Héra.

102

BÁifiíis KiiisáiACKri:.

FILLI8 DEMOFONOWI.

LIST DRUHÍ

HEROID 01¥ÍDIA.

Uoslkiňa twá Fillis Práwom si Demofone siiská.

Že mnoho dlž meškáš od Času twého Slubu.
Čím bi Mesáca plním gedaúc Rohi zesľi sa Krúhdm,

Twá na našich wrhlá stáí mala Kotwa Brehoch.
Skril štirikrát sa Mesác ; štírikrát sa do Úplná zrostel ;

Wšak ňegdá od Atén Wodmí Sitóna Loďi.
Čas ČitašG, kerí čitá sebe dobre MiFenka ;

Pred swú tento Dobú pred leba ňegďe Ponos.
Stálii téz k lebe sem f4áďeg mala : pozďe weríme^

Čož werené proíi swég WóE MiBenku raní.
Často samég pre teba Uiala sem sebe, muíwala často.

Že zbúren bílé k nám uese Plachti Weter.
Tézega sem hrešila, preto sem že ía nechce prepusH,

Odchodu sám aiii snáď twému Prekážka nebol.
Často sem ag mala Strach, keď bis k Toku Hébra sa ňésol^

Twá abi Loď na siwích ňekďe nepukla Wodách.

BÁsiiNas Elbôiacké Paeložené. 103

Často Bohom s Prosbu, bi si ti Zlostňíku pozostal.

Ľúbo na páchnucich wzdáwala Poctu Ohňoch.
Často wiďíc Wetrow Počasím až milo howících,

Hfieď sem rekla samég: prígďe mi, gestR žige.
Werná Láska, čo gest aáhlícím k Záwáďe, wšecko

Zmĺšlala, a wlipná k Príčine tochto bola.
Nez ti sa wždicld bawís ; ani twá leba Prísaha Boztwom

•Spewňowaná; ani má spátki ňetáhňe Milost.
Wetrom Demofone Prístup si a Loďstwo oďewzdal :

Loďstwu miJí Náwrat, Príslubu Wíra chibí.
Rekňi, čo sem tebe prehrešila, krém Láski ňemúdrég?

Skrz mogu zaslúžil sem leba Winnu mala.
Gedno ge Prehrešení to, že sem ta prigímala Zrádče :

Než toto Prehrešení Zásluhi Místo ďeďí.
Prísaha kďe wčil a Slub, Prawicú kďe že Prawica dotkla ?

Ag ti čo nagmnožších Ústa wirekli Bohow?
Kdež ge poisíowaní mne Himén Towarišce budúcég,

Čo mne na manželské bol Rukogemstwo daní ?
Skrz More, Čož sa celé i Fugákmi i Wlnmi nadúwá^

Často po nomž si chodSl, mal si i ešče chodil:
Ag skrze twého si mi prisahal (krém i tento wimisPen)

Čo zdwihlú pokogí Rowňini Búrku, Deda:
I skrze Ladu, a čo mňa raní tak dotlcRwo, Šípku:

áípku z Lučišča inú, Šípku ze FakFe inú:
Preš to, Gunónu hrubú manželskég Ložnice Strážnu,

Lúčem i swílícég Céresi Poctu kritú.
Keď že bi obrazenú každí sa pre Boztwa WePebnosl

Chcel pomstwil, ňebuďei s Trestu za došli geden.
Ach strepané sem též občerstwila Loďstwo nemúdra !

Bis mal pewiiegšé, čo mňa oďešli Pili.
Ag plawslu dala sem Prístrog, s ôím bis mňa ulékol.

Ach znášam sprawené Sípami swími Rani!
Hogmm sem werila prelahodné na Slowa Ustám :

Twím werila slawmm Predkom i twému Rodu.
Twím dala Wíru Slzám: či sa wíš pretwáril i Slzmi?

Klam w sebe ag ti magú, a kďe ti kážeš idú.

104 BÍ8ŇE Elegiagkí^

Téz dala W iru Bohom. Na čo až mi ga tolkoto Zástaw ?

Keď 8 nich Fen geďiná mohk ma došli zagal.
ŇQ^lískám si, že sem íi pomohla oa Prístaw^ a Místo :

Než íebe Fea dosawáď má mala Prizeií howel.
Dúfala sem Ibpsé : to že sem zaslúžila misEíc :

Fošlá od Zásluh Čáka, ge Čáka prawá.
Ňeprácná wernú oklamal Paniienku ge Sláwa.

Uprimnost hodná twég ke miie Láski bola.
Twími pozaskočená i MiFenka sem^ ag Žena Slowmi :

Nagwatsá to bodag Chwála ge wsecka lebe.
Nech stred Mesta wloží sa ti z Egeowičami Obraz,

f^ech z Nápismi Rodič swími na Predka stogí.
Keď čítan buďe tam Scíron ze Prokustem, a hrozm'

Sínis, iprispogení k Twári fiugáka Člowek;
A premohlé Wognú Téb Mesto, Porážka Dwoúdních, .

Ag černého sFepé Krála Paláce bité.
Nech za nimi twóg sa znamená tím Nápisem Obraz :

Tento ge, hostinskú čo zFe MiFenku klamal.
S toHdch Otca Wecí, s toHtích geho Čínow a Skutkowi

Len geďiná we twég zostala Kjrétka MisB.
On s čoho sám čisíí sa, to Fen Itebe gedno sa lúbí.

Otcowskích sa Klamow Zrádče Potomka čiňíš.
Táto (íiemám Záwist) Fepšému sa Manžela ušla;

A spogatími do Uzd Tigrami wíški seďí.
Než mú odwržem' opohrdnaFi Tráci ze Swadbú,

Wác tu že sem cudzích wážila nežFi mogích.
Nech sa do rozmúdrích už Atén, reče ňekdo, pobírá;

WáFečnému druhí nagďe sa Trácku Woďec.
Wípad Skutki gewí. Nech gest bez Wídaru každí,

KdožkoFwek misU z Wípadu Skutki merat.
Než kebi twé na našég sa ukázali Rowiíiňe Wesla,

RekFibi, že mne, a gím prospela Radda moga.
Wšak nebola w Prospech : do mogého ti fiidla ňeprígďeš,

Twé aíii w bistonskích ňezmigeš Údi Wodách.
Twá sa mi wždicki mihá Twár lúčícého pred Očma,

Keď hotowé odplul w Prístawe stáli Plti.

Preložené. 105

S twími fli kwilící mé smel SlsA Slzmi pomišci^

A siažowat sa, že už Wetri na Plaehti idú.
I w PosFed sa na Rozchodnég timi Slowmi ohl/isilt

Fillido Demofona preskoro swého čekag.
Mámii čekal, čos usel íiemagící ňikdi ma ožŕel ?

MámFi čekaí zapreté Plachti mogéma Brehu?
A wšak predca čekám: bár pozďe MiPeoee sa nawrál:

Twá abi Fen na samém chĺbala Wira Času
Než čo prosím úbohá ? Už iná Manželka ta asnaď^

A mne nedobre 60 tak Láska wipadla drží.
Gaks na mňa už zaMiďel, žádnég wáe Fillidi neznáš,

Odkáď gest FílliSy čož ge za gednu^ prawiš.
Čož {ebe Demofone bládních metanéma po Cestáob

Tráckí Prístaw, a swn Hospodu z Láski dala.
Čož ti pomohla ze swím s čo ii potrebnémn Darunki

Dáwala tak weCké, dáwal i ešče mala.
Čož {í uwédla širé pod Moc Králostwo Likur|;a,

Sotwiže spôsobené došli ke Spráwe Ženi.
Kdež ladowá k slinnému sahá až Rodopa Hému,

A spogené Heber w Rowňinu Prúdi žene.
Tisifona Široká pri našég nám huhlala Swadbe,

A scestná trúchlé húkala Pesňe Sowa.
Prítomná tam zapletená bola Hadmi Alekto ;

A hrobowá černím dímíla Fakla Ohnem.
Predca lazím trúchlá po Skalácb a po fireztwe zarostlém,

I kďe sa Fen široké dá More zhlédal Oku.
fiud\o ge Ďeu: budliož Egocú sa na Obloze Hwezdi;

WíhKdám odkáď w Zátoki Wetri dugú.
A z gakíchkoFv^ek sa ukážu Plachti Korábow^

Hneď hádam to mogích približowal sa Bohow.
W Zátoki rozbíhám sa, Žiwot Wlni sotwa mi chráňá^

Kďe predními na Breh R'owfiína Wodmi sahá.
Čím sa mi wác bFižá, tím wác gá bez seba bíwám :

ZamdFím, a Slúžkam bídue do Lona padám.
Na Spôsob natahlích skrlwená gest Zátoka Lúkow ;

Od Kragu rozwaFené Príkrini Rohmi trčá.

106 BÁsŇB Eleôuckb

Odtáď w podstawené mňe Misel bola Wodstwo sa paalil;

Wsaky poňewáč ag ďál chceš klamal, iaíe baďe.
IŇech Wlni tak stopená ma nesú do twého Pomedzá,

A mňa ňepohrobenú tam twoge stretne Oko.
Bár na Tohosl bis Ocel, Diamant, a samého premáhal ;

Tak za mnú ňemalas bral sa ti, predca powíš.
Často ba ag za Gedem žížnim : Bok Často prebodnul,

A hroznú zemrel gest moga Wóla Ranú.
Sídlo si ag tu na Hrdlo, že twím sa dopustilo zrádmm

Obgímal Ramenám, milo ge Srdca upFést.
W tom sem, čo skoriú abi Stud wzal Náhradu Wraždú,

Meškal z Wibráňím Wraždi sa málo buďem.
Ti mňe na Hrob za ňenáwistnú sa Príčinu wpíseš :

Známa s tég, neb inég Chwála li Rádki buďe.
Fillidu Hosl Demofon Smrti dal swú ňekdi MiBenku :

Úmoru on zawdal Príčinu, onna Ruku.

Preložené. io7

ARIADNATEZE G O W 1.

LIST ĎESÁTÍ

HEROID OiriDIA.

JiLaždé sem krotsé, než sám si ti, Zwíra nalézla:

Nad ieba gá hoi^eg sem sa nemohla zweríl.
Rádki^ čo wčil Čítáš^ s toho Tézege fireztwa posilám,

Odkáď ašFl ze twú Plachti beze mňa Loď á.
Kd'ežto i móg mňa tuhí tenkrát Sen prezradil, ag ti

Podwoduikuy na móg Sen čo si chitre čihaL
W tom Čaši, keď sldenná trúsí sa. na Lúlu Rosička,

A w hustém ukrité Kwíl weďe Ptáctwo Krowú.
Neznám bedlícá, čiFi Spáňím do Mdlobi klbslá,

OdpoK poprebraná k Tézegu Rukmi sahám.
Ňikďe nebol : schilím Ruld, a znowu techto hFedáwám,

Ág Ramena wznášám preš Lóže : fiikďe nebol.
Strach wirazil mi tu Sen : hore w tom sa pomikňem ulaklá :

Spátki na owdowelé kFesE zas Údi Lóže.
Roztahlíma tedáž swé sem Prsa ráfiala Dlaňma,

A rwala rozmrwené, gak boR od Sna, Wlasi.
Swílil gasiíe Mesác: zhlédnemG čo, krém Brehu, patrím.

Krém Brehu uišt nemagú, mé čo bi zbledli Oči.
Wčil sem, wčil zase tam, hore ag doFe rózno sa túlam:

Ťažko mi panuenská wázňe do Písku Noha.
Stagňe zatim po wsem wolagícég, Tézege, Breztwe,

Gaskiňe twého kolbm dáwali Mena Ohlas.

108 BasSe Eleôiacké

Kolkokrát sem gd, tolkokrit wískalo Míslo.

Bídnég mfie prispel zadalo Místo samo.
Bol Pahorek ; rídké mu Wrcbol zastíralo Ghraslí :

Zachriplú wimletá kďe Skala stála Wodú.
Naň hore wistúpím ; dáwá SíH Srdce, a wókol

Očma porozFehlá Rowfiini Šírku merám.
Odtáď f á (fieb i ukrtttné bofi ke mne Fugáki)

Spesmm sem chwátat zazrela Plachtí Wetrem.
Buď zrela : buď že sa mi sklamanég pozdáwalo zazrel,

Hneď gak Lad stuďené zamreR Údi moge.
Než dlho móg fieňechd miía tu mdFetfiól; tímto sa skrisím, i

A wseckími kričíc Tézega Hlasmi wolám.
Kamže bežif ? vviskňem : nawridže sa, Tézege zlostm':

Naspátek Loď schíl Počtu celého ňemd. i

Čož Hlasu nestačilo mne, to sem dopomáhala Tlkmi : '

Z mími tuhé sa do Prs mísalo Slowmí Bili. .
G^tľiže bis nepočul, bi si Fea mohel aspoň uzíral^ |

Znak lebe rozhoďené dáwali stáFe Ruki. j

Bílé též na dlhú sem Žerdku powilila Rúcho,

Bich spamätal mohla wás, že sle zabudfi na tnha. I

Už z Oka ag zmiznul sa: teprw Slzi léli sa hogné :

Keď pred tím strnuté od Horu Líca boFÍ.
Čož mali mé tu činil, mňa samú, Oči, nežFi naríkal:

Keď twoge už wdceg Plachti nemohli wíďel ?
Buď sem prostowlasá po širích sama tlkla sa Pískoch :

Gak ^zteklá opilím Winkiňa keď ge Bohém;
Buď patriwši do Wod stuďenú seot na Skalu sedla :

Gak Seďeňí, tak gd sem bola rowňe Kameň,
čož počnem si tu ? Kam poďegem sa na Ostrowe piistém ?

Ňikďe Luďí ňewiďím, ňikďe Orački Wolow.
Ze wšeckích.More Zem klíči Strán: Plawca ňewídal,

l^ikďe nebezpečná Gesta nemihne Loďú.
Buď to, že bi mne daní boH Plawci, Korábi a Wetri ;

Kam sa pohnul? Ňesmím w KonČini Otca wegít.
Bár bich na ščastních sa po Rowňiňe ňésla Koráboch :

Bár bi Eol rídíl Wctri : Wihnanka buďem.

Preložené. 109

Wác {eba jiespatríni» sto slawná Mestami, Kréto,

Chlapča kerú Giipiter nagprwe Očnia wiďeL
Neb Zem, a Otca, kerí po Prawďe gu ríďtl, a súcRl,

MÚ dwoge sem predrahé šálila Mena Zradu.
Keď sem tí, w blúdnég bi si Wilaz Hraďbe ň^emrel,

Čož malo ta sprawowal Klbko za Wodca dala.
Tis mi rekol : seba preš ti Ňebezpečnoslí klnúcí :

Twd že buďem wždi zakáď s nis buďe Částka žiwá.
Mi sme žiwi : a ňeuí sem twá : Žena gestfi žiwá bil

Môže, kerú zradná w Hrob dala Sálba Muža.
Ó bis bol zarazil mňa, kerím si Bratra, Kigácem I

Zaplatená bi Ranú tú bola Wira daná.
Wčil tu ne Fen, čo buďem znášal, si na Srdci premitám^

Než to í, pozňechaná^ wšecko, čo môže trpel.
Spóaobu wčil Zhinulá na Tisíc mi do MisFe prichádza ?

Tofko ma netrápi Smrl, Smrli kolko DPeňí.
Už tu wiďím, už zas tu Wlkow prísl na mňa magících,

Mé čo bi ukrutním kúsaFi Údi Zubém.
Snáď sa na temto žltí Lewowé též Ostrowe nagdú :

Kdo zná rozďiwokích Bidlo ňeňíR Tigrow ?
Ag morské powedá sa na Breh Woda Telce wirážal :

Kdož Meč zabráni pod moge Rebra wehnal?
Bich gá ňesčastná w Zagalú sa uezewrek Putmi,

A zlé otroekú KužH ňeláhla Rukú.
Gégž ge Otec Mínos, gégž Matlí:a ge Fébowa Céra:

A s čoho wác si robím, twá nabuducňe Žena.
Buď na širé More, buďto na Zem sa a na Br ebi ďíwám :

Premnoho Zem bídnég, premnoho Wodstwo hrozí.
Zrel k Síebesám zbíwá : Obrazow sa tu Boztwa obáwám.

Rozlntég Zweri sem Lúpež a Gédlo daná.
Buď Mužowé bidlá tu, nemám k ním Dówere žádnég:

Cudzích bál sklamaná naučila sem sa Mužow.
Kéžbi žil Androgeos: bi si Zem Cekrópa ukrutním

Nebola za zlostné spáchala číni Hrobem.
Kéž nebol uzlowatím silnég twég Prawice Drúhem

S Částki Člowek zabití, Tézege, s Částki Bugák.

110 BÁSNE Elbôiagké

Kéž si nebol mal ode mňa dané, čo la rídUoy Klbko :

Klbkoy gehožto sa twá tikala často Raka.
Ňist owšem ueďiwím sa, že bols Wilaztwo dosíhnul.

Že zraeená krétske zmáčala Šelma Krage.
Rohma sa poprebodal twé Srdce nemohlo zefezné :

Bár bi si Sčíta nebol mal boli došli Prsa.
Tam si tuhé Kamefií, tam téz Diamanti priňésol :

Tam twrdšého si mal Tézega, nežFi Kameň.
Ukrutné prečo si mňa tedáž obkUčilo Spaní?

Wšak wečnú pochowaí ráz mala sem sa Nocii.
Wi sle i ukrutní Wetrowé a príRS ochotní;

Téz waše Fúkaní mím boH k Službe Slzám.
Ukratná Prawica mňa, a mého čo zmárňila Bratra :

A prazné mne daná Meno čo Wíra mala.
Na mňa sa bol sprisahal z Wetrem Sen, i Príslubu Wíra ;

Gedno trogú skazené sem bolo Ďewča Zradu.
Tehdi umíragicá aňi még Slz Matki ňeuzrem :

Ňikdo aňiž mňe mogíth Prstmi ňezawre Očí.
Ňďčastní móg Duch sa do cudzích odňese Wetrow :

Maslit aňiž premilá mé Ruka Údi nemá.
Kosil ňezahrabané morské mi obestaňe Ptáctwo.

Techto za mé hodná sem bola Službi Hrobu.
Keď W Prístaw dogďes Cekrópa, i Wlasíi nawráíen

Stál wisokí w prostred Zástupu swébo buďeš :
A Smrl wipráwal Muža, a hrozného Bugáka :

I zwodnú, w blúdném čos Dome, Gestu konal;
Ag mňa tu wipráwag na samotnég Púšči oďešlií*

S preslawného nemám twého sa Cínu wiňal.
É|;eg twého nebol li za Otca, a Étra za Matku :

Len z Mora, a z hrozních Skál si na Swetlo wisel.

kéž bis naspátld sa bol ze Korábu obezrel !

Presmutm' ubohég bolbi ía pohnul Obraz.

1 wčil keď ňe Okom, twú aspoň zazri mňa Mislii,

Na SkaFe gak tu seďím od Wodi stáPe pranég.
Pozri na rozčechrané Wlasi, pozri na Líca opadlé,
Též na mokré od 31z, gakbi namokli Sati.

Preložené. 111

Údi trasa sa mi, gak metané od Wíchora Sáh,

A spolu pod mihawú skáče mi Písmo Ruká.
Už neprosím wáceg la pre Zásluhi, keďzlb wipaďli;

Nech dlžného za mé Powďaku Skutki ňeňí.
Wšak ôech i Trestu ňeôí. ŇegsemFi íi Príčina Ščaslá ;

' Predca nemáš začo bil Príčina Skázi mogég.
6á tito ňeščastnd, od Ran w Prsa wšecki osláblé.

Preš ďaleké spínam Zátoki stálb Ruki.
Ti Wlasi rozwíňám tebe, čo mfie pozostaFi esče :

Ag Slzi preš ti prosím, twé čo mi Skatki ced'á.
Schíl Pili, a zmeňemm sa na Zad wrál, Tézege, Wetrem,

Aspoň, keď zemrem skôr, moge Kosti zeber.

TIRTEOíri: PESiíE

w o g a n s k é.

Peseň prwná.

v
JMechcem wíbornég dáwal Maža Pesňami GhwáFi,

Baďto pre Noh Ríchlosl, buďto pre Pótka Pasow :
Bár bi i Kiklópow zrutnú mal Wísku, a Wládu,

. A tráckébo bežíc Nohma Fugáka zmoheL
Bár bi samého we swég Spaňilosli Titóna prewísil;

Wác Zlata, než Kiniráš^ wác mal i nežK Midáš.
Bár bi na Mnoztwo Kragin Siná Tantalowého premáhal;

Neb Gazik Adrastow z Ust geho sladko pKnul :
I wseBkú mal Sláwa, okrem Zmužilosti woganskég:

Neb Mužem údatním tento we Wálce ňeňí.

lia BAsŇB Slbóiagké

GestHže sám krwawé ďiwat sa na Bitki ďesíwd,

A z wrahowťm. polka! z bKzka sa fiechce Pluketn.
Nagrepšá Smriním Zmužilosl ge odewšeho Pocta:

Nagwatšá pre mladích Krása ge onna Mužow.
Pospolné Dobré ge to Mestu, a Ludstwti celému.

Keď sa Muž ohromní do Predu Wogska wrazíc
fiog weďe, a zhola na škaredí tu ňeporoňe si Úíek,

Swóg z Duchem odwdžiw niužŕie na wšecko Žíwot.
filízkích téz nelákal sa Druhow Smrli w fiitce ponúka :

Tento ge údatním stáPe na Wogfie Mužem.
Hfieď prudké obracá Ňeprdlela k Úleku Wogsko,

A swá Bistroslú zastafie Pótki Wlnii
Sám wsak pádna milú we prwém Dušu Wogsku wípúščá,

Slúžící na Počesl Otcowi, Mestu, Ľudu :
Nagmnožšími do Prs preš drsnú Sčíta Wipuklosl,

A skrwawen Pancír od Predu Wrhmi rafien.
Nad ním rowňe wedú Plače i Mládenci, i Starci,

Wšecko i Žálu plné k Pohrebu Mesto iďe,
Tech to porád zweFeben bíwá Hrob a Ďétki u Ludstwa*

I Wnakowé, i milé wšecko Potomstwo Rodu.
Ňikdá wíborná teho ňezhiue Sláwa a Meno,

Powždi ge ňesmrtní, bár w Zemi dáwno Heží,
KdožkoFwek zmužilím sa držíc, gak Hrdina pre Wbst,

A swóg Rod wálčíc Aresem umre tuhím.
UgďeH wšak Smrli wečnowekích Nosiíelkiňe Drímot,

A mnoho wítaznég Sláwi dosáhňe Bogem :
Wšecci mu preukazugú Mláďenci, i Starci Počesinosl,

A mnoho už zakusíc Rozkoše k Slínom iďe.
Keď wšak zegďe Wekem swím medzi Kjraganmi ge prwní :

Níkdo mu neblíži, ňikdo bez Ucti nemá.
We Zborí i mladší mu, i Wrstewuíci i Starci,

Ze StoEc udwihlí naproli wšecci idú.
Nech teda wčil každí na takú sa Hrďinstwa dobíwal

Wíšku hBeďí^ krwawím ňikdi ňewihna Bogom.

Preložení. 113

Peseň druhá.

\Jak dlho mále trnul ? Zraužilé kecfi wezmeie Srdce

Ó Mláďenci ? Či wás Susedom Hanba ňeňi
S tak weikég Leňiwosli? Pokog že ge wždicki misBíle.*

Než wsteklá po celém hurtage Wogna ELragi.
Čo s popadlím každí na Nepráiela ňehňe sa áčítem^

A w Smrli posibdnég Šípi nehádže Rukú.
Neb welká ge to Česi, welká ge to Mužowi Krása,

Obrauowal lútím Wlasl, Ženu, Ďetki fiogem.
Smrt baďe prítomná kedlkoFvvek Parki náríďá.

Nuž teda nech každí zrowna do Pótkí iďe,
Widwihnúc Meč, a nadstawením Prsa ukrige áčílem,

Gak Bsa nahlb krutá počne sa Bitwa konal.
Neb zadnému ňeňí Mužowi Smrli wihnul osudné,

Bár bi samého Kxwú od Rodu Boztwa poseL
Bár kdo Potĺkanú a fičícím uhne sa Šípom,

Predca ho odsudná Smrl zapopadňe Doma.
Tento iieiií wzácní Ľudu, rád geho ňíkdo ňemáwá:

Než teho wšecci želá, gestli čo Zlého trpí.
Néb každí zmužilého Člowek Muža po Smrli žádá,

Ag za žiwa clíwal, gak Boha wždicki hfééti.
Naňho sa prítomní každí, gak na Wežu cfi wa :

Sám že zarowaáwá Skutkami Skutki mnohích.

Peseň treiá*

Wšak sle Herákla temer ňedobitné Wálkami Rodstwoi
Dóweru magle, pri nás ešče ge Zewsa Pomoc.

JSÍišt weCkého aňiž ňdakagle sa Zástupu Ludstwa,
Než každí na Wrahow zrowna sa Ščítem obral,

114 BÁ8ÄE Elečucké

Od^iižnég pozbil sa magíc Duše, a Smrli černí,

WdačQÍ wšak Blbakom Slnka, zažíwal Osád.
Znále gak obUžná trúchlého ge Áresa Prdca :

Znále preňesnadnég dobre i Wálki Pohrôm.
Ňekdi samím utekal prišlo, inších ňekdí zaháňal :

Už sle i w tomto, i w tom dosl Skúsenosti maR.
Neb s tícfa, čo z ňeprestrašením na Ňeprálela Srdcem

W gedno pozastawení Utoki z bFíza éiňá,
Málo keri padnú ; za sebú aFe Ludstwo obráuá :

Než tícfa, čož sa bogd, wšecka umizňe Sila.
Sotwiže wšakbi mohel dost Slowmi to iiekdo wipráwal.

Čo zňésl Zlého mosí, kdo w Bogi dá sa chifil,
Neb k Potupe slúži Mláďencowi, gestH ge, z hroznég

Keď sa widá utekal Bitki, do Chrbta raňen.
Mrzká též w prašném ge Ibžícá Mrtwina Písku

Ostrím rozwaFená od Zadu Píki Ilrotem.
Než wstúpic w Bog nech zapretíma do Úhora každí

Nohma pozostáwá, Zubmí si Perni hrizúc.
stehna i Lítka ze spod, silné též Ramena s Prsmi

Od Predu nech širokím zakrige Sčíta KoFem.
Nech Prawicú mocnú sem i tam rozhadzuge Piku,

A strašní Mihotem na Hlawe kňíše Chochol.
Nech sa učí bogowat na hrdinské Číni oďewzdan ;

Od Strel auiž nebočí Obranu Sčíta magíc.
Než ze tuhím potkaw sa na bKze Ňeprátelem, ostrú

Buď Kopiú, buďtož zastane techto Mečem.
A k Nože pripra Nohú sa, a Ščít obráta ke Ščítu,

K Chocholu prihna Chochol, též ke Šišáku Sisák ;
Prsmi sa ag pripnúc ku Prsám na Ňeprátela walčí:

Buďtože Meč zachití, budtože Piku dlhú.
Než lahkú wi Branú oďení pod Ščítmi Wogáci,

Náhbcí sa hrubí ríchFe metagle Kameň.
A snadné púščagte Rukú na Ňeprátela Sipí,
• Mužne gedenkaždí swég sa držice Braňe.

Prbložbne. 115

Peseň štwrtá.

Wiboraí ge to Maž we prwém keď Wogska Porjdku

Wálčicí za sWég Obrana Wlaali padá.
Než to preňeščastní, čo i Mesto, i Úhor opusliyir

Túlal sa w cadzích Kútoch ohawňe mosí:
filúc&cí z Matkúy í ze starším Rokmi už Otcem,

Z Ďetkamiy a z mladsú swóg na Wek ešče Ženu.
Neb wiecldm ge uenáwistní, kam pohne sa koFwek ;

S ňím wždi Ďeodbitná Bída a Núdza cboďí.
Rod si tupí, a prespaňilú swú Postawa hizďí;

Uzkosl wždickiy a Zlé wsecko sa naňho walí.
Ňikdo si ňewšímá takowéhoto z Ludstwa Toláka,

Žáden auiž ňechitá Stád sa buducňe geho.
Než mi za Wlasl Srdcem zmažiiím wždi bogagme, za Ďétki

Umrime, nadstawowat swóg uežeKce Žiwot
Ó Mláďenci tahím spogení fiog weďte Porádkem,

W IJlíek aňižto sa zlím ňikdi ňedagle^Lakem!
Než weFkú do swého Smelosl zapopadňile Srdca,

A w Predu wálČící swóg si iíewážte Žiwot
Ze slabšími aňiž zaňechawše KoFenmi Wogákow

Už starších w Úskok ňikdi ňedagte Nohi.
Neb to ohawné gest^ we prwém keď Wogská Porádku

Pred mladšími na Zem Starček upadna Teží.
Už wókol šeďíwú Hlawu a Bradu wšecku magící,

Udatnú púščá na Prachu Ustmi Dušu.
Tak Stareček má nouľeí ? toto na Mláďenca prislúcha,

Ešče zakáď peknég Kwet ho Mladosti krige.
Tak žiw prewzácní i Mužom ge na Pohled, i Pannám ;

Wšak ge statečňegší, keď w Čefe W ogska padá.

116

BÁÍÍÉ12 lilRICKi:.

HORÁCOWE ÓD I.

ÓBA 0. KŇIHI PKWNEG.

TALIARCHOWI.

Zires, gak sa hilá pod wisokún Sňabem
Sorakta sknV4 : Hdgi9 g^iž, držal
Už Terchi ňeyf}44nú, ^ ostrím

Réki tuhé stawa|;ú sa Mrázem ?

Zimnú odháňag Chladnotu, hogňe Dréw
Prikládagící k Ohfm, a bez Wodi
Z Nádo}> sabinskich štirročého

áčedre nafog, Taliarchu^ Wína.

Insé nechá wag Boztwa : čo gak Wetri
Morskég wedúcé Pótku na Rowňiue
Stísí; staroklátné aňiž sa

Cipriy aňiž Hrabi wác uepohaú.

BÁ8ŇB ĹlfilG&á PitBLÓŽENá. 117

ŇewíhBadáwag, Čož buďe zagtra ; a
Kerí {í koFivek Ďeň buďe práí Osud,
Mag k Zisku; ŕožmilég áňižto

ChwíBs, a Tancu ňehEeď zanedbal,

Dokáďy sa čerstwí, od mrzutích Sedia
Si wzdáfení. Wčil Čas k Hre, i k Šermu, i
K lúbému Septu pod Wečerkem

W ustawenú sa Hodinku schádzal.

ÓDA 26. KŇiHI PRWNÉG.

L Á M I O W I.

oa Máz Milowňík, Zarmuték, a Strachi
Wsteklím oďewzdám Wíchorícám w More
Krétske zauésl : kerého w Fedních

Polnoci Krála bogá sa Kragnách :

Čohož sa zhrážá wčil Tiridat, na tom
Peč ňeprewádzám. Ó čo we Stud&icách
Kochds sa Čistích, nazhledáwag
« Kwitkow, a Lámiowi spletag s ňích

Weňec milostná Pímpleo. Bez leba

Mé sú neplatné Pesue, a ChwáBeňí.

Sláwil nowímí techto Strunmi

Len lebe slušno, a twím ge Sestrám.

118 ' BAsŇBLmiCKé

ÓDA 3. KŇIHl DRUHÉ6.

D E L L I O W I.

Iľiownú w proliwních hlbď zachowal Wecách
MiseF; we zdamích hfeď ňeínáč držal
Nezríďenég práznú Radosli,

Dellie, gednak umrel magící ;

Buď bis we wSeckém truchFiwo žil Čaši,
Badtož we Swátek na prelichém zwaFen
Tráwňiku Wínom bis falerskim

Dáwno ponaznačením howil si :

Kďe Sosna weVká^ i zbelaní Topol
Hustími lúbá GhUdki Halúzkami
Spogčiwal hoslinskéy a bežué

Prúdi kriwú mihocú sa Rékú.

Tam Wína rozkáž, Masli, a rozmilích,
Bár w krátce wadnú, Rúže Kwelin doňési;
Keď Wek to, keď Sčasli, a čemá

Troch ňezamedzuge Pradza Sesten

í^echás i Dom swóg, Háge i skúpené,
I Dworce krásním obtekané Tibrem
Necháš, a Nápadník zaugme

Nahrabané do Hromád Bohatstwo.

Buďtož si možní od Rodu Inacha,
Budtož chudobní, a z Holoti sploďen

Pod Hwezdmí bíwáš, wšecko gedno;
Orku buďeš za Obel krutému.

Mosíme tam prísl wšecci : wrlí sa wšech
Nádobka : skôr Los wígďe hnud, aneb
Ňeskór, a wšeckích nás w LoďiŽku

K wečnowekému zloží Wihnanstwu.

Preložené. . 119

ÓDA 21. KŇIHITREŤÉG.

NA Ž B Á N.

O Žbánka wážní, bucfto Ponos w iebe,
Buď Žarti, baďtož Rózňice swárHwé,
A ňezmiseRié Láski, buďže
Priweliwé zdržugú sa Sňíčki :

Gakého koFwek Mena Masičinu
SkriwáSf w Ďňi hodnis bit pohnutí dobrém ;
Zestapže Korwín, keď porúča,

K Otworeňu zFežaného Wína.

On, bdr premádrí Solcrata Náukami
Wždi prísne gedná, predca ía nestupí :
Prawd, že Starca ag Katóna

Čnosl rozehrdia sa často Wínom.

Ti ňekdi lafaké pristawugeš Muki
Prísnemu ag wác Úmu : ti zmúdreních
MišFenki žartownému často

Bachowi odgewuges tagemoé.

Trúchbm ti dáwáš Wládi, a Náďege
MisFdm, Ghudobmm nadstawugeš Rohi,
Že Hrozbi Kralowskég^ a lútích

Zbrogstwa sa ňestrachugd Wogákow,

Z Bachera ía Wénus, keď buďe prízňiwá,
A Láski dbícé rozwazowal Spolek,
Téz Lampi odláhnú horícé.

Hwezdi pokáď ňezahasiie Fébus.

120 BigitB LlRHSKÍ

ÓDA 38. KŇmi PRWNÉa

NA CHLAPCA (SLUHU-)

Jľlád nemám perzkích moge Chlapča Prípraw.
Rád nemám Líčím pleteného WeoGa :
ŇehFedag pozdná we kerém 8a Misie

Ruža nachádza.

fiÍ8 ti ňíSt k Mirtom nepridal samotmm^
Pilne bedEíwám : nebo keď mi slúžiS,
Dosl la Mirt krásí, i mňaj keď pod hustím

Réwem upígám.

ÓDA 10. KŇIHI DRUHÉ6.

L I C í N O W L

Jr ráwe žíw bil más^ aňi stred Hlbin wždi
Ňeplugíc morskích; ani, keďLicine
Burki sa zhrážás^ ke krivrému pnliš

Breztwa ňecílía

Kdož zlatú koFvtrek wiwoK si Strednosl ;
Bezpečen dáwmm íkaredích Ňerádem
Strech nemá: strídmí wihnatích nemá k Zá-

Wisti Palácow.

Prbložbn£ . 121

Častokrát Wetrem wisoká sa.kíííse
- Gedla : i zdwihlé k Ňebesám sa íažším
Rúcagá Pádem Weže: Hrom do wilsícb

Téz pere Kopcow.

Dáfagú we Zlém, a bogá sq w Dobrém
Nábod odpornicb braďené poradne
Srdca. Prehrozné Zimi nám priwádzá

Guppiter: ag ten

Gícb zas odhduá. GeG wčíly ne wždicki
Má zFe bil Harfd prebuďí ulíchlé
Múziz ňestrilá aňi napnutím wždi

Lúl^em Apollo.

Stáfe w trápícícb zmužilím, a silním
Zostaň Úzkosiácb ; aFe zas premúdre
Pozwiňei Zbitkem nadnté bowícím

Plachti Fagákem.

ÓDA 30. KŇIHI TREŤÉG.

NA SWOGE PESŇE.

dtálegsí dokonal sem si Hrob od Meďe,
WiSsí od wetrních Králow Egipta Wež:
Čo Príwal nešití, čo wslekawí skazil
Ňewládal bi Fugák, buď neprečítané
Míňaní, a Obeh rozďalbkích Časow.
Umrel celki nemám : Časí Smrli ngďe ma
NagmnožSá. Wždi nowí gá sa buďem Whukow
Zmáhal Ghwalmi, zakáď Ten w Kapitóliu
Z nagtiziími choďll Kňaz buďe Pannám i.

122 BásAe Lirigké

Reknú, kďež trhawi faurtage Aafidus,
Kďež núdzni we Woddch Daanas u Národow
Sedlácskích panowal^ že, s premalého gá
Mocní, k Lutne prwí sem we Wlachoch nowé
Spíwal Pesiíe začaL Wezmĺže Píchu si
Čnoslú wihledanú, a mhe ApoUovnm
Bobkem rada otoč Melpomene Hlawu.

ÓDA 24, KŇIHI PRWNÉG.

WIR6ILI0WI.

IVdož prestal bi, aneb mal to za Stud Muža
Tak wzácnébo plakal? Káž mi pretrúcbHwí
Už Spew Melpomene; gégž premilé Olec
Bol z Harfu uďeRl Hlási.

Tehdiž Kwintilía preš wečité Weki
Sen klíči? keďi Stud, Sestra i Rownoti
Čistá Wíra, kedlž Prawda holá koho

Má rowného nalézl gemu ?

On k množšému Dobrích síce umrel Plaču :
Wsak zadnému ňe wác, než tebe Wirgili.
Wrúcní darmo ti ach I uezwereného tak
Žádás Kwintilía Bohom.

Bár tráckého ti bis hráwal od Orfega
Sladseg nad slišanú od Stromowá Strunu,
Wsak práznému nedá Duch sa už Obrazu>

Prehrozmm keď ho ráz Prutem,

Ňesnadm' Proseňím rozrušil Odsúdi,
Do mračného wehnal Zástupu Máge Sin.
Ťažké, wšak sa lahčé skrz Trpení stane
ČoikoFwek sa nemá zmeuii

PRBLOŽBNá. 123

ÓDA 3. KŇIHI PRWNÉG.

W I R G I L I O W L

1 ak mocná fiohiňa s Gípra,

Tak Bratrow Heleai Hwezdi ožárené,
Ag Wetrow leba ríď Olec,

Pozwázawsi iních, krém Fuku Západu,
Ó Loďy čo zwereného si

Dlžná Wirgilia w KonČini Attíki
Bezpečného zawez prosím 5

A wzácnd Polowic még zachowag Daše.
Ten drsní Dub, a Meď trogu

Silních mal na Prsách, čo zhlobané krútim
Dal prwní Hladinám Plíi :

Západného aňiž Wetra sa ňišt nebál
S polnočním sa dagíc'ho pral,

]^išt smutmch Kureňec, ňišt Guhu Besnoti ;
Nagwatším čo ge Adrie

Pánem, buď chce widul, buď položil Wlni.
Zdáž strápil sa gakég Smrli

Ten, bez Slz čo hleďel na Plaweňí Oblud,
Na strašnú Mora Búrku^ a

Prehrozné Kameni Akroceraunie ?
Múdri darmo poodďeľil

Róznú rozpogené Bob GeHnú Zemi,
Bezbožné zhola keď Pili

K Tíltáňú nedané preskakugú Brodi.
Ľudskí Rod naporád smelí

Znášal wšecko we Zlé tiskňe sa bráňené.
Chitroslú opowážliwí

Kmínakú Sin Gapetow zňésel Oheň, Ľudom.

124 BÁaŇE LmiCKÉ

Ukradlich po Ohňoch z Doma

Nadhwezdného Chudosl^ a wieRkí nowích
Zastal Zem Ňedahom Krdel:

Ag pozdaáy čo Wlakem ňekdi sa Uhla, Smrl
Chitregié Kroki zndhBla.

Preš prázné sa tdíel dal Powetrí Dedal,
Krídlom ňestworenim pre Lad.

Herkalská Acheron Práca oíewrela :
Ňist lažkého ňeňí Ladom.

Bláznoslú do samích bral sa ^Tebes chceme :
Ňiit íiedbá aňi Zlosl naša.

Bi hňewné Gapiter w Bok Hromi odložil.

ÓDA 14. KŇIHI PRWNÉG.

NA DOMÄCÚ W06NU POD MENOM LODI.

\J Loď spátki Dowé ía w More zas Wlni
Schwáiá. Ó ČQ robíš ? Pewfie osádR sa
W Prístaw. Zdáž ňewiďis, gak
Bok gest pozbawení yVesel,

Gak prudkími Slažea Wetrami oslaben,
Gak téz Bidla račá ? Gak twoge sotwi Dno
Wsteklú bez Prowazow ďál
Násilaosl métanég trpel

Uwládd Hlaďmí? Plachti ňemdš celé;
Ňe swé fioztwo, čo bis wzíwala zas we Zlém.
Bár pontská si ti Gedla

Hágow Géra osláweních.

Márne wistatug^ Meno ze swím Rodem.
Bogní ozdobením ňišt ňewerí Plawec
Zadkom. Než ti sa chráň, krém

Bís dlžná bola Smích Wetrom.

PrbložbnL 1215

Ňeprám dáwao čo tak mňes Mrzeňí bol^j
Wčil Žádosly a mnohú spósobugeš mi Pe&
Z rozlétého na wókol

jStkwncích Giklad aleč Mora.

ÓDA u. KŇIHI PRWNÉG.

LEUKONOI.

jNechceg wispitowat, neb ňeslaší nám, kedi móg a twóg
Skončá Wek fiofaowé, Leukonoe : Hwezdohadactw ani
Chaldegskích ňehFedag ; nes to raďeg wšecko^ čo nastane.
Buď nám wác uďeK Zím Gupiter, buďtože túto Ibn :
Tirhenské čo teraz nadstawenú láme Skalu More*
fiuď mudrá ; precuďug Wína, a swú w málo Rokoch dlhú
Náďeg král : ul[eká nám beňowí, keď howoríme Wek.
Tak Ibn Ďíieska sa chop, ňespolehlá ňikdi na Zagtresek.

ÓDA 8. KŇIHI PRWNÉG.

L f D I I.

Lídia rekňi^ wiech ia

Preš Bohow žádám, prečo skrz twú pokazil sa nábKš
Sibara Lásku? Parné

Čož w Ňenáwisl už PoFe wzal^ zňesl Praeh a Slnko mocní ?
Čož sa aňiz bogowni

Wác z Rowesňíci nenosí; a pretuhím iieríd^'
Ústa Koňow Zubadlom?

Čož podotknul Tibra žltích Wod sa bogi; čo wáceg

126 BÁ8ŇB LlRIGKÉ

Olbga, než Haďiskow

Zlích sa wistríhá ? Aňi až wác ňewesá na modré
Zbrog PVeca; často Diskera,

Často až preš Gíl hoďením cbírečiti sa Sipem.
Čož sa we Tmách ukríwá,

6ak že Sin morskég Tetidi pred slzawím sa Tróge
Kril Pohrebem : bi mužskí

Tak ho Krog w Udské ňewidal Bitki tnhich Wogákow.

ÓDA 7. KŇIHI áTWRTÉG.

TORKWÄTOWI.

Už Säahi usEy milé wracagú sa na Lúki Trawički,

Á Wlasi na Stromowí.
Zem Premenu sa nowí, a opadlé medzi kriwími

Réki sa Brehmi ženu.
Nimfi z Miloslenkú, a z gég dwoma Sestrama smelSé

Už w Nahá Tance wedú.
Wečních bis^ nenadal sa Wecí Rok, a stálb čo bráwá

Nám Ďeíi učí Hoďina.
Mráz lepb'm sa krolí Wetrem; Garo odžeňe prudsé

Zas Leto, čo zhine též ;
Úrodní gak náhEe Gaseň sa ukáže, a hnusná

Zas dowah' sa Zima.
Než Strati nadzemské ríchhm naprawá sa Mesácem :

Keď sa mi dostaneme
Kam wrúcní Eneás, bohatí kam Tnllusy i Ankus;

Tolko Popol sme, a Slín.
Kdo zná^ zdáž Bohowé ku Ďňesku i Zagtrešek esče

Poznowu nám pridagú*
Wsecko, čo prálelskím dáš Srdcem, wšecko ze skúpích

Widre sa Ruk Dediča.

PreIíOŽENÉ. 127

Keď gednúc pomiňei sa, a slawné o lebe Mínos

Ústami Súdi widá,
Twóg aňi Rod ta, aniž Reč, aíiiž Torkwáte Pobožnosí

Spátki ňewisloboďá.
Nebto aňiž Diana z dolnég stúdného ňewigme

Mrákoti Hippolita :
Lélegské ani sňal Tézeg premilému ňemóže

Krúhi Pirítoowi.

ÓDA 13. KŇIHI PÁTÉG.

P R Á Ť E L O M.

Mrak Nebe obíáhel černí, a Gupitera z Oblalt
I Dešč, i Sňah spuščá na Zem :
Wčil More, wčil Krowini

Tráckím zná Wetrem. Pohodelnú PráíeH Chwilu
Zachitme s prítomného Ďôa:
Keď w KoPenách ge Sila,

I swedčí to, šeré s Čela pozbdňagme Starosíi.
Ti Wína znes Torkwáta za
Konšala mého brané.

Ostatné zaňechag Reči: Boh snáď wšecko milostná
Do Místa nawráíí Zmenu.
Wčil sa natrel woňawú

Prislúcha Maslu, wčil téz Cillenčana Strunmi
Ze trúchBwég útŕapEvni

MisBs wihnal PečRwosl.

Gak welfcému tuhí spíwal Wichowancowi Gentaur :
Mláďenče ňeprewíšení,

Z Matkí roďen Bohiňe,

128 BAaŇB LíRiCKÉ

Assaraka čekagú ieba Medze, keréžto ňeweHeí
dkamaadra obléwá Potok,
A ämiklawí Simois;

Odkáď li Príchod slálá pozamedzili Parki
Ňitkú : aiíiz modrá domow
Matka la ňepriweďe.

Wínom á Spíwáňím tam si Zlé wšecko wirážag,
Kormúlenoslí teskRwích
Roztomilú Polechú.

ÓDA 4. KŇIHI PRWWÉG.

SEKSTOWI.

Ostrá už míňa sa Garú Zima Teplotu Wetríčkow :

Suché sa láhnú zas do Wod Korábi.
Lichwu a&iž Strechi už ňelesá, aňi už Sedláka Ohne:

Aňiž siwí už Lúki Mráz nebili.
Už Wénus pod swílícím weďe Tance swé Mesácem ;

Wčil tú, wčil inšú zas Nohú tlčú Zem
Nimfi k Milosíenkám pridané, tuze w ohňiwég Ciklópow

KeďWíhiii prácni. obracá sa Wulkán.
Wčil patrí, budlož zeFením Hlawu ozdobil si Mirtem,

Buď Kwetmi, gíchž Zem pusleňá wiháäá,
Wčil patrí též we slínném Obel Hági Faunu dáwal.

Buď Owcu žádá, buď raďeg chce Kozia.
Smrl bfcdawá stagnú wždiNohútlče gak naBúdíNúdzních,

Tak HracPbi Králow. SčastBwí ti Sekste!
Čas Žiwota lírátkí Náďeg sebe bral dlhú nekáže.

Už Noc la schwálí, básfiiwé i Slíni,
Dom též Pluta maU : tam keď sa ti dostaneš gedenkrát.

Nemáš wolíwal Krála Wína Kostkú.

Preloženŕ. . 12í>

ÓDA 7. KNIHI PRWNÉG.

P L A N K O W I.

ChwáBí gedni budú slawní Rod, buď Mitiléiii,

Baďto Efez, neb Hraďbi Korinta
Dvvogmorského, aneb Bacha Tébi, a Delfi Apolla

Známe, buď Tessálie Tempi.
SÍL ti, kerích geďmé ge ňedotklég Palladi Meslu

We stagních daí Pochwalu Fesňách,
A zhFedaním odwšáď predhadzowat ORwu Listom.

Nagmnožší zas k Počíe Giinóni
Argos zňá žrebcoplodni, a Micéni bohatšé.

Mne hrubé tak sa aňiž Lacedémon,
Tak sa aňiž tučnég ňezalúbili Medze Larissi,

Gak zňícég Albánci Bidlo,
A prudlu Anio z Hágikmi Tiburna, i wlažné

Hurtowními Potóčkami Sádki.
Gak bili s černích rozháňa Mračna PoPedňak

často Ňebes, nenosí ani stagni
Príwal: tak trúdné ti rozumní pomňi ke Koncu

Smatki dowésí, a Práce si lazké
Wínom Plance lahoď: buďtož Zástawmi la stkwiící

Má Tábor, bud^ twého prehustí
Tibura Stín. Teucer, keď pred Salamínera, a Otcem

Ustupowal, swé predca že Wínom
Owlažené Slichi gahňadowím bol Wencem oplétol,

Ä trúchlích tak Prátelow ozwal :
KamltoFvvek buďe ňésí Pepšé od Roďica Sčasti,

Pogďeme ó Druhowé towarisní I
Ňišt zúfal si ňemále za Wodca, a Pówoda Teukra.

Neb zištní prisliibil Apollo,

130 B/lsňb LmicKÉ Preložené.

Že stáwal Salamín we nowég iná Kragiie pochibui.

Ó súnif ^o sle ŕiesFi i horšé
Často se innd Muži, wčil W'íaom si mrazíe Žalosti :

Zagtra Morem zas ddtne sa k Plawbe.

ÓDA 7. KŇIHI PATÉG.

N A B U R I t E L O W.

jXam ňésBechetní, kam bežíle? Neb prečo

Ski*ití lapáU Meč do Ruk?
Či dosl laliiiskég nad Zemú; a nad Morení

Ňeňí zwiPéwanég Knvi?
Ňe zdwiďicég spísualc KartťSgi bi

Riman ,wipáľil Ohradí:
Aneb uedotkU bral sa poswatuú Britati

Gestu Relazmi zwázam':
Než podlá Partow Tiížeíiá ^Ylastnd toto

Upadlo Mesto swú Rukú.
I ňikdi tento Zwik fiebol Wlkom, nebol

Lewom, w inú Fen Zwer ďíwínu
^FepdFi Wsteklosl, neb horegiá Idhne Moc ?

ČiWinna? dagle Odpoweď.
Mlčá, a bílá Tvvári zastáwá BPedosí,

I zmámené trnú MisFe.
Tak gest Pretrpkí Rimanow metá Osud,

Metá braterskég Wraždí Zlosl ;
Gak ráz ňewinná iékla Réma Krw na Zem

Wnnkom k Wiplácáňá Pokút.

W I R G I L I o WA

12 M K I D A.

SPEU^ PRirívi-

o B s AH.

Po wiwľátcn^g Trógi Eneáä , Anchízáša a Wéniiie Síti, Muž Ná-
božnettú a Silu znamenití , keď w sédraém Blúďeňá swogého Roku po
tirhenskem Mori ze Sicílie doWlach sa plawí, spôsobenú od £olaKrá-
la Wetrow, na Prosbu Gunóni , strašľiwú Búrkii na líbickí Breh sa pri-
faáňá : i wígda na Zem, seďem weľkích GeFeňow Šípami postrílá , a ge-
dndho na každí Koráb (nebo tofko z rozmetaného Loďstwa gích pozbí-
ral) dáwá : Towarišow pozatím dlhím už Bhíďeňím znnowaních, Náďegú
budúceho Odpočinula k Znášanú ostatnég, čo zbiwala ^ Práci zbudzuge.
Medzi tím Wénus Eneáša swog^ho a Trogánow pred Gupiterem We<;
koná 9 a wšeckích tích Bíd Príčinu Gunóňe pripisuge. Gupiter naproti^
otworením Osudow Rádeni, Náďegú ščastlivého Potomstwa a Mocnosti
Rímanow, Céru w Žalosti teší. Geho Reču utwrďená Wémis, Eneášowi
swogémUf Mís ta neznámemu, a pre Wiskúmáňí Kragni sem i tam sa
túlagícému w Ústreti prígďe , a zwestuge, že rozmetané Loďe zachowa-
né sú : ukáže též, že ňeďafeko odtáď ge Mesto Karta go, které tenkrát
na tích Stranách stawala Dído. EneáŠ tehdi do Hmľi od Matki zaoba-
ľení, spolu za Achátem do Kartári wstupuge: kďe i Towarišow zdra-
wích nafézňe, i od Didóni láskawo ge prigaií. Wénui aFe, že ani gu-
nonskég Hospoďe , atii ženskég Ňestálosti dost ňewerila , uložením do
Sna na Luhoch Idálie Aškánem , na Místo geho Kupidina podstrčí,
kterí medzi Pestowáňím w Králownég potagemňe k Eneášowi Lásku
rozpaluge.

opíwám O Zbrogstwách a o tem Muži, s Tróge ča prWní,
Wihnan Osndmi, do Wlach, ku Brehom dostal sa lawínskím^
Premnoho on po Zem<ich i Morách bol premnoho zmĺtan
Boztwa Mocú, pre Huew zlobiwég iiad Míru Gunóni ;
Premnoho ag w Polkách zal^usil^ než Mesto zaklddal.

134 WlRGILIOWA

A wňésol swích w Lacko Bohow: skaďe stal sa lalinskí
Národy i albánske Mesčanstwo^ i Ohradí Ríma.

Pričiai} Múzoy poweď že mi, čím ubFíženo Boztwiit
Neb čo Králowná si Ňebes tak lútala weftní.
Nábožného prigal Muža tofko že Práce a fiídi
Nahnala : tak we&é u Duchow Srdltostí ňebeskích !

Nagstaršé bolo Mesto ; Lnďé w ňom bíwaPi tívski ;
Od wlaskég ďaFeké Zemi naproti Wítoku Tibra,
Možnoslú bohatéy a po Wognácb s prudká horícé,
Menom swím Kartágo : prawí sa, že Gnno bo wáceg
Nad Zemi wšecki iné, ag nad swóg lúbila Sámos ;
Tam mala Zbrog, tam Wóz; ona už pracowáwala lenkrát,
GestH Osud powoK, abi wšech Hlawa bíwalo Králostw.
Naproti ^šak, Národ že sa od Krwi zdwihfie trogánskég^
SBíchala, ňekdi čo má tírskích Bášt Ohradí zrúcal ;
Odtáď že wšaďe Král, a prepiŠné Wálkami Ladslwo
K Líbii Skaze wiisl má : tak že naríďifí Párki.
Tochto sa Gáno bogíc, a predďég Wogní pamätná.
Čo predná za milích sebe wédla u Tróge Achagskích :
Pričiní eiče auíž Hňewu gég, a BoBbsIí ukrutné
Z Misii ŕiewišli ; krití zostáwá celki na Srdci
Párisa Súd, a hrubá opowrhlég Uraza Krási,
Téz preňenáwistni Rod, i tá 6anímédowa Pocta:
Tímto rozohňiwená, metam'oh preš Rowňínu Teukrow,
Dánagskích Ostatki, a tak hrozného Achilla,
Od wlaskég nagďál oďeháňala Kragni ; i množší
Rok slíhaní Osudem wókol Mor tlkH sa wšeckích.
Tak iažkú rímski založil Lud zawdalo Práca.

Sotwaže sa Plawbú ze sicílskích hĺbaFi Končín,
A spesní Rosolow morskích Penu brázcFiH Meďmi :
Keď Ranu cílícá wečnú pod Ňadrami Gúno,
Tak ze sebú: 6á mám premohla Úmísfí opustit.
Od Wlach afiíž Teukrow zawráíil Krála ňewládnem ?
Neb mi Osud bráni. Pallas hľe Korábi zapálil
6récké, a w morskég zatopil gích mohla Prepasli,
ToHco pre ňestúdnú Oílewíča Ágasa Wsleklost ?
Tá, prudké z Oblak metagícá Ohfie Perúna,

Eneida. 135

Rozlinala Loďstwo, tub/m i celé More zbúrila Wetrem;
Téz geho, preš boďené gak bol Prsa PiápoH dímal,
Wíchorem uchwálíc do Skál pozarážala oslrích.
Gá al^, Králowná čo si luľáčám fioztwa, i Sestra
Ag Žena Gappitera z gedoim tak dáwno potil^ám
Národem. I kdo potom baďe cííwaí Boztwo Gunóni,
A zfiížen z Obetu pred gég sa uhadzowaí Oltár?

Takto si rozwažugíc na plamenném Bohifia Srdci,
Spíchala hwižďícég do Eólie, Misia Fugákow^
A wsleklích Powetric. Tu Eol Král w Gaskini pusfég
Zdpasních Wetrow a hlučné ukrocuge Búrki
Rozkážem, a stálu we Žalári opatruge Strážií.
Horšící oni sa z wePIdm Hori strašne Gaôáňím
Wókol Záwor hučá ; wisokég na Hradte nosi'ci
Berlu seďí Eol, a wždi kogí Hôew, a zmakčiige Prudkosí ;
GestBbi tak Ďečiuil, More ag Zem i VYíáku bi hwezdnii
Slrhľi; a po wšeckom ze sebú rozmélfi Powetrn.
Než Boh wšewládní w černe gích Gaskiňe zawrel,
Tochto sa báw5 ^ tomu ag wisoku Hor Spustu na\Yálal,
Ag dal Krála, kerí bi wedbl gím Zdkonem istím
Kratšé, neb dlžšé podlá Rozkazu Uzdi popúsčal.
Pred iíebo Gúno tedáž s takowú pristúpila Prosbu i

Ctní Eole^ wšak Olec {ebe Boztwa a LudstwaPanownik
Doprál Wládu kogit Wlni, buď gích Wetrami zbúrit,
Rod mi ňepráíelskí po tirhenskích wesluge Wíroch,
Trógu a zwííazené do Wlach swoge Boztwo fiesúcí :
Wetrom pusíi Tuhosí, a zahrúž do Prepasli Korábi;
Buďto narózno zažeu 5 Mrtwích též preš Wodi roznes.
Obzláštních dwakráte sed'em na Krásotu mám Nimf 5
S tíchto, čo gest nagswárňegšá, Degopégu za stálu
Manželstwora prípogím íi, a wlastnú wečňe oďezdám :
Swóg ze lebú abi Wek za takég pretráwila Službi
Zásluhu, a krásních Rodlčem ta čiňíwala Ďétek.

Naproli rekiie Eol í Twá, ó Králowno, Čo zadáš,
Práca ge rozwážií; miie konat twé Rozkazi patrí.
Ti pred Guppiterem toto mňe ICráloslwo a Berlu
Obsahugeš; ti mi též pri Bohow stoFit Hostine práwáš,
Wíchoric a hlučních ti čiňís mňa Wládara Búrek.

13« WiRGILIOWA

Keď to rekol, do dutég uapráhlú mocue rosielincil
Piku na Bok Hori. W tom Wetrowé, gako Zásiiipi Wog&ka
Otworenú sa walá Branú, a Fukotmi zahwisdnú.
Nad More sa wrúld, a celé až ze Dna PrepasU
Wíchodiií a pofiediiagií Príwalmi í častí
Západní chwáčú, a walá k Brehu Wlnska ohromaé.
Krik Mužow a strašní Prowazow hneď strhne sa Wrzgot.
Mračna tedáž bili widrú Ďeň a Swetlo nebeské
S Teukrow Očí: Noc čei*nošerá sa na Rowninu spusti.
W Oblozé w tom zahrmí, a Powetrí Ohŕiami bKská ^
Wšecko i prítomnú wihrážá Záhubu Mužstwu.
Hneď Zima pozdrobené Eneášowi za trase Údi ;
Zalká, a wsláhlé k Hwezdám Ruki spínaga rekíie :
Ó trikrát ščastm' wi! kerímžto pred LFstami Otcow
Pod wisokímí umrel sa podoatalo Hradbami Tróge !
Ó nagsíluegší s Králpw Dioméde achagskích I
Zdáž uemohel sem i gá na PoE wzal Skazu trogáiiském,
A skrze twu móg tento Žiwot sa mi Prawicu odňal?
Kďežto Feží Hektor zabití od Achilla, kďe weFkí
Sarpedon ; a schilemch Simois kďe natollco Siáákow,
ToEko Pawez, Tel tolko Mužow pod Wírami krúíí !

Gak powedal toto, hwižďící od Polnoci Wíchor
S prudká do Plachti wrazí sa, a Záwege zdwihňe ku Hwezdám
Wesla sa rozlámú ; zatočí Loď Predkem, a Wlnskám
Bok dáwá ; Hromadu príkra Hora Wodstwa sa rúlí.
W nagwiššég ti wisá Wliie ; tím Woda spátki opadla
Otwárá Zem; rozhráté MorePískami žúrí.
Odnesené tri Weter do sFepích Skál napre Korábi :
Skál, čo Wlach w Mori prostredném Oltármi nazíwá t,
Náramní pod Wodmi Chrbát. Tri do Nákal a fiízkích
Wrhňe Fugák Melčin, Wec k PohFedu weFmi žalostná,
I w Brodi powrážá, a koFem gích zawre do Písku.
Než na geden, we kerém z Lídskími sa wézel Orontes,
Pred Twárú geho náramní zhola praskne do Zadku
Záweg'j w tom wirazí, a Hlawú dolfe zwrluie sa Spráwec;
Než ten w tom gedném potriloľát Míste zakrúleu
Wókol s prudká točí VVal, a morskii zhltne. Prepastú.

Eneida. 137

Zrídka na ňezmerném uhEédal Wíre Plowácích ;
ZbrogsLwo, a Deski Loďí, i trogáiwkí preš Wlni Poldad.
Už mocnú Ilióna Loď^ už silného Acháta,
Též na kerég sa Abas^ na kerég sa i wézol Alétes^
Búrka premohla ; do wšech naporád paklími sa fiokmi
Záhubná wlíská Woda^ a Ščerbinmi nabírá.

Náramními zatím sa mitúchat Rowuinu Zwukmi,
I strhlú Neptún pobadáwal Búrku^ a celki
Bahna powiwracané, pohnutí preprudce ; i ze Dna
VVzhlédnúcí, premilé nad Wrch Wodi Ústa wifiésol.
Rozhodené po celég Eneáša zre Rowňine Loďstwo ;
Skrz Wlni potlačeních a skrz Neba Záhubu Teukrow.
Podwod auiž mu krití nebol a Hňew Sestri Gunóni.
Wíchodného wolá si a Západného; i rekňe :
Tak wefkú we wašém Dówernosl Národ'e máíe ?
Už Nebe, už zase Zem, Wetrowé, bez mého pomíchat
Rozkazu, a zdwíha][ tolPké ZFewow Ohromí smite?
Wás gá. Než pohnuté Pepšeg buďe Wlnska utíšít.
Wšak pozatím z Wístupku takú ňeoďegďeííe Kázuú.
Wčil sa mi berte po swích, a Králowi skážte wašému :
Ňe Wládarstwo gemuž Mora a Trogzubca krutého,
Než mňe ge Losmi dané. Swé on má Skalska ohromné,
Čož wám sú Domowé: nech Eol sa na temto wipíná
Zámku, a pritworením nad Wetrami wládňe Žalárem. ,
Rekfie, a skôr, toto než wipowí, s cela Búrku ubsí ^
Mračna porozháuá, a oďešlé Slnko nawráR
Cimotoe, spolu s ňú i Tri tón snážíce od ostrích
Loďstwo íáhnú SkaFín, on sám též hore Widlamí zdwihá ;
NámoK zotwárá, a koFem Wlni wšecki porowná %
Pozwrchna<d Mora ag lahkími prebehne KoFesmi.
Gak, keď we množšém Rozbrog podwihue sa Ludstwe,
A hňewná podbmí horí Srďitoslami Zberba \
Už Lúč, už Kameni Fétá ; Wslek Zbrogstwa dodáwá :
W tom, zazrúH pre Nábožnosť a pre Zásluh! ctného
Starca, porád zmlknú : a drzá Uši naňho pozorné ;
Tento Rečú Ducha gím ríďí, a zlahodzuge Srdce :
Tak wseFJu prestal Zwilk, Otec čím Rowňinu morskú

138 WiRGILIOWA

WzhFediiúci, a Nebom wezeni preš Hladdiiiu gasniin.
Pral Koňe^ a speinimí Felel na Wozika Oprát mi.

Uznowaní Enedšowičí* sndžice na bhzké
Dostal sa Brehowí, na libické wrhF! sa Medze:
Míslo ge zestrauené ; Prístaw sa od Ostrowa Bokmn
Ndproliwima činí, Záweg ze keríma sa každí
Ldme a odrazení do swého sa Odtoka zvriíiá.
Odtdď tcž odtáď dwe hrubé sa do Wískí iiebeskŕÉr
Wistrmagú Temenom SkaK ; pod nimi w Šíre mlWwá
Bezpečné More ; Ksčícícb k tomu Zdslona Hdgow«
A hrozním Tmawoluh nasíáwé od Hora Stínera.
Naproli ge kPenutá we wisicích Gaskiňa Skalskdch ;
Tu sladké Wodi sú, s Kameňd tu žiwého Sedadla ;
Nimf Domowé. Žádnd uhnaté tam Húžwa Konibi
Nepridŕža, aiii Kolwa kriwím ňehrizňe Pazúreni.
Sem wcbddzá Enedš na %vií((hbch sedmi Kordbocli
Ze useho Počtu ; i s ííích ndramnií po Brehu Túžbu
Wen wigdúc, Písek žddostní Teukri dosdhnú,
A zmočenímí Wodú položd sa na Zdbrehu Údmi.
W tom prwní Kremeňem bol wikresal Iskri Achdtes,
A wzal Ohef] w Lisíí, i koBsm neho dobre suchého
INakldďel Bdžďd, a Plameň rozdúchal ochotní.
Mokré hneď wigmú Obilí, a Zbrogstwo pekárske
Zúbožení Bídú ; i z Win čo zachrdniR zbožné
Zrtika na Ohni dagú sa wisúšal, a na Skalb drúzgal.

W tom sa na nagwiššú Enedš Skalu zdwihiíe , a wókot
Preš každí patrí Mora WíhFed : gestFibí ňekďe
Antea zrel metaného Wetrem s fríďskími Kordbi,
Buď Kapisa, buď na zwíšném Zbrog Loďstvve Kaíka.
Ňikďe Pili ŕiewiďí: Geľeľiow troch na Brehu túlal
Sa zhEédd ; za kerími celé od Zadku sa Idhue
Stddo, a nagdlžším w DoFindch pase Mnoztwo Porddkem.
Tam postdl, i Rukú Oblúk a Strelki dopadnul;
Zbrogstwo keré werní we swég mal Hrsli Achdtes;
Napred postríla Wodcow, Čela wíski nesúcich
Pannožitíma Rohí ; pozatím ag wšecko homcí
Mnoztwo po razsochatích zrdžd dolu Šípami Hdgoch.

Enetda. 139

Skôr aííi neprestal, seďem až keď Wítazu tažkích
Padlo na Zem Knsow, a s Počtem sa zarownalo Loďstwo.
K Prístawu sa wrátí, a Druhom dá gednako wšeckím.
Wína potom, dobrí čo nalél gím w Radi Acestes,
A spragm' darowal ze Brehow keď wišR sicilskích,
Rozddwd : i Rečú trachlé oblahčuge Srdca :

Ó Druhovvé (wšak aňiž sme na Zlé ňezabudR predeslé)
Ó wác znjšagicí; Koľiec ag tomu od Boha prigďe.
Wi ste i zlí Scillin Wstek a ÚskaK znútra hučícé
PrešR ; wi Ciklópow sle na skalní wtrhR i Prístaw.
Pozbíragle Misel, trúdnú powirazíe si Bdzeň.
Asnaď i tichto Wecí sladká buďe ňekdi Parná tka.
Prihodí preš toPké, a Nebezpečnosti ukrutné
Gestu konáme do Wlach : kďe tiché nám Odsúdi Bidlo
Prislubugú ; poslaí má tam Králostwo trogáaské.
Utwrďtež sa, a na sčastné zachowagte Pohodlí.

Tak howorí, a plní tazkími Staroslíami Náďeg
W Twári gewí, hlboké aPe sííská w Srdci BoFesli.
Než ti sa pristrogugú na Korislt a na Gédla budúce :
Ze wšeckích slahugú Kože Údow, a Masso odestrú*
Částka na drobno seká, a trasúce pichfie na Rožfie ;
Částka na Breh sádFí zase ILotFi, a Ohne zakladá.
Wládu potom Geďeňím čerstwá ; a na Tráwe Pežící
Roztučnú Zwerinú a starím sa nasíliPi Wínom,
Než gak Hlad zahnatí bol Hodmi, a zebraR Gédla :
Nad straleními dlhím Ponosem si stískaP! Druhmi ;
W Náďegi rozpačití, i w Báziu> žiwíchPi, či rartwích
MísPel, aŕiiž wác bezdušních už ňil^ďe ňesPíchal.
Obzláil nábožní Eneáš, wčil Oronla tuhého,
Wčil zas Amíka žePí, wčil zas nad Osudmi Giáša,
Též nad Líka Zhubú, a prezmužilcho Kloanta.

Ag Koňec už bol : keď Gupiter z Wisokosti iiebeskég
Na plachtoplawné More, na Králostwa Pežícé,
Na Brehi, ag na Luďí zhPédnúc, tak Olimpa na Wíšce
Bol postál^ a Zrakem na libickú Kragnii sa oprel.
W tom k iiemu, gak zmĺtal takowími na Srdci sa Pečmí,
Smutňegsá, a w Očách prekrásních Slzmi zalétá,

140 W'lRGlLlOWA

Wénus laklo powi: Ó čožto i Ludslwo i Bozhvo
Wéčním riďiVás Mocnárstwoniy a Hrorami ďesíwás,
Čož íebe móg Eaeáš prewiňil, čo na toFko i mohR
Dai'ddnskí ? že sa gím, toRké už Bídi ŕiesúcím.
Pre wlaskú širokí wókol Swet Kragnu zawírá ?
Odtáď ňekdi Časem prigdúcim Rímanow, odtdď
Wodcow od obnowenég postal Krwi Teukra magícícli,
Čožtobi wšecko we swú More ag Zem dostaK Wládii,
Príslúbil si. Gaká leba, Otče, prewrálila Radda ?
Tímlo prezdhabnú sem Tróge iesíwala Skdzn,
Odsúdi nahraďugíc zase odporními Osudmi.
Wčil wšak Ňesčaslí metaních toUcími to isté
Bídmi bouí. Keďí Práci Kofiec ddš Krdlu prewelkí?
Anténor hľe mohel, wimslen s Prostredku Achagskícb,
W Zitoki illirské bezpečne sa dostal i núter
W Elragnu liburňanskú, a prewísil Žrídla Timáwa :
Odkáď preš ďewal Ust z weUcím Horí strašne Gačáňim
Rozláhlé sa točí More, a Kŕag Wodmí zaléwi.
Predca tam on založil paduánské Mesto a Bidlo
Teukrow, i swím nazwal Prízwiškom Národ , a Zbrogstwo
Dardánské zawesil ; w premilém wčil Pokogi bíwá.
Mi 9 twóg Rod, wisokého kerím Neba Časticu zaslúbils^
Len pre geden (hrozná Wec) Hfiew skazeními trpíme
Loďmi, a od wlaskích nagďál wždi motáme sa Končin.
Čnosli tak odplácaš? tak nás w Králostwo uwádzáš?

Gégžto uzasmegicí sa i Ludstwa i Boztvva Panowňík
Twárú, ň úž Nebo a hromowé rozgasfiuge Mračna,
Céru milá bozkal; pozatím k ííég takto wireknul:
5[echceg sa krásna podarebňe Citérko obáwal ;
Ňezmenňé sú twích Osudi; zreš Mesto lawínské,
I zmužilébo buďeš prehrdá Epeása ku bwezdním
Podwíhal Ňebesám ; mna aňiž ňeprewrálila Radda.
On (íebe wšak rekňem, poňewáč Peč táto la hrizňe,
Ďál Osudow též rozwážíc Taguosli oďestrem)
Hroznú we wlaském poweďe Kragi Wognu, a mocmch
Wládú potre Luďí; i Mužom dá Zákon a Hraďbi:
Až w láckích ho trelé Icralowal Leto uzre Pomedzách,

Eneida. 141

r tri po zwíiazeném pregdií Zimi Wogsku mtaUkém.

Než PachoUk Askán, Gúlus wčil Meno magící

(Úas mal) dokawáď ilíónaki bíwaEi KráB)

Swétn w Mocnárstwe trical welkích po Mesicoch oďešlich

Pretráwi Rokow, i preloží Krdlostwo z Lawina,

A z welkími dlhú posaďí Nakládkami Albu.

Tu preš tri sto Rokow KráFem buďe Ilektora Národ;

Kňažka pokáď s Krwi králowskég od Marsa tehotná

Tim istím Porodem BjKžencami ília zlahňe.

Ďál Romolus, Wlčice swég Dogki sa 2Iwfekmi lesící.

Národa nastúpi^ a bogowné podwihňe Mesto,

Rímanow ag Menom buďe Mena ze swého nazíwaL

6á aňi Kondin aňiž Času gích Wládarstwu ňedáwám ;

Wečné sem bol gím uďeHl Mocnárstwo. Ba ostrá

Gúno, čo wčil fiázŕiú More ag Zem i Oblohu bárí,

Raddu chilí fepšú, a se mnú buďe atáVe howíwal

Rimanom, obšírním Sweta Králom, a Pokoga Pánom.

Takto sem ustanowiL Po Rokoch wolakolko ubeblích

Prígďe Wek, Assarakow pod Moc keď wezme Micéni

A Ftiu Dwór, i we zwílazeném buďe Argosi wládal.

Od Roďini krásnég dardánskí postane Císar,

Panstwo čo obmedzí Oceánem, a Hwezdami Skutki ;

Giiliua on Menom wolaní od 6úla hrubého.

Wíchodních ti ho uekdi Kragin lažkého Koristmi,

Podwihňeš do Ňebes ; bozku on i dostane Poctu.

Tenkrát po skonaních drsní Wek prestane Wognách.

Wíra šedá z Westú^ Romulus Brat z Rémem i higií

Panstwo budú ; hrozné Záwormi tuhími, a Kowmi

Bráni sa Wálki zawrú. Bezbožná w nútri seďícá

Na zbesnég Wsleklosl Zbrogi, a sto Retazmi za Chrbtem

Obkowaná, krwawími krutá buďe Ústami reptai.

Tak howorí ; a ze Wíški na Zem Siná Máge po9Ílá ;
Krag bi a Hraďbu nowá Kartágo otewrela k Teukrow
Hospoďe; neznáma Osudow ňewiháíiala Dído
S Končin. Preš weHcú w tom on Oblohu Weslami Krídel
Speäňe Fetí» a tedáž na libické pristane Medze.
Swú už i Práca koná : ďiwoké z Boha Rqzltazu Pénom

142 WlUGlLlOWA

Srdca sa obtuokčá. Králowná zwlásle pokognčg
MisR a dobrolíwég k Dardánom Wóri iiabíwa.

Než zbožaí Eneáš, preš Noc maoho zmĺtaga w MisR,
čím napred zazorí sa wiísl wen^ a Místa nowotné
Wiskúmal; do gakích Wetxem bi sa doslaH Končín,
ZdáR tu Lad bíwáy Čili Zwer, nebo Pásče zahlédá,
Wizwedal ostauowí, a Drábom, čo wipatreno, prediiésL
We Sklepeňú Hágow pod Skalmi dutími Korábi
Zatworené Stromowím a strasním zwókola Slínem
Ukrige. Sám geduím kráča wiprowádzan Achálem ;
Dwe kláiíc iírokíma we swég Ruce Píki Zdezma.
W tom sa mu na Prostred Ľuba Matka na Ústretl wuésltf^
Panni i Twár i Zbrogstwo i Krog ápartánki magícá ;
Buď gakowá bugních tráclcá Harpallca Žrebcow
Rozháňa, a chitrého we swém Skoku Hébra ubíhá.
Neb lahkí na PFecách bola gakbi Polowfúca Oblúk
l^ésla, a roztrásat sem i tam Wlasí dáwala Wetrom;
Lítka nahé, a poobkasané wís Rúcho magícá.
A predná, Heg, tak howorí, Mláďenci, poweďle,
Zdáž negakú ste tu z mích túlat sa ueuzreB Sestru,
Pristrogenú w Túl a strakatí z Ostrowida ObFek,
Buď penawého Krikem slihagícú w Odbehu Kanca.

Tak Wénus; než Sin tak Wénuše naprolí začne:
Žádnú sem nepočul, žádnú s twích Sestru ňezazrel,
O gako mám ía wolat? poňewáč aíii, Panno, ti smrtnég
Twári nemáš, ludského aňiž Hlasu; fiohiňa ísle;
SestraR Féba? aneb spaňiUch Nímf gedna si Rodstwa?
Buď dobrá; a našég, kdo si koFwek, fiíďe polahčí;
L w gakowég Sweta Stránce, w gakég zmĺtáme sa Kragňe
Rekiii. Mi neznámi zdegsého i Ludstwa i Místa
Wčil blúdíme, Wetrem dohnatí sem a Wlnmi krutími.
Nagmnožšá od még ti Obel Ruki padne pred Oltár.

W tom Wénus : Hodnú sa takég bil Pocíi ňesúdím ;
Tírské Panni magú obracal sa s Túlami Zwiklosl,
A slahowal wisoké modrími si Skorňami Lítka.
Kragnu wiďís pénskú, Tírskích, a Agénora Mesto.
Než ge libická Zem, nepremohli Wálkami Národa

ExNEIDA. 143

Dído we swég Králostwo drží Moci, s Tíra oďeslá,
Pred Bratem ustnpíc. Predlhá ge Kriwda, i weHté
OklukÍ5 wšak z watšého buďem íebe predca wikládatt.
Tá Muža nad wšeckích mala možuegšého Feaícskích
Sicbea, a wrácnú milowáwala wePmi ho Lásku,
Pannu gemuž gu Otec ze zdaruii Swadbi oďezdal
Weščbú. Než tírské Brat gég Králostwo užíwal
Pigmalión, horší ode wšech na Skutki ZloČincow.
Medzi kerích Wsíeklost pristúpila. Sichea tento
Bezbožní, a pozasPepení od Láski Bohatstwá,
Kradmo pred Oltárem porazil, iiewšimna si Lásku
Sestri, i z Účinlcem za dlhí Čas kril sa, a trúchlá,
Premnoho zlostne tagíc, Manželku priwádzal o Náďeg.
Než we Snách Muža Síín sa ňepohrobeného ukázal 5
Obredlé díwním udwíhaga Spósobem LTsta,
Ulcrulní Oltár i prebodlé od Meča Ňadra
Odstrel 5 a tagnegšé wigewil Domu wšecko Zločinstwo.
Raddu potom dáwá preč niécí i Kragnu opustil,
A k tomu Česti Pomoc w ukritég Zemi dáwno Bbžící
Otwárá Sklad, neznáme Zlata Hrivvni a Stríbra.
Tím pohnutá z Družinu sa na Odchod chistala Dído.
ZesU sa wšecci, čo buď maEi k Ukrutuíku Ňenáwist,
Buď čo sa báR pre Strach 5 hotowého sa z Náhodi Loďstwa
Zmocuá, a Zlato naň naložá. Lakomého po Wodstwe
Pigmalióna wezú Poklad. Žena Wíwoda Skutku.
ZašK na Krag, kďe tedáž náramné Múri záhFédňes
A pnúce Kartági nowég do Wisosíi sa Hraďbi 5
KúpiE Místa, čo hneď z Účinku na:5ÍwaK Birzu,
KoFkobi stredne Kožu zakliíčil mohľí Bugáka.
Než kdože wi sle, aneb z gakowích úe sa pohnuG Končin»
Neb kam wčil waša Cesta ? Na tú on wzdichna Otázku
Odpowedá, hlbokími také Slowa Prsmi dagící:

Ó Bohiiio, s prwného buďemE Začátku wipráwaí,
A chcela bisE našég poslúchal Náhodu Bídi :
Skóršeg Ďeň zavvretím Zwíraduicá zastre Olimpem.
Nás ode Tróge starég, do Uší wám gestE sa Meno
Dostalo Tróge, inú wezeních preš Rowňínu Cestu

144 VYlRGIUOWA

Nahodí Búrka ze swég do libickícb prihnala Končin.
6á sem ndbožru Eaedš, čo ťfeprálelu Boztwo
Loďmi ňesem wídreté, známi nad Hwezdi Powesiú.
Lacko hFedám Wlasl mú, a pošli ze Gupitera móg Rod.
Na fríďskú ze dwaodti sedol sem Rowuinu Loďmi,
Matku k Gesle weďen Bohinú, plnil Odsúdi sndžiw ;
Sotwi sedem zbiVá zhnbeních od Wetrow a od Wlu,
Neznámi a chudí z Európi a z Ázie wihnan,
W Pustaiindch túlam sa libickích. Nechcela Wénus
Da{ si mu wdc slazowal, w Prostred tak rekla BoFcsti :

KdožkoFwek si, misEim, že ti ňe w Ňemilosli ňebeskích
Žiw si Duchow, keďs ráz k tírskému sa Mestu pribRížil.
Iď Fen a w Králownég odtáďto sa náhH Paláce.
Wšak lebe oznamugem, Druhowé že sa wráliR z Loďmi,
A zmeňemmi Wetrí bezpečné dostaH Místo ;
Kremžebi Fen márnu Róďičé mňa učíwaFi Wesčbú.
Pozri dwanásle Labul pBesagících w KrdeE Spewmi^
Spuslíci sa keréžto Orel w Gasnosli Powetrá
S prudká honil; predlhím sa wiďá wčil M/sto Porádkeni
Buď si wofil, buď na zwoľ^né už z bFizka pozira{.
Gak zmcima hragú oiii Kridlama spátki Felicé,
A pretočíce koBem sa, milé dali Hrdlami Pesňe :
Twé ueináč Loďe a Mláďež na Prístawe ňekďo
Buď mešká, buď doňho plnú westupuge Plachtu.
Iď Fen, a tam spešní, kďe la tá weďe Gesta, ponáhlag.

Reida, i odstúpíc krásními zaFiščala Krkmi,
A z bozku ambrózické Wlasi díchaFi Wóňú;
Od Wrchu podkasané ku Pätám sa spusiilo Rúcho ;
Chod též znal, Bohiňú že ge, dal. Gak uáhlb Roďičku
On poznal^ takowimi za ňú sa Slowmi ohlásil:
Čož Siná, ukrutná i ti též, mármmi natoHto
Twármi klameš ? Prečo twég ňedopúščáš Prawice dotknut
Sa Prawicú, i prawé Slowa slícbal a spátki li dáwal?
Tak si na ňu slíská, a Krokem sa do Mesta zanášá*
Než temním Wénus Powetrím zaoďála idúcich;
A HmFi mnohég černim wókol zaobálala Rúchom :
Ňikdo bi gich ňemohel zahlédnul, uikdo sa dotknul,

£NEtDA. ^ 14$

Bu<Ito na Geste bawil, buďtož, načo prišB, sa tázaL
Než sama zdwihnúcá sa ke swému do Páfa uchádza
Bidlu : kďe Chrám, a sto Oltárow k gég Pocte Kad!idlom
Díchá sábegskím, a nowími Woňačkamí páchne.

Cestu zatím konagú, kam ul^ázan iáhňe sa Chodník.
Už sa berú i do Kopca, kerí nad Mesto wiléhá
Nagmnožší, a na postawené prolí Bašti sa d^wá.
WeHcoslám sa dWí Eneáš, kdfe Chalupki ňedáwno
Stáli 5 na Bráni dlwí sa, na Brinkot, a Dlážbi uFíčné.
W Práci sa obracagú Tírskí: Časí Múri wiháňá,
Hrad sádK, a prenáramné SkaPi Rukma tu wálá ;
Časí Príbitki merá, a Kopánkii Místo ukladá.
Poswatních si wolá ze Staršiu Sudcow, a Raddu.
Tam Prístaw ďubagú morskí ; tu Diwadlu praco wní
Základi podstawugú, a Porádkem ze Skál ohromné
S lúpi la*ešú, Oponám slúžií za Krásu magícé.
Gak WčeH po strakatích na nowí Gar Kwítkami Lúkách
Pod Slnkom pracugú 5 keď Národu swého dorostlí
Pusíá Rog, neb keď sa topíce Plástini husíá^
A sladl^ú swé rozíahugú sír SwetRce áčáwú ;
Buď keď Terchu berú prišhm, buď w Zástupe rádném
RozFeňíwé Trupow odsacugú od Pitwora Stádo.
Práca wre, Mad woňawím lúbežňe zapáchuge Tímem.
Ó ščastní wi, kerím stawagú sa už Ohradí Múrow !
Tak howorí Eneáš, a na WeHcosí Mesta pozirá.
ObskPepeni Hmlu sa wnášá (Wec k Wíslowe díwná)
W Prostred, a medzi Mužow zmĺšá ; i iíeuzre ho ňikdo.

Prostred Mesta bol Hág, Chládkem nad Míru milostní,
Kďež metaní po Morách Záwegmi a Wetrami Pénskí
Prwné odkopaľí Znamení, čo ukázala Gúno
Králowná, koňskú Hlawu ; takto že Wognami slawní,
A snadnú opatren Chówú buďe preš Weki Národ.
Tam bola Chrám tírská náramní Dído Gunóňe
Zdwíhala, rozbohatí Pokladmi a Bohiňe Modlu :
Chrám, zMeďi čoDwere mal, spogené k PrahuPodwoge s6wá-
StáKMeďú; Síažege w pomeďenních škrípali Bránach, (cú
W temto nowá Luhu Wec nasamípred umenšila Bázeň 5

146 WlROIUOWA

Tam sa na Bezpetoosl Eneái sám nagprwe oEre!,

A w Bídách pewnég smel Dówemosli nabíwal.

N^ gak w náramném ďíwá sa Chrdme na wsecko,

Králownú čekagíc, keď Sčaslú tochto sa Mesta,

Keď Bemeselňíkow sa Rnkám a Práci ňelahkég

Wehní dlwi, zhPédá ilíónské od Badu Pótkí,

A Swele roznesené po celém nž Wogni Poweslú,

Atre^ičow s Priamem, hrozného i tímto Achilla.

Postdl; a wzdichnúw, GeH už, prag, Místo, AchátOi

Zem gePi už, čo našimi plná bi nenašla sa Bídmi ?

HFe Priam. Ag in daná bíwá s^ég Odplata Čnosli ;

Sn Slzí nad Bídá ; a iních Zlé Srdca sa tiká.

Zlož Strach. Táto Powesl ňegakí lebe dostane Prospech.

Tak reče, a práznú sa leší tu na Srdci Malówkú

Powzdichngíc, i mnoh/mi kropí Twár Slzmi zalétá.

Neb zhFédá on, gak bogugící Pergamu wókol

Tam taďe 6réci bežá, dardánská liskňe sa Mláďež : .

Tam taďe zas Fríďskí; a Wozem pere w Zápal Achilles.

Odtáď w ĎáR maPég po Plachtách Rézowe Stáni

Poznáwá bílich ; zraďené we Spánkn čo prwném

Tídeowič zliípilkr\^awí od premnoho Mordow;

A pradkích zachopil Žrebcow, skôr ňežnbi Obrok

Tróge do Ust wzaF! a w Priidoch sa napágaK Ksanta.

S Konca druhého Troil stranením preč ubíhaga Zbrogstwora,

Ňtíčastní Pacholílc, a ňerowní potkäl Achilla,

Koňmi lahá sa, a od prázních Kol značkí wisíci,

Oprati predca drží : Šiga a Wlasi bídne po Píska

Techto wPečú sa, a sprewracaná Prach Kopia čárá.

Prostowlasé nazatím Ilianki do Palladi Chrámu

Kráčali rozhňewanég, a Plášč gég fiésii na Spôsob

Trúchlících smutné, po Prsách sa i Dlaňma tlí^ícé;

Bohiiía odklonená sklopené w Zem opírala Swetla.

Hektora potrikrát iliónskég Hraďbi nawókol

Smíl^l, a bezdušné Telo za Zlato dáwal Achilles.

Až wtedi náramné púsčá od Srdca Ikáňí:

Gak Lúpež, gak Wóz, gako ag Telo Práíela mrtwé,

Gak téz ňezbrogné Priama Rukí spínal uzíral.

ENfilDA. 147

Ag seba na Prostred pozná wal Knížat achagskích,
Ag Plaki wichodné> ag černe Memnona Zbrogstwo^
Ščítami ozbrogené w Hagndch Amazonki dowádEá
Pentezila wslekld, a pomedzi Tisícami zúri
Obnažení ze zlatím Prsník WáFečfiica Pdsem
Oblahugíc, a smi z Mužskími sa Panna potĺkal.

Keď na to wšecko patrí Eaeáš tak wePmi pocFiwné,
Keď sa ďeší, a w temto samém sa tu PohFeďe mešká :
Krásu prespaňilá Králowná Dído do Chrámu
Kráčala, Mláďencow nemalé gu otáčalo Mnoztwo.
Eurótáša galcá na firehoch, neb Ginta Pahorkoch
W Tanci pFesá Diana; za kerúžto lisícero odtáď
Též odtáď Nimf sa hromaďí ; ona preš PIfeco wrhlí
Túl ňese, á w Choďe postupugíc nade wšecki ge wišsd ;
Sladká mlčki Radoslt zaščegluge Srdce Latóni :
Dído taká bola, tak weselá sa po Prostredu ňésla.
Prácu ponúkagicá hPeďeí a Králostwo budúce.
Na Prostred sa Chrámu zatím pri Bráne Gunóni,
Ohraďená Zbrogstwom, do swého osádFila Trónu.
Zákon a Práwa Mužom rozdáwala ; Prácu i w rowné
Wážila Částki, aneb metaními ukladala Losmi :
Keď z wellcím Eneáš Zbíháuím z náhla sa bGžil
Antea ag Sergesta wiďí, i tuhého Kloanta,
A z Dardánow iních : čo na morskég Rowňiue Búrka
Rozhnala gích, a w iné a iné pozanášala Místa.
WeEmi sa hfieď poďešil, poďešil spolu weRni Achátes
I pre Radosl i Strach; túžebrie zadichlEiH dotknul
Gích Ruki : iíeznámá aFe Wec rozbúrila Srdce.
Dál sa tagá; a dutími krití Oblakmi tu patrá,
Čož ge za gedno Mužow Ščasíí; kďe opuslEiF! Loďstwo;
Čo prišE : neb wibraní od wšeckích išPí Korábow,
Prosbi Fegíc o Milost, a Krikem do Chrámu sa ňésFi.

Keď núter wešFl a pred iiú Moc dostaF! rečiíií ;
Nagstarši tak s ňích Ilióneús krotko začína :
Ó Králowno, kerégžto nowé dal Mesto zakladal
Guppiter, a Prawdú ďiwoké braí Národi w Uzdu.
Dardánskí úbohí, po wšeckég Rowňiňe Wetreni

10*

14S WiRGILIOWA

Rozmetaní^ {a prosíme: ňedag nám Loďstwar SBopáRl^
Odpusl nábožním, a milosliwe zbFBdňi na bídm'cfa.
Sem sme uedosR waiég ozbígsí Zbrogstwami Kragni^
Buď pokofistowanú oďwádzal na Brehi Lúpež :
Tolkég Wlddi heňi^ toHcég ani Pŕchi premohlim.
Místo ge, Názwískom wolagá H^périu Gréci,
Zem dívmá^ i na Zbrog možná, i na Úroda bogná^
Lud bíwal tam enótríckí; wčil Itáliu mladší,
Gafc ge Powesí, wolagú od Wodca^ Do tégto sme ísfi r
Keď Rázem podwibnúcá sa na Rowňiue Búrka
Nás do sFepích pozauésla Brodow, prudkími i Prácu
Wetramí zwísícá preš Wodstwo a ÚsIcaEl celki
Rozhnala ; málo našich do wašég sem priplulo Kragni.
Čožto za Lud ge, aneb čo za Wlasl Zwík tento dopúsčá
Tak ďíwoká ? za malú bráňí nám Hospodu Písek.
Naproli Bog zdwíhá, a nedá nám na Brehi wista{.
GestRže Rod ludskí a smrtné Zbrogstwo tupíte:
Aspoň bogfe Bobow sa Dobrého a Zlého pamatmch.
Náš bol Král Eneáš< nebol od neho ňikdo na Prawdu,
JŇikdo na Nábožnosl watší, aíii Wognu a Zbrogstwo.
GestG Osud ho drž/, a Powetrí gestK požíwá
Horné, ešče aňiž ňezašel ke Slínom ukrutmm ;
Strach tu íieňí, prwná že si nás predchádzala Službu,
Ľúto že má li priíL Sú ag we Sicílii Mesta,
Sú Póla, a slawní Rodu dardánského Acestes*
Roztrepané od Wetra powol k Zemi Loďstwo doláhnuí,
A w Hágoch poulal naň Brwna i Wesla prichistal;
GestR sa z obsáhlím do Wlach Towarišstwom a Kráfem
Doprage ís{ : weseh' bi sme do Wlach a Lacka oďesR ;
GestR ňeňí aFe nž Spasená, a tis, Otče, w libickém
Pohrobení Mori, ňezbíwá ani Gúlowa Náďeg :
A^poň abisme tedáž na sicílski Prístaw i Bidlo,
Odkáď sem prihnali smej ke Králu Acestowi išR.
Tak rečnil. Spolu Dardánskí poswedčiR Uslmi.

Dído nakrátce tu hneď sklopenú odreknula Twárú :
Strach si wirazíe ze Srde, a Pečú netrápte sa Teukri.

Eneida. 149

Ťažká tak nú\i mňa Wec, a Králostwa Nowotnosl
Wčil robi{, a z wókol Strážíiíkeín Končini chráuií.
Kdož nezná Eneášowcow^ kdoz Mesto trogánské,
Čnosti a wíborní Lud, i toHcég PodpaR Wogni ?
WeBmi ne tak hlupé nám Srdca sa dofUU Pénom;
Slnka aňíž ňechoďá od nás tak ďaPeko Žrebce.
Buď weEkú Zem hešperskú, i Saturna Pomedzí,
fiaďfireh Eriksa raďeg si, a Krála wohle Acesta;
fiezpečních wisBem Pomocú, i fiohatstwom opatrím.
Zdáž chcele ag se mnú tu do tégto sa Kragni oaádľiľi
Mesto^ čo wčil zdwíhám, waše ge. Zwitahugte Korábi.
Bez wšeckého budú Rozďílu Trogáui a Tirslu.
Ó kebi sám téz Kril Eneáš, timi Wetrami dohnan.
Prítomní bol ! hneď po Brehoch Mláďencow oďešibm
Ifltích, a prezret poručím Krage wšeclu libické;
GeslEbi anaď wihoďen túlal sa po Higoch a Mestách.
Túto poosmeFení Howorú hneď w Srdci* Achátes,
A wrúcní Eneáš nz dáwno sa z Oblaku widret
Žádaľi. Prwíiegší k Eneáiowi rekne Achátes : .
Bohiik Sinku, gaká na twég wčil MisR ge Radda ?
Wsecko ge bezpečné : Drnhowé, a Korábi naEézlí.
Len geďiní schádza, utopil sme sa techto we W Íroch
SpatriE: ostatné znáša sa ze Slowmi BoďíčkL
Sotwaže tú dokoná Reč, keď rozpuluie sa z rázu
Obhoďená Hmla, a preš čisté sa razegďe Powetrí.
Postál, a w gasném Eneás sa Swetlb ožáril,
Súc Bohu ObRčagú a širíma Ramenma podobní:
Neb sama ozdobné Wlasi, šwárnég Lesku Mladosti,
A skwúcég Peknosti Očám dala Sinkowi Matka :
Tak gako tceď slonowím Koslám Ruka Ozdobu dáwá,
Neb keď sa Zlatem obrúbi Mramor anebo Stríbro.
W .tom ke Králownég prešlo wí, a z rázu ke wšeckím
Tak ňečekan reče : Dardánski tu» gehožto hfedále,
Pr«d wami gest Eneáš, od Win zachráňen africkích.
Ó sama Lútoslú pohnutá nad Bídami Tróge,
Nás čo tu, Dánagskích Zostatki, i Rowňini wšeckím

150 WIRGILIOWA

Ag Zemi Ňd^aslím sliharncb, wšeckého potrď>niGb,
W Mesto a Dom primáš, hodné, lebe Dído, widáwal
Ďéki ňeňí sme na dosl možníý ahi £o kďe ge koPwek
Dardánski po celém roztrúsen Okrsfeku Národ,
fioztwo li, gestB patrí na pobožmch, gestRže esče
Ňekďe Prawosly a dobrég swedomé Rownoali ge Srdce,
Odplata dág bognú. Čo za Wek la na Swetlo wiňésol
Tak sčastní? gakowá tolká ía porodila Matica ?
Réki zakáď bráwal sa budú w More, Slíni Paborkow
Úboče obchádzal, me&awé skwel Hwezdi na Uhloch :
Wždicki i Meno i česl z weikú twú zostane Ghwálá.
KamkoFveek sa we Swet pohnem. Tak rekna milého
Wezme prawú lUóna, Fewú ohsáhňe Seresta ;
Ostatních pozatím, i óidsa, i Wodca Kloanta.

Tímto napred Wiďeňím tírská sa strápila Dído ;
Tak weBcú pozatím fiídá Eneáša; a rekla:
Čož ia za Ňéščaslí preš tolké, fiohiňe Sinku,
Pádi metá ? Čo za Moc k ukrutním prihnala Medzám ?
TenFI ti sám Eneáš, gehož Anchízášowi krásna
Wénus pri fríďském na Swet Simoenle wiňésla ?
Gá pamätám^ keď bol Teuker do Sidóna sa pribral,
S Končin Wlasli zahnan, hHedagíc Králostwo nowotné
Bela Pomáhaním ; neb Olec fiél práwe bol Ostrow
Tenkrát owládal Cíper, a w ňem Rozkazi dáwal.
Už známa od tíchto Časow mňe i Skaza Trogánow
Mesta, i twé známe gest Meno, a KráE achagskí.
S&m wznešenég Teukrom Ňeprálel ChwáEí dodáwal,
Ag seba od dáwnég Roďini chcel Teulcra pochádzal.
Wčil nože, westuplež do nasíčh Mláďenci Palácow.
Ag mňa to nárowné metanú preš tak mnoho I^áhod
W tíchto posBsdňe Zemách áčaslí chcelo Bidlom osádRl,
Zlého ňeňeskusená bídním sem zwikla pomáhal.
Tak howorí; a do swích z Eneášem láhňe Palácow;
A spolu preš bozké Slawnosl wšaďe Chrámi naríďí.
Ňe z menšú Towarišstwu zatím na Korábi Staroslú
Guncow posFe dwacal> welkích drsními Ghrbátí

Enbida. 151

PošBb Brawow sto, i tučňegäích sto z Matkami Gah&ic,
Dar welkí, bi celí w Radowánkách stráwiK ten Ďea*
Než Dom nútragši, králowskú hogŕie pKnúcí
Skwostnosiúy sa pristrágá, a na Hostinu chistá.
Rúcha dané umelá Prácu sa a Čerwcami Fisčá;
Stríbro mnohé po Stoloch ge , hrďmské na Zlale Predkow
Činí wiobrazené predlhím sd wsecko Porádkem,
Preš toHuch weďené Mužow od prveného Začátku.

K Loďstwu zatím Eneás (pouewáč ňedopúščala Srdcu
Otcowská dFel Láska) chitrého pozasfe Acháta,
S tím k Aškánu zaísl ; a wzal ho samého do Mesta.
Wšecka milého ge PeS na drahém Aškáuowi Otca.
Krém toho ag widreté iliónskég Skaze Darunki
Káže priôésl ; drsní Zlatom a Twárnostami Plásčík,
Téz ze žltími kofem powišíwan Akantami Záwog,
Ozdobi argoskég Heleni: čo ze Hraďbi micénskég,
Kedľ sa na ňeswečnú do Tróge pobúrala Swadbu,
Ňésla sebú, hodní Ďiweuá Dar Lédi Roďički.
Krém toho fierlu, čo snu Ilióne choďíwala ňekdi,
Nagstarsá Priama Gér, téz Diamanti na Hrdlo^
Korunu ag dwogakú Zlatom a predrahími Kameňmi.
To wzal náhlící ke Korábom chwátal Achátes.

Než Wénus tu na Srdci nowí Klam a Raddu wimíälá :
Bi premeuen w Ustách a celég we Twári Kupído
Mesto milého prišel sám Gúla, i Darmi zapáRl
Wsleklú Králownú, a do Kosti Ohňa napúščaL
Neb Domu, a dwogakích sa obáwá Ústami Tírskích ;
Páli Gdno krutáy a na Noc Peč tátp gu hrizňe.
Okridlanémii tedáž howorí timi Ámoru Slowmi :
Sinku drahí, Moc a nagwatšá moga Wládo, tifonské
Nagwissého čo sám sebe ňišt StreFi Otca ňeyvázSs ;
Pristupugem s Prosbú> a k twému sa Boztwu ulíkám.
Brat gak twóg Eneáš wókol preš Rowuini wseckích
Sa zmĺtá Brehow, odpornég Záwistmi Gunóni,
Známo li; ag nad mú si BoFesl mal často BoFeslú.
Techto drží, a milími bawí Rozpráwkami Dídoj

152 WlROILlOWA

I w Strachu sem, kam tá we gunonském Hoapoda Mesle
Padne; takímto Wecí neprestane Giíno Pohodlím.
Skôr teda Ghítroslú predeísl a Plameňmi zaUíčil
Míiiím Králownú ; abi swég ňepremíňala MisR :
Než weFkú se mod k Eneáäowi zháralá Láska.
Wčil, gako bis to mohel wikonal, mogu wezmi si Raddu :
Králowskí powolaa tírského do Mesta od Otca
íí chistá Pacholíky weiké mé Srdca Kochaní,
Ž Darmi, čo z Win morskích a Ohňow pózebíraK Tróge.
Techto na poswatném ukogícá predne do Spáňá
Chráme Gi téri, aneb do idálskích ukrigem Hágow:
Klam bi sa ňezdowedal^ baď w ňem nás ňekďe ňepotkal.
Ti preš gednn da Fen klamawí Noc zaňho widáwag,
A známu si Chlapca Chlapec Twár obFeča wezmi:
Bis wtedi, keď la na swóg posaďí Kbn Dído radostná,
Eurálowskích pri Hodách a pri Nápogi Wína lahodném.
Keď baďé obgímal la a k Ustám Ústa pritískal,
Díchal Oheň tagní, a Klamem Gedu Láaki napúičal.
Amor Matki milég poslúcha Rozkaz i Krídla
WizFéká, a Chodem pospíchá Gúla radostní.
Než Wénus premilé Aškánowi Sňíčki dopúičá,
A zloženého na swém do Luhow nese Lóňe idálskích :
Kďežto ho páchnuca hl>ú Mageránčina Wóňd
Kwítkami a wďáčm'm wókol zaslíňuge Ghládkem.
Rozkazu poslušní už bral sa Kupído, a Tírskím
Králowské ňésol Dari, z Wodca Acháta radostní.
Keď prisel, už na zlatú Králowná kládla sa Poslel,
A w Prostred na prenádherních si zasedla Pokrowcoch.

Už weHcí Eneáš, spolu už Mláďenci trogánski
Pristúpá, a na podhoďeních seba Gerwcoch osádiá.
W tom Sluhowé gím popriňesú Wodi na Dlane, wigmú
Chléb s Košow, a z makkími choďá Ulirákami wókol.
VY nútri Služek paďesál : predlhím wsech tíchto Porádkem
Práca ge ostrágal Žiwnosl, a Dom Ohnem okáďal.
6e sto iních^ ge Wekem rowmch též tolko Gunákow,
Gédla na Stôl čo bi ňésF!, a z Wínom kládfl Pohári.

Eneida. 153

•

Rowňe aa ag Tírskí w nagmDožSém do Dwora Podlé
Záhy i tím na kriiích posedal rozkázano Stláňách.
WeFmi ďiwd sa na Dar weFkí Enedsa, na Gúla,
Na s tuha rozhorená Boha Twáry i na Ústa klamúcé.
Téz na PlášC, a koFem powišíwan Akantami Záwog^.
l^eščastná obzlášl, poprireklá Skaze budúcég,
Dosl nahfeďel sa ňemóže, i tím wdc Plápolá cílí
Dído, a ze Ghlapcem sa leií i Darankamí gednak.
On, keď bol w Obgímáim Eneáša pomeskal,
A z misEenému šitú učíňil dost Olcowi Lásku ;
firal sa ke Králownég. Ona Očma a Prsmi na temto
^Wsecka wezí, a na Lóňe chowá, neweďewSi to bídná,
KoFkí Boh na Kline seďí. On dobre pamätní
Rozkazu Matki milég^ Sichea z Hlawi lahki wirážat
Začue^ a predslihnul sa žiwím prisnážuge Ohnem
Dáwno už odwiklé a zabudlé Srdce na Lásku.

Čím prwní bol Hodám Koňec, a preč oďebraK Gédla;
Číse kladú weEké, a plĎá až preš Wrchi VYínom,
Zwuk w Dome nastáwá, a Hlas preš Pitwori zmĺtá ;
S pozlátného wisá KFenuiá od Podlahi FakFe,
A Svvetlosl Plameňow hustú Noci Mrákotu wíší.
Králowná tu Zlatom lažkú si a Perlami Číšu
Pítala a z Wínom gu uaFéla : čo Bélus, a Bela
ZwikE Potomci Wrchem naplňit Dom tehdi ufachel :
GuppiterUy wšech neb ía prawá mal w Ochrane Hoslow,
Tento učiň weseU Tírskím Ďeii a z Mesta Trogánow
Sem prisbm, i našich pamätal naň Často Potomkow !
Poprispeg Bache, Darče Radosli, a Gúno milostná !
Budíe wi ag Tírskí dobrég tu na Hosliue WóR I
Rekla, i k Pocle Bohow na Stôl pouprsknula Wína
S Čôe, a Ben wrchními prwá sa ho dotknula Ustmi ;
W tom s Ponukem zawdá Biciášowi. Chitro peňící
On zapopadňe Pohár^ a ceU až do Dna wiprázňí.
Preduegsí napotom. Wlasatí zňí wšecko pri Harfe
Pozlátnég to Gopášy weFkí čo bol Atlas učíwal,
Spíwá blúd^cí i Mesác, i čo Slnko sa tmíwá ;

154 WiRGILIOWA

•

OdkáďRod ludskí, a Zwer; odkáď Príwol, a Obňe;
Wozca/i Wóz obogí^ i nosícé Oéžďe Korence;
Čo spícfaá zimné sa do Rowňitú Slnko zahrúžil,
Neb gakowá Ifetnég pridŕža Noci Zábawa Súmrak.
Na Dlane PFeski HM Tirski, a Trogáňi podobne.
Ň^častná též w rozličních aama tráwila Dído
Rozpráwkácfa Noc, a wehni dlbú sa opágala Lásku ;
ZhustA sa na Priama U(zaw8Í,]na Hektora zhusla:
Wdily gakowé ze sebú Sin Dennice Zbrogstwo doňésol;
Žrebce gaké Dioméda, gakí bol Achilles ohromní.
Ba s prwného poweď radieg mám^ Hosle, Počátku
Nástrahi Dánagskích, a fiewolnég Záhuba Wlasli,
I twé Blúdi. Nebož Leto už dowdilka ge sédmé.
Po wseckích čo Zemách a Wlnách tak bídfie sa túlái.

Enb^oa, 155

JSPEHr BRVHi.

OBSAH.

Eneáš na Žádosl Didóni Záhuba trogánskú s Porádkii wipráwá ;
tá ge taká : 6réci w ďesátem Roka trogánskég Wogni w 8iľe už osla-
bení, a w Moci fti ňetrúfagící k Podwodu sa obrá^ ; w tég Noci, která
Oheň Mesta predchádzala, Ú£ek pretwáragici, okolo Teneda sa ski-igú,
jBaňechawŠe na PoH trogánském dreweného Koňa tak weľkého, že sa
do Bráni zmestit ňemohel, doňho kterích nagwiborňegších s Kňižat
zawrú. Trogáni gednak Podwodem Sinóna pohnutí , gednak Laokoona
Smrtú prestrašení , zrúcanú Múra Částkú, Koňa na Zámku pošta wá.
čréci za ticha w Noci od Teneda prišedše , preš porúcaní Múr , kaďe
bol Kóň weweďení , do Mesta wpadnú. Sinón otworením Koňa Bokem
ozbrogeních wipustí: Zeľezom a Ohnem wŠecko sa hubí. Medzitím
Hektor Eneáša we Sňe napomína, abi utekal, a Bohow domácich z Ohňa
widrel. On aľe statečnú Smrt mrzkému Úieku predstawiw, darmo za-
popadá Zbrogstwo : prwní Pohrôm dosti ščastHwo Trogánom sa wida-
rí, dokáď Koréba ňenasledovrali Radu, a wzatími Črékow Zbrogmi Ši-
pami swogích ňeboľi zahrčení. Medzitím Priamow Palác sa dobíwá, a
sám Priam od Pirha Achillowého Siná ge zamordowaní. EneáS teda
darmo wšeckého sa cfaitagící, keď už ňišt Náďege ňezbíwalo, awaté
Weci Otcowi Anchízášowi oďewzdáwá, a geho na Ramena posadliw, po*
gaw téz Siná AŠkána a Manželku Kreuzu, dá sa na Útek. čréci sa za
ním ženu. On w tem Zmätku stratí Manželku Kreuzu : kterú keď po
celém Meste hľédá, potká sa s ňím Siin Ženi, a Muža o swogég Smr-
tí preswedčuge. Sám sa k Towarišom nawrátí ; kam sa už wefké Mu*
žow a Žen Mnoztwo poschádzalo, geho, do kterégkoľwek Zemi bi gích
wédol, hotowé nasľedowaL

W šecci utíchFi naraz, a pozorné držali Usta^
Tehdáž od wlsokég Eneáš tak začne JPohrádki:
Hrozné obnowowal, Králowno, BoPesíi mi kážeš 5
6ak hodné Oplakáwáňá Králostwo Trogánow

156 WiRGIĹlOWA

Zrúcali Dánagskí; i čo sem bídného uzíral,
Ag čoho sem bdl Čásl wellcá. Kdož o tomto wipráwal
Baď z Dolopowy baď z Mirmidonow, baď Ulíssa Wogákow
Bez Slzená buďe moci! I Noc už sama pod Nebe wlbká
Odcfaádzáy a zapádagicé zwu k Drímole Hwezdi. .
Než, keď más toBkú poznal aaše Prihodí Wóla,
A w Elrátkosii očul posibdná Záhuba Tróge,
Bár sa hrozí Misel, a spomenul pre BoEbsIí zapírá ;
Začnem. Poslabené Wognú, a Osudmi Achagskích
Kňížata odstrčené, po Letách už toľko prebehlích,
Koňsko za gedno Horu na premúdrég Palladi Biidda
ZdwihlS, a z oloresanég wistrúhaH Gedfini Rebra.
Slub ho za swóg Náwrat stawagú ; ti Powesli sa hlasá.
Tam wibramch skrze Los Hrcfínow pokradmo do temmch
ZawreEl hneď Bokow, a zrutné Wenkánowe Skríse
I zbachralen Žiwot ozbrogemm ponabígaH Wogskom.

Ostrow ge bKzkí Tenedos, nad Míru powestm',
Rozbohatí, zakawáď Priama zostáwala Kragna;
Wčil Brehowí, a nebezpečné Stano wiičo Korábom;
Sem sa podostaweoí w pustích posIdúďaK Místácb.
Nám sa zdáloi že už Wetrem do Micéni oďesB.
Tehdi sa w sečka dlhég pospúsčá Tróga Žalosli:
Zodmikagú sa Bráni. Wiil sa pozachce, a grécke
Táborí, i prázné zrel Místa, a Prístaw opuslen.
Tam Dolopow Pluki, tam hrozní mal Stáni Achilles;
Tam bolo Místo Loďí; tam w Pótce sa bígaK Wogska.
Částka na panuenskég zhubné sa Minerwi Darunki,
A zrutného ďíwí Koňa; ze wsech i predne Timétes
Wésl núter ho do Mesta raďí, a na Zámku osádBl;
Buďto Klamem, buďtož tak Osud sám Tróge donášal.
Než Kapis, ag ti, čo gím fepsá bola Radda na MisR,
Buď kážu Klam Dánagskích a Darunki pochibné
Stred Mora zahrúžil, buď podloženími zapáEl
Ohňami, neb widutí rúbal Bok a Skríse wikúsal.
K odpomég Lud rozpačití odtrhne sa Radďe.

W tom prwm'Laokón, wiprowádzan Zástupem hustím,
Od Hňewu rozpáCen z homég dolu Ohradí zbíhá;

Enbida. 197

Z báVb i kríkňer Gaká bídní ge to Mesdaňi filáznoal?
ZdáH weríie, že až Ňeprálen vSR ? že órékow
Dar zadného nemá Klamú? známi takE Ulissea?
Buďlož zatworení sa tagá w Drewe tomto Achagskí^
Bud\ož táto naším sprawená ge tu Nástraha Múrom,
PrehBéda{ Domí, a wpadnul z Wisokoslí do Mesta ;
Buď ňegakí tu čučí Blud : Koňskowi Teukrí ňewerle.
Bár Čo ge, Dánagskích sa bogím i Darunki nosících.
6ak to rekol^ z we&ég náramnú Sčápinu Wládí
Do Brucha, a spogeních na okruhlém Bachore Trámow
PraskeL Zatrasená ona stála, a Koňská na Úraz
Zazneli, a z Hrmotem sa duté poozíwali Skríse:
Ag kebi Odsndowé, sprosté kebi nebolí MisBs,
Bolbi nahnal Sekeru argoslcí rozwaBl Oklam.
Stálabi Tróga i wčil, Priamow stal na Swele Zámek.

HFe Mláďenca zatím na Rukách* sláhFého za Ghrbtem
Pastuchowé z weHum ke Kjrálowi íáhB Powískem
Dardánskí: čo sa neznámi dobrowolňe idúcim,
Sám abi tam priweďen bol, a Trógu oďemkel Achagskím,
Dal pochilit, sebe trúfagicí, a na dwogno prichistan,
Buď Podwod wikonat, bud^ož Smrl zaplatil istú.
Od wšeFikáď ho wiďel Mlád'ež dichtiwši trogánská
Po Hromadách sa waEí, a robí s chiteného si Posmech.
Wčil teda už chitré Dánagskích Úkladi posBš,
A z gednég wšeckích poznáwag Zlosii Achagskích.
Neb, gak rozďešení bez Zbrostwa na Prostredu postál,
A fríďské wókol poprezíral Zastúpi Očma :
Ach gakowáže ma Zem, gakowá už Rownina, rekííe.
Môže prigal ? neb čož bídnému naposFedi zbíwa ?
Ňikďe gemužto oieňí u Achagskích Místa ; gehožto
Na hroznú tuto zas Dardánskí Poprawu {áhnú.
Tímto Misel zmenená Kwílbm ge, a Pohrôm ulísen.
Kážeme rozpráwal, z gakowéhože Rodstwa pochádza,
Čož ňese ; w čom chilení trúfa si Milosti dosáhnulí.
(On w PosFed Strachem odložením tak začne wipráwaL)

Wiznám wšecko prawé, nech sa stane, Králu, čokoFvrek,
Z argoskébo aňiž ňetagím sa {i Ludstwa pochádzal ^

158 W'JROILIOWA

To predné. Aňj> bár Sčasli na Sinóna dolbhlo
Z Bídúy wsak ňikdá učinil ňewládlo Lahára.
GestFiže fiélowiča w Rozpráwkách ňekdi sa do Iwích
Dostalo Meno Usí Palaméda, a Sldwa powestnä :
Pod zmisEená čo Zradu bez wšeckég Winni Pelazgi
Ňeslušním Znamením, pouewáč wésl Wognu zapíral,
TáhK na Smrl ; nad pozbawemm wčíl Swetla žaloslá :
Sem gemu mňa Druha PrdlelsLwom bEízkého chudobní
Od prwného Roďič poslal do Zbrogstwa PoCátku.
Krála zakáď Hodnosl mal, a w Králow Radďe plalíwal :
6á sem téz ňegaké ňésol wtedi Meno a Wážnosl.
Než pozatím gak Záwislu zwodného Ulissa
(Neznáme ňeprawím) z hornég sa Kragni oďcbral:
Smutné sem we Tmách, a w ŽáH Dne Žiwota tráwil,
Ag ze sebú sa huewal pre ňewinní Prálela Úmor.
Blázen aňiž nemlčal sem; a Pomstwú, geslRže Sčaslí
Poslúži miy a nawrálím sa do Argoša Wílaz,
Sem sa hrozil mu ; i rozdräžil iimi Slowmi Ňenáwist,
Ten prwní Stratí még Pówod ; s toho wždickí Ulisses
Winmi nowími ďešil ; s toho trásel wždicki pochibné
Medzí Obec Reči, a swedomé na mňa Úkladi strágal.
Ňeprestáwal aňiž, dokawáď Kalcháša na Službu —
Než k čomu gá ňeprígemné toto darmo wipráwám?
Čož meškám? keď wšech w gedném Stawe mále Achagskích ,
Dosl ge i ,wám to očul : skoršeg mňa na Poprawu berle*
Tak žádá Itačan, Sinowé po tom Átrea díchlá.
Nám zabaží sa tedáž pítal sa a Pričiní tázal,
ToUcích ueznámím Zloslí a Sibalstwa Pelazgow.
Nastúpi s Traseňím, a lu-iwími Reč Ústami začne.
Často sa pozňechanú Dánagskí chistaFí Trógú
Uskočil, a predlhú zmorení skrze Wognu oďebral.
Kéž boK ag spluíR ! wšak gích Mora často proliwná
Meškala Búrka, tuhé i plašíwaEi Wetri idúcich.
Obziášl, keď zhlobaní ze Trámow tento ohronmich
Už na Nohách stál K oň, po celég hučal Obloze Wichor.
PošFeme rozpačití Euripíla k Fébowi pítal
Raddu^ a on smutné Slowa z Odpoweďelnice wnášá :

Enbida. 15d .

Wetri Kľwúy a zainordowanú sle uprízňíK Panmí,
Keď sle sa Dánagski na trogánské wézK Pomedzí;
Odchod má sa Krwú pohFedáwaf, a k Obele padnal
Argoská Duša. Gak zaznel w USi tento Hlas Obci,
Strpnafi, a stuďená preš wšecki pobíhala Koslí
Hrôza; kohožto Osud míňílbi, a žádal Apollo.
Tu z welkím Itačan w Prostred Kalcháša dolábňe
Wesčca Hlukem ; gakowáže ge tá Boha Wóla, sa táže.
A mne tu už tenkrát množsí Ghitráka ukrutnú
SpíwaR Zlosl, a tichí ze sebú predhCédK budúce.
On dwakrát pa{ Dňow mlčkem ge, a stagne zapírá
Swú uekoho znamenal Wesčbú, a na Poprawu oddal.
Až w PosBed weHcím podonúlen Itačana Wreskem
Nazdori Hlas puslí, a mňa w tom k Oltáru prisúďí.
Každí hfieďpriwolí; a, čohož sa obáwaH wšecci.
Na psotnú zmenené gedného obráliR Skazu.
Už Ďeíí i nastáwal smrtní; započínala slawnú
Pristrágal na Obel sa mi Pražma, a na SBchi Wínki.
Od Smrliy wiznáwám sa, nšel sem, a Zwazki polámal,
I preš Noc w černém sa po Sílú Bahne ukríwal.
Loďmi pokáďbi ňeušPi, odisl maB gestnbi Loďmi.
Wlasíi nemám dáwnég aňi už wác Náďege spatril,
Presladkích aňi Détek, aňiž premiBého mne Otca :
Gíchžto pre móg asnaď zachilá oňi *k Poprawe Úskok,
A hrozním ubohích Mordem tú Winnu očislá.
To skrze Boztwo Ňebes, na mogích Slow Prawdu hFeďícé,
Skrz tú, gestR gaká posawáď sa u Ludstwa nachádza
Wíra uepoškwrňená, wrúcními la Prosbami žádám.
Nad Člowekera sa zlutug, Bíd toPko nehodne trpícím.

Tímto Žiwot gemu dáme Plačem, zmilugíce sa ráďi.
Sám prwní lesné z Kuk a Noh rozkáže mu odňal
UzR Priam; spolu ag premib'mi tak Ústami rekue:
KdoskoFv^ek, straleních odwčilka zabudni na 6rágo\v ;
Nás buďeš; a mňe namé powedag wčil Prawdu Otázkí:
Náramní k čomu tento ge Kóň ?»kdože techto ge Pówod ?
Kam cíK? či za Nábožnosl? či za Wálki ge Nástrog?
Tak rekel. On prešiban w Klame a Schitralosli Pelazgow,

160 WIRGILIOWA

Udwibnol Dlane ku Hwezdám od Wazbi slobodaé:

Preš vfia wečnoweké Ohne, preš waše Boztwo ňetupaé

Swedčim> tak boworí; preš wás Oltári, a smrtní,

Čož sem usel Meč, i Wínki Bohow, Čo sem Obeta ňésol ;

Buď mi slobodno rušil poswatné Práwo Achagskich,

Ag na Mužow sa hfiewat, čo tagá, d&l i wsecko na Swetlo )

Wác ani už pod Wlasl žádní tu ňewáže ma Zákon.

Stog Ibn, a mnd cbowaná zacfaowag sa mi Trógo we Wíre ;

GestRže Prawdu powím íi, a weFkú Služba dokážem.

Dánagskí Náďeg počatég zakládaFi Wogni
W Podpore Pallaďinég. ABb od tég ChwíPe, čo zlostní
Tídeowič z NáPezuíkem Hrfínosíi Ulissem
OddaE w zaswaleném Podobiznu sa Palladi Chráme
Ukradnul, horném Strážních zmariiiwše na Zámku,
Poswatní zapopadE! Obraz, krwawíma i tikal
Rukma sa panňenskích opowážil! fiohiňe Winkow :
Náďeg Dánagskích hneď mizla a spatld sa ňésla,
Moc bola oslabená, a s Prízue u Bohiue wišfh
Isté ag dala w tom Znamená Úkazmi Tritonka.
Sotwaže postawená w Tábor Podobizna ; w horících
Žárili Islm Očách, a slaní preš wšecki wichádzal
Údi Pot; od Zemi ag tríltrát (Wec weEmi podiwná)
Skákala, pohnúca Sčít a w Ruce Piku trasúca*
Kalchás hneď spíwá sa na Rowňina k Úleku chistal ;
Argoskím že aňiž Pergam sa ňodostaúe Zbrogstwom,
GestH nowií nebudú doma Weščbu, a Palladi Boztwo
Ňepriwedú, na kriwích čo sebú odwézE Koráboch.
A wčil, do wlastnég Wetrem že sa pohR Mícéni,
Zbrog hotowá, a Bohow zmerugú, i preš More pregdúc
Z rázu sa pribKža. Tak ríďí Úkazi Kalcháš.
Túto gehož Raddú Podobiznu za Palladi zňeclen
ZdwihB Obraz, smutnú čo gegích bi očislila Winnu.
Než tak náramnég rozkázal Wíše gu Kalcháš
Z okresamch hore ^dwihnui Klad, a pod Nebe wihnal :
Bi zmestil sa ňigak Bráni^ a do Ohradi wláhnut, .
Ludstwo i podlá starég chraňíwaí Wíri nemohla 5
Neb, kebi bol skrze wás obrazen Dar tento Minerwi,

£neida. 161

Wéfká Skaza (keru fiohowé Tiech naňho aamého

Obŕálá !) mala na Priama Krdlostwo dolahnui.

BolEíbl wšak skrz wás do wašébo sa Mesta awédol :

Od seba nagwatšú na pelopské Ázia Hraďbi

Ňésl mala Wálka> našich ti Wnakow maH Odsúdi potkal.

Kl^m na takí a Ghitrosl kriwoprisažnébo Sínóna

Wec werená ge; i zaskočení Podwodmi a Slzmi

Sú ti^ kerích afii sám Dioméd, ani Wí][az Achilles,

Wogna ďesátoročá, a Tisíc nepremohlo Korábow.

W tom sa iní ubohím watií predhadzage Úkaz,
O mnoho strašňegší a Misel ňenadáFe pobún.
Laôkón, wizwoFení skrse Los Neptúnu Obetňík,
Pri slawném we&ého zrazí Oltári Bugáka.
Eghfe (prenáramnú sa trasem to wipráwaga Hrózií)
W ňezmerních sa Morem pusíá od Teneda Kruhoch
Dwa zrutní Hadowé, a za rowno sa k Prístawu bKžá :
Prsma sa wistrmugíc wen z Win, krwawíma i wiššeg
Nad Wodi Hrivvma trčíc ; ostatná preš More šmíká
Částka, a náramné Winulím rozhadeuge Ghwosti.
Hluk peňitú zmáha sa Wodú ; už i sáhB na Písek,
A škaredíma Krwú i PlápoFem Očma horící,
WistreBeníma sičíc swé IízaH Ústa Gazíkma.
Tím Wiďeňím utekáme laldí. Oňi Pohromem istím
Hneď w Laokóna ženu sa ; i dwoch geho predne maBčkích
Had každí sa olcrúíící koFem Uzlami Sinkow
ZapFele, a smutním ubohích hrize Údi Trhaním.
Naňho potom, na Pomoc gak chwátal a Šípi donášal,
Wpadnú, a Krúhí otočá weFkími ; i dwakrát
Preš Prostred sinutí, dwakrát ag Hrdla nawókol
Luskowaté daH Ghrbti, Hlawú a Fen Sigma ho wíšá.
On spolu roztrhnúc pachorí sa tu UzK Ramenma
Snkrwicú a Gedem čermm preš Wínki zaprskan ;
Prestrašné spolu ku Hwezdám až Wreskoti púščá :
Gak bi ručal, keď swím ranení Oltárom uíékol
Wolček, a náchibnú wiwráíil TenČicu Krkmi.
Než Draci k horňegsím sa plaa Polilcs
Wimstící preš firau, preš Ňeprdlelstwo po weFkích
Pitworoch, a práziiich ulekal rafien od neho Sííiách.
Pirhus rozpáfen hrozním žefie s pnidka sa áípem,
A skoro už dosahd, a tuhú poprebodňe ho Píkú.
Gak pred Oči w PosBed RocGčow sa a Ústa podostal,
Padnuly a nagmnožšá Ducha Krew powiKwaga puslil.
Tu Priam, aČkoFwek Smrli už sa nachádzal u Prostred,
Predca nebol sa držal, Hlas aňiž ňeopuslil a Prudkosl.
Nech {i za Zlosl Bohowé, a takéto za Činí, wikrikue,
GestE gakí w Ňebesiich nad tímto noBézňe sa OhBed,
Hodné Ďéki dagú, a podlžnú Odplatu wrálá :
Čos mua na ukrutnú patril Smrlí mého prinútil
Sinka, a otcowské zaohizdll Pohrebem Ústa.
"Ň e wsak ten, ze kerého lužes sa pochádzal, Achilles
Na mňa tald bol Ňepráíel; než Práwa a Wíru
Pokloňenébo chowal, mrtwé též Hektora Údi
Nawrátil Hrobu, a mua do mích Pribitkow oďeslal.
Tak Starček powedá, a mdlú bez Wládi wipustí
Piku : čo sa chraplawími tedáž odwrálila Meďmi,
A stawená s Prostred bez Prospechu kuísala áčíta.
Než Pirhos : Toto tehdi powís, a k Achiliowi pogďeš
Otcowi mému Posel. Gemu mích o Skutkoch uluľutmch,
Odroďeném i Neoptolemu nezabudni wipráwal.
Wčil zemri. Tak reknúc, Starobu traseného pred Oltár
Wlékol, a gak w Krwi nagmnožšég Siná swého sa klálil,
Za Wlasi pogme Bbwú, i prawú Meč widwihňe Blbskem
Žárící, a w fiok po samé až Črenki zaráža.
Tento Koňec Priama ; ten Wípad zňésel Osudmi,
Trógu Ohnem zhorenú, a upadli celki wiďíc'ho
Pergam i tolko Luďí a Zemí talc weFmi hrdého
Ázie Kjľála. Hrubí wálá sa na Záhrebu Kadlub,
A z Ramen odrezaná Hlawa, i brez Mena Korába.

Než tenlo'át mňa prenáramná obklíčila Hrôza.
Strápil sem sa: Obraz na Pamat mi tu Otca pripadnul,
Keď sem od ul^rutnég zhfédal Rani Krála zemíral
Wrstewného ; na Úm ňechaná pristúpila Kreuza,

Eneida. 171

Dom též spuslaiení, a malého čo potkalo 6úla.
Ofalédňem sa, gaké wókol mňa ge Wogsko patricí.
Wšecci ma už znowam' boFi usR, a Skokmi sa ze Strecli
SpuslíEy buď zmorení w prudkích pozahínaR Ohňoch.
(Už gecRní sem Pen zbiwal: keď Westi we Chráme
Sa zdržowal/w tagném i pomlčki sa Míslíeukríwal
Tindarowičku zočím ; gdsné Ohňa PlápoEl swítá
Blúďícému, koFem též patrícému na wšecko.
Onna porozhňewaních tu pre Pergam bawši sa Teukrow,
Dánagskích i Pokút, zbehlého i Manžela KLázňe,
Tróge a swég dáwnég pospolni Wlasíi Erinnis,
Ušla, a nezbadaná za swatí poultáhla sa Oltár.
RozpáFím sa Ohnem; Prchkosl mi do Srdca napáda
Wlasl pomstwií zhubenú, a Zlostňice Winau pokarliat.
Táto hFe Spartu celá i i^raganské uzre Micéni>
A zdobitím s nás Králowná Wílaztwom oďegďe?
Manžela, Dom, Roďičow, krásních též zhFédňe Potomkow,
W nagmnožšém wezená prowoďícich Zástupe Fríďskích ?
Bolbi Mečem zabití Priam? Ohnem kFesnula Tróga?
Dardánské sa Krwú tak často zaFéwaľl Medze ?
Odstup. I bár žádné to ňebíwá Meno wipomstwií
Ženská, bár žádnég Wítaztwo to GhwáFi ňedáwá:
Predca budú chwáCi mňa, že sem ŇešBecbebucu zňésol ;
A skarhal winnú $ sladlcé buďe Pomstwi horúcu
Tak naplňií Žádost, a mogích Prachu tímto ulahčil.
Tak slískám si, a rozlobení sa na MisE zaháňam;)
Keď sa mi w tom, ňiitdá tak pred tím Očma paterná.
Zrel dala, a w čistém preš Noc poožárila SwetFe
Matka milá, gakowá sa Bohom Fen zwikla ukázal;
Dawsi sa znat Bohiňú ; i tedáž mňa za Prawicu pogmúc
Zastala, a krásnímí také Slowa pustila Ustmi :
Sinku, gakí Ból tak hroznú w lebe zbudzuge Prchkosl ?
čo wslekhs ? neb kam sa o nás twé zmizli Starosli ?
Zdáž napred ňepozres, kďe si Anchížáša opustil
Otca Wekem z^lého ? žiwá ManželkaE Kreuza,
Též Pacholík Aškán? ke kerím už Wogsko odewšáď
Pristáwá ; a lu Peč kebi má nestála na Odpor,

172 WlRGIUOWA

fiolbl Oheň gích stráwil, a Meč ŇepráUla zetrel.
Ňe preňenawistná Twár Tindarovvički lacénskégy
Neb wiňení Páris; než twé Ňemilosli ňebeskích
Panstwo kazá Bohow, a zruciigú od Wfiki li Trógu.
Hlbď; neb wiecku teraz, Čo tu patrícéma li smrtiií
Zastáwá Zrak Očí, a powlhkd z h asta sa čerňá.
Mrákotu odďáfiím ; ti sa wác zadného Roďički
Príkazu ňechceg bál, afii gég ňeoďepri Poslušnosl.
Tam, kďe ti Spusti wiďiš zborené, SkaR na SkaR padlé,
A z Dímem Prach rozmĺsan do Wisosli sa krúlil,
WeEkím potrasené Trogzubcem Základi Neptún
Podráža, a celé wlwracá do samého Dna Mesto.
Gúno tam ukrutná scegské zastúpUa Bráni,
A zlím podkasaná Zbrogstwom z Loď Zastúpi wábí.
Pallas nad horné, patrí, už sa wisádRla Zámki,
Mračnom bEiičícá, a Hlawá 6orgonki hrozícá.
Sám Gupiter 6rékom Zmužilosti a Wládi pridáwá;
Sám fiohow ostatních na trogánské zbudzuge Zbrogstwo.
Uskoč Sinku miU> a ňičemnég sprosli sa Práci,
íiespuslím sa, a w Dom bezpečne la Otca nawrálím.
Rekla ; a w huslegsé sa serég Noci ubrala Slíni.
W tom sa mi ukrutné prehroznég Spósobi Twári,
Wettd též Bohowé, ŇepráleH Tróge, ukážu.

Tehdi celé sa mi už lahnul pozdálo do Ohňow
ílium^ a zrnlil neptúnská na Hlawu Tróga ;
6ak na hrubích dáwm' keď Hrab Sediaci Pahorkoch
Odrubugá Oceln, a mnohími Sekermi sa zhusta
Predbehugd dostal na Zem ; on sa stálte wihrážá,
A áčicu strásagicí klálícím kňíse Wršákem ;
Ranmi pomáR dokáď zmohli sa naposPedi s Praskem
Ozwol> a náramnú po Horách wzal Skazu wiwrálen.
Zestúpím, a weďen Bohiňú Ňeprálelom ugďem
I Plameňom; dáwá Zbrog Místo, a Ohne sa wihnú.

Než, galc sem ku Prahom Domu otcowského sa dosial,
Bidla starého: Roďič^ ze kerím sem predĎe do welkích
Pokračowal chcel Hor, k nemu sem sa i predne pobíral,
Žiw bil po zhlaďenég odpírá na Swele Trógi,

Eneida. 173 '

Á znáial Wihnanstwo. Kerí Elrwi esče ste čerstwég,
I wládaég Siľi, odpowedá, wi sa dagle na Odchod.
Keďbi ma fiidCtelé Neba žit chceFí^ bolbi Dom isle
Móg zachowaQ« Dosl a Zbitkem dosl gedau že Skazu
ZhBédôly a po premoblém zostal sem na Swele Meste.
Semnú, gak z umrUm, aa porozlúčiwše preč idHe.
Sám sebe Smrt nagďem. Zmilowat baďe sám sa nademnú
Odporňík, a síáhiie Korist. Hrobu Pozbawa lahká.
Už tak i dáwno Bohom ňemUi, a prei^eGmi ňičemní
Prislawugem Wek : Olec gak Boztwa a Ludstwa Panowuík
Mňa hromowím Wetrem bol ofúkel, a zaslihel Ohnem.
Tak powedáy a ňeiistupní sa z Místa nepohne.
Než mi sa dáme prosil ho skice, i KJreuza. i Askán,
I z Domu ostatm'9 ze sebú abí wsecko wiwrálit*
A w nastáwagicd nechcel sám Skazu naPéhaL
Odpírá, a na swém Úminku a Misie sa m^ká.
Zas wichiltím sa do Pótkí, a Smr{ žádám si ňewolní.
Meb gakowá už Radda^ gaké sa podáwalo Sčaslí?
Zdáž misFel si, že gá wiuesem Nohu bez teba, OtČe?
Tak welkáE íi z otcowskích Ust padla Ňeslušnosl ?
Keď s tolkého Bohom nenechal hiÚ Mesta sa lúbí;
A w tom Wóla stogí, i k hinúcég na Hlawu Trógi
Chcú la a twích pridal : Otworená Smrli tégto ge Brána,
Hneď Pirhus ze mnohég Priama Krwi dogďe, pred Otcem
Sinka, pred Oltárem šeďiwého čo Otca zabígá.
Zdáž na to Matko milá z hustích si ma Sípow a s toEkícb
Widrela Ohnow, abich Ňeprálela w Prostred Obidla,
Gúla malého, drahá Manželltu, a Otca ňewolue
Zmordowaních tu iného Ibžal w Krwi spatril iného ?
Bráň, Muži, dagle mi Bráň ; zwe posFedné Swetlo premohhch.
Wralte ma Dánagskím ; nahBédnul puslile Bitku
Obnowenú. Nikdá bez Pomstwi ňezemreme dneska.

Tehdi Bráň obFékám, a áčit si na Lewicu dáwám
Poprawugic, i z mého sa wen Príbitku winásám.
W tom Nohi zastawená u Prahow Manžellca obegme,
A mňe malého k Očám prednáša Otcowi Giila:
GestE iďes zahinul, spolu nás též wezmi na wiecko ;

174 WlRGILIOWA

GestRže wiok w lapenég zbehlí Zbrogi Ndďegu ak{ádiÍ4
Tento uapred wlastní bráň Dom. Komu Gúla malého.
Téz kóma Otca, i twií rečená Manželku uechdwds ?

Tak wolagic Kwílbm StawaĎi ponapínala wSecko i
Keď sa naraz udhU a poďlwní predstawíl Úkaz.
Neb pred Ruk Lomeňím, a trúchlích Ústami OtcoWy
Ľahké hB9 spatrení bol Wrch Hlawí Gúla wipúščaí
SwetlOy a prekrdsné Tikdíiim Wldski newiwinní
OhRzowtíí Plameň, a pri SRchoch sa do wókola zmĺtaL
Od Laku ustrnutí sa horícé ddme otrdsal
Wldski, a poswatné obBéwat Stuďňami Ohne.
Než Rocfič Anchízdš k Hwezddm Oti zdwihňe radostní 9
A s takowími dané k Ňebesdm Ruki Slowmi zepíná?
Wsewlddm' Gupiter, ňegakú hnul ddsK sa Prosbu,
WzhCBdui na nds ; to samé tón ; a, zaslúžímeK Čnostú,
Ndm potom, Otče, uďel Pomoc, a spln w Skutku ten Úkaz.

Sotwaže tak Starček bol reknul; i hrmelo s prudká
W tom na Fewém Boku, a s padld z f^eba Hwezda po Siínoch
Tdhnácd Faklu nagmnožsím odbíhala Swetlom.
Nad wisokím gn nasého Krowem Príbitku Télicá
W ídegském sa paterňe ukril zahFédňeme Hdgi,
A znamenal Chodník ; podlhú Pruh Blbski widdwá
Brdzdú, a zwókol wsaďe Sirkú Místa sa kúrd.
Zmohli tehdi Roďič ze swého sa podwihľie Stldľid^
Boztwo prosí hneď, a poswatnég dd Poklonu Hwezďe.
Už fiebuďem wdc, už meska{. Kam wésl chcete, pogďeni.
Ó Bohowé, móg chrdňle mi Dom, Wnuka chrdfiíe maléha.
Wdš toto, wdš Úkaz, we wašég též Weičbe ge Tróga.
Ustúpim už, a Gesti widdm sa {i za Druha, Sinku.
Reknul; i hlasôegsí Plameôow sa preš Ohradí Mesta
Praskot zasKchd, a waFí bhz Ohňa HorúČosl.
Nuž teda, Otče miU, pozachil sa ma Hrdla nawókol;
Na PFeca la zdwihňem, lahkd buďe tdto mi Tercha;
KamkoFysrek Wec padne, oboch buďe gedno obecné
Z Ií^eščaslím áčaslí. Mňe maRčId od Boku Gúlus
Nech gs Druh, a s pozďdl Manželi^a sa Kreuza pobírd.
Wi Sluhowé, čo powím, merkagle si dobre na MisR.

Enkida. 175

Z Mesta wichdd^agicích potkáwá Hrobla a pustí

Céresi Chrám, i pri ňem dáwní Strom Gípra sa zdmháý

Nagranožšé Nábožaoslú Roki hdgen od Otcow :

Tam na to z rozFtčních Strán poschádzame sa Místo.

Otče, ti poswatné Weci pogmi, a fioztwo domáce.

Mne z Bogu a s čerstwích nesluší došlému Porážek

Gích tĺkaí sa, dokáď čistá ma ňeobmige Réka.

Tak reknúc, Ramenám i Krkom w áirokosli nawókol

Podložené dáwám Sati, a z Lewa Kóm uawFékám,

I wchádzám pod Terchu. Malí sa mi k Prawici Gúlus

Popripogí, a Krokem sa ponáhlá Otcu uerowním ;

Od Zadu zas Manželka. Šerích kráčame po Místách.

A mňa, čo wistrelbné pred tím ňezbúriK žádné

áípí, aňiž zhluklé odporních Zastúpi érékow,

Wčil každí áustot, každé k Strachu zbudzuge Wáňí,

Gednak o Sinka^ milá gednalc sa o Terchu bogíc'ho.

Už sem i pribKžowal sa ku Bráne, a wšecko prewísil

ŇeSčaslí zdal sem sa : Dupot keď z náhla prichádza

Častí mích do Uší ; a Roďič we SÍíňe patrící.

Poskoč, Sinku, wolá, poskoč; k nám z hustá sa bhzá.

áčíti sa Eščícé, a mosaďné Zbrogstwo uhFédám.

W tom neznám gakowí laklému ôeweEmi howící

Odňal Boh míie Misel. Neb gak s Chodníka powihňem,

A z Drahi ušlapanég w neschodnú Cestu sa pustim :

Zostala ach! Manželka milá, čí Osudmi, Či Chodník

Zmĺfila, či znowaná si usadnula, isle sa nezná ;

Wác aňi mím napotom sa Očám ňewrálila ňikdá ;

Skôr aňi na stratená sa ňeozrem, a w MisFI ňepomňem,

Až sme sa už na Kopec w poswatné Céresi Místa

DostaFí. Tu w PosFed zebraním nedochádzala gedna

K Počtu ; a Česti Druhow, též Sinka, a Manžela zmátla.

Ach ! na kohož sem z Ludstwa Ponos tu a Boztwa ňewédol ?

Neb čo we rozboreném hrozňegšé Mesle uzíral?

Anchízáša tedáž, Aškána, i Boztwo trogánské

Česti Druhom poručím, a w ňízkém ÚdoEl slcíwám 5

Sám zase nawrálím sa do Mesta, a Zbrogstwo opášem.

Ustanowím znowu Pádi preist, a wsecku prebehnúc

176 V\lRGlUOWA

TrógU) í Ňesčaslá Hlawu zas weikému o(f«wzdaL
Napred sa k Baštám a serég od Mrákoti firáfie
Obrálím, kaďe sem wistúpil ; i po Dťaze naspák
Merkowanég preš Noc kráčam, a nawókol ozírám.
Hrôza tu od wšelSkáď a Ťichosl Strachu Srdcu naháíiá*
Odtáď pokračngera k Domu, zdáHž doubo ňezasla.
Wpadn tu Dáaagskí, a celí obkKčiK Zbrogmi.
Stagňe žrawi sa Ohefi Wetrem do Wisosli ponášaj
PlápoE prestupugá Strechi; wslekK Horko Powetrím«
Odchádzam k Priama Stawaŕiú, a k Zámku nazírám.
W pustích už Síuách a horegšém Chráme Gunóni
Wihfedaní Strážni Féniks a Ulisses ukrutní
Ochrauugú Lúpež. Tam odewSáďTróge Bohatstwo
Ze zhoreních wiuaté Príbitkow, tam StoF! bozké,
Ze Zlata tam Sila Čis, a gate sa hromažďuge Rúcho.
Dlžším Chlapci stogá a trnúcé Matki Porádkem.
Ba Hlas i preš nočné opowážil sem sa widáwaí
Slíni, a Česti Krikem naplnil sem wókol, i trdchlí
Kreuzu ozíwagicí zas i zas podarebue woláwaL
Než gak sem gu po Mesle hFedal bez Konca žeFici,
Ňesčastná Podobizna a sám Fen Kreuzi pred Očma
slín sa, i od známég mnoho watsí Obraz ul^ázaL
Ustrňem, a Wlasi mé nagežá sa, Reč ustane w Hrdfe.
W tom howorí mfie, a Peč takowími umensuge Slowmi <
Čož naplat wsteidú trápit sa na toFko BoEeslú,
Manželu nagdražsí? toto fie brez WóK sa Boztwa
Tak stáwá. Aôi twú odtáď Towarilku ti Kreuzu
Odsud, auiž welkí ňedopúščá Guppiter oduésl
Preš Wihnanstwo sa máš, preš morské Rowňíni túlah
I w Zem hesperskú dostal : kďež Bistrina Tibra,
Preš Póla úrodné, lúbežnú hurtuge Rékú.
Tam hotowé Sčaslí, tam Kragna a Králowa Céra
Twá Manželka čeká {eba ; prestaň Kreuzu naríkaL
Mirmidonow gá, buď Dolopow Králostwa ňeuzrem
Pišné, a k Ženskím za Slúžku ňepogďem achagskím,
Z Dardánského posla Rodu, Wénuše Matici Ňewesta :
Než weBcá mňa vtr temto drží Kragi Boztwa Rodička.

Ensioa. 177

Ui dobre mag sa, a baď ladcaw Sinú wždicki našému.
Keď wipowí to, ma, gak zaslzil sem, a premnoho chistal
S ňú rečnil, zanechá, i w lahkém zmizne Powetrá.
Trikrát sem sa koFem snažil Krk Loktami ohgat ;
Trikrát obsáhlí sa mi od Ruk wišmei^el Obraz,
Lahkím nárowní Wetrom, a Snu chitrému podobní.
Tak w PosBed Noc stráwicí Towarišstwo nahfédám.

W ňezmerném NasFedowňíkow tam Počle nowotm'ch
Z Obdlweňím nagďem popridat sa ; i Matki, i Mužstwo,
NazhFedanú Mlád^ 1^ Wihnanstwu, a Zberba ňewolnú.
Zešfi sa odwšeKI^ď, hotowí i ze Statkem i Wólú ;
Wésl do gakíchkoFwek mňe Morem bi sa Idbilo Končín.
I z Hor už od wisokég postáwala Dennica ídi,
A Swit iiésla ; kolbm Dánagsld Bráni zalahH
Wogskom ; aňiž prispel žádná sa íiedáwala Náďeg.
Ustúpil sem, a wezmúci do Hor Otca ponáhlaL

178 WlBGlLlOWA

8PE1¥ TREIŤI.

o B s A a

Fo wiwráieiiég Trógi, Eneáá pozb<raw swogích OsUtki, které •
Poťáxki a Ohňa zbiwali, a zhotowhr u Aotandroia Mesta zedwacaiKo-
rábow LodbtwOy napred do U*áckég Zemi sa dosta&e: kďe keď Mesto
xakládal, prestľaiení Ďiwem Polidóra, od Polinmestora zabitého, do
Dela sa pobirá. Ta poradiw sa Odpoweďelnice ApoUa, wiroxiimel, te
starú Nirodu swogého Matku , to gest, prwnú Počátku swogého Zem,
bľedai má y omiUiim Anchisáša Otca Wikladem naweďení , do Kréti sa
pkwi. Než keď ag tam založeními už Ohradami morowú Ranú stihaní
bol, we Sne napomenutí od fiohow domownidi, zanediaw Krétu do
Wlach sa pchirá. Tam strfanutú nanáhľe Búrku, napred na itrofadské
Ostrowi sa priháňá, kďe ho Harpie ňepokogá. Pozatím do Akciuma pri*
wezeni , kc Ctí Apollowég Hrí wikonáwá. Odtáď pomimo Korciri pre-
wezeni , do Epira sa dostane : čo tenkrát Helénowi Príamowému Sino*-
wi patríly kterému po zamordowaném Piľhowi Andromacha za Manželku
sa dostala. Hdén Eneáša do Hospodi prígímá, a wšecku PriwefíwosiP
a Uctiwosl mu preiikazuge, i o nastáwagicích po Zemi a po Morí Nebez-
pecenstwách ho istého čiiíi. Eneáá, po opusteném Epire, mimo Tarenta
a prwniäio wlaskég Zemi Kraga prewezení, do tég Sidlie Stráni, která
bfiž Etni Hori ľeží, sa dostáwá. Tam Achémenowiča, od Ulissa w 6a-
skiňí Ciklópa zanechaného, pokorne prosicého, prígímá, a od neho o
Ukrutností Ciklópow poučení, Kotwi witáhňe: a pamatliwi na Rozkaz
Helénow, wihna Charíbdi a SciUi Ňebezpečenstwu^ okolo Bréhow Sidlie
dlhú Záldukú wezeni, naposfedi k Drepanu sa príplawl, kďe Anchizáá
Starobu a dlhú Plawbú zmorení, nmírá. Odtáď do Wlach sa pobíragi-
ci, spôsobenú od Eola Búrku do Afriki sa zanáŠá: o čom w prwném
Spewe Zminki sa činila.

Iveď Ňebesám pisaé sa zalúbílo Ázie Panstwo
A Priamow zahlacRÍ Národ, keď padlo poweslué
ílium, a z Dna celá sa kaďí Neptdnowa Tróga ;
RozRčné Wihnanstwa a Krag pohfodáwal opuslen

Enbida. 179

Kážu nim Bohowé pri samém Aniandrosi Meste

A pri Horách fríďskég hotowíme si ídi Korábi;

Odsúdi kam pouesú, kďe sa nám dá Bidlo, íieistí ;

i zbíráme Drnhow. Leto sotwaže nastalo prwné,

Už Roďič Anohízás Osa dom dal Plachti porúčal:

W tom Slzi hogňe Fegíc Breh Wlasli a Prístaw opúščám,

Ag Fotdy kďež bola Tróga. Wezem preš Rowňinuy wihnan,

Gesti Druhow, Siná ag weB^é naše fioztwo domowné.

Marsowa Zem nagďál šii*okími sa Pólmi obíwá,
Tráci orú, hrozm' kralowal kďe zadáwna Likurgus;
Hospoda Tróge stará, a to isté Boztwo magícá,
Keď áčastí bolo. Tam sa plawím, a na Zábrehu prwué
Ohradi Mesta klaďem, ôeprawími podohnan Osudmi ;
Z Mena i hneď w £aeá|owičow Ľudu Meno prezíwám.

Slawnosl Matce milég a Bohom sem chistal obetnú,
Mích Pówodíiíkom Prác ; i sňahowého na P/aku
Nagwiššému IŠfebes Mocnárowi Gunca zabigaL
Z Náhodt bKzo Kopec boU Wrch mu zarostalo Prúlí '
Drina, a Mirt wókol hustími Kopiščami drsní.
Pristúpil sem ; a čerstvvegšé sa Haluzki wiláhnut
Snažil, abich zeFeními zakril RatoBeslami Oltár:
Hrozní, a k Rečeňú prepoďiwní spatrugem Úkaz.
Neb ze Stromka, prwí zedreními čo z Místa Koreňmi
Sem witrhel, černá sa waKl Krw začne po Kapkách,
A zmáča Zem Súkrwicú. W tom Hrôza nalrásá
Údi, a zastidlá sa mi Krw spolu od Strachu zráža.
Ďál ňeprestáwám hibkú i druhého wiláhnul
Hužwu, a neznáme ti mi naskrze Príčini skúmal;
Ag ze druhého sa Krw černá zase Kóri wiFéwá.
Premnoho rozwažugíc, polné sem Nimfi, a Otca
Marsa počal wzíwal, čo getickím wládňe Pomedzím,
Zfepsili móg abi ten Wid, a zlú odwrálili Weščbu.
Než potreli gak ráz watsú do Krowisča oďezdám
Wládú, a proliwíma zaprem sa KoFenma do Písku :
(ReclFí, aneb zamlčal?) trúchlí z hlbokého sa Kopca
WisEíchá Plač, a Hlas do Uší z. nenadala wíuášá:
čo mňa trháš Eneášu? we Hrob zloženého ňehĺbag^

12*

IftO WlRGlUOWA

Nábožné zakaHl ňechceg Rukí. W Trógí we Wlaslí
Twég sem gi zroďeni; s Prólá Krw táto ňekaj^Lá.
Z ukrutnég Zemí a z lakomích Brehow uskoč ochíin.
Neb gá sem Polidór. Toto mňa zboďeného zelbzné
Zastrelo Pík Sálí, a na ostré wihnalo Sipí.
Tehdái zachwálen Báznú tu na MisR poehibnú
Ustrňem, a Wlasi mé nageiá sa, Red ustane w Hrdfe.

Ňekdi Priam tebo ňeičastní Polidóra tagemňe
Z nagwakiim Zlata Dostatkem trackéma oďeslal
Králowi : keď weikég neskladal Náďege w Teukrow
Zbrogstwe, a obfehlé už nzíral Mesto nawókoL
On, gak Moc Teukrow zeslábla, a kPesnulo .áčasií,
NasFedowaw Straní yvAmtaé Agamemnona Krála,
Zákoni wiecki ruií ; Polidóra zamoQluge Zlostník,
A Zlata sa zmocní. K čomu luddcé Srdca uenúlft
Rozpreklatí Zlata Hlad! Čím Bázeň opnslila Údi:
Nábodu prwnegším Ľudu Starcom, a Otcowi napred
Oznámim, i, gaká bi gegích bola Radda, požádám,
Wseckích gedna Misel, s Kragu bezbožného sa wibrai,
Hospodu poskwruenú zanechal, Loďe Wetrom od'ezda!.
Tehdi robíme nowí Polídórowi Pohreb, a množšií
Hádžeme Zem na Hroblu ^ stogí Duchu postawen Oltár,
Ciprem pohrebmm čemimi i Wínkami smutní;
A zwókol neho prostowlasé podlá Rádu Trogánki,
Rozpeuené lepUm naplníme tu Nádobt MFékom,
Číše i poswatnég Krwi ; též Dušu zawreme trúchlú
Do Hrobu, a z weCkím sa s uú lúčime Woláňím.

Než, gak bezpečná už a Wetrami stála pokogná
Rowňina, a k Plaweňn súce powoláw<ilo Wáfií,
Hneď Drubowé stáhnú Ptte, a Brehi Loďmi zapreatru.
Prístawu sa spuslíme ; bežá Zemi spátki a Mesta.
Roztomilí osaďen ge na Prostred Hladčini Ostrow
Egegskému swatí Neptúnu a Dóriďe Matce :
Nábožní čo ho Lúkonosec, prw Breztwa nawókol
Blúďící, čiarem wišším i Mikónem uwázal,
A stáli dal k Bíwáfiú, i Fugákami zhrdnut.
Sem wnásám sa; {ichím znowaních nás tento príwíná

Enbida, 191

•

ČerpadPem. Pokročíc wítáme ApoUowo Mesto.-

Tam nis Král Anius, Ľudu Kr^l, spolu Féba Obetňik, >

Na Hiawe okrásen Tkauícú a fireálana Wínkem,

Stretne; í pozndwá sebe Anchizáša milého.

Hfieď Rukt Hosiíinstwom si podáme, a wegďeme núter.

Chrám z ddwních stawaní Skál nasčíwime ochotní.

Dag wlastuí, Bože timbregskí. Dom a Ohradi kSBslim,

I stdlí Rod, a Mesto. Iní chráň Tróge powečni

Pergam, Dánagskích Ostatki a zlého Achilla.

Ach! koho naslibdowan kam odísl? kďe Obidlo zakladal?

Otče, ukáž Weščbá ; a našég nám wpadfii do MisB.

Sotwaže sem to rekol: trásl hneď zahfédlo sa wsecko^
I Prah, i Breštanowé; i celá Hora Bohowa zókol
Hĺbal, a otworemm huhlal Odpoweďelnica Stanem.
Twármi na Zem popadáme, a Hlas w Uší tento wichádzá :
Dardánskí silm', Čo wasích na Swetlo wjňésla
Prwná Zem Predkow^ tá istá wezme prehogním
< Wás naspák Lónem. Dáwnú wihlbdagle Rodičku.
Tam buďe wšem panowal Kragnám £neása Potomstwo,
A g Sinowé Sinow, ag čo budú od tíchto pochádzal.
Tak Fébus ; z weEkími Radosl w tom postane Hlukmi
Náramná ; a wsecci, keré ge to Mesto, sa tážú,
Kamto wolá Fébus blúdních, kam káže sa wrálii
W tom Roďilel, mnoho misfící na Príbehi Starších,
SFišle ma Wíwodowé, reče, téz wašu učle sa Náďeg :
Stred Mora Kréta Bbží, weflkého Gupitera Ostrow;
Kďež Hora ídegská, a nasého ge Rodstwa Kolíska ;
Na sto hrubích bidK sa tu Mest<, Králostwo prehogné;
Odkáď nagstaŕší, spamätal wím gestH sa dobre,.
Teuker Olec sa do rétegskích bol dostal Okrškow,
A Králostwu Obit zwoHl. Ilium ešče a Zámek
Nestál pergamskí; w DoFInách Bsn bíwaB ňízkích.
Odtáď Matka pošlá Gibela, Koribášow i Cimbaly
Ag Hora ídegská ; odtáď Tagnosli we Službách
Bozkích, téz Lewowé bohiuin Wóz láhfi zaprahlí.
Nuž teda, kam bozké ti wedú nás Rozkazi, poďme;
Wetrow ukogme, a do |;noskég oďeberme sa Kragni.

181 WmoiLiowA

•

Ďála ňeňí wélká: Gupiter pobowíK ku Prdci,

Na krétském po troch buďe stál Dňoch Prístawe Loďstwo.

Tak powedawy hodnú Oltárom Pocta zabígá,

Gnnca Obeí Neptúnu, Obel tebe Gunca ApoUo ;

Čemú Wíchoricám, bilú Wetrom Owcu pokogním.

Roznáša sa Powesl, že ze swég Idoméneus ubnui
Kragni wiobcowaní, pusté že ge Kréti Pomedzí ;
Krála ueňí w Zemi, a prázné na Obidlo ge Místo.
Ortígskí zanecháme tedáž Breh, a Wodmi Bolíme,
Naksos Winkiňami hluční^ a Donúzu porostlú,
Olearos, bili též Páros, i Cikladi sem tam
Roztrasené, a mnohí preplawíme na Zátoee Ostrow.
RozEčnú Plawcow Snážnoslú zdwihfie sa Pokrik.
Ku Preďedom Druhowé náhla sa do Kréti pobíraL
Zmohnúcí sa Weter na idúcich od Zadu fúka,
Až w PosBed na starí sa Krag doprawíme Kurétow.
Žádostného tedáž zakladám Ohradi Mesta,
A zwem ho pergamskím, i Druhow s toho Mena radostních
Núkam oblubowal Príbitki, a Zámek osádRl.
Už na suchém ag wistawené Brehu stáH Korábi;
Mláďež počne žeiiil sa, a pusté Ubori zrábal ;
Zákoni ag Domi sem dáwal; keďnáhfb Powetrím
Nákaziwím hrozní ňa fiewolné strhne aa Ludstwo,
Na Strom a Obsálí Mor, a Rok scela wsecko hubici.
PúščaH presladké Duše, neb sa prelažko nemocní
TrápiR; Psá k tomu wiplaňené Ňiwi páPila Hwezda;
Bíh' wischlo, a mdlá odpírala Potrawu Žatwa.
Korb'gskím zase Odpoweďám a k Fébowi naspák
Roifi^ňinu káže Olec premeráwal, i od neho žádal;
Čož za Koňec Bidám hlási ; kďe w Nákaze káže
Nám wihPedal Prostredku; a kam sa na Cestu oďebraí.

Noc bola, a znowané po swích spali Zwírata Místácb.
Poswatné Friďskích Podobizni, a Boztwo domowné,
Ze zhubenég čo ^ebú sem Tróge, a s Plápolá Mesta
Odňésol, pred míma we Snách stál zdali sa Očma,
Nagmnožsú geweni Žárú, gasného kaďežto
Oknom natworemm sa wlískalo Swetlo Mesáca,

ENEtDA« ' 183

W tom howoril mňe, a Peč takowímiix) Hlasmi wirážal :

Čo prišlému {í má w Ortígíí wesčil Apollo,

Tu spíwá; a do twég ntfa Ložňíce schwalňe posild.

Miame {a a twogu Bráň po Ohňoch nasibdowali Tróge;

Mi sme lebú Wodcem nadnté More pr^ Korábmi;

Mi twích ka Hwezdám podwihňeme ňekdi Potomkow,

Dáme i Mesta širé Mocnárstwo. Ti Ohradi weEkim

Strog weiké, a ňebaď ďalších Gest Práci na Odpor.

Bidlo sa má premenil. Ňe Breh lebe tento ApoUo

Bol poradil, ňeporúčal aňiž sa we|Kréle osádR{.

Místo ge, Názwiskom wolagii Hešpéria éréci,

Z&m dáwnáy i na Zbrog možná, i na Úrodu hogná ; . *.

Lud bíwal tam enotritskí; wčil Itália mladší,

Gak ge Powes{, Menom ze swého ponazwaR Wodca.

Tam wlastné naše fiídlo ; Rodem bol Gázias odtáď, .

A Ploďitel Dardán, ze kerého ge Kňížata nás Rod.

Staň teda, a spešní ňepochibnú Otcowi túto

Rozpráwag Red swéma : Korit bi hVodáwal a Úhor

Láckí. Diktegskú Gupiter lehe ňeprage Kragnn.

Tím Wiďeňím, a takími Bohow Prehowormi omámen,

^Sen to zaisle nebol ; poňewáč sem Twári, a Wínkem

Ozdobené Wlasi, prítomné téz Ústa zahFédal;

Preš to i ze wseckích stuďení Pot wipEnul Údow)

S Postláňá stanem, i k Ňebesám Rukí Dlaňma wínášám

Z ModKtbú, a Fegem čisté na Ohňisčo Darunki. •

Odbawenú weselí Poctu istého o tomto .

Anchízáša činím, a Porádkem wšecko wikládám.

Na dwogakí sa Rod, a dwogakích bol zmerkowal Otcow ;

I starodáwních Míst sa nowím sklamaného Omífem.

Wipráwá nazatím : Sinú, Tróge atrápen Osudmi^

Mňe pred tím Kassandra takí sama spíwala Príbeh.

Wčil sa tu rozpamätám, že na náš toto hlásila Národ;

Často i h^perskú Zem, často nazíwala wlaskú.

Než kdo bi bol to Wjeril, w Hešpersko že prisBbi Teukri?

Neb koho swú Kassandra tedáž bola pohnula Weščbú ?

Féba usRšme, a w tom Bspšá uposlúchňime Raddu.

Tak powedá ; i wšecci na Reč priwoRme radostní.

184 WOK^ILIOWA

Tento i Kn^ pwítímej a tam aa&ecbawie flidcolko
Zwibňeme Plachti Loďim, a dutimi lielíine Korábi.

Keď Píle iili Wodú, Zem aňiž aa ňewidala wáceg,
Ze wseckicb Nebe Strán, se wseckíeh Rowňina moraká :
Tenkrát náčemí sa mi na Hlawu Príwal opnplíl.
Zlú Noc i Búrku nesúc; a Tmú rozhrozňalo Wodstwo.
Hneď More Wetrí ženu; a ohromné Wíléwi zdwihnú;
Rozpŕchli preš nezmerné zmĺtáme sa Wirí.
Búrka pozatmíwá Ďeň, a wlhká Sweúo.powidre
Mrákota; z roztrhanich triská Hrom strwliwo Oblak*
S Gesti poodrazení po aHepíeh túlame sa Wírocb.
Sám Palinúr swedči, Ďeň a Noc že ňemóže rozeznal,
A spamätal sa ňigak na Prostred Wodstwa na CSestn.
Tak za celé černími slepé Mrákawmi tri Slnka ;
Tolko Noci bez Hwezd po Morách blúďime ňeistich.
Za stiri až prwná Díii sa Zem pozdáwala zdwihal,
W ĎáFl i otwáral Horí, Dim t^ w Oblohu zmitaL
Plachti zhoďá sa; Mocú ifi^stáwáme na Wesla ; i Plawci
Bez Baweňá Peni obracagú, a Modráčini škrabú*
Wibrodlého ma z Wod slrofadow Breh nagprwe prigme.
Štrofadi od 6rékow sa na weikém Ostrowi Gónsku
Menom zwú : na k«riehto Geléno, a Harpie bidlá
Ostatné, pozatim gak Finea pred nimi zawren
Bol Dom, a prwňegšé poopósčali od Strachu Bidla.
Potwor nad ňe ňeňi smutiiegšich^ žáden aŕiižto
ELrozňegši Mor a Hňew Bohowé íiewirúiifi 9 Pekla.
Panňenská Ptákow ge Twár, Brucha l^eswara hnusná.
Téz napazúrowané Rukí, a Hladem Ústa wizáblé.
Sem keď priplaweni na tagemsi wigďeme Prístaw :
Hfo dríčnich okoRčňe Wolow zahllediieme Stáda,
A mnoho Koz na Pasách bez wseckég Stráže sa túlal*
Wpadňeme náhFe Branú, i Bohow na Korisli woláme
Částku a Guppitera. Wšaďe hneď si robíme na ohlém
Postláná Brehu, a s tučmm hoslime sa Massom.
Než z Hor s prestrašnim sa Letem z nenadala dorúlá
Harpie, a z wefkimi trepú RozBshmi tu Krídla.
Gédlo Mocú widrú, i, čo dotknú, wšecko zohizďá ;
W tom s preňelúbežnim hrozni Škrek nastane Púchem.

Enbida. • 185

W Zeslraňeňú zase obďálaém pod Skalrai dtitími.
Obložení Stromowím a hroznim zwókola Šibnem,
Prestxeme Stôl, a Oheň zaowa zas položíme na Oltár.
Zas priilé od ínég Neba Stránki a Skríše ňewidnég
Mnoztwo drawé klukatíma Korist obibtuge Nohma ;
Gédla zaňeswárí. Tehdáž Towarí^twa porúčam
Zbrog lapaíf a z Wognú sa na hrozní Zastúp oďebra{.
Rozkazu poslušní widanému, do Tráwi pomlčki
SchistaF! bfieď Meče, a stagené poukríwaR áčítí.
6ak teda prikwitlé na Brehoch powidáwali Pfeskot,
Na Znamení z Tv^isokého Misén w tom Kopca zatrúbi.
WpadE tedáž Drnhowé, a nowú započínaR Bitku,
Ostrím ň^wárné ZeBezom Mora Ptdctwo porúbat.
Wsak žádní do Perá, žddm' do Ghrbáta sa Úraz
Kechce chitil; w tom ochitre Letem pod Hwezdi ubehlé,
OdpoH obgeďenú z Mrzkostami Lúpež opuslá.
Gedna ponad wišsa bola s ňích Skalu sedla Geléno,
Weščica ĎMČastná, a tald Hlas widrela Ustmi :
WognaE pre zrazenícb od Stáda tiasého Bngákow,
WognuR wésí proli nám sparní chistáte sa Teukrl,
A z wlastnég wihod^t bezwinné Harpie Kragni?
Tehdi posRste, a mú do wašég Red wliskňile MisR.
Fébu čo bol Gupiter, mne Co.Fébus Apollo wikládalr
Gá toto wám s Fúru nagstar^ gedna ohlásim.
Do Wlach sa Plawbii wnásále, i Wetrem howícim
Pogďele do Wlach, a na Prístaw buďe wolno powistal;
Wšak skôr dopráté uezdwihfiete Ohradí Mesta,
Hlad než wás hrozní a našég nám Posliha Kriwdí
OdpoR obgeďené pohrizl StoR Zubmi donúti.
Rekla ; a odnesená w tom Krídlama ušla do Hága.
Tehdáž Krw sa Druhom náhlu pozarážala Bázňú;
Prestala Ghut ; Zbrogstwom sa aňiž wác nechce potĺkal.
Než rádšeg Prízeň z Obetu a s Prosbami žádal.
Buď BohLňe, hrozné budlož sú Obludi Ptákow.
Než Rodič Anchízás zepatíma tu od Brehu Rukma
Boztwo hrubé wzíwá, a slušnú Poctu narídV.
Ó Bohowé, ten zrusle Pohroz, ňedopuslile tolké
Ňesčasti ; a predobroliwí zachránia pobožních.

186 • WlBOlLIOWA

Odbígal pozatím rozkáže, a Powrazi napnoi
Rozduge Plachti Weter; po Wodách ulekáme huôících.
Kam Wáňí, spola kam Riďitel powoláwali Plawbu.
Už Besní Mora Da Prostred sa akdže Zacintos,
Dulichium, Sdmos, Neritos téz Skalmt powiiií.
Ugďeme zUm Itaki SkaEnám., Králostwu Laersa,
Preklindme i Zem hrozného Ulissa Ghowačkn.
I hneď zamračené leukatskég Wíie Pahorki,
A prenebezpední Plawcom sa olewre Apollo.
Hĺbeme tam znowani, a malého kročíme do Mesbi.
S Predku sa Kolwa hoďi. Wislúpá na firehi Zadki.

Tehdi ňendďegnú obsáhše ku Posfedu Kragnu,
Pocta na poswatní Gupiterowi hádžeme Oltár ;
A firehi aktegské Hrú osláwíme trogánskú.
Za zwiklé Drahowé tu choďá Paši Údi pHnúcím
Zmaslicí Olbgem. Radngú sa, že preiE achagskícb
Tak mnoho Mest, a stred l^eprálela sčastfie sa wézFí.
Shiko zatím welkí w Beha swém Rok wókol obegďe^
Pólnočním Zima téz rozdráží Rowíiinu Wetrem.
Sčít z Meďii náramní čp Abas bol ňekdi nosíwal,
W naproti wích skladám Weragách, spolu Radku napíšem:
Z WíYazow argoskích Eneáš toto Hrd^ina Zbrogstwo.
W tom zanechal Prístaw poručím, a na Lawki wisadnul.
Sttážňe peru Druhowé More Weslom, a Rowňinu škrabú.
Nadwetmé hiieď Očám zmiznú sa Hradl>i Feákow.
fireztwo držíc Epira na chaónskí wígďeme Pristaw,
A k wisokému ledáž puslíme sa Mestu Butróta.

Tam do Usí prigdú nepodobné k Wíre Powesíi,
Že Priamow Sin Helén po gréckích králuge Mestách,
Pirha pozostawenú Manželku a Berlu dosáhnftw ;
I Swadbú že zas Andromacha sa Trogánowi ušla.
Strpňem ; i díwuegsá sa mi Žádost w Srdci zapálí^
Rozpráwal z Hrdinu, a ti toHcé Náhodi poznal.
Od Brehu odchádzam, ňechagící Prístaw a Loďstwo :
Keď slawm' Hod, a presmutnú wikonáwala Poctu,
Pred Mestem w Luhu, pretwárnég Simoenta u Réki,
Andromacha Popelom trúchlá, a woláwala Slíni,
Hektorowég pri HrobPe: kerú s Tráwňíka naprázno.

Eneida. 187

A dwogakiy Pówod Slzená, zaswácala Oltár.
6ak mňa pribEžowal sa, a wókol Zbrogstwo uhKdla
Dardánské strnutá : we%inii sa lakši PocRwmi
ZarndCela u Prostred Wiďeňá; Zima lámala Kosli;
Padne ; a dost po dlfaém Čaši solwa ku PosFsda rekňe :
TwárR prawú, a prawéhoH sám sa mi Posla donášaš,
fiohiňe Sinku? ŽigešK?.aneb, Swet gestfís opustil,
Móg kďeže gest Hektor? Tak rekňe, a wšecko slzícá
Místo Plačem wókol naplní. 6á s krátka boFestnég
Odpowedám, a porozbúren k Reči Ústa olewrem :
Isle žiwí sem, a wšecki mora mňa tu fiídi žiwého.
Rozpakowaí ňechceg sa : čirá ge Prawda, čo žhKdáš.
Ach I gakowá zbawend toFkého ta Manžela stretla
Náhoda ? neb gakowé hodné dosi pótkalo Ščasli ?
Hektora Andromacho zdržugeš Manželstwo, Či Pirha?
Spustila Twár; a pomáB takú dala Odpoweď Ustmí :
Ó nade wšecki iné ščastňegšá Céra priamská,
Čo pri ňeprálelském Hrobe tam pod Baštami Tróge
Dostala Rozkaz umrel, pre kerú sa nehádzali Kostki,
Wílaza Pána aňiž w Otroctwe sa PoslePe ňetkla !
Gá, Mora po skazenég rozRčné Wlasli obegdúc,
Píchu achiUowskég Krwi, a Mláďenca hrdého
Znášala sem, zlahnúc w Otroctwe : Čo Léd^inu WnuČkn
Hermionu si potom wezmúc Manželku ze Špartí
Za wlastnú Sluhowi mňa Helénowi Služl^u oďezdal.
Než gehoy náramnú widretég Manželki zapáPen
Lásku, a Zlostí Wsleklostami zmĺtan, Orestes
Z náhla chilí, a pri otcowském Oltári zabígá.
Tak po Neoptolema Smrti gedna Helénowi Částka
Usla sa Kragni : kerí od dardánského Ghaóna
Králostwom gu wzal zinačící Meno chaónskím;
Pergam téz na Horách, iliónskí Zámek, osádKL
Než gakowéže ta Wetri, gaké w Behu Odsúdi ňésR ?
Neb gakowí sem Boh do našého ta prihnal Okrška?
Čož Pacholík Aškán; či žiwí ge? kerého ti tenkrát
Tróga keď už — Bol za stratenú cítíK Roďičkú •,
Gakže ho k dáwňegšég Predkow Zmužilosti a Čnostám
Udatní Eneái a Ugec podbadzuge Hektor?

188 WlROILIOWA

Takto wirekld slzíc, a dlhé bez Míri nadarmo
Wédla Naríkáňí: keď nagmnožiími otdčan
Hrdina Sin Príaniow sa Helén od Mesta dondšd,
I swích poznáwd, a radostní iáhňe do swého
fiidla, i nad každún tu Slowom Slzi hogôe wiléwá.
Postúpim, a Trógu malú, i hrubému podobní
Pergam, a wiwlažení Názwiskom Ksanta Potóček
Pozndm, i scegskég obgímdm Podwoga Brdni.
S Teukrow i ostatní w towarišné zesG sa Mesto.
6ích w rozprestraôené dobrí Krdl Síŕie prigíraal.
Stred Dwora Wrchmi plné na Obeí Win FéR Pohári,
Na Zlale predstawené Hodí mawse, a zdwíhaFi Číše.

Už sa drahí, i druhí míňal Ďeň; a W'etri Korábi
WdbiK, 1 zhodm' rozdúwal Plachtí PoFednák.
Weščcowi tehdi powím, a takímito Slowmi ho zadám :
Trógc Rodáku, Čo znáš wikládal Féba Tagemslwo,
Trognožňíky klárské téz Bobki, a Hwezdi nebeské,
I Ptákow Gazik, i spesné z Letu Kxíďel Hadactwo,
Rekňiže (wšak ičastnú každá hlásíwala Gestu
Mábožnosl, i swú Bohowé mi widáwaFi Raddu,
Bich sa do Wlach bral, a pozďaBeké wihFedáwal Okolki ;
Hrozm' k Wislowefiú Fen Harpía gedna Geléno
Predpowedá Ďiw, a presmutnú mi zwestuge Bídu,
I Spatm' Hlad) rekňi, prwég kďe Nebezpečí wihňem?
Téz na gakí s toFkég sa wiprostim Ňezhodi Spôsob ?
Tehdi Helén, zabibmi napred podlá Rádu Bugákmit
O Prízeň žádá Bohow, a swé náhFe popúščá
Wínki na poswainég Hlawe, i mňa do twého, Apollo,
Nagmnožším strnutého Lakem sám Ghráma uwádzá ;
A z bozkích pozatím Ust ctní Kňaz takto mi spíwá :

Bohiňe SinkU) (že wšak watšú sa na Rowňinu Wólú
Púščáš, Wec zgewná: Král tak Bohow Odsúdi ríďí,
A Zmeni tak míchá; obracá wždi sa tento Porádek)
Málo ii z Mnoztwa, abis bezpečňeg Wodmi obíral
Gestu, a w auzonské sa mohel Slanowiščo osádFil,
Predpoweďú wiložím ; neb iné znal Parki li bFížá,
A hrozná spomenul bráni mne Helénowi Gúno.
Napred Zem wlaskú, čo Fežal w Súsedstwe si misFíš,

Enbida. 189

A w hfízké ňewedom chistás sa Prístawi dostat,

RozďaFeká ďaPekimi ďePí Prestranstwami Cesta.

Predne mosíš i trinákrické More Weslami ránal,

Sláňe i auzonskég premeráwal fiowňina Loďmi,

Ag Luže Pelda šeré, ag hroznég Ostrowi Cirki,

Nežľi na bezpečnég zdwíhňel Zemi Ohradí Mesta.

Ag Znamená i\ powím ; ti si dobre na MisK zamerkug.

Kďe mnoho zastaraní nascestném Míste u Réki

Pod brežnimi naraz weikú Swiíiu Germi naPézueS,

Oprasenú ze tricáli Pežal na Tráwe Malími;

BÍIÚ9 rozwaPenú, z bílím Plodem okolo Geckow.

Tu klásl Mesto buďeš; tu budú twím Končini Prácam.

f^ist sa ňemdš aiii bál, že mosís Stoľi od Hladu hriznul :

Spôsob nagďe Osud w tom, a prispege wzíwan Apollo.

Tímto Zemám aľe, a Kragnám wlaského Pomedzá,

Čo k nám nagbPižšé zaleká naša Rowňina Wodmi,

Uhni; po vvšech zlostní sa óréci osádRB Mestách.

Tam si i nárickí pozakládaPí Ohradu Lókri,

I krétski na salentinslu Idoméneus Úhor

Z Wogskom sa sláhnul ; Ňehrubú tu Melíbege ňekdi

Kňíža Filoktétes do Wisosli Petílíu wihnal.

Ba prešlé keď stál za Morem buďe na Brehu Loďstwo,

A zdwíhlími bud'eš Slawnosl Oltárami wzdáwai.

Na Hlawu čerwcowaní si wzaí nezabudni Pawúčuík

W tom bi áeprátelská ía pri bozkích Poklone Ohňow

Twár nestretla; a tak začatú ňepobúrila WešČbu.

Tento swatí Obslúh zachowáwag z Druhmi Porádek ;

W tégto nech ag werní sú Nábožnosti Potomci.

Než, keď príhodné ustúpícého sicilskím

Wetri nahnú Medzám, a pelorskí zridňe íi Záwor :

Ber sa Fewím Bokem, a predlhím k sebe Rowňínu morskú

Záklukem obchádzag; Woďe, a Brehu wihňi prawému.

Místa ti, gak ge Powes{, Traseňím Zemi ňekdi prehrozním

(Tak weHkú we Wecách Zmenu daí Wek môže predáwní)

Pukli sa, keď stagná obogá Zem bíwala pred tím

Na Prostred ze Silu More došlo, a* Wodmi sicílske

Končini h^perskím odseklo, i Uhori naskrz

A wšaďe swími firehí rozďílné Mesta prebíhá.

190 WiRGILlOWA

• Scilla prawého sedí, a Bawého Charibdis ukratuá
Od Boku, a trikrát Wírem do Prepasli Hrtana
Náramné strebe Wlnska, i zas naspátki do Wetrow
Gedno ríhá za drahím, a Wodá až Hwezdi poráiá.
Scillu šerími slepá zatwárá Gaskiua SkríSmi,
Ústa naďiragicú, a do 8kal wždi Korábí lahniicú.
Predná Twár čloweča ge, a krásna Ňadrami Panna
Do firacha J než spodná obladních Potwora Údow,
S Telmi Wlkow spogené Delfínow Ghwosti magícá.
Lepseg tam zabawi{ sa trinákrického Pachína
Gest li Zachádzaním^ a dlhú meral Okluki Cestii,
Než we širég nespôsobnú ráz Gaskiňi Scillu
Uzrely a zbmi očul ičekagícé ÚskaK Sukmi.
Krém tohoy gestHHelén íiegaké zná Wesčec Hadactwo,
GestE weril ma slaší, a wnaká mu Prawdu ApoUo,
Gedno to pred wseckím^ bohiuin Sinú, gedno to nagwác
Predpowedám, a zas oznamugic lebe snážňe porúčam :
Napred kog Prosbu nagwaUég fioztwo Gunóni ;
Poctu Gunóňe konag wždi, a mocnú Darmi premáhag
Králownú. Tak ráz ňechanég po Trinákrií sčastni
Do wlaskég pusííš sa naposFedi Končini Wňaz.
Tam keď priplawení sa do kúmskích dostaneš Ohrád,
Poswatních i Gazer, zňícébo i Lesmi Awerna :
Wesčicu treščícú spatris, čo w Gaskiňi spíwá
Odsúdi, a značené lahkích Slowa píše na Listoch.
VVtíčbi, kerékoFwek Listom pooďezdala Panna,
Ukladá w Rad, a zatworené we Skríši ňecháwá.
Odložené po Porádku Fežá, aňi z Místa sa nehnú.
Než, keď natworené lahkím gích Podwoga Wetrem
Pohnuli, a schilené rozbúriB Dwermi sa Listi,
]Ňikdi potom nedbá pozbíral w Gaskiňi Pesňe,
A zmalené do Porádku uwésl, i na Místo ukladal.
Odstupugú bez Radd, a magú na Obidlo Ňenáwisl.
Tam ňegaké si Zameškaní Času toEko uelútag,
Bár Druhowé ía budú powoláwal, a w Rowninu sprudka
Beh zwal, i príhodní fúkal na Plachti Polfedňák,
K WeSčici sam rádňeg stup, a Prosbu Wíldadu žádag.
Nech sama li spíwá, a Hlas rozvváže i Ústa.

Ekeida. ' 191

Táto li Lud wlaskiy o budúce Wogní po Lácku,
Téz gako Práci kerég bi sa mal wistríhal i znášal
RekĎe, a poprosená ščaslnú tebe Gestu ukáže.
To hfe ge^'^imi o čom napomínal Slowmi ta môžem.
Iď teda^ la k !Ňebesám weFkú nes Čínami Trógu,

Wšecko to keď Weiôec premilími wirečnowal Ustmi,
Terchu mnohú Zlata wihlaďeních téz ze Slona Koslí
Dar na Korábi zauésl rozkáže^ a Loďstvvu nakladá
Stríbra Počet weEkí, i dodonskích premnoho Kotlow,
Krúžkami Náprsník a Zlatom we tx^ognako zetkan,
Krásni téz preš Míru áišák i Chocholmi i Hriwmi*
Zbrogstwo Neoptolema. Swé sú i pre Otca Darunki.
Žrebcow, a náFežitích popridáwá k tím to Kofiárow ;
Wesla nowé dosaďí, a Drúhow zaopalruge Zbrogstwom.

Plachti zatím popristrágal rozkáže na Loďstwb
Anchízášy abi príFežité sa íiemeškaFí Wetri.
Féba gemužto danú Weščec tak rekue Počestú :
Anchízášu, hrdú krásnég cien Wénuše Lásku,
fioztwa Miláčku, dwakrát pergamskég Záhube ušlí.
Eghlb Zem auzonsl^á; ti do íiég sa Korábami wnášag.
A wšak predca mosíš sa Wodú mimo tégto pobíral.
Tá Strana Wlách dalfeká, o kerég bol weščil ApoUo.
Iď, reče, iď ščastní pre Pobožnost Sinka. Čo ďáFeg
Kečňím, a zdwihlé stawugem wám Ústami Wetri?
Méň ne pre poslední smutná Andromacha Odchod,
Rúcha zlatím wišité znáša Aškánowi Útlcem,
Fríďskú Sukňu ; aňiž meňšá bil nechce Počeslú ;
I mnoho prepTetanég dá Práce, a takto wirekňe :
Prígmi to ag, čo mogích nech Ruk lebe. Chlapča, Památka
Zostane, a predlhú swedčí AndrOmachi Lásku
Hektorowég Manželki. Twogích Dar wezmi posfedňí,
Ó mne mogého žiwí Obraz Astianaksa geďínkí.
Tak sa on Očma, tak on sa i Rukma, tak Ústami ňésol ;
A wčil wrstewnég ze lebú do Spelosli bi wchádzal.
Gá odchádzagicí k ním takto ze Slzmi wirekuem :
Ó preblahoslawení žile, čo sle dokončiK Ščaslí
Už swoge. Nás od iních na iné zwú Odsúdi Práce.
Wi sle dosáhR Pokog; po Morách uemosíle sa túlal;

193 WiRGILlOWA

Úbor aňii hMat auzonski, widí spátki bezící.
Roztomilí Obraz ta Ksanta a Tróga wiďíle,
Skrz wase postawenú Rukí, Repsím o mnoho, žádám,
äčaslím, a Qrékow méňeg Wsleklosli weregnú.
GestK Časem w Tiber, a blízke tam u Tibra Pomedzi
Wegďem, i mému dané zabFeduem Národu Baiti:
Príbozné wtedi Mesta, a Lad nabbzo pokrewní
Epira, a wlaskích Končin (Dardána čo rownak
Pówodňíkay a to Sčaslí má) gednu zrobíme
Trógu z oboch. Na ná&ích zostaň Peč táto Potomkow.

Táhňeme sa Hladinu súsedmch podlá Geraum':
Odkáď nagkraliá do Wlach ge Korábami Cesta.
Slnko zatím schádza, a šerá Wrchi Mrákota sliuí.
Wigdúci w žádan pri Wodách uložíme sa Písek,
Strážu ďeEíce Wesel, sem i tam tu na Zábrehn máme
Odpočiiiek: zmorené zachwálí Drímota Údi.
Ešče Noc od Polowic neprešla Hoďinmi Okolku :
Už snážní Palinnr sa ze Stláuá zdwihfie, i wiecko
Hneď skúma Wáňí, a Powetrí Ušma načúwá ;
Každú téz na lichég Neba Obloze merkuge Hwezdu,
Wozca, i Wóz obogí, i nosícé Dežďe Kurence,
Swetlom též zbrogeného zlabm Orióna prezírá.
Keď sa mu wsecko Nebom rownal pozdáwalo z gasm'm :
Hlasné dá Znamení od Zadku ; mi pohneme Tábor,
Gestu konáme tedáž, a Plachet rozláhňeme Krídla.
Už sa po zaplasemch zard^wala Ďeňňica Hwezdách :
Keď čemé opoďál uhFédueme Kopce a ňízkú
Zem wlaskú. Wlaská Zem prwm' skríkne Achátes ;
Wlaskú Zem Druhowé hlučnímí zawítaH HlasmL
W tom Roďič Anchízás náramnú Wencami Čísu
Okrásí, a Čirím po samí Wrch naBdge Wínom;
I stúpíc na Zadek Loďi wzíwá Prosbami fioztwo :
Ó Bohowé! čo Morom, čo Zemú, čo i wládňele fiúrkú,
Ľahké dagle Wetrem Plaweuí, a milosliwo dugle.
Zmohue sa žádostné Wáňí, a Prístaw oíewre
Už bližší, Ghrám též na Horách sa ukáže Minerwi.
Plachti winú Druhowé, a obrálá do Brehu Piski.
* Wíchodními kriwí sa na Oblúk Wlnami Prístaw;

Enbida. 193

Náproiiwé zrazeními peňá sa tu ÚskaR Wodmi :
Sám ukrití ; dwogakím sa tralícé Ramena Márem
Od Skál spósobagúý i ubíhá od Brehu Ghrámec.
Prwiié tam Zaameňí štworo belších od Snahu Érebcow
Na swížem w Sirokosti sa pásl Tráwňíku zahlédňem.
I w tom Olec móg: Hostinská Zem, Wognu ploďíwáš;
K Wogŕie sa ozbrogugú Kone; Zwer ten Wognu hrozí wd.
Wsak že do swich títo predca Wozow Stworonožci sa dáwal,
A sworné w Hube zaprahU nosil Uzdí nawikR :
Dá sa Pokog dúfa]E> reče* Tehdáž fioztwo prosíme
Palladi zbrogwládnég, čo prwá nám Hospodi prala;
A fríďskím si pred Oltárem Hlawu zastreme Rúchom ;
Též, čo Helén Weščec zachowal nade wšecko porúčal.
Slušnú argoskég wibawíme tu Poctu Gunóňe.
Bez wšeckého DFeňá, konaními porádfie Obetmi,
Obrátime Wodám na plachetních Parohi fiidlách,
Dánagské Domi a zlostné zanecháme Pomedzí.
Herkulského, prawé sú gestH Powesti, Tarenta
Zátoka sa zhlédá, Proli zas sa Lacínia zdwíhá,
I Hradí kaulonské, í Scildcea Loďstwo topícá.
W tom sa trinákrická ďaFeko z Win spatruge Etna^
A Zwuk náramní Wod, i hrozních PFeskoti Úslcal,
A zlomené o Breh zopoďál zasKchueme Praní;
Wíslcakugú Brodi, a šwihagú od Borka sa Píski,
W tom Roďič Anchízáš : To hfe tá ge toližto Gfaaribdis ;
O SkaKnách nám tíchto Helén bol spíwal ukrutních.
Widrile nás Druhowé, a na mocné lahňite Wesla.
Náhfe čiňá ňeináč, než gak maFí Rozkaz; a prwuí
Wrzďícé Palinúr na Fewí Bok Piski zakrútí.
Hneď w Bbwo wšecci berú sa i Wetrem i Weslami Plawci.
W tom sa nakopcowanim k Ňebesám podwihňeme Wírem,
A spadlú naspátki Wodú usedáme do Pekla.
Trikrát prestrašním w Dutinách SkaFi zazneli PFeskem;
Trikrát sme zrazené Peni zhFédH a Hwezdi rosícé.
Medzi tali:ím skonaních nás Wetri ze Slnkom opusiá ;
A Drahí neznámi do ciklopskích prigďeme Končín.
Prístaw gest woPltí, ňehnutí od Prístupu Wetrow ;

194 W'lHGIUOWA

Než hUzká atroiiiimi hrmí s tuha Praakami Etna.
A k Ňebesdm černí hore ňekdi wihadzuge Oblak
Smolním kárící Wichorskom a Plachmí žiwímíj
Zdwíhá téz Plameňpw čuli, a s nimi Hwezd sa'clotiká r
f^ekdí celé SkaR a strhané Horí Bite wirihiie,
I 8 cela roztopené z hrozm'm do iirébo Powetrá
Treakem rúcďw^ Kameni, a wre ze Dna Prepaslí*
VVipráwá sa , že Encelada ,^ prag, táto priB&há
Tercha Hromem zrazené Telo, a s pakaními fučíci
NadwaFená tuze naňho Plameň duge Etna Komínmi ;
1 z Boka keď hňeUného wracá sa, Trinákria Hlukmi
Wiecka sa potrdsá, a serím Nebo Dímem otáča.
Preš Noc tú skowaní hrozné sEícháme po Hágoch
Stwáráňí; a ňewíme gaká Zwuk Príčina dáwá.
Neb sa íielbskotagú Oh&e Hwezd, afii Obloha gasnú
f^eswílí Žárií ; afe imumím Oblaki Mračnom,
A Hmla Mesác nočná do serích zaobálali MrákoL

I predními druhí už bol Ďeň Zormi sa zdwíbal,
A z 5reba wlhnúcé rozháňala Ďeňňica Slíni :
Keď z Hágow sa z rázu, Hladem náramne wizáblí,
neznámi Twárú Muž, a bídním Rúchom oďátí,
Predňese, a z weikú spína Ruki ku Brehu Prosbu.
Ozreme sa. Hrozná Špata bol, Brada wsecku zarostlú,
Splátan Trňmi Oďew mal: ináč aFe z Národu črékow,
A pred tím s Kraganow Zbrogstwom na Trógu od<eslan»
On zopoďál Krog dardánskí, a Zbrogstwo trogánské
Gak zazrel: postál za Ghwílu na Pohľed ulakU,
A Kroki poprisekol; w tom hueď sa na Zábrehi spešní
I s Plačem i s Prosbu ňésol. Pre Hwezdi, a Boztwo,
I pre to wrúcňe prosím, we kerém dícháme^ Powetrí :
Wezmite mňa k sebe Teukri ; a, kam bi sa lúbilo, wezle.
Dosl mi na tom buďe. Wím že geden sem z Loďstwa Achag-
Uznáwám i, že sem dardánské Inpil Obidla. (sluch ;

A preto, gestK naség toEká ge Zlosti Nepráwost,
Hodte ma bár do Wod, a w morskég zahrúžte Prepasli.
Keď zemrem, ludskíma mUé buďe Rukma zemíraL
Reknul ; a padnúci ku Nohám, kofenačkí sa meškaj.
Kážeme réc{: kdo bi bol, z gakého bi Rodstwa pochádzal,

Eneida. 195

Téz abi nám wiznal, gakowá ho tu Náhoda zrnitá.
Bes Bawená Rocfíč Aachízáš Mláďencowi sláhlá
Dal Roku, 9^ Znamením geho tím hiieď posmeHI istím.
On w PosFed Strachom odložením tak začne wípráwaí :
Z Itaki Wlasli Rodák sem, Druh bídoého Ulissa,
Menom Achémenowič, núdzni Adamasta od Otca
K Trógi wjslan (bár bich w tem bol doma Odsuďe zostal!)
Tu míia, gak ustrašení pred Obidlom uchádzaE hrozním
Preč Druhowé Äechaného širég w Ciklópa zabudR
Gaskíňi. Z nútra tmawí, vveFkí, krwawími zahmízďeti
, Gédlami, Dom gest. Sám wisokí tlče Hlawskom o Hwezdi,
(Ó Bohovvé od tak zhubnég Zem Potwori chráfiíei)
Prestrašní k Wiďeňú, í ňeludskí Slowmí ku wšeckím.
Bĺcíních Masso Luďí a Krew za Žrádlo mu sldží.
Sám na to sem patril, dwoch gak s Towarišstwa našého
WeFkú chmatna Rukú stred Gaskiňe znački Fežící
O- Skalu praskel, í Krw preš Podwoga lékla oprsklé ;
Patril, Súkrwicú gak černá Údi pliniicé
Chrúmal, a esče leplé Kusí pod geho trásK sa Zubmi.
Wiak bez Pomstwi íieboL Weci tég ňezňésol Ulisses,
fiuďtože w tak weikég zabudel sa Nebezpečí Ghitrák.
Neb Žrafiicú gak naprataní, i we W íŕie uzasb',
Naklonenú položil áigu, a preš Gaskiňu drichmal
Nezmerní, po Kusoch rihagící Masso a Wíno
We Spáfiú spogené : wePké poprosíce mi Boztwa,
A s I^ácú sa ďeKce, naraz obstawše ho wókol,
Náramné ostrím witočíme Hlbdldlo mu'äípem, ^

Čož geďíné Fen pod škaredím sa ukríwalo Čelskom,
Gak Sčít argoslu, neb gak sama Fébowa Lampa ;
A w PosBed Kraganow pomstwíme tu Slíni radostní.
Než preč utečie, čo skôr, bídní, preč, a utííiíe Húžwi.^
Neb gakowí a gak ohromní tu do Gaskiue Owce
Zatwárá Polifém, a nabehlé Cecki widágá,
Tolko iních sto na tíchto Brehoch Giklópow ohawních
Má Bidlbuí, a preš pusté Hori stáFe sa túla.
Už sa Mesáca trelím Rohi zesPi do Úplná Swetlom,
Rozbídni čo po temlo Žiwot Lesi medzi dutimi

13*

196 WlRGILIOWA

Zwírat Skrumi weďem, na Ciklópow i stálb ohromníeb
Patrím, a mňa na Noh fiuchot a Slowa Hrôza potráaá.
Ňeičastné Žiweňí, kamenisté Gádrami Drínki, •
Strom dáwd, a ZeRn úáii mi za Gbówa Koreňkí.
.Patrící na wšecko, prwú sem túto zabKdol
Isl ku Brehom Loď. Tég sa, gaká gest koFivek, dSezdal,
Ustanowil sem ; došli aiecl ge mi Národ obawni.
Wi mňa raďeg na gakíkoFvrek chcete zmárňile Spôsob.

Sotwaže tak powedal : na hrubích keďzOwcami Kopcoch
Máramním Poliféma Telom Pastíra wid^'me
Hĺbaf ^ a na známe sa pobiral ku Brehu Místa ;
Potworn náramnú, hroznú, bez Okála ohawnú.
Sosna kusá w Ruce podpírá a posilnuge Chôdzu ;
W Zápal nasledugú ho wlnasté pospolu Owce;
Tú g^nú Rozkoš, gedlnú má Úlechu Bídi.
Keď k hlbokím dostal sa Wlnám, a do Rowňini stúpil:
Z wisFepeného Wodú lekutú Krw zmiwal Okála,
Zubmi si poškripugíc s Kwílbú; a na Rowňini Prostred
Už kráča, wisoké od Win Boki ^če ňemáčaL
Nastrašení utekáme sebú wezmúce ProsiVho,
Neb toho bol hodní; a pomlčki usekneme Húžwi;
I zhrbení morské Weslom ráňáme Prepasli.
Poznal wšak Polifém, a Krokem za Gakotmi sa ňésoL
Než kďe sa Moc žádná gemu Loďstwa ňedáwala tikal,
Nohma aňiž gónskím ňemohel stačil Obluda Wírom,
Strašm' Krik púščá : na kerí More wšecko, i wšecka
Hrozne sa trásla Prepasl, a celá Zem lakla sa wlaská.
Ustrnutá i kriwimi Rukot dala Skríšami Etna.
W tom Sila Giklópow z Hor a od Wisokosli Pahorko\T
Pozbuďená ku Brehom sa waU, a Prístawi zastre.
Etňjnskích škaredím postáwal darmo OkáPom
ZahBédáme Bratow, sahagících Hlawmi ku Hwezdám,
Prehrozní Zástup : gako keďbi Wršákami stáfi
Nadwetmí Dubowé, a roďícé Šiškami Gipri,
W rozwisokém Lesi Guppitera, neb Hági Dianni.
Prehrozní spešních kamkolNvek Powrazi napnul
Strach núlí, a Wetrom rozláhnut Plachti howícím.
Naproli wšak Rozkaz ge Helénow medzi Gharibdú

Enbida. 197

A Scillúy obogég sa powihaul Geste, ňewelkím
RozďíBeín Srnrli; naspátek sa umíňeno pustil
W tom blb sa polnoční z úzkeho Pelóra Obidla
Zdwihfie Weter. Zc žiwích Skál Wtok Pantdgie pregďem,
Zátoka pod Megarú, a fežící w ÚwaPe Tapsus-
Tak nám wikládal naspák prebehlími idúci
Brehmi Acbémenowič, Towariš bidného Ulissa.

Predboďení Ostrow ge sicílskég Zátoce, brodnég
Naproti hneď Pfemmíre ležíc : Ortígiu starší
RekR. Powest ge, kritá, že sem Alfeus, Elida R^ka^
Pod More Cestu wibral si : kerí, Aretúzo, sa^ twími
Ústami wistupugíc, míchá ze Sicílie Wodmi.
V\ eHach Místa fiohow poctíme na Rozkaz ; a odtáď
Medze preúrodné stogatébo obegd'em Helóra.
Odkáď wistrmené poprebehňeme Skalska Pachína;
W tom, čo sa nikdi Bohow ňedopúščala hĺbat Osudmi,
Dá zopod'ál sa wiďet Kamerína, i Úhor, a Mesto
6éli prenáramnég od Rékí to Mčno magícé.
Rozwisokí odtáď Agragás predhadzuge weiké
Nagďáľ Hraďbi, Rod'ič wíborních iíekdi Nosákow.
Ag teba, twé i Wetrera zaňecháwám Palmi, Selíne;
A preš firod sa wezem tagními Lilibege Skalmi.
Odtáď mĎa Drepďnow Breh a smutné wezme Pomedzí.
Tam w PosCed metaní preš toľké Rowňíni Búrki,
Otca, milú we wšech náhodmch Útechu Bídách,
Anchízáša tratím. Tu ma, dobrí Otče, opúščáš
Ach s toFkého Brodow Ňesčastá darmo wichráňen !
Weščec aňižto Helén, bár dost hrozného wikládal,
Tégto ň^predpovvedal mne Žalosti, afiižto Geléno.
Práca to ostatná, predlhég tá Končina Gesti.
Odtáď mňa plaweného na wáš Krag dohnalo Boztwo.

Tak wšeckím Eneáš sám Ústami naňho pozorním
Odsúdi wikládal Bohow, a swé Česti wipráwal.
Prestal, a tím to daním tu naposFedi Koncem utíchnul.

IM WfRGn.iowA

SPE1¥ Š T -W n T í.

OBSAH.

Dido> k Eneášowi Uakú rozpáľená, Srdca swogého Ňenoe Sésirr
wigewuge ; i gég Radu iiaaredowawii, k Swadbe priwoľi. Gibio táx, abí
£neáša od Wlach anadnegšeg odwráiila, % Wénuiú gediiá» abi s gég
Powoľeňim Eneášowi £liza aa Manželku ai wzai bolo alobodno :. čo abi
sa tím pohodelňegšeg stal mohlo, sama Priľežitoal k toma zawdal pri-
alubnge. Na druhí Ďeň Eneúš a Dido na Polówka idú. Tam, keďwšccci
uz w nagwatSéni Zwerí S!iháňú posrtaweni boli , Gúnd ňenadálú Búikii
apóaobí $ Towanái inďe a inďe sa rozprchnú ; Eaeiš a Sído do geduég
Gaakiňe ta zegdú, a tam ňeščastfiwimi Úkazmi aa apogá. Mcdzitím 6u-
pitér, Garbáša Krála Četulow, kteri predataweného aebe Cudzozemca
iažko ňéael, Prosbami unowani , Merkúra k EneáSowi posila , a rozka-
zuge mu, abi opustiw Afriku do Wlach sa plawil. On Rozkazu Gupite-
ra poslušní, čokofwek k Plaweňú potrebné bolo, pomlčki* skrze Towa-
ríiow káže chistal, ATe Dído, keď Loďstwo oprawowat pobádala, domí-
tnwäi sa toho, w Čom Wec bola, iažko sa naproH gemu ponosuge;
Prosbami téz a Slzami i skrze seba, i skrze Sestru od Preds^awzata
nailuge aa ho odwéaf. Eneáá wistúpiw nž na Korábi, zaae we Sňe od
Meik.úra napomenutí, w Noci aa na Plawbn widá. Ona w BoTeati netr-
pezTiwá zemrei si ustanowila, a tagícá pred Sestru, čo na Srdci premí-
élala , založenú na wiáéég Domu Strane weTkú Hranicu , čarownickú
Obetu, ski*ze kterú bi sa Láski sprostila, chistá, rozmnoženú tu preš
Noc Boľestú treščícá, Trogánow zabledší na Mori sa plawil » Eneáša
odkb'ná , a oďeslanú Barkú , Sichea -Pestúnku , abi zaumíňenég Samo-
wražďo Prekážki ňeučiňila, Smrl si urobí.

Hjľdlowná aFe zlú ranená už dávvno fioCestú
Uraz Žilmi chowd, a sFepím sa witráwuge Ohnem.
Nagmnožšá Muža Čnos{« nagmnožsá Národu Sláwa
Časlo padá na MíseL Wrezaní ge do Srdca i Parsún,
I Slowa : TJdoni aňiž nechcú Pece Drimoti popráí.

Enbida. 199

Zem Ďiia druhého serú Lampášem ožárila Féba,
A z Neba wlhnúcé rozháňala Ďefiňica SKni ;
K gedaodnchég keď tak zBemiselnd reknula Sestre :
Anna, gakí mňa to w Ňespáňú utrdpuge Príšerách \
Čož za nowí do našého prišel Host tento Obidla !
Gak ňese sa Twrfrú I zmužilí gak Srdcem, a Zbrogstwom I
Mám za to, Ďéía fiohow že ge ; má aňi Wíra to márna.
Nezdarené Strach wizráďá Duše. EghFe gakími
Zmitan Osudmi I gaké pripomínal Wogni^ čo wistál I
GestFiže bich nebola w pewnég si umíňila MisE!,
Ňikdá wác za iného widal že sa Manžela nechcem,
Gak prwná sklamanú skrze Smrl mňa ošáKla Láska ;
GestKže už mužská nebola mňa bi Poslel omrzla:
Tég asnaď gedlnég bich mohla sa Winni dopustil.
Anna, to wšak priznám sa, po bídnég Sichea Wražďe
Manžela, a stupeních Mordárstwom Bratra Obídlách,
Tento geden naklonil mé ZmisB, a dáwno opadlé
Srdce nahnul. Cítim starodáwnég PlápoK Láskí.
Wsak skóršeg nech buď sa mi Zem do Prepasti o{e\vre.
Buď mňa Hromem Roďilel wšemohúcí wrhňe do Slínow,
Do Slínow zbFedlích, a do nočnég Mrákoti Pekla :
Čistí, než la zruším, Stude, neb twé Práwa polámem.
Ten, čo prwí Manželkiŕ ma wzal, mogu do Hrobu Lásku
Odňésol; nech má gu sebú ten, a w Kopci chowáwá.
Tak howorí, a wišlími tedáž Ňadra oblbge Slzmi.

Anna powí! Ó nežlí Žiwot mnoho Sestre milegsá,
ZdáRž Wek stagním trúchKcá Wdowstwom utráwís?
Ďélek aňiž premilích, aňi Wénaše Láski nepoznáš ?
MisPi'š dbal na to Prach neb Mrtwích we Hrobe Slíni ?
Buď tak: trúchFícú Mužowé la ňepohnuR žádní
W Líbii, w Tíri aňiž pred tím ; Garbášem, a Wodcí
Zhrdlas iními, kerích africká Wognami slawná
Zem wždl chowá: bogowalEi woBís ag naproliLásce?
Ňezmislíš si aňiž, do čigích sa osádRla Končin ?
Mesta tu nás četulow, nepremohli Wálfcami Národ ;
Též Numidáci krutí, i ňeludné Píščini kKčá ;
OdtáďKrag Žížnú pozapuslen, a Barčíiňi wsleklí.

200 WlRGILIOWA

O blízkém čo powim Bogi s Tíro, a Wíhrozi Bratra?
6á*za to mám, že božú Wólú a Ganóai Miloslú
Dardánské Wetrem sa na náš BreH ňésK Koráhi.
Sestra gaké toto Meslo uzreš ! gak zmohňe sa Kragna
Manželstwom takowim I gak weikú, gestBže Teukrow
Prispege Zbrog, pénskd Možnoslú Sláwa sa wipňe !
Len ti Bobow žádag si Milosl, a danimi Obetmi
W Hospoďe Prízeä ukdž, i k Zábawe Pričiní zapflsí r
Keď Zima a mračm' Orión preš Rowňinu žúrí,
Keď Loďe sú strepané, a Powetrí k Plawbe ňesácé.
Túto Rečú Lásku ranené podpáKla Srdce,
Náďeg rozpačitég dala MisH, a odňala Hanbu.

S Predka do Chrámu idú, pri swatém Oltári za PrízeTi
Boztwo prosa : tučné zabigú podla Rada Gabňičjii
Géresi zákonnég, téz Fébu, a Bachowi Otca ;
Zwlaste Gunóňe, kerá o swadebné Peč weďe Zwazki.
Prekrásna sama Dído, plnú w Ruce Číša držicá.
Do Prostredku Rohow sňahowég fege Wíno Galowce ;
Buďto u Oltárow sa pred Ústami Boztwa prechádza,
A mnoho Darmi koná mu Obel, na Dobitka i patríc
Otworené Prsa, Raddu hPedá w Droboch eSče trasúcícb.
Ňeswedomí Črewoprawci ! naplat čo Prosbi, čo Chrámi
Treščícégsú? Láski zatím witráwuge Plápol
Kosli, a tagňe luľití zmáha pod Prsmi sa Uraz.
Ňesčastná až Dido horí, a po Mesle sa túla
Bezrozumá: gak po streCeném Lana Šípe, keriižto
Stred krétskích z opoďál fiebedFícú bol raňil Hágow
Ozbrogení Lúkem Pastír, a Strelku opuslil
Nezbadagíc. Ona diktegské Poskokmi obíhá
Dúbrawi; zostáwá smrtná pod Rebrami áípka.
Wčil ze sebií stredními woďí Eneáša Obradmi,
S Tíra dodan Poklad, a zdwihlé klaďe pred Zrakí Mesto;
Rozpráwal sa mu dá* a na Prostred prestane Mluwbi.
Wčil tu po tég už naklonením Ďňem Hostine túži,
Dardánskú zas i bezrozumá si Skazu očúwal
Žádá, wsecka wisí zas i rečňícému na Ustách.
Keď pozatím aa rozešli, a už swé ukríge zatmen

Enbiua. 201

Swetlo Mes4c, i zachádzagicé zwú k Drímole Hwezdi:
Len gecHná w Dome sa rmúlí, a na Postel osádEí
Pozňechanii. ZhBédá neprítomného i sKchá.
Buďto držíc Aäkána, gatá geho Obrazem Otca,
Na swém Lóňe chowá: oklamal zlá mohlabí Lásku.
Wis začaté ňegdd Weže; Zbrogstwa nechápe sa Mláďež;
Prístaw a bezpečné pred Wálečníkami Hraďbi
Ňestawagú sa ; wisá popretrhlé Práce, í Hrozbi
Múrow náramné, a zdwihlé pod Nebo Wíški.

Čím trápil gn takú Manželka Gupitera Lásku
Poznala^ ag že Powesl odolat Wsleklosíi nemôže :
Hneď takowúto Rečú sa do Wénase Gúno oďezdá :
Wíbomú weru Chwálu a Zisk obsáhňeíe weFkí
Äg ti i twóg Pacholík; hodné ge to Meno Památki,
GestBže skrz fiohow oklamaná dwoch gedna ge Ženská. •
Tagno aňiž mi ueňí, že našich sas obáwala Múrow,
A Hrad rozwisokég lebe bol Kartági poďessren.
Než gakowí tu Kofiec buďe? neb k čomu táto ge Pótka?
Čož rádňeg Mír a stálu ňercíbíme tu Swadbu?
Obsahugeš w PosFed, čo celims bok žádala Srdcem :
Dído horí Lásku, a po Koslách Wslekmi sa zmĺtá.
Tehdi obecní Lud rownú sporadugme si Wládii,
Buď wolné fríďsl^ému danég w Moc Manželu slúžil,
A w Ruku twú Tírskích, wenowan íebe Národ, oďezdal.

6ég (nebo pretwárnú howoril gu ouátrila Misiu, '
Bi wlaské popreňésla na Zem Králostwo libickú)
Wénus w Reč stúpi : Gakowí žebi w tomto oďepr^l
Blázen, aneb rádňeg ze tebú chcel Pótlcu začínat ?
Nech Fen Radda, čo wčil dáwáš, lebe dobre wipadňe.
Než w Pochibách mešká mňa Osud, zdáž w Meste bi gednom
Chcel Gupiter bíwal Tírskích a s Tróge ppdošbch.
Buď míšal Lud, aneb sa pobral W Manželstwa dopuslil.
Tis Žena : wiskúmal Prosbu geho snadno li Wólu.
Iď; gá nasledowal la buďem. Na to reknula Gúno:
Se mnú tá buďe Peč. Na gakí už wČil bi sa Spôsob
Mohlo^ čo nastáwá, pokonal, nakrátce ukážem.
Prekrásni Eneáš na Polówku a Dído prebídná

202 WlROILIOWA

íl do Luboch chistá sa, prwí čím podwibňe Wíchod
Titan zagtresní, a Papiikami odstre OkriBek.
Čeríiagioí sa na nich pomitúchan Knípamí Oblak,
Keď w Beha Krídla badú, a zaklíčá Häge Ťeňatmi,
6á spu^im, a celá Hrmením Ňebes Obloha zbárím.
Lowci sa roa^rchnú, a serími sa Mračnami zastrú :
Dído a Darddnčan gednég sa do Gaskiíie zegdú.
Prítomná buďem, a, známa twá gestR mi Wóla,
Manželstwctaa prípogím, a wlastnú wečfie oďezdám.
Tam držaná buďe Swadba. Takím ňeodeprela Wénas
Žádostám, a na wihfedaní zasmála sa Podwod.

Ďeňňica wstawsi zatím nad Rowňinu zdwihla sa morskú.
Branú wíborná rúlí sa pri Úswile Mláďež.;
Teňata, Sni hrubé, i lowecké Sčápi, Kouíci
Massilski sa hrnú, a Psow Sila z WóĎe dražících.
Predňegií s Pénow Králownú w Ložňtci dlícú
Pred Síŕiú čekagú ; Zlatom a swím Čerweem okrásen
Pristrogeni ge Nosák, a peňíce hrizňe Zubadla.
Welkím obtočená w PosPed wistúpila Mnoztwom/
Ze strakawím tírakú Pramowáňím Sukňu magícá.
Že Zlata Túl; Wlasi též do zlatích sa z^ihaVi Ozdob;
Ze Zlata čerwcowané pritkávvala Zápina Rúcho.
Fríďskí téz Druhowé s preradostním IcráčaH GiUem ;
Sám sa i predíiegší ze wšech na Spôsobu Krási
Gak Towaríi wnáSá Eneáš, a spolčuge Zástup :
Gak keď Krag líckí a Ksantowu Reku opúsčá,
I premib' matčin naščíwí Délus Apollo,
A Plesi ustanowí, pri swatém Oltári Driopskí,
Krétski, ag natretí Agatírzi dowókola krepčá.
On si po Cinta Wrchoch kráčá, a naprosto wisŕcí
Wlas Hlaďeňím rowná, i zla tím okrásage Winkíem ;
dípi mu zňá na Plecách. ŇepodFegsí od iíeho stúpal
Dardátičan : toKká w krásních skwí Ozdoba Ustách.
Keď k wisokím sa Horám a Ležiskám dostaR Zwírat : .
EghBs ďiwé, pozhadzowané od Wiski PahorkoW,
Zbehlí ze Stráň Koži ; tam GeFeňow zase Hagna woregné
Presmekugú PoIa, i w nemalé sa preš Úhori Stáda

Eneida. 203

Prášícimi hrnú Poskokmi, a Kopce opustá.
Než Pacholík Aškán w Prostred na Žrebcowí bugném
Skáče DoEn; wčil tich w fiehu, wčil zase tíchto pomíud,
A k Rane swég dostal žádá penawého ze Stdda
Kanca, aneb žltawého zeisl Lewa^od Horí w Úwal.

Náramními zatím búril Nebo začne sa Hlukmi.
Nasiáwá černí pomitúchan Krúpami Oblak.
Tirski w tom Dŕuhowé, a trogdnská pospolu Mláďež,
Wénuše dardánskí téz Wnuk, 'pohfedďwaE Skrise
Preš Póla rosítralené. Od Hor dolu Réki sa rúiá.
Dído a Dardánčan gednég sa do Gaskiňe zegdú.
Predne Zem a Zwazkow manželskich Gúno hlecKcá
Dá Znamení: bliskal Hrom, a známe tégto Powetrí
Swádbi ; a preš wisoké pohuhláwali Nimfi Pahorki.
Ten prwm' bol Ďeň Smrťl, prwní Zlého Počátek.
Neb wáceg sa aňiž Hanbu, aňi ňehňe Poweslú,
Wác ani s pokradomá íieukríwá Dído sa Lásku :
Manželstwom gu wolá *, tá dáwá ZásWu Winue. «

Hneď sa preš wellcé roznáša Kragni libickég
Mesta Powesl ; od ňégž prndsého ňenagďe sa 23ého ;
Ríchloslú sa žiwí, a idncá Wládi nabíwá ;
SPredku malá pre Strach; w tom hfieď sa zdwihňe do We-
A kráča po Zemách, i Hlawú sa do Oblaku skríwá. (trow.
Matka gu Zem, keď zhm sa Hňewem rozdrážila fipztwa,
Gak sa prawí, Cea a mladSú Encelada Sestru *

Tento na Swet dala> Nohma chitrú, a Elrídlama ríchlú.
Potworu náramnú, hroznú, a čo, kolko na Údoch
Má Brk, tofko Očí strážních, Wec k Wíslowe ďiwná,
Z Ust Gazikow zňí tolko, Usí nadhadzuge ton^o.
Nočnú stred leta Neba^ stred Zemi Chwílu po Slínoch
Wreščícá, sladkého Očám aňi ňeprage Spánku.
We Dňe seďí strážna buďtož na Wrcholkoch Obidla,
Buď na Wežách strmních, a hrubé ňese do Strachu Mesta ;
Tak zmisBenú Lež a Zlé znášaj gal^ zwestuge Prawdu.
Tá hogními Luďí tenkráte bawíwala Rečmi,
A zbehlé ag ňezbehlé Weci spíwala gednak:
Že s Krwi dardánskég Eneáš sa do Afriki dostal,

204 WiRGILlOWA

Zaňho že prekrdsná bi sa ráčil^ Dido widáwal;
Wčil že pomedzi sebú Zima wsécku na Rozkoši tráwá,
A Krdlostw zabadlí sa na špatnú oddali Lásku.
To wsaďe preš ludské roztrásala Bohiňa Ústa.
NáhFe sa pospešná k Garbdšowi Králu zawrátí,
RozpáK mu Rečú hneď Srdce, a zwatšuge Prchkosl :

Z Hammona tento poslí, a gatég 6aramantidi Nim{i,
Náramních sto sirich w Kragnách Gupiterowi Ghrdmow,
Sto wložil Oltárow ; stále k tomu zaswalil Ohne,
W^né Stráže Bohow^ masnú téz od Krwi množšég
Lichwi Zem^ a strakatím ozdobné Podwoga Kwílím.
Ten gak bezrozumí, a Poweslú rozloben horkú,
Takto že prag sa u Oltárow pred Boztwá Obrazmi
Premnoho wrúcňe modlil zepatíma na Oblohu Rukma:
Wšewládní Gupiter, Wínom čo li Pocta murínské
Na strakatích Stláňách hodugícé Ludstwo konáwá,
PrehFédásEi na to ? ZdáBž sa {a darmo bogíme,
X eď Hromami stríláš? a sCepé Ibn w Oblakoch Ohne
Srdca ďesá ludské, a množá bez Prospechu Treskot ?
Ženská blúďícá, na našich čo zdwihnula IVfedzách
Za Zlato Mesto malé, gégž sme firehow Uhori zrába{,
Místné též daK Práwa, našli opowrhnula Swadbii,
A w Králostwo nowé Eneáša pripaslila Pána.
I wčil ten Páris z rozkošňíckimi Prowoďcí,
FrídSkú s Podbradkem wouagícég na Hlawe Mastmí
Čápku nosíc, našu má Lúpež ; Mi do twého wocfíme
Chrámu Darunki mnohé, a Powesli chowáme ňičemné.

Hneď na takú ho pred Oltárem skoreného ModRtbu
Wšewládní usRši; i na tírské Bašti zanášá
Swetla, a na krásne pozabudlích Meno Milbncow*
Tehdi prawí, a taldto widá Merkúrowi Rozkaz :
Iď nože, Sinku, wolagže si Wetri, a Krídlami weslug,
Wodcu i Dardánow, čo teraz w Kartága sa mešká,
A zhola na práté ňepozírá Mesta Osudmi,
Rekňi, a pospešním gemu ňes mogu Wólu Powetrira :
Nám že ho prekrásna takowého ueslúbila Matka,
A dwakrát preto pred |;réckím ňeochráňila Zbrogstwom :

Eneida. 205

Než čo bi ňekdi plaú Mocnárslwa, a Wpgnami piiaú,
VVlaskú Zem rícfíl, preslavmú Teukrowa zmáhal
Pokrewnosi, a celi Swet pod swóg Zákon uwédol.
Žádná gestR Wecí tak weEkích ňehue bo Sláwa,
Sám ani wác ke swég nenakladá PochwaFe Prácu:
ZdáBž Olec rimské Aškánowi ňeprage Hraďbi ? ,

Čo chce? aneb gakowá bo bavví a Ňeprálela Náďeg?
Na Wnukow auzonskích, a lawínské ňezre Pomedzi ?
Nech sa plawí. Toto gest Obsah ; s tím ber sa Poselstwom*

Tak rekeL On weikébo tedáž konal Otca sa chistá
Rozkaz ; i predne zlaté na Nohách podwáže si Škorňe ;
Čožto bo buď nad Wodmi, aneb nad Pólmi ze spešmm
Na Krídlach wisqkého nesú pozarowno Fngákem.
Prút nazatím w Ruku wezme : bPedích on tímto woláwá
S ťekla Duchow; smutnég zas iních do Prepasti zesílá;
Dávvá i bráwá Sni, a Mrtwím Swetla zawírá.
S ňím on Wetri honí, a plawí sa preš Oblalci mutné.
I zFetugíc pracného Wrchol z wisokími už uzre
Bokmi Atlanta, kerí Temenom Neba Wíšku držáwá ;
Stag&e gehožto koFem zalahlú Oblakmi na čemo
Sosiiowatú Hlawu s prudká Fugák a Príwal uráža: •
Sňah napadan PFeca zakríwá ; z firadi Starca hučícé
Réki hrča, hrozné zmrzagd téz od Ladu Fúzi.
Tam rowníma napred GiUenčan Krídlama postál;
Odtáďze wšeckég sa do Wod bol Wládi rozehnal:
Rowní Ptáku, kerí wókol Brehu Krídlama^ wókol
Ribních Skál morskég zňížen podlá Rowúini Bétá.
Tak ňeináč sa pomedzi Zemú a Ňebesmi tu ňéslo ;
Líbie píseční Breh a spesné ráňalo Wetri
Od Deda cillenské z Ríchloslú Ďéta idúce.
Okridlamma Chalúp dotkel gak náhPe sa Patma:
Ohradi klást a nowé Eneáša zre dwíhal Obidla;
Meč geho bol s pohwezdowanú od Gašpísa Pošwú,
Tírská téz podlhá Čerwcem sa mu Fiščala Sukňa,
Od PEdc pozwesená : čo na Dar gemu chistala Dído
Rozbohatá^ a na husto zlatím prepEetáwala Útkem :
Naňho porád uďerí: Ti wčil Kártági posádzáš

206 WiaGiLiowA

Žákladi, a krásne podwihái Ohradí Ženkdr?

Ach na Weci wlastné a nowé Králoatwo zabudli!

Sám k Idie ze skwúcého fiohow mfia oďeslal Olímpa

Mocnár, čo wieRkú ríďí Zem a Ňebesa Wládú ;

Sám Rozkaz takowí richbm Ďésl káže Powetrím :

Čo chceš? aneb pre gakú tráwis Čas w Líbii Náď<^?

Žádná gestH Wecí tak weHdch ňehňe la Sláwa,

Sám aňi wác ke swég nenakladáš Pocbwalb Prácu :

Na mladšého tedáž Aškána, a Gúla Potomka

Náďeg zhfódňiy gemuž we Wlachocb Králostwo a rímska

Gest dlžná Zem. Cillenčan toto Ustmi rečúci,

Smrtni u Prostred wídam'dh Slow PobSed opustí,

A w ĎaBekosl od Očí w labkém sa zmizne Powetrú.

To spatríc Eneáš zaňemí bňeď w MísEí omámen, ^
I Hrózú sa mu Wlas nageží, a Reč ustane w Hrdlb.
Žádá cbiti^e ulécl, a milú sebe Kragnu opuslil.
Tím Napomínaním a fiohow Rozkazmi ulakU.
Ach čo robil? gakowími tedáž Prebowormi ku wsleklég
Pristúpil má Králownég? Kďeže nagprw^ začfie?
*A wčil sem chitrú, wčil tam rozláhňe sa Mislú, .
I wšeBkích sa chopí Strán, a wšecko na tiábfb prechádza.
Tá w PosBed sa mu nagPepšá pozdáwak Radda :
Mnestea též Sergesta wolá i tuhého Kloanta,
Tagňe pobral Loďe káže, na Breh Towarišstwo hromážďil ;
Zbrog schistal, gakowá bolabi Zmeni Príčina, ukril ;
Sám že zatím, keď nagBepšá bi nehádala Dído,
A prekazil tolkú ňikdá netrúfala Lásku,
Prístup wiskúmá, i kerí^ k Rozprawce pohodní
Bolbi Čas, ag na gakí bi sa Wec dobre zgednala Spôsob,
Wäecci ho poslúchnu, a čiňá, gak dostali Rozkaz.

Králowná alb Klam (kdo mohelbi MiBenku ošáRl!)
Zňátrila, a predná sa budúci zwíďala Odchod;
We wšem i bezpečném sa bogíc. To doňésla ukrutná
Tégto Powesl, že sa Loďstwo l&bá, a na Gestu sa chistá,
fiezrozumá žúrí, a po wšeckom Wslekmi horícá
Mesle behá, Nastáwagicú gak Winkiňa Poctu,
Keď troročá sKsaním gu Bachem podbndzuge Slawnosl,

Enbida* 907

A chraplawí nočnimi wolá Wreskotmi Gitéron.
Až w Posled iakowími prawí k Eneáiowi Slowmi :

Zdáž si sa domuiVal, zatagil mue, Zrádče, že toFkú
Móžei Zlos{ ? a z mích pokradmo sa Končín oďebrai ?
Láska aňiž nedrží ía^ aňiž tklá Prawica uekdi,
Ňesčastná aňi Díd^, krútim čo tu Pohrebem amre?
Ba w Čaši ag zimném hotowíš na Plawbu Korábi,
A stred pólnočnich píKš sa na Rowňinu Wetrow>
Ukrutní? Čož? gestFi iní bi si ňehFedal Úhor
Neznáme téz Bidlo, a dáwná stálabi Tróga :
Zdáž bi si preš naduté More wčil sa do Tróge pobiral ?
Zdáž prede mnú utekáš? Pre ti Kapki a Prawicu twú la*
(Keď sama sem bídnég ňist už ňeochráňila insé)
I pre nasého, prosím, tu nowí Manželstwa ZaČátek;
GestK čo sem Dobrím zaslúžila, gestH íi od mňa
Prišlo čo Whod: nad mím sa zmilug Domu Pádem, a tuto,
GestR gakí Prosbám ge Prístup, Raddu opusíi.
Skrz ieba Libičanow Národ mňa a KráB nomadskí
Už w Záwisli magú; w Ňemílosl sem padla u Tírskích;
Skrz leba Stud stratení, a kerú sem tikala pred tím
Hwezdi, Powesl. Komu umrícú mňa tu Hosie uecháwáš ?
Len to samé poňewáč zostáwá z Manžela Meno.
Čož meškám ? Zdáž Pigmalión bi mi Ohradi Mesta
Zrúcal, neb chĺtenú Garbás do Otroctwa zawédol?
Len ňegaké aspoň kebi sem bola splod'ila Chlapča
Pred twím Uskočeňím ; kebi sa mne po Izbe maHčkí
Hral Eneáš, čo na twóg uésolbi sa Ústami Parsún ;
Oklamaná ňezdálabi sem sa a celki oďešlá.

Reknula* On sklopeníma ňehnul na Gupitera Wólu
Zrakma, a zátwrdU stískal pod Prsmí fioBesti.
W Posled málo prawí: Ňebuďem, Králowno, zapíral
Dobroďeňá twé ke mňe, kerích mnoho Slowmi počítat
Môžeš ^ aňiž spomenul na Elízu mi ňikdi ňeprígďe
Ľúto ^ zakáď pamatat mňa, zakáď buďe Údmi Duch hibat.
Wec nakrátce powím. Odchod sem tento, ňemisli,
Kradmo ňeobmíňil krit; gá aňi Manžela ňikdá
Lúče ňepredstíral, buďtož k tomu Zákonu pristal.

308 WlRGlLIOWA

Gestfi Osud sám podlá mogég bi mi Wóli dopúičal
Wésl Žiwoty a z wlastnég Weci mé Lúbosli poráda{ :
Mesto napred bich Tróge a mích Ostatkí presladké
Poclil i nádherné Priama zase stáKbí Zámki ;
A kfesU premohlím zdwihnul bich s poznowu Pergam.
Než wlaskú Zem grínegskí^wčil Apollo porúča ^
Wlaskú Zem bcká hFedal Odpoweďelňica káže.
Tam premilá ge mi Wlasl. GestRž Kartági la Tirku
Ohradi, a HFeďeňí na libické zdržuge Mesto :
Čož teda w auzonské sa osádľil Končini Teokrow
Más Záwisí? A g nám w cadzé isl wobio ge Kragní.
Smutm'y koľkokrát wlhkími zahusluge Sh'nmi
Noc Zem, kolkokrát ohňiwích Hwezd Swetlo wíchádzá,
We Spáňú Otcow napomína wždicki ma Obraz ;
Núlí téz Pacholík Askán, a Kriwda mu weFká,
Kragni že hešperskég zbawugem ho a Kondin osudmcb.
Wčil Bohow ag Wikladad, na Gupitera Wólu oďeslan,
(Preš naše dwe prisahám Hlawi) Rozkaz tento Powetrim
ZnésoL Sám Boha sem we patemém zhlédal Ožári,
Keď pusčal sa do Mesta, i Hlas geho Ušma načiiwaL
Podpalowal prestaň seba ráz a mňa twími Ponosmi :
Naschwál do wlaskég Zemi sám sa na Cestu ňedáwám.
Keď tak rozpráwá, naňho dáwno sa oškHwo ďíwá,
Sem tam krúticá Otr, a wšeckého mlčícím
PrehKdá Patreňím, i Gedem tak rek.ňe horícá:
BohiňaJMatka ňe twá, Pówod Rodu twého ne Dardán,
Zradče; než ulurutní poroďil drsními {a Skalmi
Kaukaz, a hirkanské ía nadágaH Ceckami Tigrí.
Kam zadržám sa? aneb k čomu hrozňegšému nechá wám?
ZdáR na móg wzdichnul Plač? zdáRž Swetla obrálil?
Zdáž Slzi pustil, aneb nad swú zlutowal sa MiBenkú ?
Nad to čo hrozňegšé ? Už wác aňi Gáno preweHcá,
Wác rowmma aňiž Gupiter na to Očma nepatrí.
Ach komu už čo weril! Z Brehu sem wihnatého Chudáka
Priwzala, a swég Časí preňemúdrá prala mu Kragni.
Loďstwo poroztralené a Druhow sem widrela Skaze.
Hug Fúrie wsíeklú ma nesú ! Wčil Weščcc Apollo,

Eneida. 209

Odpoweď ag Ľcká, a Gupitera zeslan ad Otca
Prehrozmí Wikladad bozkí ňese Wóla Powettím.
Gakbi to Práca Bohow bola, a swé lámaE túto
Mozgi Pečú* Nedržím {a, aiiiž w Reči nechcem odhádat
Iď si Wetrem do Wlach^ po Wodách Králostwo hPedáwag.
Wsak dúfam, že stred, Bobowé nečo gestEže móžú
Nábožm', wezmes Pokutu Skál, i Meno Didóni
Často powís. Černím ta buďem wšaďe zaslihat Obuem ;
I stud'ená keď Smrl s lo-ehldch Dušu odnese Údow,
6á w každém Stín Míste buďem. Dáš Tresti, Zločinče.
Zwím sa 5 a pod hlboké dogdú mi ti Peklo Powesíi.
Tímto powislowemm w Prostred Reč pretne, a Swetlo
Rozňemohlá uieká, i z Očí sa utáhňe a zmĺziie ;
Tam ňeehagíc pre Strach dlícého a premnoho Slovvmi
Chistagicého sa récL Wezmú gu Služki, a kFeslú
W Ložňicu Rukma nesú, i na mäkkú Poslel osádlá.

A wšak nábožní Eneáš, ačkoFwek ulíšil
RozžeBenú Tešeňím žádá, a Slovvmi Peč odňal,
Powzdichugíc, a tuhég od Láski na Srdci oslabli :
Fredca Bohow Rozkaz wikoná, a Korábi nahPédá.
Tehdi sa Teukri dagú do Práce, Korábi ze wšeckích
NáhFe Brehow stáhnú. SmoFené pluge Loďstwo Porádkera ;
Wláčá též surowé ag z Listím Wesla a Brwna
Ešče neokresané, pre snážnú Odchodu Žádosl.
Tak zret kráčagicích, a celého sa z Mesta hrnúcich :
Gak ked^ náramnú Obila Kopu Mrawci, pamätní
Zimmch Ďľiow, lúpá, a do swébo si Hňézda hromážďá.
Černe Wogsko PoFem kráča, a Korisli po Tráwe
Uzkú odwážá Gestu ; Zrna gedni Ramenma
Wážuegšé tisknq ; Zástup zas Částka ponúka,
A z Baweňá karhá j wšeBkí od Práce wre Chodník.
Čož tenkrát na to patrícá si tu cítila Dído!
Neb gakowím pozdichla Horem, keď zbúren odewšáď
Breh z wisokích zahBédla si Bášt, a wšecku pred Očma
Tak weD^ímí koFem sa mitúchal Rowňinu Krikmi I
Lásko preňezbedná k čomu ludské Srdca ňenúlíš !
Zas ke Slzám stopil, zase ho skrze Prosbu dobíwat

aiO WlRGILlOWA

Gest pohnutá ; a hrdého tuhég Daoha Lásce ponížil :
Ňäi obi ueskasené ňepozostalo darmo umrícég.

Anaoy wiďís po celém náhfil Brehu k Odchodu ; wókol
ZeSIi da odwšeKkáď; wolagú už Plachtami Wáiíi;
Wencami téz weselé okrásiR Pkwci Korábi.
GestKže gá tolkég bola bich sa nadala Bolbsti:
Mohlabi sem gu i zíiésL Ubohég mak predca to gedno,
Annoy urob : gecQnú leba zwiknul tento Ňewerňík
Ciíwal, i tagňegšé lebe swé MisFenki olewrel;
Tis gedíná Čas a príhodní k nemu znáwala Prístup.
Sestro, iď, a skorená ku hrdému Ňeprálelu rekňi:
VV Auliďe sem z órécí neskladala Pn'sahi Teukrow
Podwráiil Lifd, aňiž ňeoďeslala k Pergamu Loďstwa ;
Anchízdša Prach a zhrobené ňepohíbala Slíni.
Do hrozních prečo nechce Usí mogu Prosbu dopuslil?
Kamž iďe? posFednú nech dá tú Lásku Mifence:
]^ech dočká lahkí fieh, a súce k Odchodu Wetri.
Už dáwného, keré zbehnul, Manžebtwa ňežádám;
Lacka aňiž zbawení bi bol, a Králostwo opuslil:
Než králkí Čas, a Meikáuí k Wsleku Oblbwe pítám;
Až bi sa mi premohlég na BoGbsI obrálil Osudmi.
PosBsdné to prosím : (nad Sestru Sestro zmilug sa)
Čož keď ráz wikonás, wďačná až do Smrli chcem bi{.

Takto prosí, a také ňese KwíBo a spátki donáša
Sestra milá. AFe on pohnul žádními sa Plačmi>
Žádiiích téz uíieuprosení Slow nechce očúwal;
Odpírá Osud, a snadné Usi Boh mu zalíská.
Gak, Dub keď mocní starodáwním Wíchori Špalkem
Medzi sebú wčil sem, wčil tam násilne fučícé
Wiwráiil snážá, Hwizdot sa strhiie; a wókol
Zem tlčením Klátem Ratolbsti na áírku zaprestrú :
Na SkaFe on sa drží ; a nakoflco na Hwezdi Wrsákem
Sa spína, Koreňem sa na tolko do Pekla prepadá :
Od wSeckích ňeináč stagními sa Hrďina Slowmi
Strán bige, a z weftú obracá pod Prsmi BoBsstú ;
Srdce stogí nehnute ; moknú bez Prospechu Líca.

Tehdí preňeičastná Osudem swím Dído ulaklá
Smrl žádá si 5 mrzí na nebeskú patril Okruhlosl.

Eneida. 211

Swú obi skôr wikoiial mohla Radda, a Swetlo opusiil :
ZliFédla^ na páchnúci Dari keď bola skladala Oltdr,
(Hrozné k Wisloweôú) poswatné MFéko sa Čerňal,
A w škaredú láté premenil Súkrewňicu Wino.
Ten žádnéma, samég aňi Sestre, ňereknnla Úkaz.
Krém toho we Stawaňú z Mramora Ghráminka prwého
Manžela stála, kerú ďlwnú weFebiwala Poctu,
Wínkami swátečnú, a koBem RatoBestamí krásnu:
Odtáď sa triichlí Muža rečuícého wisKchal
Zdáwal Hlas, keď Zem no^né zaslírali Krídla.
Presmatním sama téz časleg sebe na Strese síískal
Húkaním, a dlhími na Plač Sowa Pesňami táhnul
Krém toho ag hrozmm nábožních Predhlasi Weščcow
6u strachogú Napomínaním. Sám we Sne ukrutní
WslekKcú búri Eneáš; bil wždicki samotná,
Wždicki temer po dlhích kráčaí bez NohsPedi Cestách,
A w pustém Tírskích wihFedáwat zdá sa Pomedzú.
6ak streščen Penteús, Fúrií keď Zástup uhFádue,
I dwoge Slnka Očám geho, i dwe sa Tébi ulcážú ;
Neb w Ďiwadlách agamemnonskí s tuha zmĺtan Orestes,
Keď pred swú uleká Matku slcrze FakFe a černích
Ozbrogemi Hadow, a pri Dwerách sú WslekHce pomsiné.

Tehdi^ keď už Wsleldosí zapopadla fiofeslami zmohlú,
A Smríi už sa prirelda, sebú Čas toHco a Spôsob
Rozmĺslá, a, trúchFícég howoriwši ku Sestre,
Raddu tagí Twárú, a Čelom rozgasuuge Ňáďeg :
Sestro, pBssag nade mnú^ poňewáč sem Cestu nalézIa,
Čo mňe ho nawrálí, buď még k nemu Láski ma sprostí.
U bBízluch Oceána Kragow, ďál k Západu Slnka,
NagposFedňegšé ge Murínow Místo, kďe Atlas
Ohromití na PFecách krúlí Nebo, Hwezdami stuhlé :
Odtáď z massilskích mňe ukázaEL Národu Knazku,
Ghrámíni hešperskég Strážnu, Draku Žrádlo čo cbistal
Zwikla, a poswatních Owocí hágíwala Stromkow,
Mad predkládagicá mu a Mak, čo ku Drímole núka.
Tá čaroďelňíckú rozwázaí uisíugc Pesňú
MisFi^ keré chce 5 iním pretuhég zase Láski napúščatj

11*

212 WiRGILIOWA

Zastawowal Rékäm Toki, a w Zad HweEdi zakrútil;
8 Pekla i Slíaí wolal nočné. Pod Nohma zahfédň^
Zem ručaty a 8 Kopcow Gaseňí dolu schádzal ohromné;
Skrz fiohow, a skrze twú prisahám Hlawn, Sestro mi wďa-
Že w Čaroďelňícké ZáČinki sa rada ňeddwdm. (čná.

Ti w Dome nútragiém pod bolím w Tagnosli Powetrím
Hranicu zdwíhňi, a Zbrog, čo nechal ten w Loifiici zráďni
Bezbožník, ZwBski téz, i kerú sem kBssnnla Postel
Manželská na ňu poskládag. Mňe wiecku Zločinca
Tak sa Památku zetrel lúbí, a Čarowňica káže.
Tím rečením poutíchŕie. Celá spolu zbBedňe we Twárí.
Anna nowími tagil Priprawmi tu Sestru ňemisK
Pohreby afiiž toFkég Rozumem Wsleklosii nechápe.
Buď sa čohož horSého bogí, než u Sichea Mordu.
Tehdi gakí Rozkaz mala, wSecko bez Odkladu ohistá.

Krdlowná afe, keď pod bolím w Pribitku Powetrím
Z Lúčow, a rozkoBsmch weBcá Dréw Hranica stála,
Wencami obkládá, a Haluzmi okrásuge Místo
Pohrebními ; ObraZý ňechaní Meč, a Rúcho na Poslel
PosÉnásá, wedomá, čo sa s uú za Príhoda má sta{.
Zdwihlé sú Oltári kofem, prostími Kňazowka
Wlasmi na tri sto Bohow, Chaosa, spolu Ereba wzíwá^
I trogakú Hekatu, Dianu troge Ústa magícú.
Ag pretwárowanú Wodu Péla ze Stud&e Awema ;
Též hBedagú sa žaté meďením pri Mesáci Kosákem
Páperawé čemého magíc Gedu MGéko ZeRnki.
Též sa hBedá wiilémn brané s Čela Žríbali Masso,
A skôr odtrhla, než Matka pohltia gu. Láska.
Dído pri Oltároch Pražmú, a Dlaiima pobožná,
Rúcho porozláhlé, a žutú Nohu gednu magícá,
Wrúcňe prosí Bohow, a svvedomé gég Odsudu Hwezdi ;
Krém toho, o spogeních do ŕierownég Láski Mifencow
GestK gaké Peč má, a prawé gest Boztwo, to wzíwá.

Noc bola, a skonané lúbím wipočíwali Spáňím
Usnúce po Zemách Tela, i wsaďe Háge ulíchR
I wsleklé Mora: keďw Proslred Chodu Hwezdi sa krúU,
Keď PoIa wšecki mlčá, Zwírence, a Ptáci barewní,

ESEIDA. 213

Ag tiy kerí Bahen, e^ ti, keri swích Kríčkami drsních

Rol sa drzá, nodnú zložené do Drímoti Ghwílu,

Ťíšili Peč Spáinm, a zabudlé Srdca na Prácu.

Ňe wšak Dido, aňiž trúcUú nenapadne gu ňikdá

Odpočiňek, Noc aňiž do Očí a do Srdca uepríniá.

Rozrostá sa Peč ; a zbuďená zas Láska gu trápi,

I wrúcími Hňewow sem i tam s tuha Wlnmi sa zrnitá.

Ďál tak nastúpá, a seba st na Srdci premítá :

Ach čo robím? ČiR zas prwních ke Smíchu MiPencow

Mám wolal? a s Prod>á Nomadow Manželstwa požádal,

Toľkokrát ze kerími sem už bola zhrdnula Mužmi ?

Zdáž Loďe nosFedowal fen a každé RozkazLTeukrow ?

6ak bolobi platné m&e, že sem gím predne pomohla^

Neb za to Dobroďeňí sa u ňích winachádzala Wďačnosl ?

Buď to, čo chcem« ČiR kdo priwoPi, a Korábi na pisné

Wezme mňa odwrženú? Či uewís ach, a Národu ešče

Tá Kriwoprísažnosl Laomédonského necíííš?

Čož pozatím ? Sama za Plawcí weseh'mi pobehňem ?

Či s Tírskími po ňích a ze wšeckím Zástupu Mnoztvvom

Dám sa ? i tích, čo preBadwaže sem ze Sidóna wiíáhla.

Zas nažeňem w More, a Plachtám dat Wetri donúlím?

Zemri ba, gaks hodná ;'a Mečem si odiegmi BoFesIi.

Ti mňa na mé pohnutá Slzi, ti mňa do tochto tu, Sestro,

Hádžeš Zlého prwá, a wsíeklú Zhubcowi dáwáš.

W mém sa mi wésí bez WinniŽiwot nedopustilo Wdowstwe,

Na Spôsob ďiwokég, a Bofestí tíchto ňecílit !

Sicheowím sa daná Stínom nechránila Wíra I

Tak wefld ze swého Ponos wen dáwala Srdca.

Na zwísních Eneáš, istí, že oďegďe, Koráboch
ObkRčowal sa Snem, hotowé už wšecko mag/cí.
W tég istég sa mu wrálícá fioha Spósoba Twári
We Sňe ukáže, a tak napomínal poznowu zazdá ;
Z Merkúrem na wšecko, i na Hlas, i Barwu podobná,
Ag na žlté Wlasi, na krásne též Údi Mladosti :
Bohiňe Sinku, čiliž w takowég spat Náhod'e môžeš?
Túto aňiž ňewiďís, čo íi w Zápal nastane, Skazu ?
Bezrozumí I aňi príweliwé dul Wetri ňeďícbášj

214 WlRGIUOWA

Dido Klam a hroznú obracá pod Srdcem Ohawnoal,

Smrli swég istá, a Hňewow s tuha Wlnmi sa zmiiá.
RichFe ňeodchádzdsy zakawáď Moc k Úteku zbíwá ?
Hneď More Lodhii plné búril, hneď FakK zahBédňes
Prehrozué smlii, hneď Breh Pldpolmi sa žárit^
GestKže w tichto Zemdch zaslihňe la Ďeňňica meškal.
Nuž, zaňechag Baweňí. ŇestáU wždicki ge Ženská,

A zmenná. To rečúc w nočnég sa Mrákote zmiznul.

W tom sa naraz Eneás nahlimi tu Slinami lakliy
Ze Spáňá wichopí, a Druhow do Práce ponúka:
Powstaiiiež Mužowé, a na lodné sad&ile Lawki ;
Napňile Plachti. Hľe Boh, z wisokého oďeslan Olímpa,
Odchod prispišil zase nás, a Držadla useknai
Podbúdzá. Sme li poslušní, kdo z Boztwa si koFwdc,
A znowu bez Baweňá miFeráďi plníme, čo kážeš.
Prispí nám, a milostné pomôž, z Neba Hwezdi i súce
K Plawbe doprag. Rekol; i hromowí Meč s Pošwi dobíwáý
A w tom zapFetané Ostrím pousekue Držadla.
Tá spolu u wšeckích ge Wrelosl ; wichilá sa, a rúiá ;
Breh ňechagú ; morská pod Loďmi sa Rowiiina skrí wá*
Bez Baweňá Peni obracagú, a Modráčini škrabú.

I predná na Pahorki nowú už trúsila Žáru
Zlálistú zaňechawši Titónowu Ďeňňica PosleL
Ejrálowná gak náhlb belal ze Strážnice Swetlo
ZhB6dla, a nárowním sa ubíral Loďstwa Porádkem,

1 Brehi, i prázní od Plawcow zňátrila Prístaw:
Trikrát i štirikrát krásne Prsa Dlaňma perúoá,
A Wla&i kmáSúcá si žlté, Ach Guppiter! ugďe

Ten, reče, Prespolňík, a našég sa powismege Kragňe !
Zbrogstwo ňerozlapagú, a celého sa z Mesta nepohnú,
Loďstwo i ze Stanowišč ňewiláhnú ? Iďle, ochitrí
Ňesle Oheň 5 strile Plachti Korábom, a Wealami žeňíe. —
Čož howorím? Kďe že sem? Čo za Blaznosl Zmisli premíňá ?
Dído preňeščastná ! zlostné wčil Skutld ía trápá ?
Tehdi malas to Činil, keď Berlu si dáwala. — Wíru
Takto držal wí ten, čo sebú ňese Boztwo domowné;
Ten, čo Wekpm zešlého pogal hore na Plbca Otca! —

Enbiqa. 215

Zdii sem rozadpal schileného nemohla, a rozirdsl
Preš Wodi? zdáž ne Draho w geho, zdáž ue i Gúla samého
Ze Sweta zuéslí, a na otcowskí Stôl predložíí Hoslem? — *
Než chibm' tég mal Wípad bil Pótki. — I mal bil;
Čož mala sem sa ta bál umFÍčá? FakFe do Loďstwa
Bich bola wiiésla, Ohnem Siná spáEila^ Otca, a wieclco
Zmarňila Rodstwo gegich, i samú sa do Plápolá wrhla.
Slnko, čo swím ďíwás sa na zemskí Swetlom OkrsFek,
Též i ti, Gúno, takég wedomá Prostredŕiico Láski,
Ag Hekato nočních wolaná preš Mesta po Gestách,
Furíe též pomstné, a mrúcég fioztwo Elízi,
Čagle to, a slušnú ze zlostmch Pokuta berle,
Prosbi i sfišle mogég Hlas. Dostal gestK na Prístaw
Bezbožná sa mosí Hlawa, Zem též predca dosáhnat,
I chce to Guppiterow tak Osud ; Gíl ten ge uríďen :
Aspoň nech Zbrogstwom Luda wáFečného ulisklí,
S KonČin wiprawení, od PohFedu Gúla zaďáBen,
Bídne Pomoc žádá, a swích Smrli uzre nehodné ;
Ag keď pod ňepľawí sa oďezdá Pokoga Zákon,
Nech Králostwa aneb woFeného nedostane Swetla ;
Než zemre skôr, a ňezahrabaní stred Píšku sa wálá.
Tak žádám ; Hlas ten ze Krwú posPedue wipúščám.
Wi spolu, ó Tírskí^ stálu k geho wždicki Ňenáwisl
Národu magle ; a ten Prachu Dar pooďešFtle mému.
Žádnég Láski nebuď, žádnégZmluwi medzi Potomci.
Zŕoď ňegakí sa, zroď, ze našich Pomst wi telu Koslí,
Čožbi si zaslihowal Dardánow i Zbrogstwom i Ohiiem,
Wčil, pozatím, a keďižkoFwek buďe Spôsob a Wláda.
Breh ňeprálelskí Brehu, Wlnskám naproli Wlnska,
Zbrog Zbrogi preklínam ; Wnuci gednostagňe bogugle.
Rekla, a po wšeckom sa na swég rozháňala MisFi ;
Rozňemilého čo skôr hBsdagícá Swetla sa pozbil.
K Barco tu sicheowég nakrátce wireknula Ghôwe;
Neb swogu Zem černá w dáwnég prikríwala Wlasti:
Dogko milá, wzácnú zawolag sem Sestru mi Annu;
Rekňi, bi swé Telo mil w réčních pospíchala Prúdoch,
Ag Dobitek ze sebú a obetnú wédla Očistu 5

tW . WiRGUJOVVA

Nech tak prigďe; uwdž ti si ag sama na Snchi Wítiek.
Pocta, čo sem radnú sUkflkéma začínala chistal
Plútowi, mám dokonal Chul, a wečiie BofosU sa pozbii ;
Ohňami téz spálil Dardánow Kfiížata Obraz.
Tak howorí. Ona Richloslú sa ponáblala babská.
Než dlwoká hroznimi trnúc Úmislami Dído,
Nákrwawé Oči krúlícá, a Kropagnú na zúUth
Oblétá Lícach, i badúcég od Smrli zbFedlá,
Wbehňe do nútra^ích Stawafiá Príbitkow, a wsleklá
Na Hranicu stúpi wisokii, Meč i s Poswi dobíwá
Dardánskíy na takú ňenachistan Potreba Obdar.
Tam, Sati gak fríďské a známu zazrela PosleU
Málo sa Fen we Slzách, Fen málo na MisK bawicá,
Lehla na Postláňí, a tedáž Slowa rekla posFedné :
Presladké Ostatki, zakáď Boh a Odsúdi práFi,
Wezmile mú Dasu.k wám, a s tég wisloboďíe BoFesti.
Tráwila sem Žiwot, a áčaslím Beh skončila prátí;
A wčil móg welkí buďe sa Slín pod 2!em ubiral.
Mesto hrubé sem zdwihla; na mé sa poďíwala Bi»tí ;
Nad Wraždú Muža sa spomstwíc wzala Pokuta z Bratra;
Ščastná, ach ščastná až príliš, gestHbi ňikdá
Dardánské ňeboEl w Prístaw náš sáhFi Korábi I
Rel^la : a, pritlačenú k Lóži Twárú, Zemreme ňemstné I
Zemrirae wšak, reče. Tak lúbí sa ke Slínom oďebral.
Tento nech ukrutní zahFédá od IVIóra Plápol
Dar dán, a smutní ze našég Smrli oducse Úkaz.
Rekla. I u Prostred takowéhoto od Zbroge padlá
Služki gu zahFédnú, i Krwú Meč celki zaláLí,
Ag Ruki ostréklé. W tom Krik do širého sa znáša
Pitwora ; po zd<ešeném sa rozegdú Mesle Powesli.
Gogkáŕiím, KwíFem, ženskími i strašne Rukotmi
Wšecki hučá Domi ; zuí weFké od Wresku Powetrí :
Tak gako keď ňeprálelskím Kartágo sa wšecka,
Neb Tír dáwňegší powiwrálí Wpádem ; a besné
Preš Príbitki Luďí a Bohow koFem Ohôe sa ráta.
ZasFichla bezdušná, a na ríchlé Pospechi laklá,
Sestra sa drhnúca w Twár, a Prsa Dlaňma tlčícá,

Enbida. 217

Preš Prostred sa waK, a ua rarácú z Mena pokríká :
To hfey to, Sestro milá, bolo ? tím si ma hodlala sáíA ?
To z Hranicu mi Ofaefi, to mi diistal tamten i Oltár ?
Čo slažowal si napred ňechaná ? TowariškuR Sestra
Odwrhlas mrúca ? Na Osads mala tento ma pozwal :
Tá bi obedwe BoFest, tá ag bola zňésla Hodinka,
Zdáž na to sem swú kládla Rukú, a wzíwala wlastních
Hlasmi fiohow, bich twóg ňespatrila Úmor ukrutná ?
Zahlawilas teba i mňá, i náš Lud, Sestro^ sidónskích
Otcow, a Mesto nowé. Čistég Wkhi dagte, zumíwám
Úrazi, a bládYR gakí tu Duch ešče posFedm',
Ustmi ho pozbírám. To rečúc hore na Schodi wišla,
I w Klin wezmúcá polomrtwá krísila Sestra
Ze Lkáňím^ a Krew hustnúcjú stírala Šatmi.
Obtažéné ona podwihnut sa snažila Swetla,
KFesňe zas. Otworená chrchotá pod Ňadrami Ďéra.
Trikrát sa zdwihnúc a oprewsi na Lokti wiňésla 5
Trikrát na Stláiií padla, i mračníma nebeské
Zbírala Swetlo koBem seba Očma, a wzdichla nal^zlím.
Wšewládná, sa w tom na dlhé zlutowawši fioFesii
Ťažké téz Dokonáwáňí, Dúhu poslala Giíno,
Zápasmi Dušu a spogené abi zwoliíila Údi.
Neb, že Osudmi, aňiž hroznú ňezemírala Winnú,
Než pred Časmi, a zlú napopadlá zrázu Bofestú,
Prísna ešče žltí ňeunésla Prozerpina s Icrásnég
Wlas Sčice, a Hlawu do štikskích ôeprisúdila Mrákot.
W tom na žltích rosná sa Letem Dúha gres Nebo Krídlach,
Z náprotiwého Barew íáhnúcá Slnka Tisíce
Spustí, a stáwá k Hlawe: Z Rozkaza tento zanásám
Plútowi poswatní, a ^iiiím Tela tochto slobodnú.
Tak reče, a Prawicú Wlas pretne. I pospolu wsecko
Teplo gu odchádza, a Žiwot sa zmizne do Wetrow.

218 WiRGILIOWA

SPEW pAtí.

OBSAH.

Eneáá , po opualeném Mesie Kartáfi do Wlacb sa plawíci, Mo-
cú Búrki do Sicílie sa príháňá : kďe od Acesta wďačňe prígati. Duchu
Ancbízáša Otca, kterého predeŠlého Roku na ten Deň u Drepana po^
chowal, ročítú Slawnosl wibawuge, a Hri u Hrohu geho drží : swogu téz
každému Witazowi Odplatu ustanowí. W Pótce Korabow prewisuge
Kloant. £uríal Ckitroslú Niza w Behu predčí. Entell starí Daréta na
Spôsob Mláďenca sa wistatugícého Bigákem anebo Rukawicú z bngačég
Kože zaáité OIowo magícú premáha. Na StríUňi prewiiuge £i|ríci6n :
prwná predca Odplata pre Wážoost Weku a Hodnosti Acestowi sa na«
riďuge» kterého Sip do Powetrá wipustení zrázu sa Ohnem rozpáHl.
Aškán ke Cfí AnchízáŠa Deda , s prwého Panstwa Clilapcami na Ko-
ňoch Ihri a Obraz Pótki widáwá. Zatím trogfánské Žení Ponuknutím
Duhi, dlhé Plaweňí zunugícé» Oheň do Loďstwa hadžú^ a štiri Korábi
spálá : ostatné spustením ňcnadáfe od Gupítera Déžďem od Plameňa
sú zachowané. W nasľedngícég Noci AndiizáS Sinowi Eneášowi zgewiw
sa we Sňáchy Slowami Gupítera ho napomína, abi nasľeduga Badu Nau-
tesa^ Ženi a ňewládních Starcow zanechal w Sicílii : sám ze Silu Mlá**
ďeže a s pewného Weku Kwetem do Wlach sa plawil: i do Gaskiňe
Sibilli predne wkročU: neb že skrze gég Weďeuí na elízegské Póla
má prís^, kďe i Potomstwa swogého Porádek i wšeckích nastanúcích
Wálek naučí sa Wípad. Eneáá tehdi uposrechnuw Napomínaní otco-
wo založí w Sicílii Mesto Menom Aeestu: tam i Matek i Starí ch do
Wogni ňesúdch Osadu zanechá : sám ze Silu Wogska do Wlach sa
pobírá. Medzitím Neptún, naní od Tégee Mesta;
Téz dwa, Helím a tuhí Panopes, Mláďenci sicílski.

Eneida. 227

Pozwiklí Hágom, Druhowé starsého Acesta ;
Krern toho nagmnožší, na kerich Tma dolahla Poweslí.
W Prostred ňích pozatim Enedš tak rečnowal Ustmi :
SRšíe ma, a s weselú, Čo rečem, posluchňile Mislú.
S techto bez Obdarená žádní ueoďegďe mi Počtu.
fCrétské wíhlaďeníra Eščícé Šípi sa Ostrím
Dám dwa, a ozdobenú ze Stríbrom Tenčicu odňést.
Tento geden pre wšech buďe Dar. Tré Odplatu prwní
Obsahmi, a žitím sa okrdsá Oliwi Wencem.
Ostrogeného prwí mag Wílaz w Ozdobe Žrebca ;
Odplatu wezme druhí amazonské Strelkami Puzdro
Nastrkané trdckími, keré ponawókol obihá
Ze Zlata Pás, a oblú pritkáwá Zápina Perlu.
S tímto trelí rád ar|;oskím nech oďegďe Sišákem.
Gak to rekol, wezmú hneď ]Vhsto, a z rázu, očuwše
Dali Znameíii, do Behow zachilá sa; i Čaru opustá,
Príwalu nárowní, a Okom sa k Cíla ňesúeí.
Nagprwní wichopí sa, a nagd'ál pred wšemi Hská
Nad Weter i hromowé Nízus mnoho Krídla chitregší.
NagbKž, než zopoďál nagbFíž, zastihne ho Sáliús ;
Eurialus ge trelí w ňechaném od Sálie Misie ;
Eurialu w Zápal ge Helím ; podlá techto samého
S prudká Pelí a Patu gemu už Patu skrábe Dióres,
Ka PFecu sa bFížíc ; ag wác kebi zbíwalo Ďálki,
Bolbí ho predbehnul, neb s fiím sa za rowno dofiésol.
Už znowaní skoro posBedním sa na Končinu Cíla
ŇésR Behem : keď na bladkég Súkrewňíci Nízus
Šmekňe sa ňesčastní; s pobitích čo z Náhodi Guncow
Rozlátá Zem a wikwitlú pozamáčala Tráwu.
Mláďenček tu sa už Wííaz náramne lešící
Na zmočeném potklé nedržal Tráwŕiíku Choďidla ;
Než na Nerád a na poswatnú Krw Lícama padnul.
Wšak ňe na Euriala, na gehož ne i Lásku zabíwal ;
Neb schopení w klzkém položí sa na Sália Misie.
On w tom na zrepeném hore znak rozláhňe sa Písku.
Eurialus chwátá, a Darunkem Prálela Wílaz
K Predka sahá, i s PCeskmi Iblí i Poimkmi howících.

15*

2M WlKGfLIOWA

Nastúpi mu Helím, a treU wftil Palma Dióres.
Sálius ohromním tu Zbor na ĎiwadFe seďící,
A predmoh ObKčag Starcow ponaplňage Wreskem,
I Klamem odnesená žádá sebe Sláwa nawrálii.
Eariala Prízefi hdgi, a Skički počestné,
I Čnost bíwagicá na krdsnég Twdrí miBsgid.
Zastdwá, a tahími wolá Pokrikmi Dióres,
Wílaztwom ^o trelí ge, a darmo pre Odplata kráči
PosBsdnú, Česi gestR prwd bi na Sdlia prešla.
Tehdi prawí Enedš : Waia Mzda, Mldďenci, ge istd ;
Nikdo aiiiž wdm ňepremeňí Wilaztwa Porddek :
Buď sa mi pozwoFené zmilowal nad Prdlela Pddem.
Tak reča, Sdliowi prezrutnú Kôru getalskég
Lewice dd, Srstá a zlatími Pazúrami wdžnú.
W tom Nízus: Tolkí premohbm ddwdR sa Obdar,
Ag lutuges padUch : mfie gakú ddš Nízowi hodnú
Od])latu ? nagprwní čo zaslúžil Ghwdlami Wenca ;
Keďbi to zlé nebolo mňa, čo Sdlia, potkalo SčasR
A spolu, reknúcí toto. Ústa ukdzal, a wlhkú
ŠpaLiié Údi Krwú. Dobré sa uzasmege Kňíža,
A Sčít kdže wiňést gemu, Didimaónowu Prdcu,
Ďrékom s poswatních sldhlí Neptúnowi Podwog.
Tím to prewíborním ncií Mldďenca Darunkem.

Keď sa potom dokonal Beh, a wseckim Odplali rozdal:
WČil nech, gestFiže md kdo Chu{ a zmužilého ge Srdca,
Pristúpi sem, a obídhnúc Dlane Ramena wistre.
Tak reče, a dwogakú predklddd Odmena Pótki :
Wítazowi krdsného Zlatom téz Wínkami Gunca;
Wíborní premohlému Šišdk a Meč, Úlechu Bidi.
Bez Baweud Ddres ndramnú Ústa windsd
W'lddú, a z weHcím sa Mužow podwihue Hučdňím;
Čo zwiknul geďiní brdwaí sa na Pdrisa z Bitku;
Pri Hrobe ag, kďe Tezi nagwatší zahraban Hektor,
Ohromného Telom ndramním Wítaza Búta,
Z bebricl^ého kerí sa priňésel Rodstwa Amíka,
Zrúlil, a na prachowém rozldhel k Úmoru Písku.
Tisk wisokú do prwég Ddres Hlawu Pótki wipínd,

Enbida. 329

A PBeca wisiírá široké, i llametima premítá

Sem tam rozlahugíc, a duté pere Wrhmi Powetrí.

Stáľe im' sa hFedá; s toHidch aľe Zdstupu ňikdo

Pristúpit ňesmí, a iía Lokti Bigdki naldhnai.

W tom weseb\ a wšech si misKcí w Pótce prewiSil^

Stal k Eneáša Nohám> aňi už sa uemeškaga wdceg,

Tehdáž Wolka za Roh polapí; a tak Ústami rekňe:

Bohiňe Sinku, chilít keď iiikdo sa iiechce do Pótki,

Čož mám darmo čekal ? čo sa ďál bez Potrebi meškal ?

Odwésl už rozkáž Darunek. Spolu šemraE Ustmí

Dardáaski, a, čo zaslábil, dal, kázaR wsecci.

W tom wážní tirai Slowmi karhá Entella Acestes,

Na tráwném gak nagbľižií Pokrowci zasadnul :

Entell, darmo ze wšech nagwatií Hrdlno fiekdi,

Zdáliž tak weľkú začatég bez Pótki dopustíš

Odmenu wzat? Kďe wčil fiohEriks, nám darmo wiprávvan

Od leba, twóg Učilel? kďe Powesl po Trinákrii wšeckég

Roznesená, a ze Strech to wisících Mnoztwo Koristí?

On k tomu : Dáwňegšá neopustila GhwáPi ma Žádosl

fiázfid odplašená ; aľe lažká Staršoba zmrzlú

Krw mi tupí, a slabá už Wláda zachladzuge Údi.

GestRže wčil bi Mladosl bola tá mfie, čo bíwala fiekdí ;

A pre kerii w toEkém Ňešeredŕiílc tento si trúfa :

Iste ňebolbich Mzdu puslil sa do Pótki a krásním

Zwan Guncem : na Darunk aíii nedbám. Takto rečúcí,

Do Prostredím hoďí dwa preweHcég Terchi Bigáki;

Udatní ze keríma krutég sa do Pótki zanásal

Zwiknul Eriks, a tuhá obwíŕial Ramena Kórú.

Wšecci sa híieď poďešá, neb weQ^ích sedmero wolskích

Kož ZePezom zašitím Olowom též drsňalo hrozních.

Sám Dáres nad iních zmerawí, a prewePmi sa zdráha ;

Též weFoúdatní Eneáš w Ruce Wáhu i mocních

Sem tam nezmerné Uwazkow Záwini králi.

W tom starší Entell takowímito ozwe sa Slowmi :

Čož kebi ňekdo Bigák a strašné Herkula Zbrogstwo,

Presmutnú i po tíchto Brehoch bol Pótku zahFédol?

Hroznú túto Eriks twóg Brat Zbrog ňekdi užíwal,

230 WlKCILlOWA

Ešče wiďíS gu Krwú bil a Mozgami wsecku zaFéta.
Tú proli Herkalowi stdl ; gá sem k tégto nawiknal :
Čerstwegšá keď Krw Sila prála> a Starioba esče
Záwistná po SRchoch bílég mi ňetrúsila Barwi. -
GestRže wšak naše sa príčí to Darétowi Zbrogstwo,
A priwolí Eneás, schyfáti téz Pó^od Acestes,
Rownú wezmime Brán. Skldddm li Eriksowe Kóri ;
Sproslí sa Bázňe; Bigák dolu ag ti uwrhňi trogdnskf.
Tak reknúc, dwogndsobné s Vľéc zhadzuge Rúcho^
I zrutoé Údow ndramnich Čldni a Kosli
Odstre, a ohromní u Prostred postane Písku.
Anchízdša teddž Sin wezme Bigdki podobné,
A >vlddné rowníma obom Dlane Zbrogma zaUhfie.
Hneď každí hore nadwifanuw sa na Prsti wipínd,
A zhola ňezlakU do Powetrd udwifaňe Lokti.
ŕ^'agďdl wistrmené od Ran Hlawi spdtki uchíld ;
W tom sa Rukú Ruka potkdwd, a do Bitki sa drdžd :
Ten Fepší na Noh Obratnosl we Mladostí si trúfd ;
Tento Silu Tela mocuegší; aľe KoFena slabšé
PokFesugú ; a hrubé lažkí Dech undwuge Údi.
Darmo pení Muži medzi sebú množsími sa Wrhmi,
Darmo dutí pukagú Bok, a weFké PFeskoti Prsma
Spósobugú; pri Ušdch a SRchoch Ruka zhusta sa wókol
Túld ; nagtwrdšé praščd po Ranmi Čelusli.
Zostdwd ňehnutí wždi na gednég Postawe Entell,
Údami a strašníma Randm sa uchíluga Očma.
Tak, gak onen, čo tuhí wisoké Mdstrogmi dobíwd
Mesto, aneb na Hordch obFéhd Zbrogstwami Hraďbu,
Wčil ten, wčil zase tam ten Prístup, i wiecki prezírd
Místa, a rozHčním gu nadarmo uliskuge Wpddem.
Wipnul sa Prawicú Entell, a na Wísku wiuésol :
On chitrí od wista\venég Hlawi Uraz idúci
Predwiďel, a spešmmi uhnuw sa powišmekol Údmi.
Entell wsecku widal do Powetrd Wlddu ; a lažkí
Ndramnú Terchú sdm od seba lažko upadnul:
Gak na Hordch Erimanta, aneb gak ňekdi na íďe
Sprdchňiweld zrúíí sa, wiwrhld od Wetra, Sosŕia.

Eneida. 231

Snážnoslú sa i Teukri pohnú i Gatidci sicílski ;
Krik stáwá k Ňebesám ; prwní i dobehne Acest^t
A zlutagíc rowného Wekem hore Práíela zdwíhá.
WSak ňeop^ďílí ani laldí Hrdina Pádem
Prudší w fiog kráčáy a Hňewem podbudzuge Wládu ;
Ag Stud ho ag známa Sila ke Zmužilosti zapáK;
A wrúcí po celém zawracá Prestranstwe Daréta,
Wčil Prawicá, wCil zas Lewicú Wrhi dáwaga hrozné.
Odtuchnul mu íiedá. Gak husté Krúpami Prski.
Na Strechi praskotagú : častím tak Hrdina Praním
Oboma Rukma wrlí, a zaráža zhusta Daréta.
Tehdi krutég Eneáš ďáPeg Srditosii sa zmáhate
A wsleklú Entella Mislú ňedopusiil ukrutiiil ;
Než Koňec ustanowil Bogu, a znioreného Daréta
Wisloboďil, premilími tešíc ho tu Slowmi, a reknul :
f^esčastníy čo la tak weEká zachwálila Bláznosl ?
ZdáKž inú Silu a zmenené už Boztwo nepoznáš ?
Ustúp. Tak powedáy a Rečú tú rozweďe Pótku.
Než wemí Druhowé ho, oslablé gak Nohi wlékol,
A klátil sem i tam Hlawu, Krw spolu Ústami hustú
I w sedlég Zubi wen wibité Súkrewňici dáwal,
K Loďstwu láhnú; Meč též a Sišák, gak dostaR Rojskaz^
Pogmú : z Wí{aztwom ňechagú Entellowi Gunca.
W tom Wítaz Mislú nadutí, a pre Gunca wiuéslí:
Bohine Sinku» wi též, zawolá^ na to patriíe Teukri^
I mne gaká Sila we mladších zostáwala Údoch ;
I z gakowég tenkrát Smrli bi sie wítrbfi Daréta,
Reknul, a náproliwí k bulowím sa powistawil Uatdm,
čo stál odplatní Dar Pótki ; i Prawicu wišseg
Roztáhňúc, drsné w Prostred Čela wetňe Bigáki
Zdwihlí, a prebitími wrazí gích Mozgmi do Kostí:
Kfesňe, a bezdušm' sa trasúc dolu padne na Zem Wól.
Qn silními talcé nad ním Slowa Prsmi wipush' :
Tento Žiwot fepší za Smrl l! Daréta, Erikse,
Splácam; a skladám Umení a Bigáki tu Wílaz,

Hňedld wolá Eneáš, komu bi spešními potíkat
Strelkami snáď bola Chui, hogné též Odmeni dáwá;

232 WniGiLiowA

I z weEkím tu Slazeň Mnoztwom ze Seresta Korilba
Widwíhdy a na prewBečeních Holubičku Prowázkoch,
Kam Šípi maHbi strilal, hore k Žezlu uwáže.
Zešn sa hneď Mužowé^ a meďenním trásR Siiákem
Powmetané Losi ; Místo prwé s Pokrikmi howíc/ch
Hirtakowiča imch nade wiech Hipokouta wichádzá;
NasEedowal bo tedáž Mnesteos wčil w Pótce Korábow
Zwilazitel) Mnesteús zeFemra už Wencem okrásen ;
Eoricíón ge treíí, preslawní Pandare^ twóg Brat:
Čožto na Rozrušení sprawenég Zmluwi ňekdi ponúkli,
Prwm' do Prostred si wipustil Šípku Achagskích ;
PosEddní w hlbokém zostal Dňe i^išáka Acestes r
Odwážiw sa i sdm w Mldďencow Prácu od'ezdat.
Tehdi mnohú slu-iwené VVládú ponaldhue Lučiščo
Sdm sebe Muž každí, a s Túlow Šípi dobíwd.
W tom lahké prwnd Strela Hirtakowiča Gundka
Hwižďícú tu Nebom Teliwú rozwrhňe Powetrí ;
Prišla i, a proti w nadstaweném pozapichla sa ŽežFe.
Zatrdsel sa Slažefi, laklé zapFéskalo Ptáča
Krídlama, a z weľkím Zwuk ddwalo wšecko Trepdŕiím.
Mnesteús w tom napätím bistregší postane Lúkem,
GíKcí na Wisosl ; a Okom spolu míril i Šípem :
JNež Lútosii hoden wraziit až do samého ňewlddal
Ptdôata Strelku ; Motúz a konopné prestreFil UzR,
S uícbžto Nohú zwesené z wisokého sa kuísalo Žezla :
W tom do Wetrow zaPetí a do Černích odbehne Oblak.
Spešm' Eurición, hotowím už ddwno zamíren
Lúkem w Hrsíi držíc Šíp, wzíwal k Príspegu Bratra,
Už w prdzném weselú zhFédnúc Holubičku Powetrú ;
A w černém KrídU trepagícú Mračne zardždw
Zwrhňe sa bezdušnd, a Žiwot w Prostredku ňebeskích
Hwezd zaňechd, i boden padlá Šíp spdtki dondšá.
Po strateném zbíwal geďiní Wítaztwe Acestes:
Čo wšak predca tuhá do Powetrá Strelku wipusíil,
Swím sa chlíc Umením a friiícím Lúkem ukázal.
W tom náhli sa Očám predhoďí, weFkého magící
Bi\ Znamená, Úkaz ; hrozní gak Wípad ohlásil ;

Eneioa. 233

A stralní swii Predpoweďú wikládaR Wesčci.
Neb w lekutém sa Felíc rozpáHla Oblaka Šípka,
A Plameuem žáriiú dala Gestu, i zmizla do lahkích
Wetrow Ohnem strowená : gak spadlé často prebehnú
Pras Nebo a Ghwostem za seba sa Ocasuice láhnú.
Ustrnutí w Misiách ku fiohom sa ulíkaK s Prosbu
Darddnskí a Trináicríckí. Aui-teehto nezaprel
Úkazu nagwatší Eneáš ; než Acesta obegma
Nagdražšími nadá Obdarmi, a takto wirekňe :
Wezmisi, Otče ; nebož Král nagwišsého Olimpa
Chcel, tai^owímto Ďiwem bi si ňésol bez Losa Poctu.
Túto za swóg Dar mat buďeš Anchízáša samého
Pozwipuklími koFem rezanú Twárnoslami Číšu,
Tráckí ňekdi čo dal sám Anchizášowi Gisseús
W Obdare nagwatsém swég Láski Parná tku, a Záloh.
Tak powedaw na SGchoch zeFením obwencuge fiobkem ;
A predného z iních wšech Wííaza rekňe Acesta.
Predchiíenú aňi Eurición si ňezáwiďel Hodnosl ;
AčkoFwek z wisokého zrazil Holubičku Powetrá.
W Odplate nagbFižší ge po nem, čo prestreKl UzR ;
Ostatní, ríchlú čo zapichnul Šípku do Síažňa.

Než zbožní Eneáš^ iieprepuslíc ešče Ďiwadla,
Pozwe tedáž Epitowca, čo bol za Strážca malému,
A Druha Gúlu, i tak do Uší dówerňe pošeptá :
Iď k Aškánowi, a Ghlapcow má gestRže Wogsko
Už dowčil hotowé, i Kofíow Beh rádňe porádan,
K Ďedkowi nech Zástup sprowoďí, a ukáže sa w Zbrogstwe,
Bekňi, powí. Sám z napratanég OkruhRni Ludstwu
Odkročil, a prázné zaiiechat roziiáže tu Místo.
Chlapci si wikračugú, a za rowno pod Ústami Otcow
Na strogeních sa skwá Žrebcoch : na keríchžto idiicích
VVšecka trinálu*ícká a trogánská híkala Mlád'ež.
Wšecci magú swé ozdobené Hlawi rádňe Korunku ;
A dwa poozbrogené Končárem Dríni zeFezním.
Časí na PPecách lahkí ňese Túl ; od Hrdla sa iáhhe
Obtočená Krúžkow ze zlatích nad Prsmi Relázka.
Ozdobních trogakí Zástup ge Koíííkow^ i Wodci

234 WlRGILIOWA

Tré bebagú ; a dwanásl iďe Ghlapcow rádňe za kaidím,

RozďeBBním skwúcích sa tu HagDom, a Sprawcami rowuícb.

Gedno ge Wogsko, Priam čo radostné Chlapča porádd

Meno fiesúc Deda; wíborné twoge Ďé{a, PoUte,

JŇekdi magíc W'lachi rozmnožowal : bíUmí gehožto

Kapkami bístonskí íiese Kóň ; Nohi od Predu bílé

Máj bílím sa Čelom bugm' do Wisoslí wípíná.

Wodoem Atis ge druhím, odkáď wzaR Attu Pówod ;

Ze wšech nagmilsé Aškdnowi Ghlapcowi Chlapča.

PosFsdnŕ, a z iních prwní we Kráse, na tírském

Gúlus bol wézol sa Nosdkowí : Dído čo krdsnii

Bil stálu gemu swég dala Láski Památku a Záloh ;

Ostatná Mláďež na Žrebcoch Acesta sa ŕiésla.

S PBesmi tu rozďesilích prigmú, a leSá sa hlbďicí

Teukri, í dáwiíeg&ích badagú Twár z Ústami Otcow.

Čim bugními celí Zbor a swích poprechádzaR PohPed

Žrebcami : nastrogením zuícimi na Ďálce Ohlasmi

Epitowič Znamení dal, a Bičmi zapraskel ochotní.

W tom rowním zachilá sa Porádkem, a Wodci na trogno

Rozďefení Zástup wiwedú^ i spátki sa wrálá

Zas wolaní, a ňeprá{elské ňese Osčepí každí.

Z náproliwého potom si iní Beh Místa a Príbeh

Zas wezmii^ i geden za druhím proli Zákluku Zákluk

ZapBetagú^ a wiobrazugú pod Zbrogstwami Pótku.

Wčil w Úskok sa dagú ; wčíl gak ŇepráleR Píki

Obrálá ; wčil po spraweném w Raďe Pokogi {áhnú.

Gak sa prawí, Labirint wisokém že na Ostrowe Kréti

Slenmí sFbpími roben Chodník a Tisícami zmiRií

Gest máwal Podwod, Znamení po keríchžto na Wíchod

Nezbadané a ňewipfoleué zamotá waH Blúdi.

Tak ňeináč Teukrow Sinowé motagíce sa Cestu

ZapRetagú, a šigá Beh i zmatnú Ihrami Pótku,

Delfínom rowní : čo plugú w Mori buďto libickém,

Buďtož karpatském, a wedá swé preš Wlni Ihri.

Prwní tento Behow Zwik, a túto Kouíkow Obratnosl

Askán, keď si Dlhú obháňal Baštami Albu^

Obnowil, a starších hráwal Lalinákow nčíwal,

EneiDA. 235

Sám na gakí Spôsob, na gald s ňím Chlapci trogánskí
w'édB. Tuhí cwičiK w ňég swích Albáíii Polomkow ;
Od ňích nagwatóí wzal Rím, a mal Ihru za wlaslnú ;
Ag wčil Chlapci zowá sa Tróga, a Wogsko trogánské.
Až dosawdď slawné konané sá Otcowi Pótki.

Tu Ščasíí napred zmenené obrátilo Wíru.
Neb keď rozRčnú konagii Hrá Kopcu Počestnost :
Kosnú odsílá Dúha Gúno Saturnowa Céra
Loďstwo na dardánské, a posilňuge Wetrem idácú.
Premnoho zmĺšlagicá, dáwné nezabudla Bolbsti.
NáhBdi ona w tom sa lisícég Barwi preš Oblúk,
Nezbadaná, w Lele pospesném zestúpila Panna;
Welkí zahPédá pri Hrách Zbeh, a Breztwo obegdác,
Prístaw sám ŕiechaní a prázné spatruge Loďstwo.
Než ďál odstránené po Brehoch strateného Trogánki
Anchízáša plačú, a wšecki do Hlbki tu morskég
Patrá kwíFícé : znowauím ach ! tolko že Wírow,
ToHto pozostáwá CeEni : Hlas tento ge wseckích ;
Mesto prosa ; drsnég plahočil sa po Bowííifie stíska.
Tehdi sa do stredních Dúha, Skazu prinášal umícá.
Pustí, a zléká dolu Rúcho a Bohiňe Ústa ;
W tom Beroú učiní sa. Ženu tmarského Dorikla ;
Ňekdi kerég slawní bíwal Rod, i Meno, i Ďétki ;
A k Matkám talc dardánskím sa do Prostredu wnášá:
O bídné, powirekňe, čo nás pod Baštami WlasU
Dánagskc w Pótkách iiezamárňilo Wogsko ! mi Národ
Ňeščastní, k gakowég chowagú nás Odsúdi Skaze?
Už sédmi w Behu Rok sa točí od Záhubi Tróge,
Gak po Morách wseckích i Zemách blúďíme, na tolko
S cestních už zmeragíc Skál a Hwezd ; Čo Kragnu hledáme
Od nás ďá&cích sa Wlach, a zmĺtáme sa Wlnmi.
Bratra Eriksa tu Krag, tu ge Host a Wládar Acestes.
čož bráňí položil nám Bašti, a w Meste prcbíwat?
Ó Wlast, ó widreté z Ňeprátela Boztwo nadarmo ;
Zdáž pozatím žádné sa ňenazwú Ohradi Tróge ?
Ňikďe Wod hektorskích, Simoenta a Ksanta, iieuzrem ?
Nuž teda ňeščastné se mnú podpálie Korábi.

2Z6 WiRGILIOWA

Neb we Snách íríďskég sa mi Slín Kassanort ukíizaii
Wesčice zdal zažatí dal Lúč: Tu Trógu bledagle;
Wás tu ge Dom, howoríc. Už Čas do Prdce ponúkíS ;
ŇedRme wdc na takí Úkaz. Neptúnowi zdwihlích,
HBa itworo Oltárow. Boh sám Chul a FakPe dodíiwd.
Tak reknúcy prwnd zdhubné pogme tu Ohiíe,
I Prawicú ďaFeko zdwihlú ndsilue zamirí,
Ag wiboďí. Poďešd sa na MisR a Srdci Trogáuki.
Gedna tu ze wšeckích nagstaršd odrede Pirgo,
Tolko Sinow Priama krdlowská ňekdí Chowačka :
Bétegská to íieňí fieroe. Manželka Dorikla,
Matki; na Znak zgewní bozkég pohFedhile Krdsi,
Na swetlé Zraki; čožto za Duch sa u tégto nachddzťi,
Čož za Twdr, buďtož Hlas, aneb čo za Chôdza idiícég.
6á sama wlstrogend fierou sem oďešla nemocnú,
Rozhňewanú, ze takég zbawená Slawnosli gedlnká,
Wzdáwal ňewládá s nami Anchízdšowŕ Poctu.
Tak reče. Rozpačité napred škaredíma na Loďstwo
Očma Rodácki patrd, w nagwatšég Ldsce pochibné
Prítomnég Zemi, a zwúcég skrze Odsúdi Kragni :
Keď Duba na zdwihlích k Ňebesdm sa windšala Krídldoh,
A preš ndramní w Mračndch pospícfaala Oblúk.
Tebdi Ďiwem zgasené a Wstekmi na Srdci pozašlé
Zrdzu powiloríknú, a Plameň z Ohňisča dopadnú ;
Časí Oltdr lúpi, zažaté RatoCesli a Fakľe
Hddžú. Rozbesľien zúri Pldpolmi po Lawkdch
Wulkdn téz Wesldch, a barewních z GedEini Zadkoch,
Anchízdša na Hrob smutní a Ďíwadla Seddnki
Eumél dogďe Posel, že hôrd Loďe, Spráwu nesúci ;
Ag sami Pláchi wiďd w černém hore Oblaku Fétal.
A predm' Aškdn, gak Beh we^elého Koôictwa
Riďil, tak spešní k zdwihlému na Žrebcowí Loďstwu
NdbKl ; aňiž laklí zadržal ho ňewlddaK Sprdwci.
Čož za Wslek to nowi? kam wčil ciFile, Kraganki
Ňesčastné ? bowori; íie Ňeprdlela zléhoj ňe Loďstwo
Argoské ; waSu než Ndďeg pdFile. Hľe gd sem
Wds Aškdn : prdzním uďerí pred Nohmi Sisdkem ;

Eneida. 237

Čož mal nastrČeD/, keď fio^ wipodobňowal Ihrú.
Pospíší Eneáš, pospíšá Zastúpi Teukrow.
Než ti po rozFičQém wePkého od Úlaku Breztwe
Rozprchná sa ; i Hág, a duté SicaR gestFibi ňekďe
Našli, patrá. Omrzí gích Účin a Swetlo; i prišlé
Zas k sebe swích badagú, wihnatá ge ze Srdca í Gúno.
Než zbesné preto Ohíie ze swég ňepopustiR Wládi:
Pod wUikími chitá sa tKcá firwnami K.úďel
Dím kobačíc, hustí í Plameu žere od Spodu Trdmi,
A zhubná sa po wšech rozchádza Skaza Koráboch;
Práca auiž Hrďinow z Fétimi ňeprospege Wodmi.
W tom zbožní Eneáš na PPecách roztrhne si Rúcho^
I wzíwá na Pomoc Bohow, i Dlaŕie zepňe ku Hwezdám :
Wšewládní Gupiter, gestEž w Ňemilosli Trogánow
Esče fiemás wšeckích, IJtrpnosl gestľi na Bídi
Preblédá ludské; dagž, Otče, Korábi od Ohňa
Wčil widreí, a skro^^-né Weci chráň od Záhubi Teukrow.
Neby čo pozostáwá, hromowú Strelu, gestR sem hodní,
Pusli, a twú mňa na tomto Rukú už Misie zamárňi.
Sotwaže tak reknul, keď roztrhlími ňemírná
Mračnami hneď wslekríl započíná Bárka, a wšecki
Trískáňím Aa trasii Zemí Wíški, a ÚwaR; z Oblak
Mútni Wodmi hučí, a Fugákami zhustuge Príwal.
Odhora s ňim naplňá sa Korábi, a Brwna pomoknú
Obhorené ; až pozdusená Para wšecka, a wšecko^
Okrem stir skazeních, držané od Záhubi Loďslwo.

Než skrz tú Eneás utrápen Skazu, preweEkú
Wčil sem wčil zase tam zawracá sa na Srdci BoPeslú
Rozwažugíc, čiFl má zostal we Sicílii, pusla
Z MisK Osud, či sa do wlaskích Fen Končin oďebral.
W tom starší Nautes, čo ze wšech bo učíwala nagwác
Pallas, a nagmnožšú známeho powestuila Weščbú.
Ten wildádal, aneb čo Bohow bi wihrážala Prchkosí,
Neb čo bi swóg Osudu chcel mal každého Porádek,
StáEe takími lešíc Eneáša poodreče Slowmi :
Bohiňe Sinku, Osud kam láhňe, do Gesti sa dagme;
ČožkoPwek potká, Nesením sa wsecko prewísí.

'238 W'IRGILIOWA

Dardánského ta mil Rodu od bozkébo Acesta i
Pograi ho, Q priwoFiH pripog sebe za Drába Raddi ;
Dagže mu lieh, zbinutími čo sú li Kordbami nazbit,
Tich i, kerí sliskal na twé si počínaR Číni ;
Ag šeďiwjcb StarcoWy zmorené ag Plawbami Matki,
Téz čo ge ňewlddué a Nebezpečnosti bogicé,
Odďel; a w tíchto Zemách skonaním powol Ohradi zdwibnuL
Mesto budú od Acesta daním zwal Menom Acestu.
Pozbuďení Eneás takowímito Prdlela Slowmi.
Tehdáž po wšeckích sa Mislú rozldhiie Starosldch ;
I w Prostred Neba už sa šerá Noc Žrebcama wézla.
Anchízäša zalím Podobizna sa zdala ma Otca
Odpadla z 5íeba Hlas takowíto na chitro wipúščaí:
Ó Sinú, nežK Žiwot miíe, zakáď sem tento požíwal,
O mnoho wác milší; Sinú, Tróge utrápen Osudmi;
Guppiterow tu na Rozkaz iďem, Čo Kordbom oďebnal
PldpoFi, a w PosBod z wisokého sa zhlédel Olimpa.
Raddu, čo wčil nagmúdregšú predhadzuge Nautes,
Poslnchag: wibraních, udatné Srdca, Gundkow
Do Wlach pogmi. Tuhí a podrsm' we Mrawe Ndrod
W Idckég mdi zwísi{ Zemi. Napred Pluta dolfegší
Wsak naščíw Dom, i preš hlboké sa Awemo pobírag
Mému ku Potkdňii a Slowdm. Neb w PekFe ohawném^
A trúcfakch ľiegsem Síínoch ; než we Zbore Zbožních
W Hdgoch ebzegskích bíwdm. Kďe Sibílla prečistá
Nagmnožšú wést md la Krwú čemého Dobitka.
Twóg sa celí tenkrdt naučíš Rod, i fiašti poprdté.
A wčil dobre sa mag. Wlhkd pól Gesti Noc ušla;
A prudkími krutí mňa ofúkel Žrebcami Wíchod.
Tak reče, a w lahkém, gako Dím, sa zmizne Powetrú.
W tom howorí Enedš: Kďe bežíš? kďe sa takto zacbítds?
Neb pred kím ulekdš? kdo mi brdfií, bĺch {a ňeobgal.
Tak reknúc Popol a spícé rozbudzuge Ohííe ;
Strdžcow i pergamskích, a sedég Poswatnicu Westi,
Wrúcôe pobožnú clí Pražmú, i Kuridlom okdďd.

Hneď werních powold Drnhow a predného Acesta^
Rozkaz Guppiterow silnú též Otcowu Wólu

Enbida. 239

Ozaáuu, i gaké bi na MisR pozostalo Zdáňí.

W Radďe ňeňí Baweňá; aíii sám ňeodepre Acestes.

Tehdi ppodďuďá Ženi Mestu, a wsecko woKcé

Ludslwo zložá, weikég nepotrebné PochwaH Srdca.

Lawki nowd, i poobborené od Pläpola Brwna

Oprawugá 5 spolu Wesla kresá si, a Powrazi napnú.

Skrovvní sú na Počet, Muži wšak nad Miru bogowní.

Mesto zatím Eneás krogenú obmedzuge Brázdu,

Téz Domi Losmi ďe&i, toto ílium, ag tito Místa

Trógú bit rozkáže. Teší sa z Mesta Acestes.

Súdňicu Qstanowí, a zwaním dá Zákoni Otcom.

Tehdáž Chrám, Čo sahal k Hwezdám, na Pahorku Eriksa

Wenuši cipriskég založí, Kňaza preš to i Háge

Nagsír poswatné Hrobu Änchízáša pridáwá.

Preš ďewal už hodowal Dní Národ, a Pocta obetná

Oltárom konaná: Wlni keď pozarownalo Wáňí,

A zdwihlí Fukotem ay?ve na morské Wíri PoPedňák.

Náramní preš nak^riwené Plač strhne sa Breztwo,

Medzi sebú obgímawších sa preš Ďeň i preš Noc.

Už Ženi, až ti, kerím pozdáwala fiekdi sa hrozná

Bil Mora Twár, a w Ušách aňi zuést geho Mena nemohli,

íst sami chcú, a wiecku trpel zase Bídu na Ceste.

Gíchžto milírai íesí Eheáš odchádzaga Slowmi,

A krewnému slzíc wšech Acestowi snážňe porúča.

Rádňe potom tri zabil rozkáže Eriksowi Telce,

Búrkam též černím Gahíiičku, a Powrazi odbit.

Sám, poowencowaní bFednúcím OFiwi Listem,

Čísu na Predka drží, a Wnúternósti do morskích

Wrhlé Sláň púičá, i obetné rozPege Wíno.

Zmohnúcí sa Weter na idúcich od Zadu fúka.

Snážŕie perú Druhowé More Weslom, a Rowfiinu skrábú.

Pečmi zatím hrizená Wénus k Neptúnowi rekiie,
A trúchlého Ponos takowíto ze Srdca wipuslí:
Hňew íažkí, a ňigak nešité zlég Srdce Gunóni,
Núlá ke wšeckím stúpil, Neptúne, ma Prosbám:
Tú aňi Čas predlhí, aňi Čnosl ňeukoguge žádná;
Nechce aňíž Muža bil Wólú a Osadmi pokogná.

240 WlRGU^lOWA

Dosii nemá fríďského ze Stred Ľudu zrúcal ohownú
Mesto Ňenáwislú, a Zlém Ostatki po wšeckoni
Zmĺtaiľ Kosli a Prach zabitég prenasCeduge Tróge.
Ňecb toFkích ona Wslekloslí má Príčini známe.
Sám Swedkem ti, gakú na libickích Búrku ofiehdá
Stwárala Zátočinách. More ag I^ebo zmĺchala wSecko,
UspoBshlá tenkrát na eolskich darmo Fugákow,
To spáchal sa we twém opowážila Zlostňica Pánstwe.
EghFe i skrz nahnaté w ŇesSechetnosl Matki trogánské
Spálila mrzko duté Loďe; a zhoremmi Korábi
Bidňe Druhow zanechal w cudzég podonúlila Krague.
Čo zbíwá ; to prosím , bezpečnú preš More doprag
Pkwbu, alaurenskí dostal Breh šČastFíwo Tibra:
Gestfi dané žádám, a ti Ohradi Párki dopuslá.

Tehdi Saturna Sinek, čo krolíwá Rowfiínu, hlasne:
SlnSná Wec lebe w mém dúfal Mocnárstwe, Citérko>
Odkáď más Rod ; i Dówernosl sem túto zaslúžil.
Často krutú sem gá Neba ag Mora Besnotu slisil.
Twóg afii méň Eneáš w Peci, skrz Simoenta a K šanta
Swedčím, u mňa nebol na Zemách. KeďWogskoTrogánow
Bezdusné slihagíc wrážal do Hradci Achilles,
A mnoho Ludstwa Tisíc Smrli dáwal, i kwíFdi Réki
Podwihlé, ani fieh si naisl a do Rowňini zwtllal
Ňewládal sa Ksant: wtedi Péleowičowi s Pótki,
Ňe Wládú, ňe fiohem rownég, Eneáša sem odňal
Skrz Hmlu dutú : bár míma woFíl sem Rukma powíšen
Múr kriwoprísažnég do samého Dna Tróge wiwrálil.
A g wčil tá k nemu Láska trwá ; Strach z MisFi wipusli.
Prígďe na bezpeční, gak žádáš, Prístaw Awerna.
Len gedlní má bil, čo na morskích pozhiňe Wíroch ;
Gedna za nagmnožších Hlawa Fen sa na Zátopu oddá.
Čím weselé skrz tú ukogil Reč Bohiňe Srdce :
Do Zlata hneď zaprahá, a peňícé Uzdí frčícím
Nawléká Žrebcom, wolné z Ruk i Oprati púščá ;
Nad wrchními Ifelí pospešní preš More Wlnmi.
Záwege sa zňížá, a duté pod zňíc'mi Kolbsmí
Hladko sa zrownáwá More; ugdú Mrákawi z Oblak.

Eneida. 241

W tom díwné sa Druhow rozRCních Twári ukážu;
Wefrtbi, i ólaukow Pluk, a Ďéta Inóaí Palémon^
Pospešni i Tritóni, celé téz Forka Woganstwo 5
OdBewa sá Tétis z Melitú, i Panópea Dewča,
Cihiodoce s Taliú, Spío^ a s ňú Nézea Swiirná.

Tímto sa rozpačité Eneášowi Srdce Radoslú
ObweseK weHcá ; rozkdže ochítre úa wšeckích
Zdwihnul Slažňe Loddch, a rozíBdtrel Plachtí na Bidla.
Powrazi roztdhaú spolu wšecki; a Klíni popuslá,
Wčil na prawí, wčil zas na Itewí Bok ; rowno zakruU,
A proíi obráld Rohí; swé ňese Loďstwo Powetrí,
Nagprwní Palinúr Loď pred wseckimí uhdual ;
Tec)}to na Rozkaz iní we swég maFl Cesíe sa rícFiL
I skoro prostredních Neba už dostdwala Končín
Wlhkd Noc : zhíorené Spdfiú pooďezdaR Údi
Na twrdsich zložení pod Weslami Plawcí Seddnkoch :
Ľahkí od hwezdnég keď Sen dolu pusld sa Wískí
Temné rozprdšil Powetrí, a Slíní rozehnal.
Ta hFédagic^ Palinúre, tuhé lebe zlého iiesúcí
Drímdňí Sna ; a na zwíšném Boh Zadku wisadnul,
S Forbdšem rowní w Parsúňe ; a takto sa ozwal :
Wiď, Palinúre, teddž sama gak ôese Rowňina Loďstwo;
Wetri dugú rowné : ddwd sa tí Chwíla na Spdňí.
Skloň Hlawu, a stalég znowané Zraki Prdci ukradni.
Gá ti buďem Iwú zastdwaí na ňekoHco Powinnosí.
Sotwaže udwihniic Palinúr Oči naproíi rekôe : ^
GhcesB, abich krotkú Mora Twdr a pokogue Fežíce
Zdwege neznal? abich spoPehol sa na Potworu túto?
Gakže na podwodních zaňechdm Enedša Fugdkow,
Gasním ag sklamaní bíw toPkokrdte Powetrím?
Tak gemu odpowedd, a pordd u Ridídla wezící,
Ruk s íieho nespúsčd, spolu merkuge Očma na Hwezdi.
W tom Boh pozmočenú w létegskég Réce Halúzku,
A štikskú nadanú Wlddú, nad SPichma zatrdsd;
I kPeslé, bdr odpíral, pozaliskne mu Swetla.
Sotwi prwd zmorené zachwdtila Drímota Údi :
Keď hore nadlahnúc, ze sldhlú od Zadu Čdstkú,

242 WntGILIOWA

A s Wealom ho do Wod morskích dolu Ústami zrúlíl,
Snážňe Druhow na Pomoc prispel zwácébo nadarmo ;
Sám ulblíc w lahké zmiznul sa ochitre Powetrí.
Wsak Loďe bezpečná po Wodách sa ubírali Cestu,
Bez ^Seckég i pre Neptúnow Slub uchádzali fiázĎe.
Práwe ba ke SkaBnám wezené už Idhli sirenskím ;
Ňekdi preiiesnadním> a množsích Kosíami bílím ;
W tom stagníra SkaK zachríplé Win hwižďali Pfeskem :
Keď stralením Eneás Spráwcem sa blúdfie zanásal
Zmerkowal, a w nočnég ríďil sám Rowfiiňe Loďstwo>
KwíEící, a na Misfí raňen pre Prálela Úpad*
Ó prífiš Nebesám a lichég, Palinúre, werící
Rowňiue, w íieznámém poBožís bez Pohrebu Písku.

EneIDA. 24'J

SPE1¥ ŠÉSTI

OBSAH.

Eneás do Kúm pnwczcní, do Gaskiňe Sibilli sa pobírá : i \viko-
uanú podlá Rádu Obetu , z Odpoweďelňice F^ba Radu bere. Tam na-
stáwagicé Ňebezpečenstwa a budúcdg Wogni Wípad sa učí. Mi-twé Telo
Miséna na Brehu nalezené spáfi, a Ostatki pod nagbrižŠú Honí pochowá,
která Meno Miséni od neho dostala. Odtáď Weďeňím Holubow ke zla-
tég Ratofesti prichádza : ktení, keď utrhel, a Obeti zabil, Bohow Pekla
etici, wedení od Sibilli preš Hrdlo Awema do Pekla sa pobírá. Palinú-
ra, že pochowaní nebol, okolo štikského Gazera blúďícého naľézňe, a
gemu spolu na druhí Breh preplawit sa žádagícému SibiUa zabraiiugc,
á prázného Hrobu i pohrebnég Slawnosti Náďegú ho teší. Napozatím
preplawiw sa preš Reku Štiksa Eneáš, a Cerberem skrze naprawowané
Žrádlo ke Zaspanú priweďením, preš Místa Ďétek^ a tích, kterí ňe-
sprawedfíwo na Smrt boľi odsúďení pokračowaw, prichádza k Bidiii
tích, ktei*í pre Lásku sami si Žiwot odňali. Tam zhľednuw Elízu , keď
sa pred ňú očístit chce , opa hňewľiwá od Očí mu uteká : Odtáď po-
stupowaw Deifoba na Bidľe ticb, kterí ňekdi na Wogňe paterní bíwaľi,
mnohími Ranami zedraného usS'e , a o ňehodném Snurti geho Spôsobe
od samého sa zwí. Zaňechaw potom na Lewici Tartar, a o Ňeárechet-
nich Poku!e od Sibilli poučení, k Ohradám samého Pluta sa pobírá, a
zlatú RatoFest na Dwere geho Paláca zaštrká. Potom ke Sčastľiwích
Bidlu Cestu koná , a od Múzea k Otcowi ge priweďení. Tam Ancbízáš
Eneáša Siná swogého Duší Počátek, Očislowáňí a Zdokonalení pouču-
ge, gemu téz albánskích a rímskích Králow spočíta, i znameňitích ňe-
kolko Rímanow Mena prebehnuw, ke ChwáTe Gúlia Cisára a Augusta
zestupuge; a Marcella Oktáwie Siná, skorú Smrtú uchwáteného až do
Neba wichwaluge. Odtáď preš slonowú Bránu hore wistúpíw, Towarí-
áow naščiwí, a zaňechaními Kúmani ke Kagéte sa pobíi*á»

1 akto \\irekňe slzíc, a Loďám Beh z wolna popiiščd,
Až w PosPed sa do Kúm eiibogskích dostane Končín.
ObrúU k Moru Piski : tedáž sa Kordbi držebním
Kotvvi Zubem sliižugú, a ohlími zaprestre sa kragní
Zadkami Breh; wriící Mldďencow Zástup ochotních

16*

244 WiRGILIOWA

skáče na hesperskú Zem : Čásika Oceimí dobí wá

We Kremeuow skowaného Žilách Ohňa; Částka do Hágow,

Zwírat Obidla, beží; a naľézlé Prndi ukáže.

Než welonábožní Eneáš do Chrámu, ApoUa

Boztwo kerím wládá, a do hroznég Skrilie Síbilli,

Gaskifie náraranég, wnáSá sa : kerégžto Wnukáfií

Délskí Boh dáwá, a budúce zwestuge wSecko.

Už do Luhow Triwie zagdií a zlatého do Bidia.

Ňekdi, Powest ge, Dedal že z Mínosa Kragni uléklí,
Pospesníma ^vídal sám Krídlama smew sa Powetrú,
Ňezwikhí sluďenég zabral sa ku Polnocí Cestu,
Až nad kalciskíro spuslíl sa naposFedi Zámkem.
Keď dostal sa do tíchto Zemí, {ebe napred, Apollo,
Zaswalené dal Krídla, a Chrám zakladal ohromní.
Androgea na Dwerách bola Smrí ; k tomu Pokutu dáwat
Cekropskí siBení, každí Rok sedmoro Sinkow,
(Ó bídná Wec !) postawené spolu z Losmi ge Wedro.
Widwihlá z Mora odpowedá Zem naproti gnoská :
Láska tu ukrutná wiritá ge Bugáka, a tagňe
Obcugicá s ňím Pazifae , Rod i zmisan a Ďé!a
Dwogtwámé Minotaur, preohawnég Láski Památka ;
Práca ge též, a fiewipFelené Labirinta Bluďiščo:
Než weFkú nad králowskég poupohna sa Lásku
Geri Dedal, Podwod Sien a Záklnki Česti ukázal,
Klbkom sám ríďíc Kroki. A g ti bis, Ikare, weFkí
Bol mal w Práci Poďíl, kebi Ten boli prali BoBesli.
Na Zlale sa dwakrát wipodobňil Príhodu snažil :
Dwakrát otcowské Ruki kPesli. Ba práwe bi wsecko
Swím boH presFi Okom; kebi už sa preďeslan Achátes
Spátkí nebol wrálil, spolu Féba a Triwie Kňažka,
Deifobe ólauka, i tá ke Králowi takto wirekla:
Ďíwáňá Čas prítomní takowého ňežádá.
Wčil z iíetldého zabil Fepšeg buďe sedmoro Guncow
Stáda, i tolJco ze wšech wibraních podlá Obradu Gahňic.
Tak reknúc k Eneásu (aňižto z Obetmi na Rozkaz
Wác ňedlá Mužowé) Tenkrow zwe do Chrámu Kňazowka.

Eneida. 245

Bok Skalí eabogskég witesan ge na Gaskiňa weEkú :
Kam širokích sto Prístupkow, sto Sopúchow iiwádzá ;
Odkáď Odpoweďi rálí sa na tolko Sibilli.
PrisPi na Prah, keď Panna powí: už Wesčbu zažádal
Čas ge; hBs -Boh tu prítomní. Bob. Takto rečúcég
Pred Bránu sa Twár a wšecka premíňala Barwa,
Téz Dubkem Wlasi stáH ; ďiwé aBe Srdce, a dtišné
Rozdúwá Prsa Wslek; watšá ag zdala sa hidskím
l^ezňícá Ohlasem ; gak prítomného nafúklá
Už bola Féba Duchem. Pozdní ku Prosbe si, pozdní,
Dardánskí Eneášu ? prawí, ani Gaskiňe ďešnég
Ústa sa skôr weEké ňeoiíewrú. Takto rečucá
Zmlknula. Preš mocné ladowí Strach K.osli Trogdnom
Rozchádzal sa, a Král z hlbokích Prs začfie sa modKl:
Fébe, kerí vvždi si sa zmilowal nad Bídami Tróge,
Párisa Šípi kerís do krutého zamíril Achilla ;
Skrz leba Wodca na tak hroznú sem Rotvninu weiké
KKčícú Zemi, téz na Krag w Ďaľekosli Fežících
Massilskích, a na susedné wesol Úhori Píščín;
Už w PosFed wchddzáme do Wlach naspátki bežících*
Nech dosawáď nás Iten Ščaslí trápíwalo Tróge.
Pergamskému tedáž odpuslil Národu má{e,
Ó Bohowé ze Bohinmi, čo wám bola Tróga a Sláwa
Dardánow^ nemilá. Ti swatá spolu, Weščico, dobre
Wšecko wiďíc, čo priísí má, dag, Králostwo ňežádám
Nepráté Osudem, w láckég Zemi Teukrow osádfil,
A bludné sem tam dosawáď až Boztwa Trogánow*
Fébu tedáž položím a latonskég Triwie pewní
Z Mramora Chrám i swátečné Dni pre Féba naríďím.
Ag lebe w még welká Poswatňica zostane Kragňe :
Neb tam gá ukrigem twoge Weščbi, a Odsúdi tagňe
Národu mému dané, wibraních téz, Panno milostná,
Priwlastôím U Mužow. Ňepopis Ben Pesňe na Listoch ;
Bi schilené w Posmech prudkému ňelétali Wetru.
Než sama mfie spíwag, to prosím {a. Reč Ústami skončil.

Než welká uechcewsi trpel w sebe Wesčica Féba,
W Gaskiňi stáFe behá, zdáRž weH^ého bi mohla

'24S WlHOILIOWA

S Prs wirazil Boha : tím besné wác t^to on Ústa
Lomcuge, Srdce krolíc cfíwoké, a do Weičbi nabáňá.
Už sto sa ag weRuch Pobnalím zotwáralo wlastním
Gaskiiie Ust, a taká s ňích Odpoweďisla do Wetrow:
Ó weEké na Morách w FosBed si I^ebezpeČe prestal !
Wšak čekagú watsé na Zemdch. Do Kragní lawínskég
Dardánskí prígdá: Peč (úto ze Srdca wipusli:
Wšak ňebudá žádal si do hég prisl. Wogiiit ukrutné
Wogni, Tiber sa mnohég i peňící od Krwi zblédám.
Tam nebudú Símois, tam Ksant, ani Táborí schádzal
Argoské. Už im' ge prichistan w Lácku Achilles,
Z Bohiňe téz zroďem'. Aňi zlá ňeoďegďe Trogánom
Od Boku Gúno. Ti keď w ostatnég Potrebe každí
Wlach Národ, každé na Pomoc buďeš Ohradi žádal !
Príčina zas tolkég má bil Žena Bídí ku Teukrom
Hoslinská ; a prespolná, čo sa zosnuge, Swadba.
Zlému ňedag sa premočí : aBe smelší naproti kráčag,
KoHso buďeš ľen moci. Prwná lebe Cesta, čo nagméň
Bis misFel, Spasená z gréckeho olewre sa Mesta.

Tak timi kúmegská s Poswatuice Bečmí SibiUa
Okluki prestrašné spíwá, a z Gaskiňe hlási,
Zapfetagíc ze tmawími prawé : títo Uzdi ApoUo
Eíďí, a wboďené obracá pod Nadrami Ostne.
Čím puslil Wslek, a Čím besné sa ulísili Ústa;
Hrďina k uég howorí: Žádm', ó Panno, ma Spôsob
Celld nowí a skrz nenadali Práci ňepotká.
Wšecko sem uznal, a prw ze sebú si na MisFi uwážiL
Gedno prosím. Keď, gak sa prawí, že Krála tu Pekla
Brána, a rozCété stáwá Acherontowo Bahno :
Nech sa mi ku Spatreňú otcowskég Twári dopuslí
Stúpil; Gestu ukáž, a hrozné Pristúpi otwor.
Gá sem ho ze Stred Ohľiow slihawích i lisícoro Sípow
Na swích ochránil Bamenách, a Ňeprálelu widrel;
On mĎa we wšech bol nasFedowal preš Bowííinu Gestách,
I wšeFiké se mnú Mora ag ISIeba Wíhrozi ňésol,
AčkoFivek chorawí, nad Wládu a Staršobi Možnosl.
Preš to abich k lebe bral sa, a twému ulíkal Obidlu,

Encida. 247

Sám Rozkaz mňa prosíc dáwaL Nad Sinkem a Otcem
ZhBedňi sa, Paňno milá; poňewáč lebe wšecko ge možné;
Darmo ajoiž Hekata k Hágom la nekládla Awerna:
GestH mohel Slín swég dowolal Manželld si Orfeg,
Tráckú bezpečm' Harfu zňicimí i Strunmi;
GestKže Smrí PoUi^s zameňící £ratra wikúpil.
Tú ag toEko chodí Cestu. Na čo Tézea relcňera,
Herkula neb welkého? I móg ze Gupitera Pówod.
Slowmi takími prosí, a Rukú Oltára sa tiká;
Wesčica keď mu powí: Anchízášowče Trogáne,
Od Krwi fioztwa pošli, snadní {i do Pekla ge Zestup ;
Wždicki ge otworená we Dne i w Noci Plú to wa Brána ;^
Než Nohu spátki wiňést, a Krag naščíwil horegší.
Práca ge nagiažšá. Toto málo, kerímžto milosliw
Bol Gupiter, buď gích zmužilé k Nebu Čaosli wiuéali,
MohE fiohow Sinowé. Prostredkem Háge sa krúlá,
A zwókol černími Kocít Záklukmi otáča.
GestEže wšak toFká Chui, toQ^á MisE ge Žádost,
Reku dwakrát preplul štikskú, dwakráte zahFédnul
Pelda Tmu ; a hroznú podstúpil Prácu sa lúbí :
SEŠ, čo sa má napred wikonaí. Na Stromku ge slínném
Zasloňená ag Listmi zlatá ag Prútkem Halúzka,
Poswatná, howori sa, Prozerpiňe : túto zawírá
Zhusta Luh, a tmawší zastírá Stinami Úwal.
Wšak skôr w podzemnú zestúpit ňikdo fiemóže
Skrísu, dokáď ze Stromka zlatú iieutrhue- Halúzku.
Túto nosil za swóg krásna si Prozerpina Obdar
Zrídíla. Keďprwná sa oďegme na tégto wiháľiá
Misie iná ; a Kowem zapučí RatoBostl^a podobním.
Tehdi Okom zdwíhag sa na Wíšku, a radne náBézlú
Swú odtrhni Rukú; nebo hneď sama od seba puslí
GestE la k Peklu Osud zwe : ináč ňigakími sa odňal
Mocmi nedá, afii bís gu Mečem ňewládal useknui
Krém toho bezdušné li Pezí Telo Prálela twéhb,
(Ach neznáš) a celé Pohrebem zasmutňuge Loďstwo :
Keď tuto Raddu hEadáš, a u még máš Zábawu Bráni. .
Techto na swé napred wlož Místo, a ukri do Kopca.

248 WlBGlUO\ľA

Weď ^erní Dobitek; prwuá toto nech ^^ Očista.
Tak w PosBdd itikskí uwiďís Luh, Kragnu žigÍGÍm
I^eschodnú. To rečúc zawretími amlknula Ustmi.

Presmatnú Eneás Twárií, w Zem Zrakma sa opra,
Z GaskiĎe odchádza ; a sfepí w swég Mis& si wáží
Sám ze sebú Wipad. Werní Druh s tímto Achátes
Kráčdy a zrnitá rownú sa na Gesle fioFeslú*
Premnoho rozBčmch si Weci prednášali Rečmi:
Kdožbi umrel ze.Druhow« pocbowal koho Weičica káže.
Než tito na brežném Eolowca Miséna Pomedzú,
K swím gak prišFi, wiďá Mordem zabitého fiehodním :
Nad neho súcegší ňenaĽézlí ľiikdo ze wšeckích
Mužstwo buďit Trúbu, a Zwukmi do Bitki zapáFil.
Hektora on weHiého Druhem bol, liektora wókol
Pótki prewíborní Trúbu obchádzal a Piku.
Než pozatim o Žíwot gak bol ho priwédol Achilles :
Dardánskéhó tedáž Eneáša sa Hrdina mocm'
Stal Druh, nasFedowaw íiepodFegsú Čnoslami Stránku.
Než wčil, keď na dutú zazuíwal preš More Trúbu,
Bezrozumí, a do Pótl^i Bohow skrze Ohlási dražil,
Z|iwÍ8tní ho Tritón, k Wereíiú Wec gestPi ge hodná,
U Skál w rozpeňenicb zahrúžil z Úkladu Wíroch.
Tehdi si wšecci Krikem wókol boG slískaH weHcím ;
Obzlašl nábožní Eneáš. W tom Wäčice Rozkaz
Bez Baweuá konagú kwíGce, a Pohrebu Oltár
Ze Stromowá snážá sa naklásf , i do Wiski powihnai.
Hneď sa do Hága berú, Zwírat hlbokého Ležiska:,
Sosňe na Zem padagú.5 Cer dáwá od Seker Ohlas 5
Kláti hrubích Gasenow, kolné téz KPínami ščípú
Dnbce; a náramné zwalugú Hrabi w ÚwaK s Kopcow.
Prwní též Eneáš k takowég Towarišstwo ponúka
Práci, a sám rowné zapopádá Nástroge Rukma.
We swég wšak trúchlég to zatím sebe MisB premítá,
Patrici tu na Luh wellií, a tak Ústami žádá:
Ó ten keďbi zlaU' sa Odám už na Strome Prútek
W toPkieh dal zazrel Hágoch ! keď Wešôica príľiS
O lebe wšecko prawé bola nám predňésla, Miséne.

Eneida. 249

Sotwaže tak powedá, dwe tedáž Holubídki Velicé

Fres Powelrí ku samím prígdú gema z Náhodi Ustám,

A w zePeném sadaú Tráwňíku. Tu HrcRna welkí

Ptákow Matkt mílég pozná, a z Radosti wirekňe :

Badte mi Wodci tedáž, negaká geR Cesta, a rídfe

Móg do Lubow Chodník, kďe drahá zaslíňuge masnú

Zem RatoFesl. Ti ma téz dobrá ňeopu8|i we chibmcb

Bobiňo Matko VVecácb. ReČa takto na Misie pozostal;

Patrici, čo za Znak mu dagú, kam w Poluľoku cílá.

Medzi Napásáňim skáčicé tolko oďcsli,

(Corko Oči fiistrosí sFedugicich mohla dosáhnuL

(jak k dusnému potom sa zbľižili Hrdlu Awerna,

Kicbľe sa podwihnd 5 a dule prePelice Powetri,

Na dwogaki hfieď Strom, premilé sebe Misto, wisadnú:

Odkáď rozFični Zlata Síin preš Halúžki sa Eščal.

Gak w Hágoch keď na Prostred Ziml Imelo Čerstwim

RozzeFeuá Listim, ze swého čo Stromka Ďeroste,

A hladké žltawim obkPíČi Panriohi Mláďim :

Tú bolo na stínném Podobu Zlato wihnalo Dubci ;

Tak ľibozňícé w Lupinách Šust dáwalo Wáňi.

Hneď RatoFestlm chili Eneáš, a z Radosti utrhne

Spiragicú, i do weščicég uese fiidla Sibilli.

Méň ňe zatim trúchli oplakáwaG Teukri Miséna,
A Prachom ohluchlim posFednú chistaFi Poctu.
Napred náramnú z masňegšich Lúčow a kolnich
Hranicu zdwihFi Dubow : na kerég Bolu MripnuH s černich
Wistiiwené Dréw, poBrebné téz s Cipra Ohaňki
PichPi na Predku, a Wrch skwúcim okrásiFí Zbrogstwom.
Částka leplú Wodú a wricé od Plápolá KotPl
Chistá, i zmiwá Telo zastidFého i masR
Kwilba trwá. Usaďá potom oplalcaného na Postel,
Čerwcem též močené, čo ho ňekdi oďiwali, Rúcha
Naň prestrú. Časí pgd we%é podFézla Nosidla,
Smutnú Službu čiňic, a gali:ož Zwik biwal u Predkow
Naspák zodwracani daE Faldu. Kadidlo sa páFí,
Lióhwa bitá, a w Oheň rozláté OFega ČiSe.
Keď sa polabnúci usadel Popel, Ohne i siichFi :

250 WiRGILIOWA

Zbiiki a žížtiícé Wmom pozaKwaR Pláchi.
W tom Koríneíis pobrané aawrel do Popelňice Kosli.
Tenže Druhow trikräte Wodú obchádzal očistaú,
Pokropowaw ze Rosu a Halúzku Oliwi ičastn% ;
-Sčislil téz Mužow, a z mrtwím sa naposBedi lúčil.
Než zboŽDÍ £aeá8 náramnég Postawi Hroblu
Podwihel, a wlastná^Mužowi Zbrog, Weslo, i Trúbu
Pod wetrnú dal Horu : čo wolá sa do wčilka misenaká
Od nebo, a z wečnú zachowáwá Meno Památkú.

Keď wikonal to, plní hneď ochotní Weščice Rozkaz.
Naghlbšá w Skafe z náramním bola Gaskiňa Hrdlom,
Čemú bezpečná Kalužú a Slinami Hágow :
Nad ňú ze Ptákow žádm' bez Pádu ňemohEi
Krídlama Gestu konal: toEké s temného sa Žrídla
Púchi wichádzagicé na horegšé ňésH Powetrí :
Odkáď Dánagskí to ponazwaK Místo Aornon.
Tam napred štworo čerňagicích sa Chrbátami Guncow
Ustanowí, a Kňazowka na gích Čela Wína uBéwá.
Wrchné téz s Prostredku Rohow Chlpi rádňe witrhnúc
Ohne na poswatné uhoďí, gako Obetu prwnxi.
Hlasmi zowúc Hekatu^ w Nebesách a w PekPe premožnú ;
Britwi im' stawagú pod Hrdla, a Čísami íeplú
Ejrw sirolumi berú. Sám černím Gahuicu Rúnom
Matce krutích Eneáš WslekFic gég Sestre i weHcég
Zetňe Mečem, galowú íi, Prozerpino, zetíie Krawičku.
Kjálowi ätiksa potom noční priprawuge Oltár,
A w Gelkosíi w Oheň mocních pouwrhnc Rugákow,
Krém toho ščedre Oleg na horícé Slehna wiPéwá.
W tom hite pri prwiiegsém Zoreňú a pri Wíchoďe Slnka,
Zem pod Nohma ručat, W'rchi ag sa zaČínaR Hágow
Kňísal, a Psi w nočních sčekotal zazdá waE Síínoch,
Wchádzagicú Bohiuii. Opoďál ustuple nečistí,
Weščica wikríicá, a z Hága sa berle celého ;
Než ti widag sa na Gestu, i Meč powimilcňi ze Pošwi;
Wčil Sila, wčil zmužilé, Eneášu, ge Srdce potrebné.
Rekši, do otworenég treščícá Gaskiňe wchádzá.
Wodldňi on w Zápal uelal^lími sa Krokmi pobírá.

Eneida. 251

Ó Bohowé, Mocndri Duší, a Slini mlčícé,
Ag Chaos, ag Flegetoa, preliché w Noci Míata na Šírku,
Buď mi slobodno gewii sQšané ; a s Pozwola rekaal
Naghlbšá Tagaosli Zemú a Mrakmi zaiáhlé.
W Temnosíách sami Pen preš nočné kráčali Slíni,
Po prázních Kragnách, a po pustích Pluta Obidldcli.
Gesta gaká w Hágoch pri ňewládném SwetPe Mesáca
fiíwá : keď mračním ukrité I^ebe zašlo Powetrím,
A wlastnú čemá Tma Wecám zodnášala Barwu.
Pred širokú Síňú a w prwném Pekla Hrtáfie
Zarmntek a mslícé pozakládali Izbi Starosti ;
Bídlá téz Nemoci zbfedlé tam, a Staršoba trúchlá,
I škaredí Strach, i zlozwodní Hlad, a Chudoba špatná *
Obludi prestrašné k Wiďeňú : Smrí roVôe, i Práca;
Brat pozatím Smrii Sen, zlostné téz MisH Radoslí,
A w proliwém Prahu ularutná Mordárkiňa Wogna,
Ag ze ZeEQz hrozních Lóže Wstekľic, a Ňeswora besná,
Rozkrwawé na zgaščerenég Sčici Wínid magícá.

Na Prostred Panoží a haluzné Rozkladi šíri
Welkí Brest : na kerém, powedá sa, že Míste nawókol
Sni prázné bidlá, a na každém Lisle sa kňíšá.
Krém toho nagmnožšé rozGčních Potwori Zvvírat,
We Wrátách Centauri Pežá, a Scilli ôerowné,
I storukí Briareus, sama téz prehroziie sipícá
j^etwora leruanská, a fučícá Ohne Chiméra ;
Harpie, ag 6orgonki, a Stín óerióna trolelní.
Znáhla tu prestrašení Eneáš wen s Pošwi dobíwá
Zbrogstwo, a wšem sa Mečem, čo mu naproti išli, wihrážá,
Ag, kebi w tom nebola zbehlá gemu rekla Družička,
Že blúďá Duchowé pod práznú bez Tela Twárú,
Bolbi zahnal sa. tedáž, a do Stínow darmo zatínal.

Odtáď Cesta šerá ku Wodám Acheronta priwádzá :
Bahnom a náramnú kalní Wír tento Prepaslú
Sa krúíí, a celí do Kocíta wiprázfiuge Písek.
Hrozní Príwozňík timi Wodmi a Rélcami wládá
Strašní Mrzkostú Gháron : s Podbradka gemužto
Nagmnožšé drsná áeďini: Zraki Ohňami Pišdá;

. 252 < WlROILlOWA

Zašpinené od PIfec zwesené ge na Zdpinii Rúciío.
Sdm žene Pil Žerďú, a pomáha Weslami Plawbe,
Mrtwich téz na zahrdzawenég LocR Slítii prewáži.
Už staral ; aBe predca garú má Starsobi Wláda.
Tam sa wsecko na Breh rozprchlé rúlilo Mnozlwo,
Matki i Manželowé, Tela téz, čo sa pozbolí Swelb,
Údatmch Hrďinow, Pacbobci a Panni i/vidagné,
I wložení do Hranie Mláďenei pred Ústami Otcow:
Gak mnoho od Hdgow predňe^ím Podzimu Chladnom
Listow opáddwá, neb gak mnoho z Rowňini mjrskcg
Ptákow stddhe hrčí sa na Zem, keď Réka zachlddlá
Preš More odhdŕid^ a na slanné wisfe Pomedzí.
Stáli prosíc, prwních abi wzal na LocFičku za Reku,
A zdwiblé za druhím túžic Ruki spínali Breztwom.
Smutní wsak Pltník wčil tích, wčil wezme si tam tích ;
Ostatních aFe kam nagďdl od Písku zaháňa.
W tom sa dlMTÍc Eneáš, neb na Zhon tento sa pohnnl:
Rekňiže, Panno, čo má znamenal Zbeh tento u Réki ?
Též čo prosa Duše ? neb pre gakí tito od Brehu Rozďíl
Ustupugú, ti plawá sa po modrích Weslami Bahnách ?
Dlhoweká gemu tak nakrátce wireknula Kňažka :
Anchízása Rod'enče, Bohow bez Rozpaku Ďéla,
Bahna Kocíta wiďíš, a zaláté Stiksa Močári,
Preš ňe danú ňikdá ňerušíwá Prísahu fioztwo.
Tento ceU, čo zres, núdzni bez HrobB ge Zástup ;
Pltník ten, Gháron; ti, kerích weze, Pohrebu došlí.
Skôr ani preš hrozní sa nedá Breh a Réka zaohríplá
Preplul, w BidPe zakáď nebudú swém Kosli prebíwal.
Za sto Rokow blúďá, a tlčú wždi sa Breztwa nawókol.
Až tenkrát prigaté žádostné Réki nahFédnú.
Anchízása Sinek postál, a Chodidla zaseknul;
Premnoho misFící, a gegích nad Losmi žeKcí.
Smutních a hrobowég zbaweních zahBédňe tu Pocti,
Z Leukašpem ňebohím líckích Pil Wodca Oronta :
S Tróge čo gích po dutég sa wezúcích Rowňiňe Wíchor
Zachwálil, pohrobíc we Wodách i Korábi i Mužstwo.

Eneida. • 253

HBb Sprá wec Palinúr k nemu w tom sa rozháňaga ňésol :
Ondi čo we Plaweňú, gak merkowal Očma na Hwezdi,
Od Zadkow zrúien do Prostred Hlbki upadnul.
Techto mnohích smufhého we Tmách gak Fedwa dopoznal;
Tak prwní oslowir Kdo \a nám, Palinúre, ze fioztwa
Widrel, a na Prostred zahrúžil Rowňini morskég ?
Rektňže. Wšak pred tim klamagíci ňikdi ňepoznan.
Túto Pen Odpoweďú mňa oiáFil Apollo geďmkú :
Keď môe bol oznámil, ščastní že po Rowuifie Končin
Do wlaskich prígďes. Tá eghľe ge Prislubu Wíra?
On wšak: Aňiž ia Rečú Anchízášowče ňesáRl
Fébus, anižto ma Boh ňezahrúžil w Rowíiiue morskég.
Neb spráwné, z množsú odtrhlé z Náhodi Terchú,
Weslo, gemuž sem bol Slrážcem dan, a Cestu porádal,
Zwrblí sem sláhnul. Prisahám skrze Rowňinu drsnú,
Žádná tak welká o samého ma uewzala Bázeň,
Gak radného bi twé, zbawené i Prawidla i Spráwca,
Búrícími duté sa ňehrúžiFi Wlnmi fCorábi.
Tri stuďené preš nezmerné mňa tu Wíri PoFedňák
Násilní wézel Noci ; wlaskú sotwa na štwrtí
ZahFédol sem Ďeň podwihlí nad Wodl Kragnu.
Priplul sem ku Zemám : už i bezpečného dosáhel
Místa; ďiwí kebi Lud moltrím íažkého ma Rúchom,
A príkri ohnutíma Wrchol SkaH Rukma chilíc'ho,
Zbrogmi nebol dopadel, za Korist zFemiselňe magící.
Wčil Telo mám we Wodách, a na Zábrehu Wetri ma krúlá.
Tehdi la skrz Powetrí a milostné Swetlo nebeské,
I skrze Otca prosím, weH^ú téz Gúlowu Náďeg:
S tochto wimož mňa Zlého; aneb ti do Kopca mňa zahrab,
Wsak li to Wec možná, a na Prístaw ber sa welínskí;
Neb ti mi, gestPi gakí ge, i gestFi ukázala Matka
Bohiňa Spôsob (aňiž ňewerím, bez WóR že Boztwa*
ToHté Réki chitáš sa a Stilwowo Bahno prebrodnuí.)
Dag Ruku, a trúchlého sebú mňa preš Wodu pogmi :
Po Smrti aspoň abich na pokogné Bidlo sa dostal.
Tak howorí, keď čistotná tak Wesčica počne:
Odkáď táto li tak hrozná, Palinúre, ge Žádosl?

254 WiRGILIOWA

Ti Hroba pozbawení Wodu átiksa i WslekRc ukrutnú
ZhBédňes Reku, a Breh na iní bez Rozkazu pogďeš ?
Prestaň Osud bozkí premenil sa Prosbami dúfal.
Než si na mé pamatag Slowa, trpkég* ulechu Bídi.
Neb twé susední, i na Ďálku i áírku po Mestdch
Zhmi hnuU' Úkazmi Ňebes, Lud Kosli udobrí;
Zdwihňe Hrob, a slawnú buďe u Hrobu Poctu konäwal,
Wečné ag Palinúra Kragom tím zostafie Meno.
Túto utíchla Rečú Peč, a ze smutného iiekoFko
Wistala Srdca Bolbsl ; s Prízwiska ge Místa radostní.

Tehdi po Gesle idú začatég, a k Réce sa btizá ;
Tíchto gak od itikskég Príwozňík Mláki uzazrel
Mlčki chodil preš Hdg, a firehow sa Ghoďídlama tikal.
Tak prwm' uďerí, a do ňích timi Slowmi oďezdá :
KdožkoFvsrek si, čo ozbrogení sa k Réce pobíniš,
Praw, čo iďeš sem ; a už ďáPeg s toho ňehňi sa Místa.
Tento ge Slínow Obit, Sna a zlég Noci, Wodkiňe Drímot ;
Na stikském neslobodno Žiwích gest Člnku prewdžal.
Wsak sem aŕiiž ňelešil sa, že sem prišlébo na túto
Wzal Kaluž Alcewiča, ňe auižto Piritoa s Tézeém :
Bár poďí ze Bohow iiepremohlég bíwaH Wlddi.
Ten Strážneho Pekel ze samích až Krála Palácow
Bol wédol w Relazách a trniic'ho od Ulaku láhnul:
Než tito Králownu opowážiľi Plútowi odňal.
Naproli amfrízská nakrátce mu rekla Sibilla :
Žádm' ten tu ňeňí Úklad ; prestaň sa urážal ;
Zbrog nehrozí sa Mocú. I pre nás nech w Ďére ohromní
Wždi ščekagíc Wrátní ňelelesné Slíni ďeiíwá ;
Nech čistá we swého Domoch ge Prozerpina Stríca.
Dardánskí Eneáš, pre Pobožnosl w ĎáH wihlásen
I pre Zbrog, k dolním sa pobírá k Otcowi Slínom.
GestBže Predstaweňím toFká la ňebíbe Pobožnosl :
Aspoň tú RatoPesl (RatoFesl pod Šatmi ukáže)
Poznag. W tom naduté sa mu od Hňewn Srdce ulíší.
Wác aňi už ňepowí. On hneď na Haluzki osudaég
Premnoho Dar sa ďiwíc, po dlhétó Čaši Očma zahFcdlí,
Čemú pristáwá Loďltú, a k Písku sa bPíží.

Eneida. 255

Tu bňeď iné Duše, na predlhé čo wisadnuli Lawki,
Pozrážáj a Dno wiprázôíc Eneáša prigímá
Náramného we Žlab. Pod weHcú praščala Ťerchú
Popfetaná Loď, a rozpuklá ranoho nabrala Bahna.
W Pos&d prebrodlích i Sibillu i Wodca za Rékú
Na škaredí HPen a modrobPedé powisadzuge Sílí.

Ohromní tromi w tég ščekotá wždi Hrtánami Krague
Naproli w náramnég rozíáhlí Gaskiňi Gerber.
Weščica zahPédnúc gemu už Krki Hadmi sa hrozňat,
Priprawené z Madu a z Gáder, čo prinášalo Spání^
Žrádlo hoďí. Besné tri on od Hladu Ústa rozedrew
Predhoďené ulapí, i hrubími uwhrhna Chrbátmi
Lahňe> a ohromní po celég rozprestre sa Ďére.
Pohrobením Eneáš Strážním hneď dostane Prístup,
A z Brehu ňewracawég sa ochotní Réki ubírá.

Hňedlci bol usBšaní Hlas, a weHíí pospolu Nárek,
Ag Duše u prednég kwíKcé Bráni MaRčkích :
S presladkími Čo gích Žiwotí a s Prsmi žalostní
Rozlúčil Ďeô, a pod trpké dal Kopce Pohrebmi.
BKž nich sú, čo kriwú podaní boli Úmoru Winnú :
Bez Lósu wšak ti, auiž bez Sudca, ňedostaE Místa.
Wispitowač Mínos potrásá Wedro 5 a na Snem
Slíni wolá, na Žiwot sa gegích a na Zlosti domáha.

Pretrúchlích w Súsedstwe potom sú Místa, ňewinní
Smrl čo swú predstihli Rukú, a pre Swetla Ňenáwisí
Pozboli swích sa Duší. Gak wčil miBeráďí bi w horném
Núdze a nagtažšé znášat chceli Bídi Powetrú 2
Odpírá Osud, i hnusné obmedzuge smutnú
Bahno Wodú, a ďewaí štiksldch Struh wókol otáča.

Odtáď weRni ueďál na wšecki ge Stránki uzíral
RozPehlé smutné Póla : tak gích nazwaH Menom.
Tam ti, čo gích hroznég witrúzňila Otrowa Láski,
W zestraňeních sa tagá Ghodňíkoch, a Mirtini wókol
Hágmi lírigú: po samég Smríi Peč gích nechce opusíil.
Fédru a Prokru na tích Místách, a Erifilu trúchlú
Odslíral hrozné, čo boďel Sin, Prúhi zahBédá,
Sňú i Ewadnu, i Pazifagu^ Laodámía tímto

256 WlRGIUOWA

Gest Towariska, i Muž pred Časmi, a wčil Žena, Cénís,
W dáwňegsú zas i preprawená skrze Odsúdi Twárnosl.
Medzí kerími ze swég čerstwá Rani Dído fenická
Blúdila w náramních Hágoch : čím náhb trogánskí
Wilaz u ňég postál, a w lemném Slíŕie gu poznal,
Gak keď ňekdo prwím Nastáňím Žáru Mesáca
Buď spatrí, buď nazdáwá sa preš Oblaki spatril,
Híieď Slzi Fél, a gatí sladkég od Láski wirekiinl :
Ňesčastná ó Dído, prawé sa mi tehdi Poselstwo
Dostalo, žes mrtwá, a Žiwot sebe odňala Zbrogstwom.
Ach Smrli twég sem bol Pówod? Skrze Hwezdi a Boztwo
Zwrchowané swedčím, a, gaká geEi w Peklb tu Wíra,
S twich, Králowno, Brehow sem sa proií W óH oďebral.
Rozkazi než bozké, čo teraz po Slinoch a hrozních
Drsnoslú Mistách, a ierég ísl Mrákole núlá,
NahnaH mňa Wládú; aňi sem tomu Wíri ňedáwal.
Že skrze mú tolké priňesem íehe Cestu BoCesli.
Staw Krok , a naplaiená pred míma ňeďálže sa Očma.
Ach pred kím ulekáš? howorím toto w PosFed Osudmi.
Takto gu rozhňewanú a na Bok skaredíma patrícá
Zrakma leší Eneáš, sám též Slzi hogňe wlBéwá.
Odklonená ona poklopené w Zem opírala Swetla;
Wác aňi nad začatú we Twári nepohne sa Mluwbú,
Gakbí Kameň pewm' Skala neb Marpézowa stála.
Až w PosFed zachopí sa, a do slinného zabehne
Hága : kďe prwňegsí trpkú Manželce BoEeslú
Odpowedá Sicheus Muž, a w horkég Lásce sa rowná.
Ňišt wšak méň Eneás, pohnuw sa na Srdci pre Úpad,
Zďála za ňú kráča, a mnohímí gu lutuge Slzmi.

Odtáď Cestu koná prátú. Už i prišB na Místa
PosFedné, na kerích wíborní Pótkami bidlá.
Tam sa s ňim polka Tídeús, tam Zbrogstwami slawní
Partenopeús, napotom bľednúcí Obraz Adrasta.
Tam mnoho oplakaní u Žiwích a na Wogňe upadU
Dardánskí : ze dlhého kerích on zhFédna Porádku
Zalkal, Terzilocha, silného Medonta, a 6lauka«
Anténórowcow s Polifétém Géresi Weíčcem,

Eneida. • 257

idea téz, dosawáď do sa z Wozmi a Zbro^mi zaa&á.
Mnoztwo Duší po prawég a Bewég ho obestaue Stránce.
Došli ňeňí ho wicTel Fea ráz; patril esče sa lábí,
I pristal k fiemu bKž, a na Príčina Česti sa tázaL
Knížata než |;récké, a celé Agamemnona Wogsko,
Gak Maža, a skwúcé we Slínodi zhFédafí Zbrogstwo,
Welkí natrásal Strach : Částka zawrálila Chrbtí>
Gak keď ííekdi na Loď pospíchalí ; Částka sipící
Púščá Hlas: začatí rozprchlích oklame Polorik.

Ag Priamowca na tích zahBédne Deifoba Místách
Rozsekaného Telom wšeckím, zedraného po Ustách
Téz po Rukách, a SRchoch, zelatíma obedwoma Ušma,
Ag z Nosem odrezaním slurze Wrh nad Mím ohawní.
Sotwa ho poznáwá laklého, a Šrámi krigíc'ho
Prehrozné ; i prwí známími wirekiie mu Siowmi :
Deifobe zbrogmocní, preslawní Teulo'a Potomku,
Kdož sa tak ukrutním do leba smel Mordem oďezdal?
Kdož to mohel spáchal ? Mua Powesl w Noci Trógí posFedaég
Došla* že od weFkég si unáwen Wraždi Pelazgow
Na zmätené wrhU mrtwích Tel Kopce upadnul.
Tehdi na rétegskích práznú sem Hroblu li Pískoch
Wistawíl, ag weikími trikrát Ducha Hlasmi woláwal.
Místo chowá tvvé Meno a Bráň. Teba, Prálelu, ňikďe
Uzrely a w twég pochowal ňemohel sem Wlasli pre Odchod.
W tom gemu Sin Priamow : Ňeňechals ňišt, Prálelu, schádzal ;
Deifobowím Slínom preukázals wšecku Počestnosl.
Než mňa Osud móg a zhubné Spartančiní Zlosli
T/m gali Ňeščaslím : ona zawdala túto Památku.
Neb, gako posFednú sme w omílních wédH Radoslách
Noc, dobre sám znáš; a príFíš na ňu máme si pomnul.
Keď Kóň nad wisokí wistúpil Pergam osudní,
A žrebním wňésol Bachorem zbrogného Pešáka :
Stwáragicá ona PFes, wrešcícé gú Bache w Tanci
Wédla koFem Fríďanki ; hrubá sama dwíhala w Prostred
Faklu, a Dánagskích z horného woláwala Zámku.
Mňa zmoreného Pečú wtedi a zloženého we Spáňú
Ňeščastné bawilo Stláňí, a Fežíc'ho napadnul

198 WUIGILIOWA

:Sladkí Sen hlbokí a lichég Smrli svetmi podobní.
Wíbomá Manželka zatim ze SwetRce wiecka
Zodnášá Bráň, Meč wemí téz od Hlawi strhne :
Menelaa w núter powolá, a Bránu olíewre.
Mifllícáy že na Dar weEkí to MíBencowi padne,
A wšeKká dáwného Powesl tak zhasne sa Zlého.
Čož la bawím? dowalá sa ku PosleH; dogďe Ulísses
Podbudilel Zlosli. Bohowé, odplalle zarowno
6rékom : gestfi prawú gím Ústami Pokutu žádim.
Než wčíl zas ti poweď mi, gaká la doňésla žiwého
Náhoda. Zdáž semká zmĺtan Mora Bludmi dochádzaš,
Zdáž na Bohow Rozkaz ? Či kriwími si dohnan Osudmi,
Sem bi si we smutné bez Slnka sa puslil Obidla?
:Keď spolu tak howorá na krásmch Ďeňňica Žrebcoch
Po Prostredku Ňebes powetemú cwálala Chodbu ;
Snaďbi i w tégto celí boH Čas pretráwiH Mluwbe 5
Než Družica bráni, a nakrátce wirekne SibiUa:
Noc míňa Eneášu^ mi wčil sa Plačmi bawíme.
Místo ge tu, kďe na dwogno ďeEí už táto sa Gesta :
Na prawo k náramnég iďe Ohraďe Pluta 5 po tégto
Nám na ebzegské Póla Chod : w Fewo túto ku hrozním
Bezbožních sa Mukám, a we zlostné Peklo zachádza.
Naproli wšak Deifob: Ňehňewag sa, Kňazko weBabná;
Ustúpim, a ku Počtu iních sa do Mrákoti wrálím.
Iď welSíá naša Česi ; z Fepšími sa stretni Osudmi.
Tolko prawí, a w tégto samég preč Mluwbe oďegďe.

Zrázu sa ohFédnúc Eneáš pod Skalmi uzírá
Od Pewa Místó širé, trogakími obehnano Múrmi:
Čo wrúcími koBem Plápolmi ho Réka otáča
Tartarskí Flegeton, krúlící Skalska hučícé.
Naproli Brána hrubá, z Diamantow Stĺpmi ceKstwá,
Tak že Ľudí a Bohow žádná bi gu V\ lada nemohla
Wiwrálil. Weža sa spína do Wisosli zelfezná;
A w krwawém hore obkasaná tam Plášči secÉwsi
Tisifona Prístup we Ďňe i w Noci strihne bezesná.
Odtáď čul Plač, i ukrutné sa hrozne ozíwal
Mrskáňí ; ZePez a wPéklich Reíaz Okruhi brinčal.

£n£ioa. 259

Prestrašení postál Enedš, a Hlak Usína naSúwal.
PannOy poweď, Čo to za Spôsob ge ZloČínstwa? gakími
Mokmi sa tam trápá? Čo taká hore Kwílba wichádzá?
Wesčica odpowedá : WePeslawní Wodče Trogánow,
Na zlostní stal Prah zadnému ňeslušno ze Čistích ;
Než Hekata, keď mna predldddala Hágom Awerna,
Rekla mi Tresti fiohow sama, a preš wšecki prewédla.
ónoskí tím Radamant Králostwom wládňe ukrutnímy
Karhá a sUchá Klami y téz každého donúti
Wiznaly čo kdo žiwí, z márneho sa Kminstwa {ešíci.
Odkladal tagené k pozdnég Smrti Číni Zločinstwa.
Hneď pomstná z Wismíwáuím Korbáčami winních
Tisifona mrská, a Pewú hrozními perucá
Hadmi, krutí Sester powoláwá k Príspegu Zástup.
W Posibd škrípagicé hrozfiezuícími Stažegmi
Zodmikagú sa Bráni. WidK, pred Prahmi gakážto
Stráža seďí? gakowá ostrihá Obluda Wráta?
Hroznegšá Saňa, swích paďesáí čo Hrtánow ohawmch
Rozďírá, má w nútri PeBech. Sám krém toho Tartar
Tak hlbokí dwakrát wháňá sa, a {áhue do Slínow,
Gak wisokí ge PohSed na nebeskú od Zemi Wišku.
Tam staŕodáwuegsí Zemi Rod, MláxFenci titanskí.
Od Hromu potrepaní,^ na samém Dne Prepasli sa krúíá.
Tam sem i náramné Tela Áloeowcow uhPédla :
Rukma čo nagwiššé Neba Uhľí sa oddaľi rúcat,
A z horného na Zem Králostwa Gupitera žehnal.
ZhFédla sem ag hrozné znášal Salmónea Tresti,
Guppiterow stwáral že Oheň smel a Treskot Olimpa.
Na štiroch on wezení Žrebcoch, w Ruce Faklu točící,
Preš Národ grécki, a stredné Élida Mesto,
Medzi PFesem wnášal sa, a bozku Poctu si žádal,
Blázen, čo Príwal z ňenasFednim od Hromu fil^skem
Medhii a chitronohích pretwáral Chwátami Žrebcow.
Než Boh wšewládm' husté preš Mračna wipuslil
Šípku, ne Faklu puhú, a čaďicé Lúčami Swetlo ;
í zrazeného na Zem hromowim zapraskel Owálím.
Tam Zemi též bolo uhPédal Wšeroďički Chowanca

17*

290 WlRGILlOWA

Tícia, náramiié po ďewáli kerého sa Údi
Strú Gutrách; a kríwím hrozné klwe stdPe Zobákem
Kaôsko do ňesmrtn/ch a plodaích k Pokule Gáter.
Prebrabugíc Črewa k Žíru, a pod blbokími obíwá
Prsmi, Žildm aňi rostúcím Wipočinka ňedáwá.
Čož Lapitow horskích, Iksióna, Pirítoa mám reétf
Gímžto už už padagic Kameň ag padagícmu podobní
Nad Hlawi nastáwá? Na skwostních Podporí Stláňách
Ze Zlata sa bEšČd, a pred Ústami 6édla magetním
Dostatkem hotowé ; nagstarsá bFízo príBéhá
WsiekFica k Ďím, a Rukú ŕiedopúsčá ke Stolu sáhnui,
I stáwá Lúč podwihugíc, a powreskuge Ustmi,
Tam ti, kerí na swého žíwí maR firatra Ňendwisl,
Neb zbiFi Otca, aneb Glitelow Podwodmi zapfétR ;
Bnďto čo nabBedané pre samích Fen sliskR Bohatstwo,
Částkí aňiž popral swím ňecfaceR : tíchto ge tiagwáo :
Téz zabití pre Smilstwo $ kerí i lapáwaR Zbrogstwo
Bezbožné ; a klamal Ruku swích sa ňebáwaR Pánow,
Zatworení čekagú na Trest. Wedomosli ňežádag
Pokuti ; neb gakowá bi tu gích zahrúžila Bída.
Gedni hrubé SkaH obracagú, a KoFesmi na Bahŕácb
Rozldhlí sa toH 3 wždi seďí, a seďel buďe wečňe,
Ňeščastm' Tézeús ; Flegiáš též farozfie utrápen
Wšem hldsí, a tuhími we Tmdch doswedčuge Slowmi :
Učle sa Ndbožnosl z Reči még^ a fie Bohmi pohrdnul.
Za Zlato tento predal Wlasl, a hrozného uwédol
Pána do ňég, Zákon za Peňáze pribígal a sňimal.
Tento na Céri sahel Pobrádku a Swadbu ohawnú.
Wšecci ti z ÚmisPem ňcšltechetné páchaR Číni.
Na sto čo bich Gazikow, též Ust mala toFlco^ zeFezní
Hlas k tomu, wšecki celích wipočítaí Spósobi Zloslí,
Hrozních wšecki Pokút wislowií bich Mena nemohla.

Dlhoweká toto keď bola Fébowa rekla Kňazowka :
Wčil nože, ber sa na Gestu, a swím dag Místo Darunkom ;
Pospíchagme, prawí. W Ciklópskích Múri zahFédám
Odkowané Wíhôách, skFepené též naproli Wráta,
Kďež tito nám položil rozkázalo Boztwo Darunki.

Eneiua. 261

Rekla> a preš iemnú sa zarownako Gesta berúci,
W prostrední uďerá Chodník, a k firáíie sa bFížá.
Kú Prahu nastúpi Eneás, i žiwími sa rádňe
Wodmi kropí, a zlatú na Wrdta zapichne Halúzku.

Keď toto už wikoná, a Prozerpiňe Prútek oďezdd,
W rozkošné prígdú Krage, a Tráwňíkí milostné
Hágow presčastních, a blahoslaweného Pomedzd.
Tam krásne Póla roztomihm obkKčuge Swetlom
Čistegsé Powetrí, a wiďá swé Slnko i Hwezdi.
Částka sa na tráwmch pífí cwičil Údami Lúkdch,
Pótkami Ihri koná, a na Pisku sa Pasmi zanásá ;
W Tancoch Částka choďí, a mihmi si Pesňamí spíwá.
Tráckí téz podlbím Weščec sám Rúchom od'átí
Milo na sedmohlasú po gegích Spewe Harfu zahrá wá;
Wčil Prstí, wčil zas slonowím gu prebíhaga Sláčkem.
Tam dáwní Rod, a prekrásne gest Teukra Potomstwo
Údatních Hrďinow, Fepšimi čo žigali Časmi,
Ilus, a Assarakus, Dardán téz Tróge Budowňik.
Na Zbráu a na prázné s Čudowáňím Woztwo sa ďíwá.
Powpichané w Zemi Piki trčá, a naprosto wiprahlé
Po Tráwách sa pasú Kone. Obluba Zbrogstwa a skwúcich
Meďmi W0Z0W9 čo žiwí maB, Snážnosl Žrebce chowáwal
Pekné, tá sa u pohrobeních pod Kopce nachádza.
W tum na prawú i Fewú zhFédd Stranu skwostňe po Tráwe
Hoslících sa, a wíiazné w Kofe Pesňe hlučícich,
W rozwofiawém fiobkow Húsčú : odkáďto ze Wíski
Nagmnožšd preš Háge waFí sa Eridana Réka.
Tam Zbor tích, čo za Wlasl bogugici dostaR Prúhi,
Čo Kňazowé Čisti we horegšém biwaK Swetfe,
Weščci Čo nábožní, a čo hodné spíwaR Féba,
Neb čo Žiwot ludskí Umením okrásiR našlím,
Též čo si Dobroďeňím u imch zaslúžiR Mena :
Tích Hlawa sa wšeckích bíUm okrásugé Wínkem.
K ňím zókolwókol sa hrnúcim rekňe Sibilla;
Nad wiech k Múzeowi : w Prostred neb ho Zástup otáča
Nagmnožsí, a dlwí sa mích wšech P&cma že wíši:
Rekňile nám. Duše pr^astné, a ti, Wtôčče predobri:

262 WiRGILlOWA

Anchizás na gakém ta obiwá Misie ? mi do&Ii
Sme k nemu, a hrozné poprechádzali Ereba Rélu;
S krátka tedáž gég odpowedá timí Hrdina Slowmi :
Istí ňikdo nemá s nás Dom ; bíwáme po Hágoch,
Na tráwních firehoch a swížích wždi Potóčkami Lúkách
Zostáwáme. Wí než, tá gestH na Srdci ge Žádosl,
Stuple na tento Kopec ; snadnú tam wígďeme Cestu.
Rekňcy a w Pred pokročíc krásne zhora Prstem ukáže
Gím OkoU ; z wisokého potom dola z^li Pahorka.

Než Hoďič Anchizás na tráwnég Úwala Šírce
Zatworené Daše, a w hrozné ísí Swetlo magícé,
FrehFédal z Usilownoslú, a z Náhodi wšecku
Swích prám zeznáwal Hognosl, a Potomstwo milostné,
I Sčaslí, i Osud MužoWf i Mrawnosli, a Gíni.
On hneď i, gak Pažilú Eneáša sa naproti bRzil
ZahFédáy Ruki od weFkég rozíáhue Radosli ;
Wišlé též zaPegá Slzi Twár; a Hlas Ústami padne :
Tehdi prišel si, a twá Nábožnosl Otcowi známa
Cestu premohla tuhú ? na twú sa mi, Sinku, dopúŠčá
Twár hFeďeí ; i známe Slowa sKchal a spátki li dáwat ?
Tak že sa má toto stal, na mogég sa mi zdáwalo MisF!,
Keď čítal sem Čas ; Peč aiiiž ňezawédla ma táto.
Ó po gakích Kragnách, po gakích wezeného Prepasíách
A zlích Ňesčastách metaného {a, Sinku, zasFíchámI
Gak strachowal sa, bi Krag ti nebol na Skazu libickí! '
On wšak : Twóg nagsmutňegši, twóg, Otče, ma Obraz,
Časlegšeg stretagíc, w tito kráčaí Místa prinútil ;
Loďstwo na tirhenskích ge Wodách. Podal, Otče, dopusli
Prawicu ; též uebráu mi, abich twé IJsta ňeobgal.
Tak wirečúc na swé hogné Slzi Líca wiFéwal.
Trikrát sa snažil tu koľbm Krk Loktami obgat : *
Trikrát obsáhh' sa mu od Ruk wišmekel Obraz,
Lahldm nárowní Wetrom, a Snu chitrému podobní.

Medzi takím Eneáš w rozíáhlém ÚwaFe spatrí
OdďeFení Luh, a Susčícé RatoFestami Háge,
Reku i létegskú, čo pokogné Místa obíhá.
Národowé a mnohé wókol ňég Fétalo Ludslwo ;

/ Enbioa. 2$J

Tak, gako po Tráwách, W^čeFi keď Fetného za Gasna
Na stralcaté sedagú Kwíli^ a nawókol u bílích
ObPetugú Laní, wrnčá Póla wšeckí Wučáôíin.
NáhUm sa.strápí Wíďeňím, a na Príčinu táže
l^^eswedomí Enedš, gakowé sú Radmi to Réki,
Neb gakowí Muži tak weHdm Breh obestaK Tiskem.
Anchízáš na to rekňe : Dusí to Mnoztwo, gemužto
Priprawugú sa Osudmi iné Tela, k Réce priláhlé,
Bezpečnú Wlahu a predlhú pige Zábudu z Leta.
Než spomenul lebe gích a w Prítomnosli ukázal,
Ag Rod tento mogích žádám už dáwno prečítal.
Wác naslími abis polesil sa naposlfedi Wlachmi.
ZdáE sa môže misFet, Duše že staďe, Otče, na horné
Pogdú Swetlo, a do hnusních naspátld sa wrálá
Zas Tel? čož bídné dichlá tak hrozne za Swetlom?
Prawdu powím li ; afiiž nenechám la na Rozpaku, Sinku ;
Odreče Anchízáš, a wikládá wšecko Porádkem.

Predne duté Powetrí, Zemi, a Prestranstwa lekúcé,
Swílící i Mesác^ i nebeské Titana Swetlo,
Wnútri žiwí Duch, a Spustu Misel wse preš Údi rozeslá
Híbe celú, í Telom mísá sa s tímto preweFkím.
Odtáď Rod pošlích ge Luďí, i Zwírat i Ptákow,
Ag Potwor, čo we bEiščícég ôese Rowňiňe Wodstwo.
W tích ohňiwá ge DuSách Mocnosl a Počátl^i nebeské,
S koFka ňeoblažugú sa leFesnú Prírodi Wládií,
Zemské téz ňetupá gích Článki a Údi hinúcé.
Odtáď sa strachugú, túžá ; radugú sa, i rmútá ;
A w lemném zawreté ňehlbďá na Swetlo Žalári.
Ba kďe ze posBedním i Žiwot gích Swetlom opuslil,
Predca tu od bídních Zlé wšecko a wšecki leFesní
Gelki ňeodstúpá Morowé^ i ge Potreba owšem.
Bi zrostlích mnoho Wad sa na ďiwní držalo Spôsob. *
Tehdi mosá Muki ňésl, a predešlích Pokutu Zloslí
Wšecku powiplácal. Do prázních gedni sa Wetrow
Rozwesugú ; chitená sa druhím zase w Bahne Prepasli
Zmĺwá Ňepráwosl, anebožlo sa Ohňami páli.
Wšeckích nás to trpá Duchowé; do Elízie wišlú

264 WlRGILlOWA

Nás pozat/m, a s mala kerí tá dostafie Kragna:

Keď predlhé Dňi, po nagmnoiSéxii Časow Odbeha preilém,

Pozrostlí odňesK Nerád, a Zmisli nebeské

Čistota z nagčístiim obsáhK zas Ohňa Powetrím.

Wsecki ti, keď sa Tisíc Rokow Obchod spátki nawrálil,

K létegskég w hastém powolá Boh Zástape Réce:

Wsecko tolii bi zabadnúcé naičíwiR horné

Zas Kfenulí, a do Ťd maH Chul naspátkí sa wrálil*

Tak rekel Anchízás: spola Sinka a s tímto Sibillu
We Zbor prostrední, a hlučícé odweďe Mnoztwo :
I stúpi na Kopec, bi mohel ze dlhého Porádku
Čítal náproliwích, a Twár poznáwai idúcich.

Wčil, gakowá, nože, dardánskég buďe Mláďežeňekdi
Sláwa^ gakích z wlaského čekal máš Rodstwa Potomkow,
Prewznesené DoSe tích^ ze nasého čo Národa wigdú,
S krátka U wipráwai chcem, a twé lebe Odsúdi predňési
Tento, wicfís, Pachobk, Čo na krásna Piku ge opren,
Prwné Místo drží ke Swetla ; pomisan i prwní
Z auzonskú sa Krwú na nebeské zdwihňe Powetrí
Silwius, albánskím Menom, twé po Smrli Ďé{a :
Čož li dlhéma Wekem Manželka Lawínia pozďe
W Hági na Swet poroďí i Krála, i Plodlča Králow:
Od neho náš we dlhég panowáwal Rod baďe Albe.
Ten k ňema nágbEžší ge Prokáš, Česi Národa Tróge,
Ag Kapis, ag Numitor, i Čo twím la predňese Menom
Silwickí Eneáš, na Pobožnosí rowňe a Zbrogstwo
Wíborní, keď ráz gako Král w Moc dostane Alba.
Pozri, galié tito predstawugá Mláďenci Hrďinstwo !
Než, čo raagú mestské pFetené z Duba na SKchu Wence,
Ti hPe Časem óabie, ti Nomentu, a Mesto Fidénn,
Též kollálinské položá nad Kopcami Zámki,
Wíbomé Chwálú Stidfiwosli, ti wíški i zdwihnú
Pommecie z Bólú, Kaštíl též ínui s Kórú.
Mena potom ti budú, wčil sú bez Mena Pomedzá.
Ba k Ďedowi pripogí sa Romul nad Mira bogowní
Za Druha; z Assaraka pošlá Krwi Ilia lechto

Eneida. 265

Dá na Swetlo. Wícfís dwoma gak Hlawa kníSe Chocholma,

A 8WÚ wšewládni už Olec ho okrdsage Poctu?

Techto hÍB Pówoďeňím, Šína, Rím ten wehní powestní

Mocnárstwom sa Zemám, a Čnostmi Olimpu wírowná,

I z wisokími seďem zakfíčí Mórami Kopcow,

Sčastní Mužstwa Rodem: gakowá Berecintia Matka

Wežmi owencowaná preš fríďské lá hne sa Mesta,

Boztwa Rodem weselá, obgímá na sto Potomkow,

Wšech ťfebabídElelow, horné wsech Místa magících.

Sem Zraki wčil zawrál; a na tento obezri sa Národ,

Rímanow eghfe twogích. Tu ge Gézar, a wšecko Potomstwo

Gúlowo, pod weFké pristal Neba UhFi magícé.

Ten to ge Muž, čo ho prislubowal sehe často očuwáš,

Au|ustus Gísar, bozkí Sin: tento nawrálí

Spátki do Lacka zlatí Wek, do Králostwa, Saturnus

Nekdi čo w ňom panowal ; též preš ôaramantow a Indow

Rozšíri Mocnárstwo; Beží za Hwezdami tá Zem,

Za Roka též a za Slnka Drahú, kďežto Uhlonos Atlas

Ohromití na PFecách králi 5Febo Hwezdami stuhlé.

Už wčil kaspické Zemi a Králostwa meotské

Odpoweďú prehrozňe trnú w geho Príchoďe bozku,

Wčil sa i' sedmoraké búra už Wítoki Níla.

ToBco aňiž Zemi Alceowič neprechádzal Okrskow;

Bár i meďennonohú Lanu dostal, bár Erimanta

Slísil Hág, Lúkem nahnal též Ustrachu Lerňe.

Tofko aňižto Bachus, Wílaz čo na Oprati z Réwa

Zaprahlích Tigrow od wisokích pral Nízi Pahorkow.

EsČeK rozpakuges rozšíril Skutkami Čnosli?

Neb Strach w auzonskég sa osádEl Kragňe zabráni ?

Kdo wšak ten ďaFekí, RatoFeslami Oliwi krásm',

Poswatnosli nesúc ? bílé Wlasi Krála a Fúzi

Poznáwám rímskeho; prwí Zákonmi Čo Mestu

Dá Pewnosl, s Kuresow skrowních a Earagni chudobnég

Na Králostwo poslan weiké. Gemu nastane Tullus ;

Tento pretrhne Pokog we Wlasli, a pohne Feňiwšé

Mužstwo lapal Brán, i odwiklé Wílaztwo nosíwal

266 WiRGILIOAVA

Wogsko. Honosfleg^í nagbh'žeg tecbto ge Ankus,
Už wčil preš príEi sa leSící z Nárqdu Frizíie.
CbceSRže Tarkwinskích ag Králow, a Pomstwiča Brúta
Piiná zahFédnul Duša, a zrel Zwazki dosáhlé?
Koniala tento prwí Moc a hroznú Sekeru pogme;
Téz n^iročki Sinow, na nowú že sa chistaB Wognu,
Pre krásnu Wolnosl na poprawné odweďe Místo,
Bídní! Bdr gak o tem siicfil baďe Skutku Potomstwo:
Zwíší Láska pre Wlasl a ňemírná PochwaFí Žádosl.
Déciow, a Drúzow patri, ag Torkwáta krutého
Teslú, a z dobitími nazad Zástawmi Kamilla.
Než Duše ti, bFlSčal čo wiďíš rowními sa Braumi,
Wčil sworné, keď gích černí zashnuge Oblak,
Kolkí medzi sebú, Žiwotow keďSwetlo dosáhn:i.
Bog powedú, koľké widwihnú Pótki a Wogni.
Alpinskích Sweker od Kopcow sa a IIradl>i Monéka
Pnslíci; proli Zal napomáhan Wíchodu Wogskom;
Acb I Mláďenci, takím fienawikňile Srdcami Wálkám ;
A zmužilú proli Wlasli Črewám ňewslekRle Wládú.
Ti prední ustúp, z wisokého Čo Pówod Olimpa
Dostáwái ; z Ruki Šípi wihoď, még od Krwi posU.
Ten po zwílazenég buďe hnal Pewnosli Korínta
Preš Kapitóliu Wóz chĺmí pre Porážku Achagskích.
Ten zahlaďí Argos z agamemnonskími Micéní,
Téz Eakowca zbubí, Wnuka zbrogwládného Achilla;
Tróge Ďedow pomstwíc, a Obavvnosl Palladi Chrámu.
Kdož, welkí, bi la, Káto, aneb leba, Kosse, ňereknul?
Kdožbi Grachow Rod ? aneb dwa BogowHromi, Líbie Skazu,
Welkích dwoch Scipiášówcow ? kdo Fabrícia z Málbm
Rozbohatého ? aneb la, čo sáls na Brázďe, Seráne ?
Kam znowaného wi už schítále ma, Fábii ? tis to
Maksime, pospoHtú čo Dfeuím si Spráwu nawrálil.
Díchagicé Fepšég wikugú z Medi Obrazi inäí;
Mám za to; zwikresugú žiwodušné z Mramora Twári;
LepSeg wésl Pri budú, a nebeské Prútkem Okolki
Rádňe porozďelugú, hwezdné též Wícbodí reknú:

Eneida. 267

Tí 8wím Lud rícTíl Paoowáňím, Rímaae, pomňi^
Twé to budú Umeuá : nakladal Zákoni Spolkow,
Odpiíščal premohlíin, a spurních Zbrogmí dobíwát.

Tak Roďič Anchízáš, i dlwícím ešče pridá wá :
HFeď, gak wíborní z Wodcow Lúpežmi tu kráča,
A wšeckích Wilaz na Hrdlnstwo prewisage Marcell I
Ten rímske, weHdmi hnuté s cela Búrkami, Pánstwo
SpewĎí, WáPečňík zbige Pénow, i Gallow oborních,
A zboženému trelú podwíhíie Kwirínowi Lúpež.
W tom boworí Eneáš ; neb s íiírn Mláďenca uhEédal
Krási mnohég a bEiščicím skwúcého sa i^rogstwom,
Než smutného Čelom, sklopemma i pod seba Očma :
Kdož to ge, Otče, kerí wiprowádzd techto idúc'ho ?
SinE, aneb welkí z weHdch geho ňekdo Potomicow ?
Čož za Hrmot ge Druhow ! galtowí Hodnósíi gé PríkLid !
Než Hlawu Noc černá smutním obľetuge Síínem.
W tom Roďič Anchízáš wíslími tak odreče Slzmi:
Sinku, na tak weBcé twích sa mnaŽalosíi ňepítag;
Len ho ukáže Osud, žil aňiž mu fiedoprage ďáPeg.
Ó fiohowé, príHš welká rímskeho sa zdala
Wám Rodu Moc, wlastní kebi Dar bbl tento pozostal.
Ko&ú tamto Mužow nagwatšém Marsa pri Meste
Kwírbu widá PoFe ! neb galcowí tam, Tibre, zahFédňes
Pohreb, keď sa nowého buďeš mimo Kopca točíwal í
Žáden aňiž Pachobt z Rodu dardánského latinskím
Náďege toHío nedá Otcom 5 Zem aôižto romukká
Wistatowal žádním sa nemá tak welmi Chowancem.
Ach beda Nábožnosl, ach Wíra, a Prawica ňikdá
Nepremohla Wognú ! zbrognému bi bez Strati žáden
W Stret sa nebral, budl^ož bi peší na Ňeprálela wpádal,
Buď penawému tuhé na Bok Ostrohi Žrebcowi dáwal.
Ach Pachola smutné! ňegak Odsudu gestUže wihues
MarceUem ti buďes. LaHí w Ruld dagíe mi hogních
Bich strakawé trúsil Kwítí, a taldmto Potomka
Aspoň Slíni Darem ciil, a práznú Službu dokázal.
Tek po celém blúďá sem i tam Prestranstwe Powetrá

268 VVlRGILIOWA

•

RozFoblosli Sirégy o po wieckém Swetlama patrá.
Keď Slna preš kaidé Anchízái Místo prewédol,
A w MisR rozpáKl mu bndúcég Lásku Powesli :
Zmĺnkn činí pozatím hroznég, £o mu nastane, Wálki,
Laurenskích i učí Mužow, a Lalinákowo Mesto ;
Téz gako Práci kerég bi sa mal wistríhal í zodsaL

Sú dwe Sna Bráni : a s ňích rohowá že bi prag bola gedoa ;
Túto prawím snadné sa dagú wen Wícbodí Slínom :
Ze slônowích sa druhá preskwúcích K|;oce Koslí;
Než ŕieprawé Sni po ňég na Swet Ľudu Peklo wisílá.
Tú tedi Anchízás Šínu a spolu Weičici Féba
Prednášal Reč, i preš slonowú gích Bránu wipuslil :
On ku Loďám chwátá, a Druhow ponahKdňe oďeslích ;
Rownú w tom Gestu na Kagéti sa odweze Prístaw.
S Predku sa Kotwa hoďí; wistúpá na Brehi Zadki.

Enbida. . 289

s^PEir sÉDmi.

OBSAH.

Kagétu, Pestúnku swogu, Eneáé pochowáwá, a to Mís to o<l gég
M^na Kagétu naziwá. Odtáď pomimo Bidla Circioého sa preplawí, a po~
wolnim Wetrem ke Spádu Tibra sa prináša : proti Woďe wezení na lau-
renské Póla wistúpí. Po učiňeiiég starodáwného Lacka Stawu a Úkazow,
kterimi Trogánow Prícbod zwestowaní bol, Zmince, pokračuge Básnik
wipráwač iní Úkaz pogeďeních Stolow ; kďe keď ze Slow Aékán a EneáŠ
poznal, že to ge tá Zem Osudami gemu podlžná ; ke Kxálowi Laiinákowi,
kterí teho Okršľeka Králostwo držal, sto Recňíkow posOá, kteribi mu
geho Menom Dari obetowafi, a k Založenú Mesta Místo pítaTi. Medzitíoi
do Tábora sa položí. Latinák Wislanstwo príwetíwe wisfíšaw, okrem žáda^
nich Weci, Lawinu Céru swogu, kterú i s Fauna, Otca swog^ho, OdpowedR
i z Weéčcow Predpoweďeňá prespolnému Mužowi dal Rozkaz dostal,
sám od seba Eneášowi za Manželku obetuge. Medzitím Gúno Trogá-
now dobre sa dartcími Wecami obrazená, Alektu k Roztrhanú Pokoga
s Pekla wiwolá : která aagprw Amátu , Latinákowu Manželku , potom
samého ag Tuma Wsteklosiamí swogimi naplní : Odtáď k Mláďeži toro-
gánskég obrátená, která prám s Polówkú tenkrát sa zanáiala, krotké-
ho Geľeňa gég predhodí, Tirhea, Stáda králowského Strážnika, Ďétkám
nade wšecko milého; kterého keď Aškán Strelku poranil, Sedlád, za-
popadnúce Zbrog , na Trogánow sa oborá. Alekto ze Zwíški Znamení
do Bogú zatrúbi : padnú w tom Rozbúrenú Almon , Tirheow nagstarší
Sin* a čalézus, Roláík eelého Kragu nagbohatŠí: kterí keď mrtwí do
Mesta prinesení bofi, IVimas a Amáta S>ála Latíai&a k Držanú Wog-
ni a k Pomstweííú Kríwdi podpalugú. Než keď on , i na Osudí i na
Zmluwu s Trogáňí oňehdá učinenú pamatliwi, k tomu priweďení bi£
ňemohel, abi gim Wognú wihlásil , Gúno sama Bránu Wogai otwárá.
Turňa do Wogni nasľeduge Mezenc spolu ze Sinem Lauzem. Též Awea-
tín, Herktila z Rei Sin. Katill a Koráá tiburskí, Bratrí : KamiUa z Wol-
ékow Národu, Ženská nagsilňegšá : a mnoho iních, kterich sa Zminka aňí.

Ag ti Brehoch na našich, werná Eneášowa Dogko>
Po Smrli sw^ wečnú si sa fiEOiohla, Kagéto, Powealá ;
A wčil Mí»to chowá Česi, a Hrob Meno we weHcém
Twé známi Hcšpersku, gaká to Sláwa ge koFvvek.

270 WiRGa.iowA

Než wrácní EneáS wibawíci rádňe Počestnosl,

A Hrob zdwihnácíy nadatá čim náhFe ulíchla

Rowňina, hneď sa na Gestu widá, a Pristaw opustí.

Wetri dugu mu na Noc ; swilí pohodelue Mesáček ;

Morská pod trasawim bKsčí sa Hladčina Swetlom.

NagbEžié Zemi circegskég firehi Loďmi sa škrabú x

Kďež neprístupné weFomožná Slnkowa Géra

Stálím rozléhá Spewein Háge, a w fiidFe prepísném

Rozwoňawú páEí wždi na nočné Gédrinu Swetlo,

Wrždícím tenkú huslícá Osnowu Člnkem.

Odtáď wíshchal Hlási i Wsleklosli protiwmch

Wazbe tuhég Lewow, a w pozdnég Noci strašne rewúcích ;

I Swiňe oščetenéy i ukrutmch zúril u Záwor

Medweďow^ ag weiké welkích Wlkow Ústa zawíwai:

Girce čo gích hrozná čarodelnú fiohiňa Tráwú

S Twári Luďí na Twár a na Srst popremíňala Zwírat.

Nábožm' takowé bi ňewišE na Potwori Teukri

K. Prístawu doplawení, a na Breh sa ňedostaE hrozm' :

Neptún odchodním dímal na Plachti Fugákem ;

A zríchBl Beh, i rozhrátég mimo Rowňini wézol.

Už More ag prwním zarďíwalo BFeskem, a z Uhlow

Na krásmch sa žltá zaskwíwala Dennica Žrebcocb :

Keď Wetri sekE naraz, i wšecko ulíchnulo Wáňí,

A s tuha w Eščícég sa namáhali GeEiie Wesla.

W tom z morskég Eneáš weEkí Luh Rowňini spatrí.

Medzi kerím Tiberín Rékú nad Míru milostnú,

Wpádem preprudldmy a žitím od premnoho Písku,

Sa w More odnáša. RozEčné wókol a nad ňím

Ptáctwo Brehom zwiklé a hučícég Wímolu Réki

liíbežním kogilo Spewem Oblak, a létolo preš Hág.

StáFe Druhom zwrálit Loďe a k Zemi Predki nachíEl

Káže, i rozweselí do slínnég pohne sa Réki.

WčU, čo za KráE, Wecí gakowí Čas, Eráto, gakížto
Bol w dáwném Staw Lácku, došlé keď Zastúpi nagprw
Swími do auzonskích sa Korábami dostaE Končin,
Rekňem, a nagprwnég wihlásím Pótki Začátek.
WeSčca ti uč, Bohiňo. Prehrozné Wállíi, a strašné

Eneioa. 271

Wogsko powím, i haatich k Pohrebom Srďitoslami Králow

Téz Pliiki tirhenskéy a celá pod Zbrogstwo dobehla

Zem wlaskú, Watší nastáwá Pesue Porádek ;

Watšd Prácu berem. Póla wókol a Mesta latinskí

Zestaram' už Král we dlhém bol Pokogi rícTil.

S Fauna a laurenskég, sbcháme, že Nimfí Mariki

On zroďem' bol. Fauna Roďíč zase Píkns ; a tento

Otca, Saturne, ía mal; prwm' ti si Rodstwa Počátek.

On zadného nemal Pohlawá mužského Potomka,

Boztwa Osudmi, a ten ho, čo mal, za Ďetinstwa oďemrel, .

Len geďiná w Dome a w toEkích bola Géra Obidlách,

Už Muža mal súca, už Rokmi plními widagnd.

Z Lacka množí gu a ze wšeckích nahowáraE Končin

Auzonskích ; prwnég nahowárá Krási gu Turnus,

Na Preďedow možní a Ďedow: Žena Králowa techto

6ak Žala si priwzal diwnú sa snažila Lásku ^ .

Než w Odpor wšeHkími Bohow sú Úkazi Strachmi.

Na Prostred wisokého fiobek Príbitku sa spínal,

Poswalení Lislím, a mnohí nábožne Wek hágen. .

Tento Óíec naFezen, prwné keď Múri zakladal,

Sám^ že prag, Latinák poswatm' Fébowi chcel mat,

A z geho laurenskích ponazíwat Mena Oráčow.

Techto na nagwišší husté WčeE (k Wíslowc diwno)

Z Wrnčáňím íekuté weFkím preFetice Powetrí,

Sadli Wršák, a, koBem zrepeními do pospolu Nohmi,

Zrázu sa na swížích powesen Rog kňísal Halúzkach.

W tom Wesčec howorí: Muža prespolného widXmo

PribEžowal sa, a Wogsko hFedal tito Končini isté

S KonČin tích istích, a na Hraďbách wládaril horních.

EJrem toho, keď Lúčem zažihá Oltári pobožmm,

Gak šediwého stogí bKž Otca Lawínia Panna,

Dlžsé (Wec hrozná) sa chital Wlasi zdáR od Ohňa,

A wšelikú tráwil praščící Okrasu Plápol,

Ag Sčica králowská horel, ag Diamantmi Korunka

Zdobná ; Fisčícé pozatím obkEíčilo dimnú

Swetlo, a po wšeckícK roztrásalo Žáru Obidlách.

To wsak za hrozné maľi wšecci a weFmi poďiwné :

272 WiRGILIOWA

Neb Sčastná ga a prewzfieienú bil ňekdi Poweslá

SpíwaR; predznameaal wsak welkú Národu Wognn.

Než tím Král Zaaraeňítn strtia, k Odpoweďelňici Fauaa,

Swého sa Otca wibral, kďe Luhow pod Hlbki beasednég

Albaneú sa raďí: čo swatú preš Ghraslini Studňu

Nagwatsá zňí, a hroznú pardachuge Wóňú.

Odtáď Lud wlaskíy a wsecka Enótrie Kragna,

W Rozpaku Raddu hlbdá. Tam keď Kňaz wňésel obetuú

Poctu, a na skoBsmch rozprestreno Rúno Barancow

Preš nočnú uložil sa Ticbosl, a zažádal udrímnul :

Spósobem obďiwnim Ktal Podobizni zahKdá,

I wSeKké shchá Hlási, ag Rozpráwki očúwá

Bozké, a z hlbokích reční z Acberontem Awemow.

Tam tenkrát i Oleo Lalinák počul Odpoweď istá

Sám cfaeew makkowlních sto Gabňic podlá Rádu zabigá*

Též na Kozách a na podloženích poulahňe si Rúnách.

W tom z yrísokého takí sa naraz Hlas Hága winásá:

Manželstwom prípogil ňechceg Lalinákowi Cérn,

Os Krwi még poslí , w hotowég aňi Swadbe ňedúfag;

Prespolní iďe Zal, čo Rodem naše Meno powísí

Až k Hwezdám, a preslawní s Krwi techto Potomci

Wsecko, na podwogní Oceán kaďe Slnko pozírá.

Obracal a sprawowal pod swíma sa Nohma zahKdnú.

Z Odpoweďú Napomínaní toto Faukia pomlčki

Otca dané we swích Lalinák ňepristawil Ustách :

Než ďaTeké sa s ňím wókol rozňésli Powesli

Mesta preš auzonské ; prám keď Mláďenci trogánskí

U Brehu na tráwnú popribígaFí Hrádzu Korábi.

Nábožní Eneáš, predňegší Wodci, a Gúius
Pod wisokími Dubow rozprestrú Údi Panohmi;
Priprawugú Hodi, a zwmaté na Tráwu Osáchi
Gak Podstarvki wložá, (Gupiter sám takto ponúkal)
Na Dno i hneď chPebowého sipú Stola Hromadu Plánek.
Ostatním tu už utrowením, keď Gédla preweHcá
Ag do ňekoHco Ghlfebow sa oďezdal nahnala Núdza,
I prelomil na Rukách a Zubem hrizl Okruh osudnég
Kóri, i stworhranaté nenechal Podkladki na Tráwe :

Enbipa. . 273

Ach ! StoR léž zgéddme? rekol ze Smíchu tu Gúlas.

Wác aíii ňehlasnul. Počutá Reč táto priňésla

Prvvná Bírfe Koňec, prwní gemu tiito witrhnul

Z Ust Roďie, a zďešeaí Weščbú pozaseknul ochitro ;

I hňsď rekňe : Witag dlžná miíe Kragno Osudmi,

Wi mnoho téz werní Bohowé mňe witagle trogánskí.

Tento ge Dom, toto Wlasí. Anchízáš, dobre sa tenkrát

Rozpamätám, takowú mi nechal RoďiČ Odsudu Tagnosl:

Keď ía Hlad, Sinú, w neznáme došlého Pomedzí

Po stroweních wšeckích Poloľmoch Sto£i núkňe pohriznul:

Tenkrát buď znowaní o ObidFe uisten, a Rukma

Tam prwné klásl a zdwíhal spomeň Ohradí Mesta.

Tento to bol náš Hlad ; toto nám zostáwalo z Náhod

PosPedné, Koňec ostatnég daí Bíďe magícé.

Nuž teda pri predném hneď W'jchoďe Slnka radostní,

Čož za geden ge tu Krag, čo za Lud, kďe ge Národu Mesto,

Wiskúmagme, a ďál od Prístawu poďme narozno.

K Guppitera Cti tedáž obetugie Pohári, a Otca

Anchízáša prosíc, na Stôl zase Wíno položíe.

Tak powedaw na SKch zeFené si uwáže Haluzki,

I strážneho prosí Ducha Míst, a z Boztwa iného

Zem prwnú, modré též Nimfí, a Réki potenkrát

Neznáme; pozatím Noc, a preš Noc Hwezdi choďícé;

idegského potom s fríďskú i Gupitera Matku,

I dwognásobních Roďičow z Neba a s Pekla wzíwá.

Wšewládní w tom Oíec z wisokého trikráte Olirapa

Z gasna hrmí; a Zlatom žární a Paprškami Swetla

Sámžto Rukú zakrúlící z Neba Oblak ukáže.

NáhPe po dardánském sa rozegdú Wogsku Powesíi,

Deň že prišel, we kerém dlžné bi zakládaH Hraďbi.

Hoslinu obnowugú, a pre Úkaz wePmi radostní

Číše kladú, a Čirím naplňá gích preš Wrchi Wínom.

Čím wišlí Ďeň náhPe druhí Lampášem ožáril
Úhori : Mesta porád, i Okrški, i Zábrehi' Ludstwa
Rózní wiskumugú ; tito bií Luže Studne Numíka,
Tento Potok Tibra, tu zmužilích Laíinákow obíwaí.
Anchízáša tedáž wibraních Sin ze wšeho Rádu

274 WiRGlklowX

BeČuíkow slo zaisl w nádheraé Králowo Mesto
Kdže, owíiikowaních RatoFeslami Palladi wSeckích;
A slušní mu zauésí Dar, i zadal Míru Trogdnom.
Bez fiaweuá náhU sa^ a pospesními na Rozkaz
Krokmi idú. Ňízkú sám čárá Prikopu Múrom,
A zdwihá Domi ; nagprwné téz na Brehu Bidla
Násipem a Hraďbú na Spôsob Tábora kKčí.
^Pregdúcí Chodník Weže už Latinákow a Baiti
Rozwisoké zhBédnú Mláďenci, a k Múru sa bRzá.
Pred Mestom Chlapopw Pluk, a w prwném Rozkweíe Mláďež
Na Žrebcoch sa nosa, a krolá gích Wozmí na Písku.
Buďtož roziahugú ňesnadné Lúki, buď hibké
áípi točá, a Behem sa i Wrhmi na Úhore drážá.
Keď na Nosáku Posel šeďiwému ke Králu dobehna
Ohlási, že w ňeznámém podochádzaE Rúchu
Ohromní Mužowé. On gích rozkáže do nútra
Hneď wolai, a strední na ďedowském sadne si Tróne.
Nádherní, weEkí, sto powíšen Slúpami w Mesíe
Bol Dom horňegšém, laurenské Píkowo Sídlo,
Hágami a Predkow swích Nábožnosíami hrozní.
Berlu tu a predné dobrím hore dwíhaH Zwazki
KráH nowí Znamením ; tá gím bola Radnica Ghrámem,
Poswatních tu Hodow bolo Místo ; zabiwše tu Skopca
Za stagními sedal bíwal Zwik Stolmi u Otcow.
Ba starších i Ďedow Podobizni ze swého Porádku
S Gédrow rozdáwních : Italus tu, a s tímto Sabínus
Wincúr, nakriwení si držící w Hrsli Kosírek^
Nagstaiíí i Saturnus, i Gán dwe Twári magící,
W Pitwore stáR; iní s prwného i KráR Počádíu,
Čo w Pótkách za Wlasl bogugící dostaR Prúhi.
Krém toho nagmnožšé zwesené preš Podwoga Zbrogstwa,
I zlapaní Wozowé, i kriwé swím Tenôice Ostrím,
Ag GhochoR z Hlaw, a náramních Brán Záwori pewné,
Ag StreR ze Sčítí, i Lodám čo sa odiiaR Piski.
Z weščeckú PaHcú, a w larátkég z Wrážami Sukni
Sám seďel obkasaní, i držal áčít w Lewici Píkus,
Ukroíiíel Žrebcow : čo pre Lásku Miltenka ho weH^ú

Enbioa. 275

Ošlahnutého zlatím Priitem, a zmeneného Pagedini,
Stwárila Ptáka, a rfti Krídlach pozalíčila Circe.
W Chráme takémto Bohów na ďedowském Tróne seďící
Obstární Latinák Teukrow k sebe pozwe do mitra ;
A k wešlím krotkími prwí tak rečnuge Ustmi :

Rekuite, Darddnskí; poňewáč dobre známe i Mesto,
Wáš i Rod, i sRšam' po Wodách sem Cestu konáíe,
Čož pítáte? gaká Loďe Príčina, buď čo potrebních
Ku Brehom auzonskím preš toPicé dohnala Wíri ?
Buďtože Cest metám' Blúdem, zlú buďtože Búrku,
(Premnoho Plawci galdch skusugú Hlbokosti na morskég)
Na Breh Réki našég síe doíáhPi, a w Prístawe sadil :
Hospodi báí sa ňemále s aiiiž ňeňeweďíe Saturnow
Nás Národ bií, ňespogení skrze Zákon a Práwa,
Od seba sám sa Mrawem Boha tak dáwného držící.
Wím sa porozpamatat (tmawšé sú Rokmi Poweslij
Aurunskich howoril Starcow, gak s tíchto Okrškow
Dardán w ídegské dostal sa Fríďie Mesta,
A w tráckí Sámos, čo ge wčil Samotrácia nazwan.
Od nás ho s Korita Tirhensldch Mesta wišlébó
Wčil pozlátisté Neba hwezďícého sa Bidla
W Tróne magú, a Počet zmáha Oltárami Boztwa.

Rekňe. A Ilioneús takowímito nastane Slowmi :
Králu, prewíborní Rode Fauna, aňižto zafiéslícb
Wkiskami Búrka na wáš pristaí iieprinútila Úhor,
Hwezda aňiž neb Omíl ze prawég ňezwrátiR Česti :
Rácfí a z ÚmisFem sme do tochto sa pribraľi Mesta,
Z Wlasli milég wihnatí, na kerúžto sa ôekdi preweHíú
S posledného idúc ďíwáwalo Slnko Olimpa.
Z Guppitera prední ge Koreň Rodu ; Chlapci sa tímto
Dardánskí honosá Otcem. S Krwi techto trogánskí
Sám náš Král Eneáš we twé nás poslal Obidla.
Kolká w ídegskích, w hrozních čo wipukla Micénách,
WslekRla Búrka Polách ; Obogí Európi a mocnég
Ázie Swet gakowími trepan sa zbehnul Osudmi ;
SKchaR ag ti, kerích* sFedné Oceána Pomedzí
Wzďáfilo, ag ti, kerích rozPehlú w Prostredu áírkú

18*

276 WIRG1Í.I0WA

Štir Prúhow lúči od iních Pruh Slnka horúci.

Preš loiké wezení s tak wePkég Zátopi A^íri

Mislo malé si a bezpečné zadáme domdcím

Sídlo Bohom, Wodu téz Powetrí každému obecné.

Hanbi ňedogďe pre nds KLrálostwo ; aňižto uezegme

Wám sa Powesl, ani Wďak tolkého sa nezmaže Čínu;

Ňeslisknú si afiiž Wlaši, že wzaH Trógu do Lona.

To pras Osud swedčím Eneáša, a Prawicu možnú,

Buď kdo gu bol zakúsil Wírú, buď Zbrogstwom a Wognú,

Nagmnožší Lud, nagmnožšé (uezhrdňi, že Wínki

Prednášame Rukú a pokorné Ústami Prosbi)

ŽádaK nás a tuhú pripogil maK Národi Wólu.

Než bozkí nás swími Osud Rozkazmi donútil

Wás pohľedáwal Krag. Dardán odtáďlo pochádza;

Sem wábí, a mnohú žene k tirhénskému ApoUo

Odpoweďú Tibru a k swatenég Brodu Studne Numíka.

Preš to malé dáwá Ščasíá preďeslého Darunki,

S Tróge preukrutních držané Ostatki Požárow.

T/m Zlatom Anchízáš Oltárom Poctu konáwal :

Ten Priaraow bíwal Prístrog, keď Zákoni dáwal

Pozwolaním podlá Rádu Ľudom; též Berlu, i Čápku,

Rúcha i prepPetané remeselních Prácu Trogánek.

ZahFeďení Lalinák na takú Ilióna Reč Ústa
Poklopené k Zemi stáPe drží, a z Místa sa ňehfie,
Očma točíc opretíma. Aňiž tu natoHco ňehíbe
Zbarwowauí Šarlát, aiíi Berla Prlamowa, K.rála,
KoHíO na swég mešká Manželstwe sa Céri widagnég;
A starsého sebú wáží sám Wíreki Fauna.
Tento že isíe ge ten s prespolnég Končini pošli
Ustanowen z Osudow Zaí, a na Králostwo zarownú
Pozwan Mocnoslú; Rod že s iíeho postane Čnostmi
Wíbomí, a celí Swet uwesí pod Wládu magící.
Tehdi z Radosíi powí : Bohowé Záčinku našému,
A swím pragle Rečám ! Tebe dá sa, Trogáne, čo žádáš.
Rád prígraám i Darunki. Nemá, Latináka za Krála,
Úroda wám bohatích schádzal Pol a Tróge Wšehognost.
Nech Fen sám Eneáš, za vanú tak gestGže dichtí,

£n£ioa. 277

GestKže w mém Towariš nazwat Hostinstwe ponáhlá,

Dogďe ; a prátekkég owšem ňeulaluie sa Tvvári.

Za Znamení Spolkow buďe dotknul Prawicu Krála.

Wi wšak móg Odkaz wčil Pánowi neste wašému.

Gednu milá mám Céra, kerú za Našinca widáwat,

Tagní z otcowskég Poswatiiice Ohlas a množsí

Bráňá Úkazowé z Neba: Zat že s Cudzini prígďe;

Lácku to zostdwal hlasá ; čo bi Wnukmi ku Hwezdám

Podwíhal naše Meno. Že on ten Osudmi sa mini,

Ag za to mám, ag, gestEi Misel mňa ta neklame, žádám.

Takto wirekna Olec, Koue ze wšeho Počtu wibirá.

Pod wísokimi tri sto krásnicb zostáwalo Strechmi.

Hneď wésl kridlonohich wšeckím rozkáže Trogánom

Šarlátem pokritích a Zlatom wišitimi Koberci.

Ze ZlaiSL rozwesen é až pod Prsa išli Relázki.

We Zlate oslrogení, rizawé Zlato Ústami hrizR.

Wóz Eneášowi dal poruči dwoch i doňho Tahúnow,

S Fálu Ňebes pošlích, jfrkagícich Nozdrami Ohne,

S tich Plodu, prewtipná od wlastnich Otca čo Žrebcow

Matku horowanú bola z Ukradu dostala Circe.

S tú Laíináka Rečií a Darunkami Teukri na Žrebcocb

Wišší nawráíá sa, Pokog naspátki nesúce.

W tom hPe sa ukrutná ze hrdého pobírala Argska
Guppítera Žena, a zdwihlá hore išla Powetrim;
Z Oblohi WóPi dobrég Eneáša a Loďstwo Trogánow
S pozďál zahPédá až od horňegšého Pach in a.
Už Príbitkl wiďi stawaí, už w Zemi dúfal ; a prázné
Bil Loďe. Ostregšú boďená postala BoPeslú.
W tom, Hlawu zakriílic, takowi Hlas widrela Prsmi:
Rod hPe ňenáwistm', a mogég proli WóB brogici
Teukrow Osud I ZdáPíž w sigeonském lahR Pomedzú,
ZdáPi sa mohPí chitil chileni ? zdáž spáRla zlostnich
Tróga Mužow ? prostred Wogsk, prostred Plápolow Ohňa
Gestu naPézPi. Tušim weru mé už k PosPedu Boztwo
KPeslo, aneb má došli sitá už ulíchla Ňenáwisl —
Preš Wodi ag ňeprátelská sem z Wlasli Wihnancow
Zmitalá, a w každég sa na Odpor kládla Prepasli.

278 WlHGILIOWA

Wsecka ge utrowená Neba ag Mora Wláda na Teukrow.
Čož Písek mne, čo Scilla, aneb čo Gharibdis ukrutná
Prospela ? W žádostném sa poukriH WímoR Tibra,
Bezpeční Mora a mĎa. Kxutí Mars wládal ofaromníčh
Wiwrálil Lapitow; Diane sám Boztwa dopustil
Nad ddwnim sa Olec pomstwil Kalidóna Pomedzím ;
Čím Lapili wšak, aneb Kalidón zasIúžiB toľko ?
Než weCkú mua ELrála fiohow Manželku, čo wšecko
Skúšala sem, čo na wšecko temer sa obrátila možné,
ZU zmáha Eneáš. Weiké mé [gestFiže fioztwo
Dosii ňefií : na Pomoc wezmem sebe čo kďe ge koFvrek.
GestS fiohow Neba hnut ňewládňem, Peklo pobúrim.
Kragna nemôže sa gím, buď tak, Latinákowa bránil,
Nezmenná téz gest Manželka Lawína Osudmi :
Odlahowal wšak, a tak welkím dal Príbawu Raddám ;
Wiwrálil wšak oboch Národ ge slobodno mi Králow.
Túto swogích nech Mzdu Sweker ag Zal Gednotu spiknú.
Twé Weno dardánská a rutulská Krw buďe, Panno ;
Ag fiellóna za twú chistá sa Družičku. Tehotná
Císseowička ňe Fen manželskú zlahnula Faklú ;
Wénuše tú istú buďe Sin, buďe Párisem inším,
I znowu záhubním na padúcé Periami Lúčem.

Keď to wírekla, na Zem sa plná pospúsi^ala Hrozí ;
Trúdnú z ukrutních Sester Príbitlcu a dolních
Slínow Alelctu buďŕ : čo porád má Wogni žalostné,
I Hiíewi, i zradné ze Klamaním Hríchi na Srdci.
Sám i Olec Plúton si hnusí, sami túto pekelné
Potworu Sestri hnusá : w tolké seba Ústa premífiá,
Tak hrozuích ge Twár, toHdmi ge Hadmi lehotná.
Gúno takú brúsi gu Rečú, a tak Ústami hlasne :
Tú zwláštnú mi Prácu uďel, tú Službu mi, Panno,
Čest naša a zmohlé bi ňeuhnuli z Místa Powesli ;
Podwodní abi též Lalináka ňemohFi Trogáfú
Sltrz Manželstwo obísl, a wlaskí oswogil Úhor.
Ti sworních môžeš podpáPil k Rozbrogu Bratrow,
Ti zmĺlal Domi Záwislú ; ti Šibalmi a smrtné
FakPe do Príbitkow spuslit ; ti Wládi Tisíce,

Eneida. 279

Skázi Tisíc máwáš Umená. Prsa na smelo pusli,
Ulňi Pokog sprawení, rozsíwag Príčini Wálki ;
Bi zbaďená hrozné Mláďež zapopádala Zbrogstwo.
óorgonskími tu faňeď pácbnúcd Hadmi Alekto
Do wlaskích napred Končin, Laurensa ňeňiskich
Príbitkow, náhli, a celí Prah Amáti zalahue :
StáFe kerá Teukrow pre Príchod a Tarnowu Swadbu
Rozhorenú ženská Peč a zlá rozwírala PrchkosL
Z modrích tehdi Wlasow gednébo na tuto Sikáča
Mrščí, a w hlboké zarazí pod Ňadrami Srdce :
Dom bi celí skrze tú wiwrátila Potwora besná.
Tento, pomedzi Oďew padlí a pomedzi hlaďunké
Ňadra, lichí bez Gitu plazí sa, a oldame wsieklú,
Gasčerčí wdechugíc Fúch y z náramného Roháča
Wókol Hrdla zlatá ge Retázka, ge Stužka na Čepci ;
Na Wlasí téz zapPetá sa, a sPizkí láhíie po Údoch.
I predné síc keď wlhkími do MisG Pagedmi
Wchádzá Dícháňí, a do Kosíí Ohíia natrúsí;
Rozletí Plameň esče cebmi necítila Prsmi :
Lahki, a gak Matkám bíwá, rozpráwala, Zwiklosl ;
Slz mnoho nad Gérú a trogánskú púsčala Swadbú :
ZdáHž má sa widal za Wihnanca Lawínía Teakra,
Otče? aniž ii ňeiií seba lúto samého i Géri?
Gég téz Matld, čo gu pri prwém hneď Wetri opusti
Lúpezúík, z widretú na Korábi wisadna si Pannu?
Gakžtobi tak fríďskí ňedošel k Lacedémonu Pastír,
A k wisokég lédskú ňezawézol Helena Trógi.
Kďe twá Wíra swatá? kďe o twích Peč zostane dáwná,
A krewnéma daná tolkokrát Prawica Turnu?
Z Národu keď sa hFedá Zal prespolného Lalinskím,
A w tom Wóla ge twá, i to Fauna ta Rozkazi nútá :
Gá wern Zem každú, čo nepatrí pod našu Berlu,
Mám za prespolnú, i Bohow tak Weščbami hlásil.
Tamus téz, prwní žádáB sa Rodstwa Počátek,
Inacha a z gréckég Akrízia Kragni mal Otca.
Keďtakowú LalinákaRečú skúseného nadarmo
Naproti stál zhFédá, keď wsleklí celki prechádza

280 WiRGILIOWA

Wniitemosli hadow 6ed, a naskrze wiecku prebládK :

Ňesčastná welkíiiii tedáž Prístrachmi ubodld,

W ňezmerném treščíc bez (Conca aa talala Mesle :

6ak Giha pod pľeienítii kolugícá äekdi Šibákem,

Chlapci kerú wókol prdznég ihragice aa Síue

W náramních krúlá KoFesách ; ona Bičmi uiibli

Po Prestranstwe behá ; zďešugú sa tu Zastúpi Ghlapcow

Ňeswedomich, a na obratném Pošpáňe dlwicich ;

Wládi Kocar dáwá. ŇePeňiwšd od Behu techto

Preš Prostred Mest, preš Prostred sa zmĺtala Ludstwa.

Ešče ba ag do Luhow, twárícá Bachowi Slawnosl,

Watsú Zlosl, watšd wezmúcá pred seba Wsteklosl,

Odbíháy a do zasloňeních Hor Géra ukríwá ;

Bi sňala od Teukrow Manželstwo, a zďáKla Swadbu :

6ú Bache, pokrilcagíc, ti gedlnkí Panni si hodní,

Wreščícá ; lebe fen hladkí bere Winňičem Oäčep,

W Tanci la obchádzd, a Wlas ii naprosto iiecháwd.

Rozndsá sa Powest ; Ghul td Wslekloslami wšecki

Matki gate w Hdgoch pohFeddwal Skríše nahdňd.

Z Mesta wibehli teddž; Krki a Wlasi pustili Wetrom.

Než trasawími iné naplňd Wiskotmi Powelrí,

A w Koži obFečené kláld z Winňíkami Sčdpi.

Rozhorená sama žúrícd na Prostxedu Faklu

Wzndšd, a spíwd swég Cére a Turnowi Swadbu,

Swetla točíc fcrwawé; a strašKwo zrdzu wilíríluie:

6ú, sFištež, kďe keré sle tu koFwek, Matki latinské:

GestFl u wds w ôegakég zostdwd Ld Ptákow
Zachríplích sa na Breh poweterní zhusíuge Oblak.

HPe Klauzus, dáwného pošli od Rodstwa Sabínow,
Z Wogskom íáhne hrubím, arowen sám Wogsku hrubému,
Klaudiskí ze kerého množí sa w Lácku Porádek
Lndstwa a Rod, pusíen gak bol Rím s Částki Sabínom.

Ensida, 289

Údaiiií spolu Pluk z Amíterni, a Kwíresí dáwnu
Ereta Mnoztwo celé, q Mutuski na Olíwi hogné;
. W Mesle nomentanském čo bídlá, čó w Rózeí Medzách,
Téz na tuhég SkaBe tetrickég, a Pahorku Sewéra,
Ag čo w Kašperíi, Foruldch, á u Réki Himelli; •

A g Čo pigú Tiber ag čo Fabar^ čo í wislala chladná
Narzia, hortinskí spolu Zástup, a Ludstwo lalínské,
Ag ti, kerích preleká ueščastné AUia Meno :
Gak mnoho Win sa točí na libiokích z Nahodí Wiroch,
Keď hrozní Orión do ozimních zagďe Prepasíí;
Neb gak Slnko tuhím opeká mnoho ÚpaFem Qsíin,
Budlo na Herma Polách, na žltích buď Lície Medzách.
áčíli zuná, a hnutí Dupotera sa Noh Úhor olrásá.

Téz agamemnonskí, Ňepráíel Mena Trogánow,
Žrebce zaprabue Haléz, a Tisíc zapopadňe bogowních
K Turnu Mužow : Horu massickú čo na Wíno prehognú
Hrablami obracagú, a kerích Aurunci Pahorkow
WislaR z nadwelrních, sidícinskég Rownini bnžší
Siíseďi, Čo s Kalesow, čo i od Wolturna doíáhH
Réki ObidEitelé brodnég, a Satikuli drsní,
Oškow téz Zástup. Zbrog tíchto ge áípi okrúhle ;
Než Zwik gích bíwá na Remence uwázaí ohibké.
áčít Lewice chráni ; a kriwí Meč zbKza políkaí.

Z még ani ňezvviňecháš sa ňereklí, Ebalc, Pesfie,
Z Nimfl kerého že prag Télon mal Sebeta Céri,
Kaprei keď w Moci, Tcleboow Králostwo, držáwal
Už starší; aFe ňespokbgen Sin Kragnamí Otca,
Pod široké už bol tenkrát Wládarstwo uwádzal
Národ Sarrastow, ňízké též Rownini Sárna,
Ag čo bídlá w Rufrách, fiatulách a Gelenni Pomedzách,
Též na kerích ďíwá sa owocnég Hradba Abelli :
OSčepí teutonskím ponawikU Spósobem hádzal ;
Mesto áišáka magú sláhlú z Drewa na Hlawe íCóru,
ŠčíU sa gím Fisčá, Ričá Meče od Meďi hladkég.

Ag íeba hornasté pooďeslali Nerze do Pótki,
Menom preslawní a sčastní wc Zbrogi, Úfens:
Zwláši čo ti Lud patrí hrozní, a Polówce nawiklí,

390 WlHGILlOWA

Nagtwrdsá po Rolich Ekwikali Segbii itiagící.
Ozbrogeoi Zem orú^ a nowotnú wždícki prinášal
Lúpež, i 8WÚ opatril lúbí sa Korislami ŽUwnosi

Krém toho z marrubakích W^čee sa podostawil Ohrád,
Sčastúég ozdobení za áisákem z Oliwi Lislím,
Wládi prenáramnég, wislani od Arcbipa Krála,
Umbro : to GaiČerkám a fučícím Gedmi Sikáčom
Zlé i ZakUndĎím i Rukú znal Drímoti púsčal,
I zlabodll Wsleklosl, a hogíwal Pohrizi Úmera.
A Yisak darddnskég fiewládal Piki zaCéČil
Úrazu ; od Ran aíiiž gemu ňíst nepomohli snodartié
Pesňe, a wihFedané preš marske ZeRni Kopce.
Angwícíe leba Hág, leba ag skFenními naríkal
Wodmi Fucín, a tuhú oplakávali fiahna Žaloslú.

Išlo i prekrdsné Hipolitowo Ďéla do Pótki,
Wírbius obzlditní, čo Arícia poslala Matka,
Na wlažnich žiweného Brehoch, stred Egérie Hágow,
Kďež masné Diani zmernég Oltári nachádzal.
Neb howorí sa, že, keď Hípolit skrze Macochí Podwod
Umrel, a swému Krwú bol wiplalil Otcowi Tresti
Od splašeních potrhan Žrebcow, pod Hwezdi uebeskích
Uhlow a pod horné znowu zas dostal sa Powetr/*
Hognn poskrísen fiilinú a Diantii Miloslú.
W^ewládní wsak Olec, to nesúci lažce, bi ňekdo
Ze Smrtních z dolnég povisel Temnosli na Swetlo,
Féboroďenca takich Umení a takého Lekárstwa
Náfozíiíka Hromem do pekelních wrulil Okrškow.
Tríwia wšak Čistá w tagném si Hipolita skríwá
Misie, a odsílá do Egérie Nimfe do Hágow :
Sám kďe bi we wlaskích prepokogní fieh Weku stráwil
Húsčách, a zmenením prezwal sa na Wirbia Menom.
Odkáď ag k Luhom a Chrámom sa Tríwie blížil
Ríchlonohím bráni Žrebcom ; že na Zábrehu ag Wóz
Ag Mláďenca laklé od morsluch zrúliK Potwor.
fSliitmén wšak geho Sin frkagících Nozdrami Žrebcow
Rozháňal po Polách, a Wozem sa do Wogni zachítal.

Sám stred predňegSích wíborní Údami Turnus
Ghwátá, Zbrogstwo držíc, a Hlawn sa nadewšemi wísí:

Enbida. 291

Gbochlalení mu áišák wisokí tromi Hriwmi Chiméru
Twárí, etňanské rihagicií ze Tlami Ohne ;
Tím wác žúrícú, a krutími Plameňmi hrozícú,
Čím wác rozlátú sa Krwú rozwstekluge Pótka.
Než hladkí lo Sčít nadwihlé Rožki magícá
Krásila^ už zakrítá Srslú, už celki TeEKka,
Obsah wíborníy a Strážec Ďewčice Argus,
I z wipuklého Inach Rodllel Tok Wedra Ibgící.
Mračno peších w Zdpal sa waFí, a dutími po wseckich
Wogska Pawezmi hrnú sa Polách, i od Argoša Mláďež,
I Pluki aurunské, Rutuli z dáwními Sikáňí,
Zdstupi sakranské, a barewm' iSčítmi Labíci:
Ag čo we twích, Tiberínei Luhoch, čo Numíka Pomedzú
Bidld, a skrogugú na rutulskích Brázdi Pahorkoch,
I w Hori circegskég; na kerích PoB Guppiter Anksur
Wlddá, a w zeFeném čo kochá sa Ferónia Hági^
Černasté Saturi kďe Feží téz Bahno, a chladní
Cestu hFedd a DoFem w morskú leče Rowííinu Úfens*
Krém tích wáFečná od Wolškow prišla Kamilla,
Hagno Koňíctwa lahnúc a skwúcé od Medi Wogsko.
Udatnú ona ku PrasHcám a Minerwi Košíkom
l!^ikdi ňesdhla Rukú; aFe lažké Póti^í nawikla
Ženská uésl, a chitrích predbíhat Nohma Fugákow.
Tá buďlož bi po nagwišších bola Fétala Sleblách
Sála, utFegších bi Patu neurážala Ostin;
Budlobi preš Prostred Mora nad widutími sa ňésla
Wlnskami, pospešních we Wodách bi fiemáčala Hnátow.
Nad fiú wšecka wišlá z Domow a z Rol Mláďcž i zbehlích
Mnoztwo Matek sa diwí, a hFeďí na prepišňe idúcii,
yVážícé z Ďešeňím: králowská gakbi ze Čerwcem
Krásila Sukňa hrdé Pfeca, gakbi zebírala skwúcím
Ihla Zlatom Wlasi; gak lícké bi zanášala Puzdro,
Pastírskí též Mirt ZcFezom js Predu ozbrogen ostrím.

19-

293 WiRGILlOWA

8PE1¥ 08]n[i.

OBSAH.

Znamení Wogni z Hradu Laurensa Turnus wistawí y celého La-
cka a olLoIičnich Mést Pomoc si prípogí. Wenul téz do Argoáa k Dio-
jnédowi sa poSfet abi ho nastáwagicim Ňebczpečenstwoiii a Stracheín
k Towaríšstwu Wogni priwábil. Timito Wecami pohnutí Eneáš , a w
malém swém Wogsku ai ňetrúfagíci, Napomenutím Tiberína, proB
Woďe do tích Míst sa m'eze , na kterich pozatím založení bol Rím ; a
B Ewandra Krála, kterí, z arkadskég Zemi uiéklí, na palatinském Wr-
chu Mestečko Menom Pallantea wiatawil^ Pomoci hJedá. Ewander Eneá-
ia, poznanú Príchodu geho Príčinu, do Hospodi wďačňe prígímá ; a k
Obetám Herkula, které tenkrát wikonáwal, wzatého y Príčinu od Káko-
wég Smrtí zawdanú a Rád Obetowáňá učí, znameňitegšé téz Místa toho
Okolá Hostoivi bežne spomína. Na druhí Ďeíi Eneáš Pomoc štiri sto
Koňíkow obsihnuw, kterím predstawení bol Pallas, geďiní Ewandra Sin,
Částku Wogska dolu Potokem ke swogím oďesílá ; sám z ostatním do
Agilliy nagkwetúcegáého Tirhénow Mesta* sa pobírá: které Mezenca,
pre ňezňesitedelnú Ukrutnost s Králowstwa wihnatého, w prehroznég
Ňenáwisti malo. Medzitím Wulkán, Manželki Podlizowáňím príweďení,
Pastorkowi swogému Zbrog ukowá, a Wénus gu Eneášowi prináša:
kterí Krás ú Zbroge sa tešící, gak na ostatné, tak obzlášt na Ščít, mar-
gíci hrdSnské Činí , které od Potomstwa geho maľí sa konat, wiobra-
zenéy snážňe sa diwí.

MÍfié! Znamení fiogu z laurcnslcég bol Hraďbi wiňésol
Tarnus, a zachríplé Zwukotem rozFehli sa Trúbi ;
Keďprudkichpopichel Žrebcow ; keď i Zbrogslwo dopadnul :
Srdca sa hiieď zbúra, náhlím spolu wšecko sa Lacko
Spikue Powizdwižeňim, a wsleklí Mldd'ež odewšáď.
Wíwodowé prwní Messáp téz Hrdina Úfens,
Ag Tupilel wseho Boztwa Mezenc, na Príspech odewsád*
Ťáhnú, a wšeEké SedUkami Úhori lúpá.

Eneida. 293 .

W liogwatsé sa i pošPe Wenul Diomédowo Mesto>
Tam bi hPedal Pomoc, Sj wnásal sa do Láclca TrogánoWy
Priplaweného Loďn Eneása, a fioztwo premohlé
SádRt, a recl ho> že pozwáwá sa Ôsadmí za Krála,
Hlásil, už ag množsé k Muža darcŕdiiskému sa dáwal
Národi, a zradhal sa našír geho Meno po Liácku.
Tú čo misK Raddu, gakowí, pohowíFi mu Ščaslí,
Pótlcí bi mal Wípad žádal, Diomédowi fepšeg
Bií, než Turnu, aneb Lalinákow Králowi žndmé.

Tak sa po Lácku robí : čo trogdnskí Hrdina wšecko
Dobre wíďíc weFlami Pečí s tuha Wlnmí sa zrnitá;
A wčil sem chitru, wčil tam rozláhue sa Mislú,
I \všeHkioh sa chopí Strán, a wšecko na náhBe prechádza.
Gak trasawé z Nádob keď oFesklé Swetlo raeďenních
Slnkom, aneb Žárú weloprdžícého Mesáca,
Po wšeckích pobehá Místách, i z rázu na Wísku
Zdwihue, a na Klenutí wisokébo sa opre Obidla.
Noc bola; a skonané po wšech Zwírence i Ptákow
Ag Dobitek Medzách hlboké zachwálilo Spáňí:
Keď fríďskí Eneáš pod chladním Oblohi Slínera
U firehu, pre smutnú rozbúren Wálku na Srdci,
I^ahnul, a w pozdhegšú ukladal Drímotu Údi.
Sám krásním Tiberín Potokera Boh Místa we Spánti
Už starší sa zdal podwíhaí medzi Topolmí ;
Tenké modrobFedím geho Plátno oďíwalo Rúchom ;
A slinné ŠČicu ňestrihaná zakríwalo Trslí;
W tom k íiemu sám howorí, aStarosízHlawi takto wirážá:

O z Rodu Boztwa pošli, čo wezeš z Neprálela spátki
Trógu, a ochraňugeš nám wečiié Pergama Hraďbi,
Laurenskú Čekaní Kragnú Laíinákow i Pólmi;
Bidlo tu más islč; Bohow istích; Práce uepúščag;
Wálki aňiž Hrozeňá sa ňebog. Hňew Boztwa ulíchel,
A w Srdcách nadutá sa wšecka usadnula Prchkost.
Už lebe, ňemňíwag že to Sen predhadzuge márni,
Pod brežnimi naraz weEká Swiňa Cermi naľézlá,
Oprasená ze tricáíi Pežaí na Tráwe MaUmi ;
Bílá, rozwaFená, z bilim Plodem okolo Geckow.

, 294 WiRGILIOWA

Tu klásl Mesto buďei, tu budú tw/m Končini Prácam:
Ňekdi keď už po trícdli Bokoch iiospátki dobehlích
Askán preskwDÚ PriKwizskom widwihňe Albu.
Istú Wec hUsím. Na gakí to, to nastane. Spôsob
Wilaz m ji pokonal, merkug, nakrátce wirekňem :
Arkads^' sebe w tichto Kragoch, Rod s Pallasa poilít
l^ekdi Ewandra kerí sBedugicí Zdstawi Krála,
Wibraľl Bidlo milé, a na Kopci zaklädan Mesto,
Menom pallantské od Pallasa Preďeda reklé.
Tí stagnú z drsními wedú Laliniikanii Wognu ;
Tích sik Wogsku pripog Towarisstwo, a Spolkami zgedndí.
Sám Rékú poweďem la a rownú Wímola Gestu ,
Weslom abis premohel sa faniúcé naproli Wodstwo.
Wstaíi nože. Sinku, teddž; a prwé čim Hw^di zapadnú
Prosbi Gunóňe konag radné, Srditosli a Hrozbi
ModBtbú prewisng. Wilaz mňe zaisle konáwal
Poctu buďež. 6ä sem ten, čo miia dutími uzíräs
Obmíwal firehi, a plodné ďeRt Úbori Wodmi,
Ndmodrí Tiberín, ze wšech Tok Boztwu míPegsí.
Móg welki tu ge Dom, tu hrubim Fllawa postane Mestäm.

Reknul, a pod hlboké sa Potok hfieď Žrídlo ukríwaU
Na Dno sa {dhnúci. Eneáša opustilo [Spáui.
Stal hore, a, zhFednúc na nebeskú Wíchodu Slnka
Žáru, dutiraa žiwég krdsného ze Wímola rddňe
Dlauma načrel Wodi, a k Ňebesdm Hlas tento wipnslil :
Laurenské ó Nímfi, ze kdď sú Pówodi Rékdm,
Ó ti i, Tibre ze twím poswatnim WímoPem Otče,
Prigmile k wdm Enedša, a už ho ze Zdhubi chráňte.
Wodmi gakdkoFwek nad mú ždlného ia Bídú
Studňa drží, w gakowégkoPwek sa Kragňe počíndš;
Wždicki mogú sa buďeš Poctu, wždi Darunkami sláwií,
Hesperskími Potok rohatí nad Wodmi Panowňík.
Len prispeg mňe, a, čo slúbil si, milostiwe potwrď.
Tak howorí, dwa i pospesné bere z Loďstwa Kordbi,
Weslami gích priprawí ; i Druhow spolu Zbrogstwom opdše.

A hPe w tom ndhlí a prcdíwní k PohFedu Úkaz,
Bíld w Hdgí Plodem z rownég roztdhla sa Barwi

. Eneida, • 295

Bílím, a pri Brehoch sa ukázala PriSiíica tráwních ;
Síáľe kérú Enedš tebe, weHcá Gúdo, zabigá,
Poctu čiŕiíc, a na twóg ze Stádom poklaďe Oltár.
Preš Noc, gak diboká ge, Tiber sám Rékn napuchla
Slíšil, a spátki bežíc tak zostal Wlnmi pokogní.
Že stogatég Liiže na Spôsob ňehnutého í Bahna
Wod Hlaďind prestrel sa, bi Práce ŕiedáwali Wesla.
Hneď w začatú ščastními dagá sa Powiskamí Gestu ;
Obmazané po Brodoch náhU sa Korábi, a Wodstwo
Ňezvviklé téz Háge diwá sa, w ĎáFí že skwúeé
Ščíti Mužow Rékn, a barewné Uhiíe sa Loďstwo.
Bez Baweňá Ďeii a Noc we swég oiii Hawbe utráwá,
Zákluki prebrodnií dlžsé, i mnohimi sa Krowmi
Siiháj a wlasaté prebehnú podlá Wímoia Háge.
Na Prostred Neba páFicé dostúpilo Slnko*
Keď Hrad a Bašti nowé, ridké spolu zďála zahlédnú
Bidla ; Čo wčil Ňebesám rímska powirownala Možnosl ;
Psotňegšé tenkrát máwal Králostwo Ewander.
Ríchre sa obratá k Brehu Piskmi, a k Mestu sa bFížá.
Z Náhodi preslawnú prám AmHtrtowcu hrubému
A g Bohom arkadski tehdáž Král Poctu donášal
Pred Hraďbú w Luhu. S ním spolu Stn geho Pallas, i ^w^ci
Z Mláďencow Prední, a chudobní Radci, Kadidlo
PáFiH; i wlažttá sa Paru Krw fiésla do Wíski.
Gak wisoké zhFédnú Plte, i slínními sa Mužstwo
Odwážaí Hágí, a liché sa na Wesla opíral :
Náhlím pozďeseňí Wiďeuím, StoR wsecci ňechawše,
Podwihnú sa. Tu gím smelší hneď Pallas opustil
Zabráni Slaw nost, i Mi sám naproti s Píkú ;
A s pozďál : Mládenci, gaká wás Príčina w Gestu
Neznámu sa >vidal pohla? kam cíFile? wirekňe«
Wlasíi gakég ste Rodáci? Pokog wnášále, Či Wognu ?
Tehdí lichí EneáS z wísokého tak odreče Zadku,
A spolu oliwowú prednáša Rukraa Halúzku :
Teuiarow a odporné Lalinákom Zbrogstwo uhFédáš;
Gíchž oni Wihnancow píšnú odmrščiE Wognú.
Cesta k Ewandru koná sa. To nesie a rekňile, Wodci

ÍÍÄ WiRGILlOWA

PräR že dardánski, o pomocné Zbrogstwo prosicŕ.
RozďeioQÍ Pallas na takéto sa Meno omámil :
Wiatup, kdožkoPwek si, powi, i pred Ústami Otca
Rozpráwag sa, a Hosl do našého sa powňes Obidb.
W tom Ruku dal mu, a obsahnutú ho za Prawicu obgal.
Postupowawše berú sa do Hága, a Reku opusld.

Tehdi milími prawí Eneás ke Králowi Slowrai :
NagFepsí z črékow, mňa keréma donútilo Š^aslí
Prosbi da{, a zdobenú Wínkem predsliral Halúzku;
Wsak fielakdra sa, že Arkadčan si« a Wíwoda črékow,
BKzkím téz spogení z dwoma Átreowičama Rodstwom ;
Než moga Dówernosl, a daná fiohow Odpoweď istá,
Téz Rod Predkow, i twé známe preš Kragni Powesli,
Pohnuli schwálue, abích pripogil sa li snažil Osudmi.
Nagprwní Dardán, Pówodfiík Tróge, z Elektri,
6réci gakož swedčá sami, Atlasowički powišb'.
Dostal sa k Teukrom ; nagwatší Ccru Elektru
Atlas mal, na Plecách bo iiebcské UbR držáwá.
Wái bol Olec Merkúr, beloustá Mága kerého
Počnúc na stnďenich Gilléna wiiíésla Pahorkoch.
Než, čo ge usRsané, tomu dámeR Wiru, ten istí
Mágu roďí Atlas, čo nebeské Hwezdi nosiwá.
RozdYlné tak oboch z gednég Krwi Rodstwo pochádza.
Tímto ubezpečení, ňe skrz Wislancow, a chitré
Raddi napred sem la skusowal; mňa samého mogiížto
Lámal sem sa Hlawú, a k Obidlu ze Prosbami ňésol.
Ten Daunow Národ, čo {a nás téz Wognami trápi,
GestR bi nás wihnal, schádzal zhola ňist si ňemislV,'
Pod swú Moc bi celé naskrz Hespersko uwédol ;
A z hornég More ag z dolnég Stráni wšecko držáwaL
Prígmiže VVíru, a dag. Welosilné máme do Wogni
Srdca, hrubú Zmužilosl, a paternú Čínami Mláďež.

Tak howori Eneás. Ou rečňícého tu Ústa,
I HPed Očí, a celé už dáwno prepatrpge Údi.
Tehdi nakrátce powí: Teba gak, Dardáne presilni.
Rád wítám, rád ag prígmára I gako Otca tu Parsún,
Gak spolu Reč znamenám i Hlas Anchízáša hrubého i

Eneida. 397

Neb pamatdtn Laomédonowič nahBédaga Sestru
Swú Heziónu Priam, sa na Hi*ad Salamína berúci,
Že wzal pras chladné Arkádie Končini Cesta.
Prwní tehdi sipal sa na mé Kwet Líca Mladosli ;
Wehni na dardánskich Wodcow, na samého í Krála
Sem sa dl wil Priama; wšak wišsí kráčal odewsech
Anchízás. We mne mláďenskú Ghul zhdrala Túžbu
Rozpráwal s ňím, a Prawicú geho Prawicu dotknut :
Pristúpil sem, i dichlící ho do Fénea wédol.
On mi prewíborné odchádzaga Puzdro a Šípi
Lícké, ag wiäitú ze zlatími dá Úlkami Sukuuy
Téz dwoge, čo wčil móg Pallas má, ze Zlata Uzdi.
Tehdi, kerú zadáte, í w tú s wami Gednotu wchádzám ;
A hneď, čím sa napred zagtrešné Swetlo nawrátí*
Obstaraních postím Pomocú, a Wogákem opatrím.
Túto zatím ročnú, poňewáč ste PráteF! došR,
Pocta, kerú iieslušno preuést, s nami sláwte howící,
A k Druhow hostinskím od wčilka nawikuite Gédlám.

Tak reča, Gédla tedáž a brané rozkáže donášal
ČíŠe, i na tráwních poosádlí Mužstwo Sedánkoch ;
Stláňím téz Fewowú obzlást Eaeáša prigímá
Wodca Kožu, a daním z Gaworow ho PrestoPcm uctí.
W tom wibraní Mláďenci a ctní Oltára Obetňík
Priprawené Guncow donesú gím Stehna, a Ghlebmi
Hneď naplňá Koše, obsluhugú též Wínora ochotní.
Gí Eneášj spolu s tímto geďá Mláďenci trogánsk/,
Stagní Gunca Chrbát, a očistné Obeti Drški.

Než gak Hlad zahnatí bol, a Žádost prestala k Gédlu«
Rekňe Ewander Král: Ročítú nám tiito Paraátku,
Hostinu tú zwiklú. Boha tak wePkého ten Oltár
Ne zwodná a Bohow neznáma Powera dáwních
Zríďila: prehrozních toto, Hoste, činíme, trogánskí,
Pozbawení Skáz, a slušnú wždi konáme tu Poctu.
Predne na podwihlú Skalu túto Kameňmi sa ozrí :
Gak Zrúti rozhodené, i zapustlé od hora sMwá
Bidlo, a náramné Úskal sa nawálaH Kopce.
Tam bola zestraňená ohromnú Gaskiňa Skrísň,

298 WlEOIUOWA

W ňégžto sa pólčlowe«á hrozná Twár zdrsala Oka,

Slnka ňedostupnég filbskom; tu wždicki nowotnú

Teplala Zem Wraždú ; pribité i na Bráne okratnég

Smutnú Súkrwicú Mužow Ústa wiaáwalí zbEddié.

Potwori tég Wulkán bol Olec : gebo Ústami černe

Plápoli wen rihagíc, Terchá aa wináial ohromnú.

Až nám žádostníih čekanú odedáwna'priňésol

Čas Pomoc a Príchod Boha. Neb sám Pomstwilel bodni,

Troglelného pre Smrl 6erióna a Statki wiňésU,

Alčeowič došel, a krásních taďe Wiiaz uháňal

Guncow ; i Stádo ceU zastáwalo Úwal a Reku.

Než Kákus ďiwokí, abi ŕiíit, čo bi fiesmel Ukrutník,

Buď dobi ueskusowal, ňepozostalo Sálbi a Zlosti^

Ze Stáŕiá stworo obzláilních pre Krásu Bugákow,

Též nagpekiiegších Galowic bol tolko od'ehnaL

A Drahá bi zrowních ňegaká sa nenašla Paprčkow,

W Ďéru za Ghwost wiáhbch , Noh léž zraeňenírai Slapagmi

Do práznég ukorlstowaních bol Gaskiňe ukril.

Znak do dulég zádni hFedagících Skríse ňeuésoL

Než pozatím, keď s Pastwi šité už Stádo zachítal «

Herkules udatní, a pristrágal sa na Odchod,

W Odstupe Gunce mučal začnú, i wsecko Rukotmi

RozFéhal Húščí, a Bučaním Kopce opúščal.

Gedna sa ohlási Galowička, a w Ďére zamúkue

Pustégy i skowaná zlú oklame Kákowu Náďeg.

Amfitriowcu tedáž sa Žlčú rozFéwala černú

Srdca BoFesl: polapí Brán a lazké Uzkami Kigsko ;

I w tom nad wetrné sa winášá Behmi Pahorki.

Tehdi Našinci napred laklého uzíraFí Káka

A strnutého Zraki. Uteká od Wetťa chitregší,

I wchádzá do Skiíše; Nohám Strach Kndla dodáwal.

Gak zawrel sa do ňég, a Relaz popretrhna ohromnú

Bol Skalu pospúščal, ZeFezom čo a Otca Remeslom

Stála porozwesená, i upewuil Podwoga Zátku:

Blé wsleklí pribral sa na MisR Tirinčan ; a každí

Wiskumugíc Prístup, sem i tam s tuha Ústa zanášal,

Zubmi i poskripowal. Trikrát Hnewem Ohňa horící

Enbida. 399

Pregďe awentinaká Horu ; trikritt darmo na skalné
Wpádá firdni ; trikrát znowaní si do Údola sadne.
Ostrí stál Kremeň, odwšeKkáď slesaními Kameňmi,
Z Gaskiňe Zadku trčíc, náraranég k Pohlbdu Wiski;
Hrozním príhodné Ptákom na Hňézda Obidlo :
Tento, Wrchem gak naklonení z Pewa k Réce priPéhal,
Od seba snážící w Odpor zaklálil, a celki
Wiwrálíw Koreň odtrhnul ; w tom s prudká rozohnal :
Rozhnáňí na keré nagwatšá Obloha zazňí;
Rozskádú firehi, a zlaklá bere spátki sa Réka.
W tom SkFepí i zgewné sa ukázaR Káka Paláce
Welké, a slinné zrozeďíralí naskrze SkríSe :
Tak ňeináč, gako keďbi Silu Zem celki usadlá
Peklo oďemkla naraz, í hVeáé zotwárala Kragni,
fioztwu ňenáwistné : a Prepasti sa od Wrcbu hrozné
Spatrili, i wbehlím sa Slíni potrásaG Gasnom.
Naňho tedáž sa ňenazdálém dopadlého we SwetRa*
A skalních zawretého Gamách, i hrozne ručíc'ho,
Sípami AlceowiíJ oborí, a wiecko dopadá
Zbrogstwo, i Kolmí dusí, a hrubími zahadzuge Skalmi.
On "vvsak, neb zadného ňeňí už k Úskoku Spádu,
Náramní Hrdlom, k Rečeňú Wec wePmi poďiwná,
Dím piíščá, a slepími Obit zaslíňuge Mrakmi,
Sňímagicí Zrak Očám; í kaďícú pospo],u zháňa
W Skríši Noc, a zhustlé míchá s Temnostami Ohne.
Nahňewaní toto Alceowič ňezňésol, a prudkím
Preš Plápol sa hodil Wpádera, kaďe Wlnraí sa nagwác
Dím kobačí, a hrubá Černú Hmlu wihadzuge Skríša.
Káka tedáž w Temnoslí Oheň sipagíc'ho ňičemní
Zachwálí na Uzel zewrúc, i priCshna OkáPe
Wistawené dáwí, a powischlé bez Krwi Hrdlo.
Hneď černí zdrobeními Pelech sa oďemkňe Weragmi ;
Odweďené Galowički a Lup na Swetlo wichádzá
Zlostne pozaprisahan, špatná sa i wiwPeče Nohma
Mrtwina. Dosl nasííil sa ňemóžti Srdca liľcďících
Na strašné Oči, Twár, a zarostlé Chlpmi Prsiska
Póldlwočáka, i na zhaslé pod 6ágorem Ohne.

300 WiRGILIOWA

Od tég GhwíRd Počesl konaná, a Potomci radostní
Ďefi maR zaswalení, í Potícius Obrada Pówod,
Ag Dom herkolskég Opatrowňík Slawňe píndrskí
Oltár ten položil w Hágoch, čo sa wždicki nazíwa{
Nagwatší buďe, nagwatsí téz zostane wždícki.
Nuž, Mláďenci, pri tak weFkích Wíročňici Pochwal
Wence uwážle Hlawám, a Rukú zdwíhagle Pohári,
We Spolkoch Boha téz wzíwagle, a ucliíe Wínom.
Reknul: keďŠčicu herkalskím zaprestrela Slínem
Hneď Topol, a spPelená dwobarewním kiiísala Lisiím ;
Poswatnú Ruka téz udwíhala Číša. Radostní
Hiieď Wínom Stôl wiecci kropá, a k Boztwn sa modla.

Naldoňeními Wečer pozatím bľíží sa Ňebcsmi :
A Kuaži už nagpredňegší i Potícius išli,
Oblečení podlá Rádu Kožu, i zakladal! Obňe.
Hostinu obnowugú, a druhé wďačními Darunkí
Hneď StoK priprawugn. Oltári i Mismi zakopčá.
Tehdi pri Spíwáfiú pred horící Sálil Oltár
Wigdá, gahňadówé na SRchoch RatoBesli magící ;
Tento mladích Zbor, ten Slarcow ge; čo ChwáH a Číni
Pesňami herkulské sláwá : gak Machowi prwné
Potwori a dwoch Rukma Hadow zahrdúsil ohromních ;
Gak zmužilé i na wáFečnú Silu Mesta porúčal,
Trógu a Echaliu ; gak Prác na Tisíce pod hoiiím
Euristem KráF^n, zlobiwímí Gunóni Osudmi,
Zľiésol. Ti sploďeních z Oblak potrel si dwoúdních
Hílea,* nepremohli, ag Fóln, ti Obludu márnís
Krétsku, a hrozné pod Némei Skalmi Lewisko.
Bahna sa la stikské a Wrátní Pekla obáwal,
W Šírku na obhrizeních roztáhlí w Gaskiňi Koslách ;
Žádná Twár, afii sám wisokí {a ňenastrasil, ostré
Zbrogstwo držíc, Tífon ; iiemagíc'ho aňižto na Raddu
Potrebi lerňanská Saňa Hlaw ňezakCíčila M noztwom.
Zdraw buď, Guppiterow Ploďe, k fioztwu na Ozdobu pri wzan !
Príď sčastní, a na nás, í na twú buď Poctu mílosiiw.
Pesňami tak sláwá: pred iním wšak Gaskiňu Káka

Enbida. 301

Popridagu mrzkú^ í samého gak Ohnami díchaL
Zwakmi celí ziň Hág, skdčú Ohlasmi Pahorki.

Wšeccí potom hueď, gak bozká zwikonáwafí Poctu,
Nawracagú sa do Mesta, Išel Král od Weku zesH,
Bfizo Druhow ze sebú Enedša a Sinka magící,
I wšeRkími pešd lahčil Rozpráwlcami Gestu.
Tam sa dlwí Enáš, a chitríma na wšecko zandšd
Očma^ iesí sa i Míst Wiďeňím ; i na gednu sa každú
Pitá a šSíchá starodáwnú Mužstwa Pamdtku.
Tehdi Ewander Král rímskích Predzakladač Ohrád:
Fauni a Nimfi po tích tu Rodáci obíwali Hágoch,
Mužstwo i, čo z Dubów a s pewních sa roďiwalp Špalkow:
Zákona Mraw ňemagic ; afií ňeznalo Gunce zaprahnut,
Neb Žiwnost opatril, z hotowím buďmírňe zachádzal:
Než Stromi a pracná gemu dáwala Chówu Polówka.
Nagprwní stúpil z hwezdného Saturnus Olimpa,
Pred Sincm uskakugíc, Zbrogstwom s Krdlostwa oďehnan :
On díwokí a poroztratení tuto preš Hori Národ
Zebral, i ustanowil gemu Zákon, a Ldcko nazíwat .
Chcel rádueg, že sa w»tég bezpeční Končine slcríwal.
Ňekdi zlatí Wek, o nemá sa wipráwá, techto za Krála
Bíwal ; tak w pretichém ríďíwal Pokogi Ludstwo.
Až polahostagi Wek horší a na Barwu inakší,
I Wsíeklosí zlég Wogni, i mal nastúpila Žádost.
Anzonskí pozatím a sikánské Národi prišFi ;
časteg též zložila swé Kragna Saturnowa Meno.
Došfí potom zas KráEi, došel Tiber Údow ohrommch :
Od neho Prízwiskom Wlachowé sme nazíwaE Reku
Tibra ; a sw ého stará zbawená ge tak Albula Mena.
Z Wlasii Wihnanca mňa. Mor Končin hfedagíc'ho posibdních,
Wšewládné áčaslí i Osud zadnému ňewihlí
W tíchto zložil Kragoch ; a strašné Karmenti donúldo
Matki milég Napomínaní, Bóh i Pówod ApoUo.
Sotwa rekel: pozatím ida d'áľeg ukáže i Oltár,
I spolu karmentskú rímskím čo nazíwaG Menom
Bránu, gakož sa prawí, dáwnú Karmenti Počestnost,
Weščice nawnukanég : prwná čo spíwala, rímski

303 WiRGILlOWA

. Že zweBCea Lnd a preslawná Pallaniea má bii« .
Náramní potom Hág, čo Romul w Uloäiče obrálil,
A stuďeními klaďen pod Skalmi ukáže Luperkal,
Pána u Arkadskích od Ucegského nazíwan.
Krém toho poswatní Hág Argilléta ukáže,
I swedčí na to Místo, a Smrl zlú Arga wipráwá, .
Odtáď k tarpegBkim iďe s ňím Kapitólie Bidlám,
Wčil čo samé sú už Zlatoy fiekdi Trňisčami drsné*
Už tenkrát lakawích hrozná prestráiala Mista
Nábožnosl Kraganow ; tedi už Skál a Hága sa báFi.
W temto, prawí. Luhu, na krowatém Horí tégto Wrcholku
Bíwá Bohy íieznámo gaki; Arkadčaíii mislá,
Guppitera že samého wiďá, keď často počerní
Sčít s Kozí natrásá, Prawicii též Oblakí zháňa.
Krém toho rozhoďené dwe ze swími ti Mesta Obradmi,
Ostatek a srarlú zahKdáš Mužstwa Památku.
Tento Olec Gánus položil Hrad, tento Sa turnus:
Ten swé Ganikulow, ten 8\ié mal Meno Saturnow.
Medzi sebú s takowúto Rečú do Ewandra chudobních
Kráčafí Príbitkow, sem i tam zahKdaK rózné
Stáda na Rinku bučal rímském i Karine prepišnég.
6ak prišFi už ke Dwerám ; Wiiaz preš tento, wirekue,
Alceowič kráčal Prah ; Dwór geho tento prigímal.
Hosie, Bohatstwo tupit smeg, nárowného i Mislú
Sám Bohu čifi sa ; a ňezhrdawí poď Wecmi chudimi.
Reknul, a pod ňízkú Strechu ohromného uwádzal
Naklonenú Eneáša Hlawú, a na Poslel osádRl
Nadhoďenú Lislíra a libíckú Medweďa Srsíú.
Prigďe Noc, a s černíma na Zem rozprestre sa KrídU.
Než Wénns nenadarmo laklá tu na MisR Rodička,
Na Hrození též Laurenskích a na Rozbroge pohla,
Rekňe tedáž k Wulkánu^ i takto na Manžela počne
Ložce zlatég, a Rečú bozkég ponadíchňo mu Láski :
Dlžní keď Pergam Dánagskí rúcaFi KráFi,
A w ňeprálelském stEet PlápoB Hraďbi magícé :
Žádnú sem tu Pomoc, žádné tu nezadala Zbrogstwo
Ňeščasti\ím s twég Wíhňe; aňíž teba, Manželu wzácní,

Énbu)A. 303

W obldžnég unowal sem nechcela Práci nadarmo:

AčkoFwek mnoho sem Priamowcom bíwala dlžnd,

Často i nad horkú Eneáša narikala fiídú.

Wčil w Rutulow postál na Gupitera Wólu Pomedzú.

I preto uskorená ku twéma sa Boztwn ulíkám,

A pre Siná Zbrog Matka prosím. Teba Nérea Céra,

KwíKcá teba mohla pohnut Manželka Titóna.

Pozri, čo tam sa za Lud zháňa , čo za Mesta si Bránu

Ostrá zatvvorená Meče na mňa a Skazu Našincow.

Reknnla; a Stráni s tég i s tég sňahowíma obegraúc

Hneď Ramení dKcého kochá. Geho Iskri na náhPe

Podgali obwiklé ; i známe do Špiku našli

A stred rozpKnutích pobeháwaR PlápoR Kosli.

Tak ňeiriáč, gako keď RozpukEna ňekdi plamenná

Od Hromu otworená BFeskem bi prebíhala Mračna.

Poznala to Klamú rada, a swii Žena Krásu weďicá.

Tehdi Otec wečmi zapopadlí odreče Láskii:

Čož sa ze lak daFekími hPedáš Dówodmi? kam ušla

Twá ke móe Dówernost ? Kebi twá bola W óla podobná :

Ag tcnkrát sa pre Dardánow Zbrog mohla nachistal;

Wšewládrií aíii Král i Osud ňebráiiiFi Trógi

Ďál štát, a Priamu za ďesaí Ftokow ešče ňezemreí.

I wčil, keď bogowalt chistáš sa, a tégto si MisFi :

Wšecko ti prislúbit mózem. Čo ge mého Remesla

Práca, čo buď ZcFezoiíi, buď Stríbrom dá sa kowáwah

KoFko Oheň wládá a Fukot; Modľilbami ustaň

O twég rozpakowal Možnosti. Tak Ustmi rečúcí

Dáwal Obimáňi, a na swég Manželki rozestren

Lóňe prelúbežnú wihFedáwal Drímotu Údom.

Než pozatím , gak nagprwní už Polnoci Odchod
Spáňá bol nasilil Žádosl; Žena keď to, čo skrownú
S PrasFice a s tenkég Žiwnosl si Minerwi hCedáwat
StáFe mosi. Popol a spjcé rozbudzuge Ohne.
Noc dodagíc Prácam ; a dlhím pri Kahanci Ďewogki
Mešká wá KnžFem; čistú abi Manžela Poslel
Tak chowaí, a drobné wižiwií spolu mohla si Ďétki.
Wládar Ohňow ňeináč; ani ňe w Čas tento Feňiwsí

304 WiRGtLIOWA

Z makkég powsiiwá ke kowáčskím Ložňice Pritcám.
BKzko sikítnskich Medz a eolskég Lípari wíiáí
Sa zdwibá dímnimi kofem ze Skabkami Ostrow r
Pod ňím Ďéri daté a žrané Giklópow od Ohua
Gaskiňe etňanské wždi hrmd, i KowadFin ukrutné
Brinkáňim cwinčá Tlki, a prestrašné po Wíhííách
Krúhi Ocel hwižďá, i Oheň wen Pecmi sa rú{í;
Wulkdaow Dom, i wulkiinská toto Kragna ge Méuom.
Seni wtedi Wládar Ohňow z wísokého sa zabral Olimpa.
ZeBezo w ňezmernég wikonáwaR Wíhňí Giklópí,
Brontes, a s fiim Steropes, téz wizFečen Údi Pirákmon.
Tímto w Rukách začatí sa wrlel Hrom s Časti pohladkí;
Z Wise čo nagmnožsé wšemohúcí hádže ňebeskég
Boztwa Olec ; ňedokoocowaná zostáwala Částka.
Tri Krúpow mu Paprski, padlích tri dodáwaR Oblak,
Žáricích tri Ohňow spesních téz toFko Fugákow.
Prestrašné wčil BKskáňi, i Treskot, i Hrôzu,
I Prudkosi, a Plameň siihagicí míšaľi k Práci.
Marsovri Stránki z inég zase Wóz ríchlimi KoBssmi
Pínri, on ze kerími na Bog Lud a Ohradi zbiidzá;
Hrozní téz Pancír, žúricég Palladi Zbrogstvvo,
Snážňe Hadow Lupinií a Zlatom wihládzaH skwúcím,
I Drakow opFeleních, i samú nad fiohiňe Prsmi
6orgonu, odrezaním kriiticú Hrdlom Okáfe.
Wezmile wšecko, prawí, začaté odwrhňile Práce,
Etňanskí Giklópi, a sem nakloňle sa Mislii.
Zbrog sa tuhému kówal Mužu má. Wčil Potreba Wládi,
Wčil Ruk pospesních, wšeho wčil zwláštného Remesla.
Zodkládagle DPeňí. Ani wác ňewireknul; i tam ti
Wsecci sa hneď chápu, i ďePá si wšecku na rowno
Prácu: Mosadz, a zlatí {eče Kow preochitre do Réki;
I smrtná po širích sa Ocel rozpaluge W^íhňách.
áčít sprawugú wePkí, čo bi sám bol napróli wšeckég
Auzonskích Zbrogi; téz ke Kolám Kol sedmero welldch
Popripogá. Ľahké do prázních gedni Dimákow
Wetri berú a spátki ženu ; Medi gedni sičícé
W Bahne kalá. Cwinčí wrazeními Kowadlami Wíhua.

Eneida. 305

Medzi seba do Poiridka mnohú oňi Ramena Wláda
Podwihugú, a točá rozpáfen Kléščami Okrah.

Keď tak lemňanskí aa Otec w Kragi ndbEíl eolakém:
Krála Ewandra milé ze chaternég Ložiiice Swetlo,
A Ptákow ranné pod Krowmi zobúdzali Peaäe.
Starček powstáwd, i krásnu obBeče Sukňa,
A spolu tirhenské na Podešwi uwáže si Skorňe.
Meč potom arkadski Ramenám poopáse ocbotní,
Tigrowa obracagíc zwesenú z Fewa na prawo Kóm.
Krém toho od wisokich dwa ochítrí Strážci tu Podwog
Wistúpá Psi> a nasfedugú Krokem od Zadu Pána.
W tagné Hosía tedáž Eneáša sa Bidlo pobíral,
Slow nezabudnúci a powinnég Hrdina Službí.
Méň ne i ranňegší Eneáš sa mu naproli nésoL
Tam tému Sin Pallas, ternu zas Druh kráčal Achátes^
Postretli Ruki híieď podagú si, a w Pitwore sadnú,
Wolné téz Rozprawki wedú. Král nagprwe začne:
Wíwodo nagwatší Teukrow, za kerého žiwého
Tróge sa wiwrátil Weci a Králostwo ňemisBfm ;
Nám prispel na Pomoc toHcégto na Wogni Powesii
Wláda malá ge. Tu etruskú zamikáme sa Rékií,
Tam slíská Rutul, a Zbrogstwom koFem Ohradi brinká.
Než {ebe gá wéfkí miním Lud a Wogsko bofaatség
Kragni pridal: to h tak ňenadálé Náhoda äčaslí
Dopráwá ; zwúcími la sem sa Osudmi donášaš.
W ĎáG malég odtáď wložené dáwnimi Kameňmi
Mesto agillinské bíwá sa : kďe ňekdi sa lídski,
Wálkami preslawní, Národ w Hori wsádRl etruské.
Král pozatím ho Mezenc kwitnúcé premnoho Rokmi
Wládarstwom pišním a Zbrogstwom riďil ukrutnim.
Wraždi a Číni kruté na Čo mám lútébo wipráwal ?
Nech Bohowé mu takú a gehož Rodu Odplatu wrálá I
W gedno ba ag spogowal Mrtwích Tela s Telrai Žigících,
Pospolu skládagicí Ruki z Rukma, a z Ústami Uata,
Ukrutní Spôsob Muk, a Súkrewňicmi lekúcích
W rozbídnég tak Wazbe dlhím bral ze Sweta Matábnu
Než hroznú w PosPed znnugicí Meščaňi Wsleklosl

306 WlRGILIOWA

Ozbrogení zókolwókol ho w ObidFe zalahnú ;
Hneď mu Druhow zmarňá, a Oheň hore na Strechi hádžií.
On preš Mordi usli na rutnlskí zaskočil úhor,
A Zbrogstwom hágen bol Tuma, čo Hospodi pral mu.
Tehdí prawími celá sa EtrúrJa zbúrila WsUkmi ;
Krála widal dicbiá prítomnú k Poprawe Wognií.
K tíchlo {a gáy Eneásu, udám gak Wodca Tisícom.
Neb zhustlé po celém zúri Brehu Mnoztwo Korábow,
Zástawi uéšl kážu ; Čreworečňík nechce to starší
Odsúdi spíwagicí: Ó L'dskí Mláďeže Wíbor,
Ó Stariích Kwet a Wláda, čo wás na Ňeprátela slušná
Tiskne BoTesl , i prawími Mezenc podbudzuge Hňewmí ;
Žáden Wlach toFkého nemá bil Národu Wílaz :
Zwolte si prespolních Wodcow. Pluki tehdi etruské,
Prestrašené fiohow Odpoweďú, w tom sadH Pomedzn.
Sám ke miie wíbomích ReČňíkow i Korunu z Berlu
Poslal králowskúy a li mi Znaki Ťarchou oďezdal,
W Tábor abich nastúpil, a wzal Králostwo tirhenskc.
Než mňe Krwú zmrzla a neplodná Staršoba Rokmi,
I k v^eHíím pozdná Činom Sila ňeprage Pánstwo.
Sinka bi sem nahnal, pošli kebi z Matki sabinskég
Odtáď Čáslki nemal Rodu. Než li, kerého i Wlasíi
Odpoweďú i Rokom sa howi, a umíňuge Weščba,
Wíwodo stup nagsilňegií z Auzoncow a Teukrow.
Krém toho techto li ag, našu Úlechu wšecku a Náďeg,
Pallasa popripogím ; za twég nech Spráwi i Wognu
Znášal i Práce tuhé Bogu, a twé Čini uziral
Zwikŕie, i od prwnég sa ďiwi lebe stagňe Mladosti.
Árkadskich dwakrát sto Koňikow Mláďeže Wibor,
Dám gemu ; toEko ze swím Pallas tebe Menom oďezdá.
Sotwaže tak reknul ; sklopené w Zem opiraR Ústa
Dardánskí Eneáš werni též Prálel Ächátes,
I mnoho na trúchlém ze sebú rozmišlaK Srdci :
Keď tehdáž Znamení šwarná dala z gasna Gitérka.
Neb z nenadala tuhím slreFeni dolu z Oblohi BBeskot
Brínčáňim zahrmi, a strásat wšccko sa zazdá,
I Zwuk tirhénskég rozléhat w Oblaka Trúbí.

Eneída. 307

PohCédaii : zas i zas náramní ozwe sa Treskot

Medzi Oblakmi wiďá na tichém sa Okolku po gasních

Zbrog Fiščat Ňebesách, a podotldii firinkoti ddwai.

Ostatní sa na MisR ďesá ; áFe Hrďina tento

Dardánskí pozná Zwuk a bozkég Záslubi Matki.

Tehdi prawí: ŇehFedag to, gaké nám Wípadi, Hosíe,

Prednáša Úkaz; gá sám od Olimpa sa žádám.

To Znamení že mi dá, moga spíwala Bobiňa Matka,

GestEbi ukrutná pozatím nastáwala Wogna,

Ag sama wulkáňské na Pomoc že mi pozňese Zbrogstwo.

Ach koFi^á sa na Laurensow hrňe WáUíi Porážka!

Turné, gakí ti mi dáš Trest I gak pod Wodrai zanášat

ŠČíti mnohé a Sišáki, Padlích téz Mrtwini krúlit

Tibre buďeš I Ňcch Bog strhnú wčil, a Umluwu zlámú.

Keď toto rozpowedal, z wisokého sa Prestola zdwihňe,
Herkulskími napred rozlcrísí Ohŕiami Oltár^
A s Prosbu weseb' ke Strážcu a Bozkom ulíká
Sa k domowím ; tučné zabigú podlá Rádu Gahňički,
Rowíie Ewander Král, Mlád'enci i rowiíe trogánskí.
K Loďstwu potom kráča, a swích Towarišstwo nahFédá :
S Počtu kerích wiwoFí, Čobi s ním sa pobíraR k Wogňe,
Wšech Sifi wíbornég ; ostatná Částlía po bežních
Odnáša sa Wodách, a ňeprácnú odpluge Rékú,
Gúlowi Spráwu sebú o Príbehoch Otca nesúca.
Dardánom sa Žrebce dagú w Tirhensko idúcim z
Obzlášlného wedú Eneášu; gehožto nawókol
Obchádza Fewowá ze zlatími Pazúrami Kôra.

NábFe Powesí ríchlá po malém rozbehne sa Mesíe,
W Králowskú že idú Tirhénow Hradiu Koňíci.
Matlti Lakem zlím Prosbi Fegú, a Skázi sa Hrôza
Rozrostá, watší už i Wogni ukáže sa Obraz.
Tehdi Ewander Král, odchádzagicého chitící
Prawicu, dlí bez Míri'slzíc, až tal^to wirekňe:
Ó kebi mé Gupiter Leta zas nawrálil oďešlé I
Gak sem bol wtedi, keď prwné sem podlá Prenesti
Wogsko bil, a Ščítow podpáFil Hromadu Wítaz;
Túto i w Peklo Rukú pooďeslal Herila Krála:

20*

308 VVlHGItlOWA

Čož Duše mu tri na Swet priálému Ferónia Matka
(K Wislowefiú hrozné) dala, i troge Zbroí;stwo nosí wal ;
Smrtmi zrazil sa mosel tromi: wšeckích predca mu lenkrát
Odňala tdto Ducbow Ruka, a Braňe zlúpila tolkég.
Ňikdo bi wčil z Obgímduá mňa twého ňewidrel,
Sinku ; aňižto ňebolbi Mezenc nabFíze ukrutní.
Posmech s tégto čiňíc Hlawi, Mordow toľko napáchal ,
A g tolkími nebol wiprdzňil Mesto Žilelmí.
Než wi. Ňebes fiohowé, a Gnpileru tíchto preweFkí
SpráwČe, nad arkadskím z Wisokoali zmihigíe sa Krárem,
A w még otcowskég mňa Prosbe wisHchňile : GestFi
Moc waša, gestK Osud naspátki mi Pallasa wrdtiV
GestH ho ešče žiwí uwiďím, a w gedno sa zegďem :
Žil si prosím ; w každég hotowí sem Práci sa trápil.
GestRže wšak trpkími hrozís Náhodmi sa, Ščaslí :
Wčil nech, wčil dokonal mňe Žiwot ge dopusleno bídní.
Keď Peč, keď Náďeg na budúce esče pochibná.
Keď leba. Chlapča milé, pozdná má Úlecha gedna,
W Oblapenú tu držím ; do Uší bi nedošlo Poselstwo
Horsé. Takto Rodič pre posFední rozžeFen Odchod
Rozpráwal ; Sluhowé klbslého do Ložňice ňésfi.
Otworenú aFe už Branú wen wišH Koňíci ;
U predních Eňeáš werní též Prálel Achátes;
Tróge iní pozatím Watší; sám w Prostredu Wogska
Pallas^ w Sukni zlatég a barewném Zbrogstwe paterní :
ObPétá morskími gaká gest Ďeňňica Wodmi,
Rada kerú máwá nad iné Hwezd Wénuša Ohne,
Keď podwihla milé Nebu Ústa, a zahnala Temnosl.
Matki na Múri stogá laklé, a Zrakma na Oblak
Prásící sa hFedM i na skwúcé od Meďi Wogsko.
Medzi Krowím oňi« nagbľižsá kaďe Gesta ge Medza,
Ozbrogení sa berú. Stáwá Krik, a dawše sa w Zástup
Štwormonohím utretí Dupotem pere Podkowa Úbor.
Obšírni gest Luh stuďenég bKž Cerita Réfci,
Od nábožňegších poswatní Predkow; odewšáď
Kopce točá sa duté a koBem Les Gedlami kFíčá;
Nagstarší, ge Powesl, že prag Silwánu Pelaz^í,

Engida. 309

Rol Bohu a Statkow^ Luh i Ďeu priwlastňiFí istí,
Ňekdi čo nagprwní Lalínákow obíwaK Medze.
Odtdď málo naďál Tarchon prám Tdbori M istom
Bezpečné mal, i už z wisokého sa wiecko Pahorka
Wogsko wiďet mohlo, a w širokém PoH rozbilo Stáni.
Sem wegdú Eneáš wibraní iéž k Wogfie Gundci,
I znowaní Koňow a kFeslé wipočíwaR Údi.

Než Wénus tam bíloruká Oblakmi ňesácá
Dar bola prítomná; i gakož Siná zwlášle samého
W odďeFeném DoF! od stuďenég zahľédala Réki,
Tak sa mu ohlási, a schwálue ukáže sa pred ním :
Záslubné hFe mogého knté od Manžela Zbrogsíwo :
Wáceg bis napotom, Sinú, buď Laurensdw ohromních,
Buď silného wolat sa ňebáwal Turňa do Pótki.
Rekla, a obgímal sa swého pobirala Sinka ;
Žárícé pod naproiiwí Dub spustila Zbrogstwo.
Z Bohiue on Daru a s toFkég sebe Ucti radostní,
Dosl nasitil sa ňemóže, Okom na wšecko patrící,
WeFmi dlwí sa, a Rukma točí, i Ramenma premítá
Prestrašní ChochoFícmi äíšák a Plameňmi fučící,
I smrtní Meč, i drsfiící sa Mosadzami Pancír,
Náramní, krwawí, gal^o modrí ôekdi keď Oblak
Prúhami Slnka chiten zažihá sa a w ĎáFí ožárí;
Skorňe potom Čistého ze Stríbra a ze Zlata hladké,
Piku, a k Wisloweňú prenemožné Obsahi áčita.
Tu wlaské Weci, ag rimské Wílaztwa poradne,'
WeSčbi ňeňeznámí i Wekow prísí ííekdi magících,
Wládar Ohôow porobil ; tu celú z Aškána budúcu
Poslupnpsl Rodu, i zwedené swím Wogni Porádkem.
Kotnú též w zeFenég wiremesFil Gaskiňi Marsa
Wlčicu rozwaFenú, a wisících bFízo u Ceckow
Dwoch sa poihráwaí PachoKkow, a bez Strachu Matku
Lízali ; gu sklonenú oblím teho milo i techto
Pohládzal Krkem, a z Gazikem witwárowaí Údi.
Rím položil bKž ňég, a gate bez Práwa Sabínki
Tenkrát, keď weflié na ĎiwadFe sa skončili Ihri,
A hňéď Bog 8 tuha nastáwaí Romulowcom ukrutní

310 WiRGILIOWA

S Tdciem obstarním, a preprísními Karéti.
Než pozalím tito ozbrogeni, prestawie potĺkal,
Krdli u Oltdrow gupiterskích, Čfie tlržící,
StáR, a pri skofetiég do Spolka wechddzaFi MaSce.
Odtíď weFmi ňeďál bugních stworo sápalo Žrebcow
Mécia (wšak stdlí w Reči mals, Albáne, pozostalí)
I Črewa bol Tiillus Kriwoprísažňíka po Hági
Wldčil, a ostreklé sa zamáčalo od Krwi Ghraslí.
Ag Porzenna Silu Tarkwína, čo wihnaR, núlil
Priwzal, a uáramtiím oblahnul Mesto Wogákem;
Bimafii pre krásnu zapopddaR Slobodu Zbrogstwo.
Bolbi si techto iviďel huewagiVmu, a straiŕie hrozíc'ma
Nárowuého; že smel Kokles dolu Mosti porúčal,
A zhoďenú Wazbú popreplul Klélia Rékn.
Manlius bdgící tarpegskú Hradbu na Kopci
> Pred Chrámem stdl, a zwísnn Kapitóliu brdňil,
Sleblom i ešče nowé sa hrozňalo Romula Bidlo.
Stríberní w pozlálisiég léž Síňi Fetící
Húser, prítomních u Prahow stál 6allow, ohlásil ;
6alli sa preš Chraslí prikradH, a Eézľi na Zámek
Tmú ubezpečení a howícú Mrákoti Službu :
Wiecci zlaté Wlasi, wsecci zlaté ag Rúcha magící ;
W prúhowaních sa skwá Sukňách ; «Zlato krém toho bilé
Gím Krld obtáčá; každí w Rnce Sčápi dwa klálí
Alpinské, a dlhími celé krige Ščítami Údi.
Skáčících tu i Sálickích, a Luperkow obratních,
Ag wlňené Titlíld, padlé též od Neba Ščíti
Bol wikowal; čisté na hrdích preš Mesto sa wézR
Matki Wozoch k Obetám a Hrám. W ĎaFekosli zas odtáď
Tartarské pripogil Krage, dolné Pluta Sopúchi;
Též Pokuti Zlostních, leba ag, Katiliuo, hrozících
Rozweseného ze Skál, WslekRc strachugíc'ho sa Twári ;
Odstraňeních též nábožních ; ag Sudca Katóna.
Medzi iním nadutého zlatí Mora Feskotal Obraz;
Než Woda námodrá bílími sa spínala Walmi ;
A Stríbrom gasní wóicol DelíYui Ocasmi
ZmitaR Pozwrchnosl do Okolka, a ráňaR Wlnska.

Enbida. 311

Stred bolo Meďmi kuté, aktegskég Bitwi, Korábi

ZhPédal ; i wšecku tuhú bol bis tam Leukatu spalril

Rozwíraí Pótkú, a Zlatom Wlni zhusta sa bPíšČal.

Tam Wlachow Augustus Císar bol w Bitku wedúcí

Ze Staršími, z Ludem, z domowírai i Bohmi hrubimi,

W Zadku stogíc wisokém: Hlawi Wrch dwa gehožto wipúsčá

Ohfie, a otcowská>na SRchoch sa oFeskuge Hwezda.

Stxanki z inég Wetrem zas a Boztwom Agrippa howicím

Wogsko hrdí ríďí: Znameiíi Wííaztwa gemužto

Lodná na Spôsob Piskow SBchi Koruna zárí.

Odtáď w rozEčném prespolních Zbrogstwe prepišní

Anton, od krásních Zor a od Brehu Wodslwa rudého,

Snážňe Egipt, Šili Wíchodních, téz Baktri dowádzá

PosFedaé; a s iiím iďe, Zlost! Manželka e|;iptskj.

Wpádal wšecci wiďá sa, i wsecka sa Weslami hĺbal

A troVohími peuil zazdáwá Rowíiina Piskí.

Po Hladinách sa berú: strhne bisi Gikladí misFel

Wodmi plawií sa, aneb wisoké Horí z Hormi potĺkal:

Tak Mvétkég wežatími hrnú sa Korábami Terchi.

Kúďelné metagú Ohne Rnkma a Šípi zeFezné;

Neptnnské barwá sa nowotnú Úhori Wraždú.

W Prostred Králowná Rapotáčem Wogsko woláwá ;

Ešče afiiž dwoch u Chrbta Hadow ňespatruge černích 5

Obludi rozFičních Bohow, ag sám Blawkoš Anúbis

Swé w Neptúna drzá, i Minerwu, i Wenušu Zbrogstwo.

Mars prehrozue fučí na Prostred Pótki Zeltezrai

Schopne wiobrazení, a smutné s Krídlama Díri ;

W roztrhlém téz Ňeswornosl iďe Plášči radostná ;

A s krwawími za.ňú Bellóna sa iáhňe Kocarmi.

Aktegskí spatriw to LuČiščo napínal Apollo

Od hora: túto Egipt Hrózú wšecek, Indi^ a wšecci

Arabi^ Sábegskí ag wšecci obrátiH Zadki.

Králowná wolaním dáwal sama zdala sa Wetrom

Plachti, a wolnegšé už a už Loď Húžwi popúščaL

Medzi mnohú Wraždú gu obFedlú od Smrti bFízkég

Wládar Ohňow zremesRl hésl Wlnmi a Západu Wetrem ;

Naproli wšak náramne Telom Níl trúchHl ohromním,

312 WlRGILIOWA

Rozlahowol téz Klin, i celé presbraga Rúcho
W Lóao wolal modré, a we WímoE Réki premohlicfa.
Než Císar, w irogakég stupugící Sláwe do Ríma,
Zásluh ňeamrtní wlaskému naplňuge Boztwu,
Nagwatších trikrát sto Ghrámow Mesle po weHcém.
Po wšeckícb sa Radosl i Hri í Ples ozíwali Cestách ;
We Chrámoch Zbor Žea wseokích ; Oltári we wseckích ;
Zem sa pred Ollárí pobitími zakríwala Wolmi.
Sám, bílég sŕiahowého seAc we Bráne ApoUa,
Dar Ľudu prehS&dá, a na pišné Podwoga zdwihá;
Zwilazené kráča nagdlžiím Ludstwo Porádkem^
Gak weForozRčné w Gazikoch, tak w Rúchu a Zbrogstwe.
Tam Nomadow Rod a pozbawemch Afrikánow Opaska,
Tam Lelegow, Károw, tam zbrogmch áípmi črelónow
Spôsobil ; nž krotSi sám Eufirat Wlumi sa ňésol,
PosEsdm' i Moríni, i Rén dwoma Rohma idúci ;
Dáhi krutí, a porozlobem' nad Mostem Arakses.
Nad takowím sa dlwí Sčítem Wulkáoa, Darunkem
Matkí, a neznámi na Wecí tích raduge Obraz;
Na Pleco udwihnúc i Poweslí i Sláwu Potomkow.

EnbioA. Sl3

S P BIT Ď EUrÁ T í.

OBSAH.

W Neprítomností Eneáša, w etraskég Zemi s WihTedáwáňim Po-
moci sa zanášagicého , Turnus od Gunóni skrze Dúhu napomenutí, abi
IoHlú Príľežitost Wecám swim prospešnú nezameškal* éo nagbfiž k Ňe-
prátelom t Wogskom sa postawí. Kteri keď we swogich Ohradách sa
zdržowali^ ani na rowném Poľi s nimi sa potĺkal ňemohel, abi gim wŠe-
cku Náďeg k Úteku zamedzil, Loďe spálil sa usiluge. Drewo toho Loď-
stwa z Luha idegskég Matki bolo narúbané : preto Prosbu Matki naklo-
není Gupiter, wiecki Loďe od Ohňa zachránil, a na tofko morskích Nimf
premenil. Nápo^atím pribľižugícú sa už Nocú Turnus naprotí Wipadom
Ňcpráiela prí^ráne Mestečka Stráže nariďi, a Messápa gím predstawl.
Medzitím keď trogánskí Wodci Radu držaľi , koho bi nagwác k £neá-
Sowi poslala mali, kterí bi ho o swogich Ňebezpečenstwe istegšdho uči-
nil; sami dobrowolňe Wec tú na seba wezmú Nízus a Euríalus, nag-
spogeňegii dwá Práleli : kterí keď, z Mesta wistúpiwše, na Ňeprálelow
Stráže od Wína a od Sna premohlé napadli, Ramnéza z wellim Rutu-
low Počtem zabigú, a gegich Koristami sa príkrasa. Ale keď, nastáwa-
gicim už Swetlom, ustúpit sa usilowaľi od Koňíkow Wolscensa zazrenl,
do Hága ulekagú. Tam Euríalus Ťerchú Zbrogstwa a Blúďeňim w Ceste
ňesnaďenf , na Ňeprátelow napadiíe , a od Wolscensa, darmo prosicim
Nízem^ ge prehodení. Nízus též, zabitím Wolscenscm a Euriala Smr!ú
náľežité spomstwenú, mnohími Ranami dorúbaní na Telo Prátela padne.
Hlawi, na Kópie nastrčené, do Tábora sa príňesú : kďe od Trogánow z
Múrow poznané veľkú Žalosi w Meste spósobá. Medzitím Turnus s ce-
lég Sin Ňeprátelow dobíwá : weľká Porážka z oboch Strán sa widá. Tu
Aškán Númána nad Míru sa wístatugícého wistreľénú Šípku zabige. Pan-
dar a Biciáš Podarením hore si wedúcí Bránu otworá, a wchádzagídch
Ňeprátelow z welkim Pórážáňím odháňagú. O tég Weci zdoweďew sa
Turnus preš otworenú Bránu do Mestečka, čiľi Tábora, wpadňe, a Tro-
gánow na Útek obráti. Naposľedi, Mnoztwom Ňeprátelow obkľíčení, po-
máli ustupMge na tú Stranu, kterú Potok zalEeká, a, gak bol ozbrogení,
dolu Reku znesení na Breh wistúpí a ke swogím zdrawí sa nawi*álj.

JMež toto keď sa w inég naskrz wikondwalo Kragŕie:
K. udatnému z Uhlow Dúhu Gúno Satamcm^a Géra
Turnowi odsilá. W krásném Luhti Otca Pilumna

314 WiRGILlOWA

Prdwe na poswalném seďel Úwalb z Náhodi Turnus.
Kďež k ňema tak zeilé Taumantowo reknulo Ďé\a :
Torney čo Boh žáden bi li dicblicéma zaslúbil
Nesmel, prítomní hlb to sám Ďefi scbwdlue dofiésol.
Mesto opuslící Eneái i Sledowcow i Loďstwo,
Sám do krdlowskícb zabral sa Ewandra Palácow.
Došli ňefií to: zašel do posPednich Korita Obrad;
A zbírá Udskích, zebnatícb pod Zbrogstwo, Sedldkow.
Čož sa tu rozpakugei? wčil Čas Kofie, wčil Wozi schistat.
Wsecko ňecbag Baweuí, a na Tábor wpadňí ulakli.
Rekla, i na zdwihlích k JSebesám sa winášala Krídlach,
A preš náramní w Mračnách pospichala Oblúk.
Poznáwal Turnus, Dlafie zrázu obedwe ku Hwezdám
Zepnuly a nasfedowal takowímito Slowmi Felícú :
Ó Duho, Kráso Ňebes, kdo na Zem {a ml z Oälohi wiilú
Poslal ? tak gasná odkáď Twár z náhla ge táto ?
Preš Prostred weHcé sa pukal Nebe Očma zahFédám,
Hwezdi i bliiďícé po ňom. Úkaz tento prigímám,
KdožkoTwek tu do Bitki woláš mňa. I takto prawící
K Réce widal sa, a wrchiie^ég Wodi z Wímola načrel,
1 mnoho Boztwo modľíc obtážil Prosbami Hwezdi.

Už téz Wogsko celé po weregnich kráčalo Medzách,
Na Zlato a Žrebcow bohaté i na Rúcho barewné.
Messáp Wogsko prvTé, ostatné Tirhea Chlapci
Ríďá ; sám sa Woďec na Prostred Zástupu Turnus
Zbrogstwo držíc obracá, a Hlawú sa nade wšemi wisí.
Gak čranges hlbokí, sedmormi lichími sa lahki
Rékami zmohnúcí, buď masní Prúdami Nílus,
Keď zoleká z Rol, a už do swého sa Wímola zawre.
W tom náhli černími hrnut sa Prachmi Trogáňí
Oblak zahPédnú, a Mrákawi preš Póla stáwai
Prwní od proliwég sa Kaík tak Hraďbi ozíwá:
Čož za Krdel sa walí pošmúrnícb, Mesčafii, Kúraw;
Zbrog polapagíe chitrí, StreK dagle, na Múri wiBezle,
Už ge tu Ňeprálel, nože. Z welkím Teukri Powiskem
Na wšeckích sa zawrú Bránach, a Hraďbi zakFičá.
Neb Zbroge tak zbehlí Eneáš odchádzaga kázal :

Eneida. 515

GeslPi zatím ňegaká potká gích Náhoda Wogni,
Bi w Radi Wogjsko wiwésl, a na Uhori ňesmeK {áhnat ;
Len Tábor si a bezpečné Wal3em hágiK Múri.
Tehdiy Rukú bár gich HueW núlil a Hanba potíkaí^
Naproti predca kladú sa firánmi, a Rozkazu služá,
A zbrogní čekagú widutími Neprátela Wežmi.
Turnus, gak prelfeííc sa wFečúcé predbehne Wogsko,
Ze dwacat obklíčen wibraními Kouíkmi, a zrázu
K Mestu sa pribFíží : tráckí bilími Kropagmi
Kóu ho nosí, a rizímí Sišák zastíňuge Hriwmi.
Kdož buďe s wás, Mláďenci? prwí čo Ňeprálela se mnú?
EghPe powí. I točíc do Powetrá Šípku wipuslí,
Bitki Počátek, a sám wisokí sa do Úhora wnášá.
Krik strhnú Druhowé, a Hlukem prehrozňe gačícím
NasFedugú ; zaďiwá sa na padlé Srdca Trogánow ;
Že w rowné Polfe ňewpuslá sa, a naproti uegdú
Zbrogstwom, než w Ležefiú sa drzá. Sem zbúren i tam zas
Múr Koňem obchádza, a hľedá preš Neschodi Prístup:
Gak strážni u plních čihagíc Wlk fiekdi Košárow,
Keď pri Lesách zúri, w pólnočném Wíchor a Príwal
Popretrpew Čaši ; bezpečné pod Matkami tenkrát
Blak Gahňence wedú : prudkí on a od Hľiewu besní
Hrozne wrčí na neprítomné ; ode dáwna ho trápi
Rozmohli Žráuá Wslek, a wischlí od Krwi éágorl
W Turnowi tak ňeináč, patríc'mu na Tábor a BaSli,
Hňew zahorí; a fioFest po tuhich rozbehne sa Kosíách ;
Kd'ež bi našel Pristúp, gakowú bi od Ohradi Cestu
Zatworeuich wirazil Dardánow, a w Rowňinu dostal.
W Loďstwo> čo pristawené k Boku Tábora stálo, nawókol
Násipem ohraďené a hučicú Wimola Rékú,
VVpadue ; i stáFe Druhow ho zapáBl pozwe radostiiich :
A w Ruku rozpageďen zachwáti Sosňu horicú.
Tehdi sa k Práci dagú; Pritomnosí Tuniowa núíi;
A s černimi celá sa opatrí Faldami Mlád'ež.
Hlawňe berú z Ohňišč ; smolné Lúč Swetlo wipúsčá ;
A spogené Wulkán udwihá Pláchi ku Hwezdám.

316 WiRGILIOWA

Múziy gakí Boh tak hrozné Dardánoin oďehnal
ZápaR ? kdož tolké od Pil bol odwracal Ohne?
Rekňile. Dáwná, wiak aíálá ge Wipráwka Poweslú.
Keď bol na fríďskég Eneás strogil íďe Korábi,
A 8 nimi prea moraku sa pobíral Hladčinu chistal ;
Tak welkéma, že prag, Berecintia Boztwa Rodička
Otcowi rekla Ňebes : Wďačiií dag, Sinku, prosícég.
Čo twá po premohlém íeba žádá Matka Olimpe.
Bor mala sem, Čo mnohé wzdcní Roki wždicki mi bíwal,
Hág na Wrchoch bol, poswatná kďe čifiíwaB Poctu,
Čemím zaslifien Smrekowím a serími Gawormi.
6á sem gích weselá Mh(ďencowi s Tróge doprdla,
Keď Loďe potrebowal ; lesknú wčil utrápuge Úzkosl.
Zbawže ma Bázňe, a moci Prosbu to Roďičce dopuslí,
Žádm'm bi Plawefiím, žádnú nepremohli sa Wetrow
Bnrkú. Nech na našich odrosl gím prospege Kopcocli.
Naproli odpowedal gég Sin, čo Hwezdami krúlí:
Kam chceš, Matko> Osud premenil? neb tímto čo ždddš?
Od smrtnég sprawené Ruki Ňesmrtnosli dosdhnú
Práwo Kordbi; i preš chibné íl Náhodi istí
Má Eneds ? komu tolko Bohow ge dopusleno WUdi ?
Než radseg, keď Beh skončá a na Prístawi dogdú
Wlaské, ňekdi kerdkoFwek z Wlu sčastňe wibrodňe,
A w Krag laurenskí dardánské odweze Kňíža,
Smrtná tég wezmem Loďi Twdr, a hrubého Bohiiimi
Ddm Rozkaz Mora bil : gakowdžto Galdtea z Dótú
Néreowú peňitú krdgdwd Rowňinu Prsmi.
Tak powedd : i ku Zistoleňú slcrze Bratra pekelne
Réki, i skrz černe a wrúcé od SmoH Breztwo
KíwQul, a Kíwdňím tu cdí zatrdsel Olimpus.

Slúben tehdi prišel Ďeň, a swému dondšaľi Parki
Odsudu Čas dlžní : keď zlostnd Turnowa Kriwda
Pohnula Matku swatím zodhdňal Lúče Kordbom.
Napred tehdi nowd Oku zaskwela Ždra, a weFIcí
Hneď sa Nebom prebehnul zazddl od Wíchodu Oblak,
Zbrog téz ídegskí; strašní potom od hora padľie
Ohlas, i w darddnském a ruťulském ozwe sa Wogsku :

Eneida. 317

Ňechwátagle mogích obráiút, Teakri, Korábow,
Ruk téz ozbrogowal ; skôr sa, skôr Turnowi páRl
Dá More, nežR swalé mé GedPi. Wi iďíe slobodaé,
Idte, CeFin Bohiňe; Skaz tento ge Matki. I stáFe
Od Kragu Loď každá pľelené odsekne si Húzwi,
W Spôsob i Delfínow zaritími do Rowuiní Piskmi
Na Dno berú sa. Tu panňenskích, Wec wePmi poďiwná^
Kolko Meďú okutích prw na Brehu stálo Korábow,
ToH^o ukáže sa Twár, a do morskég Hladčini wnášá.
Srdca trnú Rutulow ; sám naplašemmí sa Koňmi
Rozbúri Messáp; mešká sa i Tibrowa Réka
Chraplawo Tokmi brčíc, a Beh od Mora spátki zanáiá.
Ä wšak Dówernosl smelšému neprestala Turnu ;
K Udatnosti Rečú zbúdzá, a schwálňe doráža:
Na Fríďskích Ďiw tento padá; sám Guppiter odňal
Tímto Pomoc ; nechcú na rutulské Šípi a Ohne
Dočkal. Neschodné teda už More Tenkrom, afiižto
Wác už ulécl Náďeg; Weci gedna sa odgala Částka:
Zem wšak gest we Wláďe našég ; Zbroge tolko Tisícow
Auzonskích sa chitá. Ňeďešá mňa dokonca osudné,
GestR gakími Bohow honosá seba Wesčbami Fríďskí.
Dosl Osudom ge dané, dosl Wénuši, Teukri že sábR
W Končini úrodních Wlach ; i gá mám tímto na Odpor
Odsúdi, bezbožní ZeBezom slat do Hlawi Národ,
Pannu za predchitenú; ne Fen Átrea Sinkow uráža
Ten Hňew, a Fen gedlním Zbrog wzaí ge slobodtao Micénám.
Wšak zahinul gím dost bolo rás. Bolo došli preďeafo
Ráz prehrešil, že ňenáwistné maH eelki bi ženské
Mal Pohlawí. Ti, kerích prostrednég Dówera Hraďbí,
A Príkop Baweňí, sa ďeKcé od Smrli málo,
Osmelugií : zdáž dardánské ňespatrili Bašti
Widwihlé Neptúna Rukú na Prach Ohňami labnal ?
Než wi, prewíborm', ZeFszom kdo sa Násipi cbistá
Rúcal, a na strnutí se mnú dá Utoki Tábor?
Na Fríďskích Zbroge wulkánskég, a Tisíca Korábow
Potrebních mi ňeňí. Nech hneď Towarismi sa wšeceí
Z Etruškow pridagú. Nech Mrákot a Úňesu TWárt

318 WlRGILlOWA

Palladlnégy StráŽDÍch borném zmiSrfiiwše na Zámku,

Ňesirachugú sa ; aňiž w koňowích sa fiezawreme äkríšáob ;

W bílém obkKčit Ďňi umíňeno Mesto Plameňmi.

Nech ňemislá, že magú Wec z Dánagskími a órckow

Mláďenci, čož gícb na ďesat Rokow odložil Hektor.

Wčil teda, nagFepšá poňewáč Ďľia pomíňala Čdstka,

Čo zbíwá, dobre Wec počnúc, občerstwite Údi,

Súc weseli ; a priprawení dočkagle na Fotku.

Bráni zatím Peč sa snážnú Messápowi dáwá

Oblahnul Strážií, a koFem Bášt rozložil Ohne.

Hneď sa dwakráte seďem Rutulow, čo bi stríhK na Miíri,

Wibralo; než sto iních sa za každím rúlilo Wodcem

Čerwenawích od Hriw Mláďencow a od Zlata skwúcícb.

Rozprchnú sa, Porádki mená, í u Wina po Tráwe

RozwaFeni si howá, a mosaďné iConwice prázňá.

Ohne hora ; bedHwe Noc tráwá Ihrami Stráže.

Od Wrchu wiecko wiďá z Múrow Dardáňi,.a Zbrogmi

W'íski drzá; krém tochto laldí ponawókol obezrú

Bráni, a neschodné pripogá k sebe Mostami Bašti ;

Šípi nosa. Mnesteus núlí a Serestus horúci :

Gíchž múdri Eneáš, kebi snáď ňečo potkalo Zlého,

Mláďeži Predstaweních a Wecí dal Spráwcow obratních.

Wsecko po Pewnoslách sa dagícé Losmi na Sčasti

Wogsko bedK, a Porádki činí, čo kerému sa ušlo.

Nízus Hirtakowič Strážni bol u Bráni, we Wognách
Nagprudši ; Eneáša gehož Towarišstwu polowná
Odslala tda, na Šíp i na lahké Strelki chitrého;
A s nim Eurialus Druh stál, nebol od neho žáden
SwarĎegsi z Eneášowcow, Čo stáE we Zbrogstwe;
Prwní Prach na milé sa chital Mláďencowi Ústa.
Gedna u nich bola Láska, i wždi spolu išE do Pótkí ;
Ag tenkrát Bedlieňim ostrihaG Bránu obecnim.
Nizos relcňe ; Bohemli daná tá MisK Horúčost,
Enriale? čifi swá Boh sám každému geŽádost?
Buď w Bog, buď w nečo dosí weHcé už dáwno oďezdal
Má mňa Misel núíi; a Tichom bií nechce pokogná.
Zreš, gak dówerngú we swích sebe Rutuli Činoch.

ENfilDA. 319

Rídké Oliňe hora ; premohli od Wína a Spáňá

LahR ; po wšech wókol Ticho Misiách. Ďál mňa očáwag,

Čo zmĺšlám, a gaká postáwá Radda na MisF!.

Chut zawolaí naspák Eneáša i Ludstwo i wšecci

Wodci magú ; i Mužow posla!, čo bi Istota ňésB.

GestK li, čož pílam, slúbá: mne ge došli na ChwáFe

Skutku ;-wiďí sa mi, tam pod tím že bi mohla sa Kopcem

K Múrom a k pallantskég powimerkowal Ohraďe Gesta.

WeFmi d'ešil sa hnutí ndramnii PochwaR Túžbu

Eurialus; k wrúcému tedáž ag Práíelu rekňe:

Tehdi ma odporugeš k lak weflcím za Druha priwzat,

Níze, Wecám ? w toHcé la samého f^ebezpeče puslím ?

Takto iíe móg mňa Olec, ponawiklí Wogňe, Ofeltes

We Strachu argoském a w Prostred Wdlki trogdnskég

Bostúcého učil; tákowí sem ňikdi ňebíwal,

W posFedném ze lebú Enedša nasFeduga Ščaslú.

Gest má, gest mne Misel pohrdačná Swetlom a túto,

Kam cíPíš, mini Žiwotem dobre Pochwalu kúpil.

W tom Nízus: Gá sem sa nebál ňišt síce takého;

Ag nebolo swečné. Tak nech mňa li Wílaza weľki

Dá Gupiter, buď Okom kdo prawím to spatrqge koFwek.

Než wšak, geslFi gaké (čo w Ňebezpečnosli takégto

Dosl zreš) buď áčaslí^ buď Boh na mňa Skazu bi spuslil,

Ti mňe raďeg zostaň; hodňegsí Swetla ge twóg Wek.

Nech ge, čo bi mňa widrel z Bogu, neb za Peňáze wikiipil.

Pod Zem též zahrabal ; neb,. keáhi to bránilo Sčaslí,

ťráznú dal mi Počesl hrobowú, a mňa Kopcem olo-ásil.

Pówod abich toni:égto nebol twég Matce BoFesli :

Čo smi z nagmnožších Roďiček leba, Chlapče, geďinká

NasFedowal, na hrubé aňi nedbá Mesto Acesta.

On wšak: Darmo hFedáš ňeplatních Dówodi Príčin,

Mé aňi už zmenené, od Místa nepohne sa Zdáňí.

Pospíchagme, prawí. Strážních spolu zbudzuge. Ti hneď

Nastúpá^ a Porádki drzá ; sám Strážu opusliw

Nízowi gak Towariš kráča, a ke Králowi píla.

Ostatné po Zemách wšeckích Peč líšili sladkím
Zwírata Drímáňím a zabudlé Srdca na Prácu :

320 WlRGILlOWA

Wiwodowé prwni z Darddnow a Mláďeže Wíbor
W R«dďe o nagvi atiích hoFi pr jm Králodtwa Porádkoch,
Čožbi robil maR, neb kdo bi bol k Eneásowi PosFem;
Na predlhich opretí Pikách, a áčtii držící,
W Prostred Otáboreňá fla bawd. W tom Nízus a s tímto
. Eurialus presnážiie prosa seba ríehFB pripuslíl ;
Weo welká, a Osoh Baweňá zostáwai Obratních
Giílus prígme prwi, a, čo cbeá» réci Nizowi káže.
Tehdi tak Hirtakowíč: Mislú posBsle howícá,
Dardánski, to ahH ze naiég ňemeragle Mladosli,
Čo wnáiáme. Tuhím zmohĽ Snem a Wínom uíichR
Ratalowé; sami tam sme na Zálohi spatriK Misto,
Čož ge na Rozceslú nagbRžség k Hladčiňe Bráni ;
Ridnncé Ohne, a z Dimow sa na Hwezdi wináiá
Kúrawa; keď toto nám Sčasií powoKle užíwal:
Na zwisnég Eneái Pallaiitea Hradbe nalézli
Ta z Lnpeimi sa hneď, náramné spáchaga Mordí,
Prítomní uwiďi. Aňi neklame Cesta idúcich:
Prwné ze stínm'ch sme Dolow zahftdaR Mesto,
Časlegsím Loweňím i celú wiskúmaR Reku.
Tehdi Wekem zeslí a premúdrég MisR Alétes:
Ó Bohowé wlastni, we kerich wždi Wláďe ge Tróga,
Predca ňe Dardánow chistáte sa celki wtwrálil.
Keď takowích sle práR Duchow Mláďencom a Srdca
Tak silné. To rečúc po PBscách gich {apkal obidwoch
I Prawicách, Slzi téz na Twár a na Ústa wiFéwal :
Ó Mláďenci, gakú za také wám Odplata Činí
Hodnú mám aďeRl mislbl ? Wám nagprwe Boztwo
Téz wasa nagkrásäú dá Gnosl ; a za túto pobožm'
Ostatnú wrálí Eneáí, i čo Rokmi dorostá,
Ňikdá tak weH^ég nezabudli Zásluhi, Askán.
6á áíé wás, gedlni otcow čo mi prospege Príchod,
Tak howorí Aškán, skrze weiké Boztwo domowné,
Skrz Dacha Assaraka, skrze bilég Tagňíca Westi,
Níze, prosím : (gakowúkoPwck mám Wíru a Sčasli,
Tú na wasicb skladám Ramenách:) zowolagie mi Otca;
WráHe ho^ka Spatrejiú; s ňíst ňSt mi nenastane laské*

Eňbida. 321

Dwe sprawené wáiu dám ze Stríbra a Ressbi wipiiklég
Číše, čo dostal Oíec, keď Mesto pťewišil Arizbuj
Dwe Trognožki, i dwe pripogím Zlata Hriwni ku timto 5
Dáwnég Práci Pohár, čo za Dar dala Dído sidónská.
Gestlíže wšak wlaská zaugaí Zem a Berlu dosáhnul
Wílazu poščasíí sa^ a bádza{ Kosiki o Lúpež;
Bol si patril, na gakém fiésol sa Žrebcówí Turnus
Zbrogmi zlatí; ten áčit istí a ti od Lósu wigmem
Čerwenawé Hriwi, twú od wdilka už Odplatu Níze.
Krém toho móg í i Otec dwakrát šesí odweďe Ženskích,
ToHco Mužow zagatích, dá swé každému i Zbrogstwo;
Nad toto, čožkoPwek Zemi Král Lalinákow užiwá.
Než {eba, čož {a w Rokoch na bKze mogími doháňam
Rokmi, hoden wePltég, PachoHku, Cli, Prsmi celími
Už berem, a w každá sebe za Druha Náhodu prígmám.
Bez leba gá žádnég we Wecách mích Sláwi ňedogďem ;
Buďže Pokog buď Bog zmĺíiím; íebe Wíra we Skutkoch
Též we Slowách buďe nagwatšá. Gemu naproti hlasne
Enrialus: Wždi Žiwot z IJčinkem tímto hrďinskim
Snážíwal sa buďem zrownáwalE toFko we Sčastú,
W Ňes^aslú slubugem. Teba wšak nade wsecki Darunki
Gedno prosím : z Rodu mám Priama staršého Roďičku,
Čož bídnú ani dardánská ňeprimeskala Kragna
Se mnú wistrogenú, aiii Obradi Krála Äcesta.
Tégto gakákoPwek ge, Ňebezpečnosli opúš(5ám
Ňeswedomú a ňepozdrawenú ; to slcrz Noc, a skrz twú
Gá Prawicu swedčíra, že zhési Slz Matici nemôžem.
Než ti, prosím, úbohú Itó, a prispeg w Núdze Chuďerce.
Túto dopusíi mi wzaí Náďeg; na wšecki tu smelší
Náhodi odstúpim. Pohnutú Slzi FéwaK Mislú
Dardánskí ; nade wšech prelurásní Fél Slzi Aškán ;
Srdce i otcowskég sliíkel gemu Dobroti Obraz,
Tehďi prawí : Hodné slubugem twég wšecko Smelosli.
Wšak gu za Matku bercm, schádzal buďe Kreuzi geďmké
Meno, auiž nemalú zaslúži Lásku pre toBu
Sinka Pôrod. GakowákoPWck buďe Náhoda Skutku :
Skrz Hlawu mú prisahám, prisahal gak Zwik bol n Otca:

322 WlEGJLlOWA

čo slubugem iebe, keď wiweďes Wec, a sčastňe sa wráiisy
To twég Matce raílég. Rodu twému to zoataíie wsccko.
Tak powirekňe slzíc ; a zlálea strhne Meč od Plec,
Čo gnoskí Likaón prepodlwnii ňekdi remesRl
Prácóy a k slonowég spósobní PoSwe uhodlal. .
Mnesteúfl drsňícú ddwá z Lewa Nízowi Kôru;
Úprimní ze swim premení sa áisákem Alétea.
Ozbrogem' wiberú sa : kerích hneď wsecko idúcich
Kňížat i z Mldďencí i ze Starci k Bráne prowiádzá
Mnoztwo dobrím Prálím. Krásni téz krém toho Gúlus,
Ag Zmužilosl ag Peč mažskú pred Rokmi gewici,
Nagmnožsí dáwal Rozkaz, čo bi Otcowi ňésB.
Než Wetri všecko cbiiá, a iíesú bez Prospechu w Mračna.

Pjríkopi wigdúci preFezú, a w Táborí zhubné
Preš nočnú sa berú Tmu, napred wšak predca budúci
Skaza mnohim. Sem i tam Tela od Sna a Wina po Tráwe
RozwaFené spatrá, widwihlé u Brehu Woztwo,
Medzi Opratmi Luďi a KoBesmi, i Zbrogstwo i Wiuo
W gedno FežaL Napred Hirtakowič tak rečnowal Ustmi :
Euriale, slinagme. Wec už sama k Práci ponúka.
Náš taďe gest Chodník. Ti wčil, bi ze Zadku nepostal
Naproli nám Zástup, merkug tu a zďála wihF&dag.
6á toto Spusie widám, a nasir {ebe Gestu oiewrem
Takto pošuški prawi ; i w tom na hrdého dopadá
Meč Ramnéza, čo na zwisnéra prám z Náhodi Stláňú
RozwaFeni silnimi tuhú dul Chrapotu Prsmi ;
Král, a Králu ze wsech nagmilši Turnowi Wesčec 5
Záhubnú wšak ňewládal Smrl Weščbami zahnal.
Potre Sluhow troch medzi Branú ponarózno Ibžícich,
Réma i, Zbrog čo nosil gemu, téz pod Koňmi našlébo
Wozca; a rozwesené ZeFezom Krki rúbe ochotní.
Pánu potom Hlawu odíiná, a Korábu ňecháwá
Krw. klokotat ; čemú hrátá Zem a PosieBe wókol
Súkrwicú wlhnú. Krém tichto Ĺamifra o Láma,
Téz Sarrána, čo tég nagwác Noci Ihrami stráwii>
Twárú spósobní, a mnohim we Drimole chrápal
Údi Bohém zmohU^ ščastni, kebi stáBe we Hráňá

Enbida. 323

Bol za celú sa bavvjl Noc a až do Sweďa omeškal.

Gak po plnéin Lew keď lační Owčinci brogící;

Neb vvsieklí núlí Hlad i measd kuše a hrízňe

Od Strachu Lichwu fiemú , a Krwú zmočeními rwe Ustmi.

Ňfít menší Mord Eurialow : rozpálfen i on sdm

Žúriy a w množšé bez Mena sa w Prostredu Wogsko,

A w Herbéza widd, Abara, též Fáda, a Réta,

Spících ; Réta tedáž zbuďeného, a wšecko wid^c'ho ;

Wšak sa za náramnú strachugící Konwica ukríl:

Z bfíza gemažto celí bore cbdpagícému sa do Plúc

Meč wrige odporních, a mnohím Krwi láh&e WiBélím.

On mrúci puščá Ducha, a spolu Ústami dáwá

Krw z Wínom spogenú : tu koná ďál Wraždu horicí.

Už k Messdpa išel Towarisstwu, kďe Ohne dohdral

Ostatné, a we swég po Porádl^och Wazbe na Trdwe

Pdst sa M^iďel Žrebcow: keď Nízus takto nakrátce,

Neb pobádal, že ho príBšnd gala Zdbaža Mordow,

Už prestaňme, powí; neb zlé nám Swetlo sa bFíží.

Dosl ge Pokút; sprawend w Prostred Ňeprdltela Gesta.

Nagmnožšé robené ze Stríbra čirého opusld

Zbrogstwo Mužow, spolu číse duté, a Koberce prekrdsné.

Eurialus Ramnéza drahí a zlatími wibígan

KGncami Pds, bohatí čo Remulowi ňekdi oďeslal,

Keď ho neprítomní sebe skrz Hoslinstwo zawdzal,

Gédilms; on mrúci darowal Wnuku swému nosíwal:

Po Smrli wšak Rutuli skrze Wognu a Pótku dosdhH :

Pogme, a k údatním Ramenám si ho darmo opáše.

Z Hriwmi áišdk Messdpa si též dd na Hlawu súci. .

S Tdbora wistúpd, a berú sa na Místa už isté.

W tom napred wislaní z Laiindkow Mesta Koňíci,
Ostatní keď Pluk hotowí sa na Úbore meškd,
IšR, a krdlowslu boR Odkaz Turnowi ňésH,
Tri sto, ščítowaní, Spráwcem Wolscensa magíci.
Úž sa i pribBížá ku Ležísku, a k Obraďe sáhnú.
Keď zopoďál spatrá na Pewú gích Gestu uchíRt;
I w gasném Noci SÍíiíe Šišák na Skdzu nawBékU
Euriala Zraďe dá, a Prúhami naproti bKskňe.

21*

324 WlRGlLlOWA

Darmo sa nám nezdalo* Kričí od Zástupu WolsceDs :

Stogleže; kdo sle we Zbrogstwe? gaká že ge Príčina Cesli?

Neb kam wáš Chodíiik? Proli uišt Mláďenci uerekK;

Než bežali preš Hág, a Tmám sa oďessdaR nočním.

Na krížne položá sa tam ag tam Gesti Koňíci,

A wSelíkí známi obklíčá Strážcami Wístup.

Prestranní Luh bol Chraslím a šerími zarosten

Dubmi, keri husté ode wšáď zamotáwalo Prálí;

Rídké po stranních sa Príhoni Rščali Gestách.

Euriala stínné Haluzí též Tercha Korisli

Zastawugú^ í Strach mílnú ho pooklame Gestu.

Nízus ubehne : a už Ňeprálelora ugďe nemúdri,

Ugďe Lužám ; čo zatím od Mena sa nazwaR Albi

Albánske : tenkrát mal tam ELrál Stáge latinskí.

Gak postál, a na darmo za swím sa Práleltem ozrel:

Bídní Euriale, kdeže sem strafeného opuslil ?

Neb kaďe ísl za {ebú ? Zmotaní poprechádzaga každí

Podwodních Hágow Ghodňík, spolu po Draze naspák

Merkowanég kráča, a pomedzi Klrowinmi sa túla.

ZasHcfaá Kone, zasďchá Zwuk a Trúbi hoňících.

Míňala Ghwíla malá : do Uší keď zrázu sa dostal

Pokrik, a Euriala zahBédňe; gehožto už Honci

I Tmi i Místa Klamem, náhlími brogíoe Hrmotmi,

Doslíhlého chilá, a mnohé snážíc'ho na darmo.

Čožbi robil ? gakowú bi Silu Mláďenca, gakími

Zbrogmi widrel smel? zdáž w Prostred sa STepráíela wrhíi«

Zemrel, a prekrásni prispiši Ranmi si Úmor.

Zríchla tuhá sUhUm zatočíci Sčápinu Loktem,

Na zwísen hore zhlédna Mesác, tak Prosbu widáwá ;

Ti mne, ti dobroliwá prispeg w mích, Bohiňo, Prácáeh, .

Ozdobo Hwezd welká, i Lubow Chrafiilellco Latóna ;

Gestlí gaké dal za mna Otec Darí ňekdi na Oltár

Hirtak, geatR gaké gá sám z Lown sem li prinášal,

fiuď na Sklbp zawesil, na swaté buď Wiski napichnul :

Túto mi dag éulu zahnat, a mú ríď Piku we Wetroch.

Reknul; i ze wseckég sa napaw SiR odhodil Oščep:

Nočné wistreFená rozráža Kopia Sííni,

Eneida. 325

A w proliwého Chrbát wbíhá Sulmóna, i tam sa

Zláme, a rozščesbm poprechádza Srdce Poriskom.

On wálá sa lepld dáwicí Ústami Réka

Zastidlí, a dlhú pomíkáwá BáPe Sčikáwkú.

Rózno sa ohFédaii. Z Dareňá takowéhoto prudší

Od wrchnég Ucha Stráoki inú zase Sčápinu zahnal ;

Keď búra, zňícá preš oba SBchi Tágowi Pika

Isla, a w prestreFeních rozehrátá zostala Mozgoch.

Hrozne fučí Wolscens, ani Oščepa ňikďe ňeuzre

Pówodňíka, aňiž kďe mohel bi sa pustit horíci.

Teplú wšak ti Krwú mne zatím dosl Pokuti bodné

Dáš za oboch wás dwoch, powedá: Meč i zrázu pomiknuw

Bral sa na Euriala; tenkrát alb lakna sa Nízus,

Zmámer^ wikríká ; ani ďáľeg we Tme ňewládal

K.TÍÍ sa, aneb toH^é na swém uésl Srdci fioľesli :

Na mňa, tu sem toho Pówodľiík, na mňa Zbrogstwo obráíte,

Rutuli! móg Podwod ge celí; ňišt tento uebPížil,

Baď čo mohel; swedomé preš Hwezdi a preš Nebo swedčím.

Len príRš milowal bídného tu Prálela Lásku.

Tak howoril: než ze wšeckég Meč Wládi rozehnan

W Rebra sel^ a sňahowé prelomil Prsa z NásiH weFIcŕg.

Spadá Eurialus mrúci, a preš Údi milostné

Krw leče, i klieslá na.swé áiga Ramena Féhá.

Gak keď čerwenawi, preíatí od RodFice, Kwítek

Wadnúc omdlíwá: nebgak Makowička oslablim

Nahne Krkem Hlawu, keď zmokla od Déžďa olažňe.

Než Nizus w Prostred sa waFí, a samého po wšeckích

Len Wolscensa hFedá ; na samém Wolscensowi mešká.

Z bFiza gehož nahnati odtáď Ňepráiel i odtáď

Sliská. Nastúpi ueináč on, a wrhko hrmici

Meč zawracá ; dokawáď ho do Ust wreščic'ho ňepichnul

Rutula, a mrúci Žiwot Odporňiku ňeodňal.

Na spadlého tedáž sa dorúban Prálela wrhnul,

A sladkim spočinul Mordem geho w PosFed obegmúc.

O ščastní oba! mé wikonal móžúFi čo Pesňe,
Žádni Deň, žádní wám Wek ňeoďegme Památki
Ňikdi: zakáď buďe na stálích Kapitólie biwal
Dwór Eneáša Skalách, a Olec mal Wiwodu rímski.

326 WiRGILlOWA

Rutali Wílazowéy dobité obsáhše Koristi,
BezduSnébo plačúc Wolscensa do Tábora ňésľi.
W Tábore Žala ňeuí méňeg Ramnéza naKzse,
A s predních w gedaég pobitích Noci tak mnoho Kňížat,
Ag Numu ag Sarrána. K Telám Zbeh nastane weHu
Pól mrtwicb Mužow, a k čcrstwím pre Wraždi nowotné
Místám, i k nabehlím sa peňícég od Krwi Rékám.
Medzi sebú Lúpež badagá Messápa, a skwácí
Blbskmi Sišáky i mnohú podosáhlé Okrasi Pracú.

I predná na Pahorki nowú už trúsíla Žáru
Zlatistú zaňechawsi Titónowa Dennica Postel.
Čím sa bRščícím Weci už zodstírali Slnkom,
Tornusk Zbrogstwu Mužow, sám wókolZbrogstwomopásan,
PohĎe, a Meďmi krité swé každí Wogsko do Pótki
Zháňa, i wšeHkími na Hňew podbudzuge Slowmi.
Níza a Euriala Hlawi též na Sčápi zapichnú,
(Wec bídná) a mnohím sa walá wresčíce Powiskem.
Pewní Dardánskí na Fewém Boku Ohradi Wogsko
Nadstawugú, pofiewáč sa prawí obhadzuge Rékú,
Príkopi hágicí weH^é, a po Múroch i Wíškách
TrúchBs slogá ; spolu nastrčené gích hĺbali Twári,
Bídním preš príFIš známe, a SFizagmi tečúce.
W tom hneď na Krídlach preš loklé Mesto Fetícá
Dogďe Powest, a k Ušám sa Poselkiňa dostane Matki
Euriala. Bídnég Zima hneď potrásala Údi.
Člnki na Zem tehdáž z Rule padli, a zmátli sa Plátna.
Zmikňe sa ňeščastná, i ze ženskím Seďini kmašúc
Bezrozumá Wreskem k Baštám a prwému dobíhá
Wogsku : ňeňí na Mužow, na Nebezpečnosti pamätná,
A zlú Bráň 5 pozatím naplní tím Oblohu Kwífbm :
Techto la, Euriale, zhlédám ? ti B, táto Starosti
Útecha még pozdná, mňa samotnú takto opustit,
Ukrutňíku, mohel si? aňiž k wislanému do toft:ég
Skázi posBeď howoril bídnég uedopusteno Matce ?
W ňeznámég Zemi Psom hoďem' ke Koristi latinskím
A Ptákom hľe Fežíš! aňi twóg ti Rodička ňewédla
Pohreb, aňiž ňezatiskla Očí, aňi ňezmila Prúhi,

Enbida. 327

Zastrúc w Rúcho y čo sem lebe gak we Ďňe, lak w Noci speiná

PíRla, a Tkáňím Starobi swég lahčila Tercba.

Kam poďegem sa? aneb gakowá twé Údi a Kosli

Rozsekané má Zem? tú mňe Hlawu, Sinku, prinášaš?

Tég po Zemách a Morách bola sem NasFedowňica hrozních ?

Potriie ma, sieK nábožní, do mňa wšecki zarazte

äípi, Rutulci; tuhím prwnú mňa.zamarňi{e Zbrogstwom.

Badto sa nagwatsi ti zmilog, Bohow Otče, a strašním

Túto ŕienáwistnú Sípem Hlawu zešľt do Pekla :

Keď sa krutého ináč ňewládám Žiwota pozbil.

Tímto na Srdci Plačem pohnú sa, i wšecci boBsstue

Oddichagú ; strnutá zemdlí gím Wláda do Pótki.

W Prostred Wogska Žalosi gu množícú Aktor a ídeua,

Hneď na Ponúkaní Ilióna a Gúia slzíc'ho,

PowzaB, a zdwihlú na Rukách do Obidla zauésCi.

W tom chraplawú strašná w Ďafekosli sa Trúba Mosadz ú
Ozwala ; nastáwá Krik, a s íiírn Nebo wšecko zarúkňe.
Pod KFenuiím iŠčítow pospíšá gednako Wolsci ;
Zákopi zrownáwa{ widagú sa, a Násipi rúcal
Částka hPedá Prístupku, a Vézí Rebríkmi na Basti ;
Kďe zríďen Zástup gest, a kďe sa Wogsko nachádza
Mužmi ňe tak husté. WšeEíkú Zbrog naproti Teukri
Hádžu, a wládmmi perú dolu z Ohradi Kolmi,
DlžSú obraňowal Wognú'Pewnosli nawiklí.
Skál téz záhubních podowálaEi Terchi, bi ňekďe
Mohli krití prelomil Zástup : keď predca pod hustím
Tento woK Kltenulím ostatné Prihodí znášaí.
Ňewládá wšak; neb, kaďe prám 6ula liskfie sa welká,
Hrozm' Teukri Kameu dowalá, a na túto wirútá ;
On Rutulow porazí, a Zbrogstwa rozedre Poicríwku.
Wác aňi už we sFepég nechcú sa tu Bitce potĺkal
Rutuli udatní, aPe hnal z Walu Sípami snážá.
Stránki z inég na Pohľed prestrašní klálil etruskú
Sosfm Mezenc, dímné i na Wíšku wihadzowal Ohne.
Než Messáp, Žrebcow Krolilel, Neptúnowo Ďila,
Parkan rozwálá, a Rebríki na Ohradi pitá*

Wás, ó Kalliope, žádám, Básnika poučle ;
Tehdi gaké Turnus tam Wraždí; gakéžto widáwal

S38 WlRGlLlOWA

Mordi ; keriže kerébo Možow ke Siípom ocfeslal ;
A wieRkí 86 mnú Obs^h tég Pótki wilgžle.
Bohiňe, neb wi o tom pamatále, « mói\e wipráwal.

Roasv^isokími iirá na PohFed W^ž^i MosUími stála.
Príhodná Místom ; is weikég Mužno$ii kerégitu
Zmocnil sa Wlachowé, a Silu W9ég Wládi wiwrálil
SnážíH : Dorddnskí zaatáwal naproli Skalmi,
A strílal zhrniem' prea prázpé dipami Ókua,
Prwní ze wieckích nhodU Faklu Tarosa' horicií,
A priBepil na Bok Obň^, keré cmohnťic^ «a VVetrem
SchwáliF^ Deski, a na acbilemcb zostáwaH fijrwnách^
Wnútri sa rozbúra pohnati^ a Skaze im darmo
Obranowal chcú. Gak zeberú sa, a spátki ucbflá
Na Stranu od Plameňow práznú: W«ža zrázu sa náhlu
Poprekolí Wáhú, a celá zid Obloha Treskem^
Pólmrtwí doEe, náramnú príwaKce sa Terchú,
I Zbroge od wlastnég prebodli, a tuhími prepichli
Na swích Drewmi Prsách, sa zrúlá. Sotwi Helénor
Ugďe, a s ním Líkus:«premladí bol s tíchto Helénor,
Kráfowi BÍmž Lídskich pokradmo Licimnia Slúžka
Zlahla, a w ňewládném ke Trógi oďeslala Zbrogstwe»
Obratní Mečem, a Sčítem bez Wíznakq bílím.
On keď sa zbledol na Prostred Tuma Ťisícow,
Odyď téz odtáď Pluki stál okoBčňe latinské;
Gak Zwer, zahraďená polugícicb Zástupem Honcowy
Naproli Zbrogstwu seká, a ne bez Wedomosíi na Úmw
Sa wpúščá, i Skokem na kraté sa uhadisuge áčápi;
Takto áuhag ňeináč w Prostred Ňeprálela zemrel
Wpadňe, a naghuslšé kďe zahPédá Šípi, sa wrúlí.
Než Líkus mnoho wác Pepších Noh, medzi Rutulmi,
Medzi Branú, uleká na Hradcu, a Rukma ponáhlá
Widrápaí sa na Múr, i Prawic To^arišstwa dosáhnul.
Wílaz, zarowen sa i Behmi i Šípami, Turnus
Takto sa posmíwá: ZdáFiž z mích, Blázne, si trúfal
Ruk mne sa moci wimsíil ? Spolu rozweseného dopadne,
A z weHcú chileních Časí ú odtrhne ho Múrow :
Gak keď Orel do Wisosli Felíc klukatíma winásá

-Enéida. ' ' 329

Nohma Zagáoa, aneb sňahowé Labal Údi magícú ;

Neb kéď Gahua mnohím hPedaaé od Matki fiečáňím

Marsowskí z Owčinca chilí Wlk. Pokrik odewšáď

Nastáwá. Wpadaú, a Príkopu wšecka zahádžu ;

Rozhorené ta iní metagú hneď FakPe na Wíäki.

Ilioneús Skafinú a prewelkim od Hori Zlomkem

Lacecia, gak isel ku Bráne a Ohne donášal ;

Korinea zráža Azilái, Liger Emacióna :

Ten dobrí Sípem^ klamawú ten w ĎáHue Strelku ;

Géneus Ortigia, než Cénea Wílaza Turnus;

Turnus Kloniusa s Promolem, ze Dioksipem Ita,

Ag Sagara, spolu, na zwišnég Weži Obrana čo stál,

ída ; Priwerna Kapis. Napred zaskrábala techto

Pika TexniUi: Rukú zahoďíw áčít od seba Blázen

On k Rane bol sáhnul i w tom Krídlami áípka dopadnúc

Hneď na Fewí Ruku poprirazí Bok, i w nútri zapichla

Smrtním celki VVrhem Dnsi swóg rozwolnnge Príduch.

Stálo prewíborném Arcensowo Ďéía we Zbrogstwe ;

W Sukni Ihlu wisitég, a ibérském Gerwci olesklé,

Frespauilé Twárú, čo poslal k Eneásowi Arcens,

Odchowané w Hágoch swég Matki, pri Réce Siméta :

Kďež tučné sú a zmerné Oltári Palíka.

Odwrhnúc doFe Piku Mezenc Prak hlasne frňíci

Potrikrát wókol točenú wiprazfiuge áňórú;

I w proii rozhrátim Olowom Mláďeneowi stredné

Rozráža SHchi, a w množsém rozlábňe ho Pisku.

Tehdi prawi sa napred richlú w Bogi Sipka zamirii,
Zvviklí naplašené pred tím Zwirence boníwal,
Askán, a zmužilého Rukú sial w Peklo Numána;
Ze Prizwiska Remul čo sa swého nazíwal ; a mladšú
Gak Manželku pogal si ouehdá Turnowu Sestru*
On k Rečefiú slušné i neslušné u Predu Wogska
Wikrikugic, i nowim nadutí Králostwom u Srdca
Kráčal, a ohromní weikími sa Wreskami ňésol:

Hanba ňeňí, že zas oblahlí zamikáíe. sa w Múroch,
Teukri dwakrát lapení, a Begom wihibále sa Hraďbú ?
EghFe, kerí Walkú naše chcú Manželstwa dosáhnul !

330 WIRGILIOWA

Čoito ssa Boh, gakowá Wsleklosl wás prihnala w Lacko?
Atrewičow tu ňeňí, aňi Slow Zmislawca Ulissa.
Nes pewní Národ, Sinkow hneď 8 Predka nosíme
K Rékám, a hrozním zaluháme i Mrázem i Wodmi;
Chlapci Polówki hlbďd, a tlčá sa wždicki po Hágoch;
Žrebce krolil bíwá Hra, a míril Sípami k Cílu.
Než pracná a Žilu Mláďež akrownéma nawiklá
Buďzrábá Rolb, baď Wognú Mest Hradl>i dobíwá.
Každí Wek Zelbzom tráwí sa, i Gancow hofiínie
Zwratnú, keďzBs orú, Píkú; aňi Siai^oba Wládi
Srdca ňeodňímá) a garú ňeumensoge Čerstwosl.
Ag iedlwí bráwáme ŠMk ; i wždicki si Lúpež
Znáiáwal čerstwú, a žiwil sa Korblami lúbi.
WáS wisití ge Oďew, Safránem i Čerwcem obarwen ;
Wám Rozkoš ge Zahálka; a PBes wasa Útecha wšecka;
Sttkňe Rukáwi magú, i magú Úwazki Siťáki.
Ó Fríďanki prawé, i ňe Fríďskí, idfe na Wíška
Dindima; dwogďérná kde nawiklím Dúôela píska.
Idegskég Pospán a Baben wás Matki woláwá.
Swú zaňechagle Mužom Brafi, a Wíhosl ZePezu dagle.

Takto na Dardánow hubowal ho, a spatňe wikrika]^
Ňezfiese ďál Aškánj aFs sa proli rowno obrala
Koňskú Šíp mírí Teliwú^ a Ramenma sa napnúc
Postál, predne Slubem wšak wrúcňe Gupitera wzíwal :
Wiewládní Gupiter, smelším dag Prospechu Činom.
Slawné sám priňesem do twého lí Chrámu Daranki,
A s pozlálistím uweďem bílého pred Oltár
Gunca Čelom, zarowen Matku Hlawu zwískí ňesúc'ho,
Rohma čo už kláwá, a Nohil rozhadzage Písek.
WisEšal ag na B&wí Bok Olec w Gasnosli ňebeskég
Bol zahrmel; spolu w tom smrtonosní ozwe sa Oblúk.
Strašmm wistreFená Fikotem sa wirútila Šípka;
A w Remula Hlawu išla, i swím SHchi prehnala Ostrím.
I(P, pišními tedáž posmíwag Slowmi sa Čnostám.
Ti dwakrát lapení wracagú. wám Odreki Fríďskí.
To&o praw^ Aškán. Zahlučá tu Powiskami Teukri,
A pre Radosl pBosagú, i zdwihnú Srdca na Hwezdi.

Eneida, 331

Z Náhodi w nadwetrném tenkrát Pr6stranstwe Apollo

Z Wíski na Auzonskích Potikáčow a Obradi patril,

W Mračne seďíc^ i pre Zwííazeňí k ASkánowi rekňe :

Čnoslú zmož sa nowú ; tak, tak na Hwezdi sa kráČá,

Z Boztwa roďen, téz Boztwo magíc rodil. Hodne ubehnú

Pod Rodem Assaraka prígdácé Wogni Osudmi 5

W Trógu aňiž zmestil sa nemôžeš. Rekna ze Wíški

Pospuslí sa, a fúkagicé rozwrhňe Powetrí,

I stúpi k Aškánu. Tedáž staršého na Búta

Twári mení Parsún, čo u Anchízáša preďešFe

Bi wal Zbrognosním, a prewerním u Prahu Strážeem ;

Gúlowi dal ho Olec pozatim Druha. Kráčal Apollo

We wšeckém rowní ze Starcem, i na Hlas, i Barwu,

I Wlasi nábelawé, a hrozné Brinkoti Zbrogstwa 5

I k wrnaému takú Aškánowi ozwe sa Mluwbú :

Dosl mag, že zňésols, Enedšow Sinku, Numána

Bez Stratí; túto prwú weHíí íebe Chwálu Apollo

Dopráwá, a ke swég Zbrogi twé pripodobuuge Zbrogstwo ;

Wognl ináč sa, Chlapče, warug. Tak rekná Apollo

Smrtní u Prostred widaních Slow PohPed opustí,

A w DaBekosl od Očí do dutého sa zmizne Powelrá.

Dardánskí Boha též bozké pozndwaH áípi

Wíwodowé, a w Uchádzanú Túl sKchaFi cingal.

Tehdáž Féba ReČú a Zrením Aškána po Bitce

Dichlícého drzá ; sami wSak sa do Pótki nawrálá,

A zgewnég Duše swé do Nebezpečnosti odešlú.

Rozlieha sa Krik po wšeckích Ohradí Múroch :
Lúlci tuhí napnú, a z Remencami Oščepi hádzú.
áípi celú zastrú Zem; preš to Sišáki a Sčíti
PBeskotagú Tlčeňím Strel; hrozná postane Bitka:
Gak weľlcí pršními došlí od Západu Príwal
Skopcami Zem práwá 5 gak hustím we Brodi Mračna .
Krupobitím pluščá, Gupiter keď Búrku poPedním
Natrásá Wetrem, a smolm' rozwolňuge Oblak.
Pandar a udatní Biciáš, z AUcánora pošli
Idegského, kerích we Gupitera Hágoch léra
Odchowala k Gedlám a Horám swég Wlasíi podobních,

332 WlROILIOWA

Bránu, £o pozwerenú maH z Rozkazu Wodca, oďemknú
We Zbrogi uspohhlí, a do Hraďbi Ňeprálela wábá.
W nútri samižto prawí a Fbwí pod Wežmi tu stáR
Ozbrogení, a poďálwiaokími sa fiičalí Hriwmi:
Gak dwa sa nadwetmí wókol Rék bistre lečúcíofa,
Budlo na Páda Brehoch, buď krásních Atezi Mlákach,
Pnú Dubowé, a ňeobholbaé do Wisosli ňebeskég
Wistrmugú Hlawi, i kláfá >visokíraa Temenma.
Wpadnú, otworení gak uhBédaFi Rutuli Prístup.
Hneď Kwercens, a s prekrásním Ekwikola Zbrogstwom,
I Tmár odwážní i w Polkách Hémon obratní,
Buď zahoaU' wseckému Chrbát obráliE Wogsku,
Budto Žiwot bídní na Prahoch poskládaE Bráni.
Tehdi sa w ňesworních Hľiewi wác rozpáFíR Srdcách,
Téz na to už zebrani sa dorúliF! Místo Trogáňi,
Ag potkan sa Rukú ag ďál opowážilí wbehnul.

Turnowi, galc príRs na inég Strane zúril, a Mužstwo
Búril, prigďe Posel náhh', Ňeprálela Wraždú
Podbúdzal sa nowú, a Bráni ponúkal oďemklé.
Prácu nechá začatú, i Hňewem rozpáFen ohromním
K Bráne sa dardánskég a ku písním rozžeue Bratrom ;
Antifatá napred, prwní nebo tento sa ňésol,
Čo kradomí bol Sarpedonow Sin z Matki tebánskég.
Roztopením skladá áípem : do dutého ubehne
Wlaskí Drín Powetrá, a pichli do Hrtana zachádza
Až ku Prsám ; penawé černég Rani Ďéra wirúli
Prúdi, a w rozboďeních sa Ocel porozehrege Plúcách.
Meropa zetúe Rukú, Erimanta a s tímto Afidna ;
Téz ohniwích Biciása O^í, a na MisR fučíc'ho,
Ňe Strelku: poňewáč bi nebol dal Žiwota Strellcú,
Než s tuha prišla brňíc nagšíršim Ščápina Ostrím,
Na Spôsob Hromu wistreCená ; dwe gu Kóri Bugáka,
A dworadí werni ze zlatími Lupinmi tu Pancír
5restawil ; ohromné tehdáž doFe Údi sa rúlá.
Zapraščí Zem, a náramní Sčít nad nimi zazňí.
Gak w Bágách na Brehoch kúmegskích ňekdi upadá
Skalná Hrádza ^ kerú nagmnožšú nagprwe Ťerchú

Eneioa. 333

Wistawenú do Mora wpusld; ona takto berúca
Skdza Felí, a do Hlbki Brodow sa prepadli ulahňe ;
Rowfiina sa zbúrí, a šerí podwihňe sa Písek.
W tom sa Gakem Prochita strásá, a Inarime Wólú
Guppitera whoďená twrdšé na Tifónowo Lehno.

Mars tu zbrogmocni Latinákom Srdca í Wládi
Ddwal, a ostregšé zmĺtal pod Ňadrami Bodce;
K Úskoku Dardánskích a k černég Bazňi priwédol.
Odwšáď sa zbehnú ; poňewdč wésl mohla sa Pótka :
Boh též wáPeční do gegích gim Srdca pripadnul.
Pandar, gak zrazenú zahfédol Mrtwinu Bratra,
Ag čo ge za Ščasli, gakowá gich Príhoda zrnitá :
Brána Silú well^ú zatočící Záwesi liskňe,
Náramníma do ňég zaprew sa Ramenma, a Mnoztwo
Swích z Bášt witworeních w nagtwrdšég Pótce ňecháwá;
Než ze sebú zas iních sa hrnúcich wezme a zamkne,
Nezmislní! Rutulow že na Prostred Wogska ňewídal
Wpádal Krála, a sám dobrowolne do Mesta ho zawrel:
Tak gako medzi slabím Tigra prehrozného Dobítkem.
StáBe nowé sa z Očí zabEíšČalo Swetlo, a strašná
Brinkala Zbrog ; krwawé sa i na Hlawe trásli Ghocholce,
A s tuha žárícé od Sčíta wichádzaR BBsski.
Twár preňenáwistnú a oborské poznaE Údi
Naplašení Dardáňi. Porád wismekňe ohromní
Pandar, a rozpáPen wsleklú pre Bratra BoFeslú
Wikríká: To ňeňí wenowan Dwór tento Amáti;
Tarna aiíiž we swích ňezawírá Ardea Baštách.
Hraďbi wicFis ňepráíelské ; odtádlo ňewígď^.
Ukroíenú Turnus prismáw sa poodreče Míšlú r
Začňiže, gestR gakú máš Wládu, a Prawicn sláhňí ;
Ag tu našlého buďtô Priamu wipráwal Achilla.
Tak rekel. On draplawú Kórú též Uzkami drsnú
Ze wšeckég sa ponapnúcí SiH áčápinu zahnal.
Uwzalo Wrh Powetri; odchíKIa Gúno Saturna
Céra dochádzagicú ; i do Bráni sa Pika zapichla.
Než tému, čo Prawicú sa točí mú, Šípu neugďeš;
Ten poôewáč Kani Pówodňík a Zbrogstwa ňemíri.

334 WíRGIUOWA

Tak howorí, i na Meč stdwd do Wisosli wifiésU,
A stredné ZeFezom Čelo medzi obidwonia SHchnia,
I pracfaowé Ranskem ňeieredním Líca rozetňe.
Stal sa Bacfaot; Zem náramná zatrásla sa Terchú.
Údi poklbsnúcé a zaKté Mozgami Zbrogstwo
Prestre na Zem mrúci; i z Ramen Hlawa bídue obídwoch
RozkoFend sem i tam sa na rowné kňísala Částki.
Od Stracha rozpŕchli widagú sa do Úleku Teukri.
Ag, kebi tá na Rozam bola hneď Mišlbnka mu prišla,
Záwori lámal a swích pustil preš Bráni Wogákow :
Tá mala posFedná bil i Wálce i Národu Ghwíla.
Než wsleklá Prchkosl a ňemírná Wraždi Horúčosl
Odpornícb ho prenaslbdowal rozpálila Tenkrow.
Falera prwníkrát, a z useklii ôígesa Čápkú
Zbodne ; potom wiňaté wrážá do Chrbáta bežícícb
Oščepi : Gúno porád gemu Wládi a Srdca dodáwá.
Hálisa k bmto pridá, a prebodlím Fégea áčítem;
Ňezweďenich sa potom, nad Múrami Fotku wedúcích^
HáL*a z Alkandrem, s Pritanem Noemóna obratnim,
Lincea, gak sa bral proli, a swích Zastúpi wábil,
BKščícím sa Mečem na prawí Bok od Ohrád idúci
Zastáwá ; gemu hneď ze Sišákera w ĎáBňe gednú
Odrazená Hlawa padla Ranií. Pozatímto Amíka
Zwírat Lowca, nebol ščastňegsi od neho ňikdo
Maslil áipi Rukú, a napúščal Zbrogstwo Pagedmi ;
Klícia téz Eolowca, a Múz Druha, Krétea Spewca ;
Krétea Múz Druha, čo z wesebmi sa wždicki zanásal
Pesňami i z Harfu, a milí Zwuk Strunmi widáwal ;
WždiŽrebcow, wždi Mužow spíwal Bráň, a Pótki hrdinské,

W PosPed swích zhubnú usBšící Wodci Porážka
Dardánskí prilblá, Mnestéus ze Serestem ohromním;
Rozprchbch zhFédnú Druhow, ag Ňeprálela wnútri.
I Mnestéus : kam d'ál ulekal chistále sa ? rekňe.
Kďežto iné už Múri, iné kďeže Ohradi mále?
Muž gedlní, we wašég obklíčen Hraďbe odewšáď,
Tak weiké preš Mesto widá bez Pomstwi Porážki ?
Tsk mnoho predňegsích Mláďencow oďesle ke Slínom?

Eneida. 335

Zdáž nad ňeščastnú Wlaslú, nad Bohmi i Otcow,

Téz welkím Eneášenr i Žálu i Hanbi nemáte?

Tím zbuďení sa poosmelugú, a w Zástape hustém

Postawagú. Turnus wen z Bitki pomdFi uchádza,

I k Woďe sa wuásá, a Bokom, čo otáčala Réka.

Tim prudšeg wpadnú wellumi Trogáňi Pokrikmi,

A w Pluki sa zhlukmi : gako keď Lewa Mnoztwo krutého

Šípami liskňe; laklí on, a od Zlobi špatňe hBeďící,

Odchádza naspátki ; aňiž sa Chrbátem obrálil

BuďHňew, buď Zmužilosl mu nedá; ani naproti kráčal,

Bár síc on žádá si, pre Šípi a Mužstwo ňewládŕie.

Rozpačití ňeináč Turnus naspátki sa Krokmi

Spozdílími točí, a wre na swég od Huewu MisFi.

Ba wledi ag dwakrát w Prostred ISÍeprálela padnul;

Dwakrát rozmaiené obrátil k Úteku Wogsko.

Než preochitre celé spolu zhrkňe sa s Tábora Mnoztwo:

Wládi auiž nesmi proti Oúno Saturnowa Géra

Dáwat; neb krásnu Gupiter Dúhu z Wíski ňebeskég

Poslal, swég fieprígemní Skaz Sestre nesúcu :

GestFíže z dardánskích Turnus sa fieodňese Múrow.

Tehdi aňiž Pawezú obstát, ani toUco ňewládá

Mláďeňec obraňowat sa Rukú : metaními tak odwSáď

Šípami obrúten. Cwinčí SCchow okolo prázních

Stáľe Sišák, a tuhá dostáwá Ďéri Meď od Skál;

Ag Hriwi odrazené z Hlawi sú mu ; aňižto na toBcé

Dosti ňeňí Wrhi áčít; wpadnú Osčepmi i Teukri

I hromowí Mnesteus. K tomu Pot s Tela wiwre celého,

A smolnú sa waK (ani nezná Odtuchi) Rékú ;

Ťažkí uznowané potrásá Údi mu Odfuk.

Až w PosFed Rázem zachopiw sa do Réki ze wseckú

Skáče ochotne Branú. Ona swú prišlého žltastú

Powzala Wímofinú, a tichími unášala Wodmi;

I k Towarišstwu mitú weselého oďeslala Wraždú.

336 WlRGILIOWA

s p El¥ ]b £ s Á T i

OBSAH.

Gupiter, powolaním Bohow Sňemem, ke Siroraosli gich napomi-
ni« Tam W^naa nad Ňebezpečenatwom Trogáaow a nad ňenasítenú (xor
nóni Ňenáwistú si slažuge, a ňegakí už naposledi toHim Bídám Po-
kog žádá. Gúno naproH wšeckého Zlého Príčinu na Trogánow, ga-
kožto prwnich Wogni Pówodňikow, a tak na samú Wénnšu skladá.
Dai*mo tehdi pokusowaw sa Gupiter o Zmereňí, keď wiďí, že zadného
Konca Zwaďe ňeňi, abt bu<lto Ženu, buďto Céra ňeobrazil , wislowuge,
že žádnég Stránce nápomocní ňebuďe,, aľe pre swogu Spraweďelnost wše*
cko Osudom zaiíecbá. MedziUm Rutuli s celég Sili k Dobíwáňú sa na-
wrátá ; ani ňe menšú Údatnostú oblahnuti k Bráňeňú si chistagú. Keď
sa to w Lácku koná, EneáS Wecami w etruskég Zemi podlá swogég
Wóli usporádanimi^ a mnohích Luďí Pomocú si prípogenú na tricáti
Koráboch ke swogím sa priwážá. Tam Nimfí, ňedáwno pred tim do tég
Podobi ze swogích Loďi premenené, postretne : od nich i o Strate Loď-
stwa i o swogích Ňebezpečenstwe isiegší ge učí&ení. Odtáď až ke Spa-
trenú Ňepráželow zagdúci swé Wogsko na Breh wikládá. Rutuli od Do-
bíwááá prestanú » a potkagící sa na Brehu Ňeprálelowi na Zem wňtú-
pii ňedagú. Z weikú na obe Straní Porážku sa boguge. Tam Fallas, po
mnohích napred z ňeprálelského Wogska pomordowaních, naposFedi od
Tuma ge zabití. Kterég Weci BoTesiú preniknutí EneáŠ, wciké Hromadí
Rutulow Prái^elowi, gakožto pohrebnú Poctu, oďesílá. Aškántéž Wípadem
učinením swoge Wogsko z Otcem spoguge. Timi Wecami pohnutá Gúno
a o Tuma starostHwá, obsahnutú od Gupitera Miíostú, s prítomného Ňe«
bezpcccBstwa>ho widre, nadhoďením gemu podwodním Eneááa Obrazem,
kterí on keď na Loď gakúsi uiekagíeí naafeduge, odtrhnutimi od Gunóni
Húžwami skrze Wetri k nagbnžSím Ardei Brehom sa priwážá. Medzitím
Mezenc Gupitera Ponuknuiím do Bogu nastúpiw, weľkí gak Trogánow
tak EtruŠkow Počet porazí, až Kopiú od Eneáša poranení, a. od Lauza
Siná bránení, i^ko sa k Powážáňú Rani z BogišČa oďebere. Tam Lau-
zus též, keď Otca spomstwíi^ sa usiluge, od Eneáša ge zabití. O tom zdo-
weďew sa Mezenc sadnúci na Koiía do Bogu sa nawráčí : kďc, keď Smrt
8ina.8pomstwiÍ sa chistá, od tég istég, od kterég Sín, Prawice padne.

Wšewládného zatím pooďemkňe sa Pitwor Olimpa,
Do hwezdních i Oíec wšeho Boztwa a Ludstwa Panowôílc

£n£iua. 337 '

Snem SwetRc powolá : odkdď Zemi wsecki navvókol,
Tdbori Dardánskích, a latinské Národi zhBsdá.
We dwogóotworeném sadnú PríbiUcu. I začne :

NagwatSí l^ekabidGlelé, predo Raddu na Odpor
Odmíňäle, a tolko Mislú búrime proliwnú ?
Zbrdňil sem, wlaská abi Zem ňepotikala s Teukrí.
Čožto za Ňeswornosl proti Zákazu mému ? Čo za Strach
Tichto i tích polapat Braíi a dražil ZeFezo nahnal?
PribEiží sa prawi Čas Pótkí, fieoáhFite s tímto.
Keď Kartägo dlwá náramnú ňekdí na rímske
Skazu a otworené powipúščá Ohradi Alpi :
Wám tenkrát wésl Hňew, tenkrát baďe Wolnota búrii
Wčil prestanie ; raďeg do milícii zgednoHe sa Spolkow.

Takto na máPe prawil Gupiterk wšemu na Sneme Boz-
Než luľásná Wénus gemu naproti rekla nemálo ; (twu ;
Otče Luďí a Bohow trwagícá preš Weki Wládo !
Neb kdo iní zbíwá, komu bi sme sa mohli uiíkal ?
Zres, gak Rutulowé si wedú ; a Žrebcami Turnuil
Preš Prostred sa metá, i pre zdarnú Pótku honosní
Wpádá? Zatworené už Teulcrow Hraďbi ňebráňá.
Ba wtlačení núter po samém až Násipe Múrow
Bitku wedú hroznú, a Krwú wšaďe Príkopi wlhnú.
WzdáPen o tom nezná Eneáš. ČiH ňikdi slobodní
Oblahnutá nebudú ? na nowé sa zas Ohradi Tróge
Ňeprátel mocní a iné bere Wogsko, i hrozní
Zas proíi Dardánskím od etolskích híbe sa Arpow
Tídeowič. To werím,,že Pruh Rani ešče mi zbíwá;
A smrtné twá Céra buďem nésl poznowu Zbrogstwo í
GestRže bezďečním do Wlach twím prišH TrogáĎi
Boztwom: fiech za Hríchi trpá; ani tímto ňedáwag,
Otče, Pomoc. Keď wšak tolké uposlúchnuB Wesčbi,
Bohmi a Slínmi dané ; prečo twé wčii Rozkazi ňekdo
Prestúpit, neb zriďil Osud prečo môže nowotní?
Čož zhorené spomenut na erikském Prístawe Loďstwo ?
Čož Búrek Mocnára, a zhch od Eólie Wetrow
Pozbuďeních? ze siwého aneb Dúhu Oblaku zeilú?
Peklo i wčil (tá gedna Wecí zostáwala Částka

338 WiRGiLIOWA

Ňcskasend) búri, a k horním zráža Alekto
Wiprawená Místám, stred wlaskích zúrila Ohrád.
Ňiit nedbám za Králostwom : to sa dúfalo, Ščasli
Keď bolo : nech Wílaz ge, kerého ti Wiiaza cheri mai.
Žáden gestR ňeňí Zemi Krag, čo bi prala Trogánom
Twá Manželka tuhá : pre Skaza la Tróge kadVeú,
Otčfer, prosím : baď pozwofené Aškána celého
Od Braňe zachránil, wolné buď Wnačkowi zostal.
Nech sa po ňezaámég Eneá^ zase Rowíiine zmitá ;
A, Sčaslí gakowúkoFwek dá, híbe sa Cestu.
Nech ľea techto ukril wládám, a s Pótki witrhnuL
Mám Amatúz, wisoki mám Páf, a Gitéru milostnú,
Mám Dom Idálie : nech zložením bezc Sláwi tu Zbrogstwom
Swóg Wek pretráwí. Káž, nech Wládarstwom ukrutmm
Wlaskú Zem Kartágo drží : ňišt od neho tírskím
Nestane sa Hradbám. Čo pomohlo, že Záhube Wogni
VéRf a argoskím preš Prostred ulékR Požárom ;
Čož Mor a ňezmemích ti Nebezpečnosti Okolkow :
Keďláckú hFedagú Zem Teukri a Trógu padúcú?
Zdáž Ibpšeg bil gím nemalo w Prachu Wlasli usadnul,
A w Zemi, kďež bola Tróga prwá ? Simoenta a Ksanta
Bídním, Otče, prosím, nawrál ; a ke Spusle trogánskég
Dag Teukrom zase pristúpil. W tom Gúno prelažkú
Pohla Wslekloslú : Čo ma núlis dáwno mlčícú
Rečnil, a zastarané wihlásil Slowmi BoFesli?
Zdáž Eneása Luďí a Bohow kdo w Fotku naháňal
Wstúpil, aneb ňeprálelskím Lalinákowi zostal?
Do Wlach išel Raddú Osudow; Kassandri ponúkli
Wslekmi; budlž tomu tak: ZdáHž sme nawádzaH techto
Tábor opuslil, a swím Žiwotem sa na Wetri oďezdal ?
Chlapcowi wšecko nechal Sprawowáíií Wogni a Hradl)a ?
Wíru buďEtruskích a pokogné Ludstwo natrásat?
Čož to za Boh, čo za odporná ke Zlému ho Wláda
Nahnala má? Kďe^tu Gúno, aneb Dúha z Oblaku zeslá?
Neslušné ge Wlachom rostúcú Ohňami Trógu
KKčil, a w otcowskég zostáwal Turnowi Kragňe :
Dedka Pilumna čo má, a Wenílíu Bohíŕm Matku.

Eneida. 339

Čožto ge Lúčmi robil LaliDákom Ndsita Teukrow?
Utlačowal Poddanstwom iaá Zem, a Lúpeže zháňal?
Čož ge woHl Swekrow si, a bral Záslubuice z Lona?
DlaiimaPokog žádal, wislíral Zbrogstwo Korábom?
Ti wládáš z Ruk dáaagskích Eneása witrhnul,
I zmätenú nadhodil Hmla a prázné zaňho Powetrí;
Tí wládáš w tolké popremiňal Nimfí Korábí :
Nám Wec neslušná Rutulom nanekoHco pomáhal ?
WzďáPen o tom nezná Eneáš : nech wzďálbn í nezná.
Máš Páf, máš krásnu i Idália, máš i Gitéru :
Mesto čo wáFečné a hrdinské Srdca pokúšaš?
Zdáž mi li wíwrálil krehké snažíme sa Panstwo
Dardánow? mi? či ten, bídních čo Trogánow Achagskím
Dal w Odpor? čiB tá, čo pozawdala Príčinu wálčil
Ázii z Európu, a zbúril SpoUd pre Kráďež?
Mnú Wodcem widobil dardánskí Spartu Ňehanba ?
ZdáFiž gá dala sem Bráň, a Lásku parchala Wognu ?
Tehdi o twích mala sas bál; wčď ňeprawími Žalobmi
Neskoro postáwáš, a ňičemné Swári začínaš.

Gúno takúto widá Reč: i wšecci !Ňebeščaui Zdáňím
áemraH rozEčním. Frwné gak ňekdi po Hágoch,
Keď zawreté šuščí Wáňí, a Sichotmi sa zdwíhá^
Oznam ugíc Plawcom nastáwal Wetri magícé.
Wšewládni w tom Olec, nagwatšá Správa gemužto
Wšech ge Weci, reče. Rečnugícím Dom Boztwa umlkňe.
Zem sa Lakem strásá; wisoké sa i ňehňe Powetrj;
Wetri sa w tom položá, a nlíchá Rowňina morská.
SFišle ma tehdi, a mú do wašég Reč wliskňile MisB.
Auzonskích poňewáč ňedopusleno Spolkami zrownal
Z Dardáňí; ani swého nemá waša Ňeswora Konca:
Ďues kdo gaké Ščaslí, kdo gakú uslihňe si Náďeg
Teuker budlo Rutul ge, buďem s ňím rowno zachádzal ;
Budlo od Auzonskích sa obFéhá Tábor Osudmi,
Budlo pre zlí Dardánow Omíl a pre Weščbi Ňeprawdu.
Ňepragem ag Rutulom. Nech swá každému ge. Práca
Buď k Strale, buď Sčaslú. Gupiter wšem zostane rowní.
Nagďe si Gestu Osud. W tom hneď skrze Bratra pekelné

23*

310 WlRGILIOWA

Réki, i skn tomé, a wríoé od SraoK Breztwo
Kiwnul, a Kíwáňím tu ceh' zatrásel Olimpus.
Tak dokoná swú Reč Gapiter: ze zlatého i aíáwi
Tróna, gebožto wedú Bobowé stredného w Obídlo.

Ke wšeckím sa za ten nahmn Čas Rutuli Bránam
Maistwo potrel Wraždá, a zakFíbil Baiti PlameňmL
Než Teokrow sa drží oblahlé w Násipe Wogsko ;
Wác aňi ňewládná už ulécl. Nad Wežmi sa darmo
Postawugú, a mab'm obkKčá Ohradi Počtem:
Azius Imbrazowičy Sin Hícetaóna Timétes,
Assaraci též dwa^ starší spolu Timber, a Kastor
Z Wogska prwí sú. K tím z líckég sa Kragni pridá wá
Témon a s ním Klárus, >^lastní Sarpedona Bratrk
Ohromnú Skalu ze wseckég sa napínaga Wládí,
Kus nemaU Hori, limeski odhadzuge Akmon,
KLcia Otca aňiž meĎsí, aňi Bratra Menesta.
Sipami ti snážá, tam zas ti Kameňmi sa bránil.
Ohne si též botowá, a naláhnú Strelki Teliwmi.
Sám htd sa u Prostred, nagwatSá W'énuSe Láska,
Dardánskí Pacholík, ňemagící na Hlawe 2nirogstway
Skwíy gak Perla, rizim to Zlatom sa zdobňe zawirá,
Okrasa buď ge Krkow, buď Hlaw; neb gak sa Remeslom
Zaprawená w Paspáňe, aneb Smreku Hágow oríckich,
Ze Slona Kosí F!sčí; bílá áiga Wláski gemužto
Podpirá, a milí obwíňá ze Zlata Wínek.
Ag teba udatné zahFédalo, Izmare, Ludstwo
Míril Sipi, a swé Pagedem zlím Strelki nalíral,
Wíbomého Rodem w bckég Zemi : kďežto premasné
Lud Ňiwi obrába, a Zlatom wiwlažňuge Paktol.
Prítomní též bol Mnesteus, čo ňedáwno pre Turňa
Wen z Múrow zahnatého prwá ho osláwila Ghwála;
Ag Kapis : od neho kampanské čo sa nazwalo Mesto.

Medzi sebú oňi do prudkég sa oďezdaFi Bitki :
Morskú w pólnočnég Eneái Dobe Hladčinu ráňal.
Neb gak w etruskí od Ewandra ke Králowi zagďe
Tábor, a wipráwá swé Králowi Meno i Národ ;
Čož pitá wiloží, i čo sám ňese ^ čožbi za Zbrogstwo

Eneida. 3 u

Prisporowal si Mezenc, i preprchké Tiirnowo Srdce;

Téz gakowá sa Wecám ddwal má Dówera ludskím

Prednáša, a Prosbí dodá: bez Príbawi Tarchon

Sa spolči, a robí Zmlavva ; lídskí tehdi wiproslen

Z Odsudu Lud wchádzá w Loďe, Wodcowi z Rozkazu Boztwa

Prespolnéraa daní. W prwném Eneáša ge íažkí

Misie Koráb, fríďskími na Pískoch Lewmi okrásen :

Od Wrchu Ida stogí, prewďačná Teulo-om uléklim.

Nagwatší tu sedí Eneáš, a na Wípadi Wogni

RozBčné mísK; Pallas mu Fewého wezicí

Od Boku, wčil pitá sa na Hwezdi, čo Gesta po černég

Sú Noci, wčil po Zemách a Morách čo znášal ukrutních.

Otwortež Helikón wčil Miizi, a wnukfiite Pesňe;
Mnoztwo gaké s tuskích Eneáša prowodzuge Končín,
I wchádzá do Loďí, a po morskích hibe sa Wíroch.

Meďmi kutím na Predku Tigrem pere Hladčinu Massik :
Pod Ďímž Mláďencow ge Tisíc, čo. opustili Bašti
Klúzi, a Mesto Kozow, za Zbrog StreFi wšecci i Túli
Snaduegšé na PBecách a morícé Lúki magící.
Hrozm' w Zápal Abas: skwúcími gehožto sa Zástup
Zbrogmi, a zlálistím s tuha žárilo Loďstwo Apollem.
Šesí sto mu wáFeČná dáwá Populónia Matka
Wicwičeních w Pótkách Mláďencow ; tri sto zas Ilwa
Ostrow, ňeprebraní hogními na Ocele Baňmi.
StáBs tretí Aziláš, Prostredník Ludstwa a Boztwa,
Žilki Howad čo mu sú a nebeské Hwezdi na Službu,
I Ptákow Hlas, i Predzweďení Hromu Óhňe magícé,
Táhňe Tisíc hustím! Radí a Ščápami hrozních.
Tímto ho alfegské poslúchal kázali Píze :
EtruskégZemi Hrad. Spanilí nasfeduge Astúr;
Astúr uspoFshlí na Žrebca a Zbrogstwo barewné.
Tri sto dagú s tích, nasFedowal wšech gedna ge Wóla,
čo w Geretách bidlá, a Polách Minióna okolních,
I w Pirgoch dáwních, i érawiškách zlého Powetrá.

Ňepregd'em la, tuhí w Pótl^ách Cinirášu, Ligurskích
Wíwodo, a z menším wiprowádzan Kupawo Počtem,
Čo z labulého Perá sa Ghochol lebe na Hlawe l^se,

343 WiRGILlOWA

A Hrich L^tski waiég s Premenu máš Otca no Sčíle.
Neb howorí sa, že keď z weikég Faetonta Žalosti
Gknus medzi Topol Stromowjm a Chládkami Sester
Spíwä, a trijchlá Spiwáíum Ldaka wírážá.
Mäkké už w Sedlwég Operáňí Stariobe dostal;
I bĎeď Zem nechal^ a s Pesňú pod Hwezdi sa ňésol.
Sio, na Počet rowné prowoďící Mnoztwo Korábem,
Ohromného Weslom napätí Gentaura poháňa:
On Woďe nastáwá, a Wlnám náramne wihrážá
ÚskaRnúy a dlhím wibrázďuge Rowňinu Spodkem.

Oknus téz z Wogskom z otcowskích híbe sa Končín,
Z Mantai weščicég, a Etruskow Réki powislí,
Čož lebe Múr a swég dal, Mantua, Meno Rodlčki,
Mantua, Dedmi hrdá : Ďe wšak teho od Rodn wsecci.
Má trogakí Národ, itworaki Lud w Nároďe každém;
Za Hlawu wlech ge Luďí; tuskég afe Kragni to Wogsko:
Odtáď pat sto Mezenc proli swég podbadzuge Wláďe,
Gichž Trsiím zakrití Minc, Otca fienáka magící,
Odwážá neprátelskú stred Rowuini Sosfiú.
Aulestes chwátá lažkí^ a sto Weslami Wlnska
NadwihU pere: obracané More od Peni šusčí.
Techto Tritón weze ohromní, a Modráčini Trdbd
PrestráSá nadutú : po samé až Rebra tonúcí
Twárú gest člowečú ; Brucho wšak sa na We&ibu spúščá ;
Rozpeňené dlwokími hučí pod Ňadrami Wodstwo.
Tolko prewíborních na tricáli sa ňéslo Koráboch
Wodcow Trógi pomoct, a slané Póla ráuaH Meďmi.

Už Ďeŕi i odstúpil z Neba : a k Prostredku Olimpa
Nočnoohodím Wozem obžiwná sa dobíwala Fébe :
Sám Eneáš, (poiiewáč nechcú Pece Drímoti poprát)
Sám u Prawidla seďic, ŕíďí ho, a Plachtami' slúži.
I hFe tu s ňím Zástup sa na Prostred Česti nowotní
Potkáwá Družiček swích : Nimfj, kerímžto Cibéba
Boztwom bil morskím, ze Korábow i Nimfami zostal
Kázala, išli Wodú pozarownak, a brázďili Wíri,
Kolko Meďú okutích prw na Brehu stálo Korábow.
Pozďál Krála wiďá, a PFesáňím wókol obegdú.

Eneida. S43

Cimodoce nagzbehfegšá s ňích Rt^ňiea z blízka
NasVedagíc ho prawú ufepi sa aa Zadku, a Ghrbletn
Zdwifaniicd sa, Bewá po lurotkíeh wesluge Wiroch.
K ňezweďenéma tedáž Eneášowi takto wirekiie:
BedRs, Sinku Bohow? bedR, a spasí Powrazí Plaehtám.
Mi sme ee poswatních idegské Sosň« Pafaorkow,
Wčíl Mora Nimfi, milé twé ňekdi Korábu Ňewerni
6ak Zefezom Turnus wihubit nás žádal a Ohnem,
Hážwi ňe nápočné sme usekli, a wčil la hnsdáme
Preš More. Tú nám Twár zmilená popremiuala Matka,
Téz Boztwom dala zostal, a Wek pod Wodmi utráwil.
Než Pacholík Askán w Múroch sa a Hraďbe zawirá
Stred Brafie a hroznú Lalinákow Polku wedúcich.
JVa swích už Místách z údatním zmĺsan Etrušketíi
Arkadskí ge Koňil^ Položil gemu Wogsko na Odpor^
Bi z Lezením spogčil ňemohel sa, ge Tumowo Zdáňú
Wstaň nože, a prední čím Ďeufiica wígďe ku Zbrogstwu
Pozwi Druhow, spolu Sčít nepremohli wezmi : čo múdri
Sám tebe dal Wulkán, a Zlatom Krag wókol azawrel.
Zagtresní Ďefi, olurem bi si márne mé Slowa misFel^
Hromadí náramné Mrtwin zahl^due rutulskích.
Rekla: i obwísné Prawicú ďál brawsi sa Loďstwo
Rozhnala, Míri takég wedomá. Ono Wodmi ubíhá
Od Strefi chitregšé a zarownég Wetrowi Šípki.
Pil každá sa potom náhEí. Ustrpňe trogánskí
Anchízáša Sinek ; zdwíhá wsak z Úkazu Srdco
S krátka tu na kPenutú zhFédnúcí Wíáku sa ozwe :
Matko Bohow premilá,. čo Feží wždi na Srdci li Dindim,
I Hradí Wežmi krité, a po dwoch Lewi Uzdami sprahlé ;
Tí mňe teraz Pówod si do Bitkí, tí tento mi Úkaz
Čín zdarní, a Nohú k Fríďskím stup, Bohífio, sčastnú.
Tolko powí; í zatím dospeläí spátki prichádzal
Z bílím už Swetlom Ďeň, a nočm' rozplasíl Pmrak,

Napred na Znamená sa Druhom swím káže ohBádal,
I priprawil ke Zbrogstwu Mislú, a do Pótki sa chistal.
Už má ag pred Okom Dardánow a Ohradi Mesta,
Na zwíšném stoga Zadku : Gewím keď podwihňe Loktem

344 WlHGILIOWA

Brnéid Ba äčit R Hwezdám Dardáfií wipusU
Od Múrow Pokrik; dodaná Hňew zbadzuge Ndd'eg;
Šípi Rukú hádžu. Tráckí gako keď si Garábi
Pod čemími dagú Znamení Oblakmi, a z YVreakí
Preplawugú fÍTebo, pred zimmm slehngíce sa Wetrem.
Králowi než Rutolow dlwné sa to zdalo i Wodcom
Auzonskim; dokawáď ňezahEédaK k Prístawu Zadki
Zobracanéy a celá sa hrnul k Brehu Rowňínu Loďmi.
Wrch na Sišáku honV i plamenní od Hlawi BFeskot
Hriwmi sa roztrásá, a širé Ščií Ohne wipúsčá :
Gak keď prea gasnú krwawé sa Ooasňice smutne
Čerweiiagú Noc, aneb pség nastane Hwezdi Hor li Čosi,
Žížen i Mnoztwo Chorôb Ľudu rozbídnému ňesúcá,
A zhubnim naporád kormúlí Oblohu Sweilom*

A wsal^ Dówernosl smelšému neprestala Tarnu
Predzaslal firehowí, a na Zem ŕieprípuslil idúcícb.
K Udatnosti Rečii zbúdzá, a schwálňe doráža:
Wčil to, za čím wrela wám Žádosl, prelomil sa dopúščá.
Mars we wasích ge Rukách. Na Ženu wČil buďto pamätní
Každí swú i na Dom; weCké wčil Skutkí a ChwáFi
Rozwáž si Predkow. Ku Wodám až poďme sa potkat.
Strachmi zakáď sa trasú, a trnií gím KoFena wíšlím.
OsmeFením hotowé gest wždicki na Posliihu Ščaslí.
Tak powedá, a misEí si, kerích má naproti odwésl,. .
Neb na kerích bi sa oblahlá zweril Ohrada mohla.

Z obwísného zatím Eneáš preš Mosti wikládá
Loďstwa Druhow. Tu množí hľedagú mdFegšého pre IŠízko
Tok Mora oslabli, a na brodné PisČini skáčú;
Zas preš Wésla iní. Patrici na firehi Tarchon,
Kďež Woda ňelUokotd, zrazené ani Záwege nezná.
Než More sír sa wafí rosllími bez Úrazu Wlnmi;
Z náhla porozháňá Flle^ a k swím takto wirelcíie :
Wčil, Silo wíborná, k mocním ponaBehnile Weslám ;
Zdwihnile, ženie Koráb ; Zem túto Ňeprátela režle
Pískami, nech si Dnom sama Pil wibrázďuge Cestu.
Loďstwo aňiž na takém nedbám Stanowišči polámal ;
Zem gedniic obsáhna. Takú gak náhľe obratní

EneIDA. 343

Reč dokonal Tarchon : Druhowé poprifebH na Weala,
GedK i šuščícé na lalinskí wháňaK Úhor;
Piskami až na áucbé powichádzaEí Misto, a wSecki
Stáli ňeobrazené. Len tofko ňe, Tarchoňe, twá Loď.
Neb zaritá w Broďe, ze zbubnicb gak UsadFini Piakow
Klálícá sa wlsí, a dlbí Čas Wlnmí premitá :
Fukne, a ua Prostred Wod etruské witrase Mužstwo;
Wesla gemažto čiňá a plowúcé Lawki Prekážku,
Podráža Nobi téz spátečné od Brebu Wodstwo.

Turnus aňiž sa íieobmeská ; aFe z rícbla na Teukrow
Wogsko celé zachilí, a po Záhrebu naproti stáwá,
Zazfiá Trúhi. Prwí na sedláckícb padne Wogákow
Sám Eneáš, a prwú Latinákow potrepe Bitku,
Zetna Teróna, Mnžow čo sa ze wšech naňho pobíral
Nagwatsí; geurn bäeď Meč preš Sewí Sčíta mosaďné
Liščicú sa i Sukňu Zlatom, Bok pregďe olewren.
Zwrbňe Lichása potom, z mrtwég wilatébo Roďički,
Fébu čo poswatní bol. Skaze že ZeFeza wibnnt
Ďéla mohel. Bez Meaku po nem zrntnébo 6iáša
S Císseem ohromním, čo Kigákamí zrážali Wogsko,
Dá Smrli : herkulské ňišt gim neprospelo Zbrogstwo,
Ňišt Rukí udatné z Otcem nepomohli Melampem,
Alceowiča Drubem, zakawáď lažkimi bo Prácmi
Trápila Zem. Farowi bFe gakož Slowa žwatFe ňičemné,
Roztočením Sípem wresčícé rozbode Ústa.
A g ti, prwím už keď sa Prachem sipagíc'bo po Lícach
Klícia nasBedugeS bídm' twú Tešbu, Cidóne,
Bolbi si dardánskég zrazem' dolu od Ruki padnul.
Lásku zabudnúcíf we kerég si sa stálé kocbáwal ;
GestR Bratow bi nebol proti stál Pluk, Forka Potomci ;
Sedmoro w Počtu keríclí bolo, sedmoro bádzaFi Sípow.
S Částki ti neplatné skáčti ze Sisáka a ŠČita ;
S Částki sa tikagicé Údow zawrálila Wénus.
W tom weľkí Eneáš k wemému Achátowi rekňe :
Zbrog mi podag; žádná sf Rutulow mú darmo nepustí
Sa Prawicú, hodlá we Telách čo stála achagskícb
Na fríďském PoB. Hneď weikú zapopadňe si Piku,

346 WiRGILIOWA

A stnlás ona ríchlb Mosaď na Sčíle Meóna
Rozrážd, a tuhí spolu s Prsmí olewre mu Pancír.
Brat gemu nasUwá Alkánor, a zna^ki ReliVho
Bratra ehilí Prawicú : wiilí preš Rameno 0«čep
SíiVe bežíy a swég krwawí aa fiepozbuďe WUdi ;
I Prawica s PFeca hneď na Žilách sa kfiísala mrúca.
W tom sa krutí Numitor, áípem s Teb Bratra wiiáhh'm.
Rozháňa w EneáSa ; Ae wiak mu dopustilo áčaslí
Ag pora&íly weikého sa hn tkel Slehna Acháta.
Tu 8 Kuresow Klauzns, prwnég Tela Wláďe werící,
Prígďe, a drsuícím Driopa slelb z ĎáRni áčápem
Pod Bradu mocne praním, spolu rečfiicému oďegme
I Hlas i Dicháňi prebehlím od Píki Hrtánera ;
On tlče pádna Čelom Prach, a Krw Fege Ústami hustú.
Troch Trákow pošlích od polnočného Fugáka,
Troch) čo Olec bol wislal IdáS a čo Izmara Mesto,
RozKčním porazí Mordem. Prismekňe Haléa^s,
A Plukl aurunské ; Sin též Neptúna dobehne,
Žrebcami wíborní Messáp. Snážá sa oďehnal
Wčil ti a wčil tito zas ; bogugú na Prístupe do Wlach.
£ak keď ňeswbmé w prestrannég Obloze Wetri
K Pótce sa podwihnú, rowní i na Srdce i Wládu.
Swé ofii, swé Oblak, swé Rowfiina nechce popustil ;
Bog dlho gest w Pochibách ; wseckému sa naproti oprú.
Dardanské ficináč sa tu Wogska i Wogslca latinské
Zbehnú ; a schádza sa Nohú Noha, Muž z Mužem hustí.
Než ze Stránki druhég, kďe Potok sa na Šírku točícé
Rozhádzal SkaFi, a zwaFené z Brehu Chrasti nahésol,
Arkadskích, wepeség ňezwiklích Bitce potíkat,
Pallas gak spatrí Lalinákom Ghrbti widáwat;
Zlézt pouewáč drsné ze Žrebcow nútilo Místa
Rozložení: čo mu w Úzkostách zostáwalo gedno,
Wčil Prosbii k SiBe, wčil horkími rozohňnge Slowmi :
Kam Druhowé utekáte ? pre wás a pre Číni hrďinské,
I pre Ewandra milé toto Méuo, a Wogni premohlé,
Náďeg též mogu, čo Chwálú chce sa Otcowi rownat,
Ňetrúfagte Nohám. ZeFezom sa tu Cestá preš Odpor

Eneida. 347

Má presekat. Kaďo naghuslsá 6ula Musstwa sa rúlí :

Preslawnd laďe wás i wašého zwe OlSina Wodca.

iáden Boh netlačí; smrtní nás liskŕie ffeprátel

Smrtních ; ag mi na tolko Dusí Ruk máme i toFIco.

EgbFe^ prenáramnú zamiká nás Rowňina Zdtkii ;

K Uleku Zem schádza. K Moru wčil sa, či k Trógi widáme ?

Tak reče, a w Prostred hustého I^eprátela wpádá.

8 ním sa napred potká, ňedobrímí dowábeu Osudmi,

Lágus: techlo, gakož zdwíhá Skalu Terchi uelahkcg,

Roztočením prebodel Šípom, kaďe Chrbta Korába

Rozďefeŕií dáwá Rebrám ; a spátki wezící

Oščep láhrie. Zaláď ho Wrhem ňepredstafie Hizbon,

fiár si to on trúfal; poiiewáč oboríc'ho sa Pallas,

Gak sa ňeprám bedKc pre krutí Druha rozzlobil Úmor,

Zachwálí napred, a w naduté Meč bodŕie mu Plúca.

Na Stenela m^háiiá pozatím sa, a Réla poslého

Od Rodu Anchemola, čo zohtzďil Macochi Poslel.

Wi sle i dwa Bratowé, na rutulském lahH Pomedzú,

Timber a Larisowič, Sinowé sebe Dauka podobní.

Čo sle sa od Roďtčow bez Omílu ňemóhR rozeznat ;

Než wčil wám Rozďil Pallas dal welhíi ukrutní :

Neb zhoďenú ti Ewandrowcow Hlawn, Timbre, Meč odňal,

Odsekla, Larisowče, blbdá leba Prawica Pána ;

Prsti hragú mrúce, a zeFeznég po Braui skáčú.

Arkadskích zbuďemch, a hrďinské Wodca patrících

Číni Bofesl, spolu Hanba wrazil na Ňeprátela núlí.

Rétea w tom Pallas, mimo gak sa Žrebcami náhlil,

Presíírá, ToFkí Čas ke Smrti ílowi zbíwal.

Neb wládnú zopoďál rozháňal Piku na íla :

Túto pregal Réteus, gak pred Teutrášem, a Bratrem

NagBepším utekal Tírem ; z Woza náhBe wiwrálen

OdpoH bezdušní Rutulow tlče Úhori Patma.

A w Dobe gak letnég, hore podwihlími sa Wetrí,

Rozprchbmi Pasák zežaté RoFe Ohňami páFí;

Sleblami na Prostred chiteními, haríchFe po polních*

Rozšíri sa ^iwách hrozná Wulkánowa Prudkosl ;

On diVíá sa seAíc na radostné PlápoR Wítaz :

348 WiRGILIOWA

Wiecka Druhow ňeioáC Sila w gedno sa Místo hromážďí
PaUasowi prispei. Nei Haléz Dacha w Pótce tuhého
Dá sa do odporních, a za swé seba ukrige Zbrogstwo.
Ládoňa, Démodoka, spolu ag Feretása zabígd :
Strímonu blUčíoim sa prawú Ruku utue Tesákem .
K Hrdlu ponadwihlú ; Kameňein pere w Líca Toáša,
A s krwawími zašlé rozs^Sipí Mozgami Kosli.
Známi Wesčbi Olec po Horách ukríwal Haléza ;
Než pozatím šecKwé gak mu Smrl zamknula Wička :
Parki naSehli Mocú, a prirekli ho Šípom Ewandra.
Doňho sa dá Pallas, napred wšak takto prosicí :
Tibre, ti Ot^e, doprag, ZeFezu prudkému, čo mirím,
Sčaslí, a prerazil Chodník pod Prsmi Haléza.
Zbrogstwo to a zwBdčené Dub Iwóg buďe Lúpeže mánai.
Boh wisRSal toto : neb gak Haléz Imaóua zakríwá,
Prsmi na arkadskú znaženími sa Sčápinu wistre.
Než toEíkím Lauzus, weFkú Boga Částku magící^
Wogsku lákal sa nedá Mordem: na samípred Abanta
Náproliwého zrazí, čo bol Uzk a Príbawa Pótki.
Arkadskích padagú, padagú Mláďenci Etruskow;
Ag wi, ňezahlaďem' od Achagskích Zbrogstwa, Trogáňi.
Zastúpi sa zhrknú rowné i na Wodcow i Wládu.
PosBedné Radi Wogsko tlačá ; ani Zbrogstwa ňcmóže
Mnoztwo a Ruk hĺbal. Tam nastafie Pallas a núlí,
Tam proli zas Lauzus, Wek oboch Rozďílu ňeňésol,
Wíbomí Krásu; aľe gím ňedopuslilo áčaslí
Do swích nawrálil sa Kragow. Tedi predca sa potkal
Medzi sebú weEkého nedal gím Wládar Olimpa:
Od watsého na ňích sa Osud Ňeprálela zeife.

Sestra zatím prispel napomína Lauzowi Tuma ;
Čo speSním sa Wozem preš Prostred Wogska preďíraL
Gak Druhow uhHédel, powedá : Zaňechagle mi Pótku;
W Pallasa gá puslím Útok; mňe samému ge dlžní
Sám Pallas; pral bich si, Olec bi sa naňho tu ďíwaL
Tak reče ; i Druhowé ustúpiR z Místa na Rozkaz.
Než Pallas Rutulow pre ten Odstup a Rozkazi pisné
Rozďesem' sa na Turňa dlwí, i preš Údi ohromné

Eneida. 349

Zrakma točí, a lUbdem Skaredím wieckébo prebíhá ;
I s takowťi sa Rečú Reči naproli Krála pobúľá :
fiudlo buďem pre Koristí hrdé, Smrl bud%o pre alawnú
Gá chw jFen. Hotowí Roďitel k obogéma ge Ščaslú.
Prestaň wihrozowat. Reknúc stred Rowňini kráčaL
Arkadskím stuďeaá sa Krw pozar jžala w Srdcácb.
Turnas wiskakowal bistrí z Woza; peški sa chistá
BBfžit. I gak z wisokích keď Lew zahFédfie Pahorkow
Obďál stál na Polách Bog mísKcého Bagáka,
Popriltelí; ňe iní rúlic'ho sa Tarna gc Obraz.
Techto sa gak Hoďeuíra nazdáwal Píki dosáhnal,
Pallas wbehňe prwí, ňegaké sebe gestHže w Práci
Poslúž] Sčaslí ; i na weFkú Oblohu rekíie :
Skrz Hostinstwo, a Stôl, zá kenm si u mého bol Otca,
Alcewiča, k weikéma, prosím, Účinku mi dospeg.
Nech mňa wiďí mrúci krwawé sebe Zbrogstwo pogímai;
Wílaza nech mňa í hasnúce Oko Turnowo zndiá.
UsRsal Alceowič MUďenca, i w Srdci žalostném
WeH^ú {iskňe BoBest, a wišlé Slzi darmo wiFéwä.
Tehdt milími Olec howorí ke Zroďencowi Slowmi :
Swóg každí má Ďeň; zadnému sa Žiwota krátki
Ňepremeňí Čas : rozmáhal wšak Skutkami Sláwu,
To Zmužilosti ge Čín. Wisokég pod Baštami Tróge
Tolkí padR Bohow Sinowé ; ba i Sarpedon umrel
Z még posU Krwi. Téz wolagú swé Odsúdi Tuma^
A k prátému sahá doblížen Žiwota Gílu.
Tak reče, a z Rutulow poznáša Úhora Swetla.
Než Pallas weikú rozháňa Sčápinu Wládn,
A spolu bRščící z widutég Meč Pošwi dobíwá.
Tá hoďená, kaďe wrchňegšá Ramen Ozbroga stáwá,
Padla, a w horňegšém Kragi Sčíta prepichši si Gestu,
W PosBed i z ohrommch Časí ráňala Tumowi Údow.
Turnus w tom ZeBszom na Predku Dub ozbrogen ostrím
W Pallasa klálící dlho mikňe, a takto sa ozwe :
Pozri, či mé Ibpšeg zarazí sa Zbrogstwo do nútra.
Reknul, a áčít, bár tolko ZeBoz, bár toHco Mosadzi,
ToHcokrát Koža obchádza ďiwokého Bugáka,

^50 WlROlUOlVA

Lučicími we Stred poprechildsá áčilpína Wrhtiii«

Téz Pancír spola ag weiké Prsa oelki prebigd.

On porozehrálá z Rani darmo wihadzoge Piku:

Tii istú spola KrWt spola Dach powibeboe ma Gestá.

W tom zrúlí sa na Wrh; Zbrog nad nim diiwala Brinkot;

A mrúci ^ernú krwawími Zem Ústami hrizňe.

Tehdáž pristúpiw k ňema Tumas takto wirekŕie :

Arkadskí, Slowa mé wčil Ewandrowi nesie pamätní:

Pallasa odsílám naspátki, gakého zaslúžil.

Wiecka, gakjkoNek Hrobu Sláwa a Úlecha bíwá

Dopráwám. Eneäiowská gefao nestane miilo

Hospoda. Rozpoweďew to hwú mrtwého prišlápňe

Spnrňe Nobú, weFkú odpínaga Pása ma Tercbo,

A H tlačení Hrícb : MUďencow preš gedua obawíie

Od Žen zmordowanícb Noc, a wlbké od Krwi Lehna ^

Čo wrezal Euritowíč remeselnú do Zlata Pracú :

Turnus túto na swém sa lái wČil Srdci Korislú.

Odsudu neznáme a budúcég Nahodí MisB,

Téz zi|cbowa{ Mírnosl, we Wecácb sa pnúce dancích.

Nastane Čas, Turnus že požádá, wehni drabého

Pallasa ňikdi íiebol bi sa tkel, keď i Lúpež a tento

HrozĎe klnul buďe Ďeň. Drubowé než s Kwílem a Slzmi

Pallasa spátki nesú wloženébo na Sčíle bromadní.

Ó na BoFbsI a na Česi prigdúcí k Otcowi weBcú!

Tento prwí la do Pótki widal Ďeň, tento la znásá !

Keď s wsak nezmerné Rutulow Tel Kopce narúcal !

Už sa ňe fen tolkébo Powesl k Eneášowi Zlébo,
Než Posel islegsí dowaK, swim Skazu sa bKžil
PosFednú ; zabnatím Čas prispel w Zábube Teukrom.
Postretlích zňe Mečem, širokú preš Wogsko borící
Ostrím Cestu robí ZeBezom ; leba. Turné, brdého
Z Wraždi nowég hSedagíc. Neb Pallas, Ewaader, a wšecko
Gest mu w Očácb ; zwlásl Stôl, pri kerém sa ponagprwe mei-
Gak Hosl , též podaná Ruka. Od Sulmóna tu poslích (kal
Mláďencow štworoý tolko, £o gícb zase odcbowal Úfens,
Chmatne žiwícb, čo na pohrebnú bi dal Obetu Slínom^
Též bi Krwú Zagatích pozaprskal PlápoR Watri.

Enbida. " 351

W Mága potom ňeprálelská dál Piku zamíril.
Oa sa Klamem schíK; trasem' iďe preš neho Ošdep;
A k geho sáhmící Kofenám tak rekňe pokorní:
Skrz Duchow otcowskích, a spelšú Giílowu Náďeg,
Wrúcfie prosím íeba> tento Žiwot mňe a Otcowi zachráň.
Mám wisokí Dom ; Hríwni Fežá robeného mi Stríbra
Pod Zem zahrabané; mám téz Zlata Ťerchi katébo
Ag ňekutého. GeUm Wííaztwo tu ňezhtue Teukrow 5
Gedna aňiž DuSa tak weikég wám Skázi íiezešib.
Tak powedá. Eneáš aPe takto mu naproii rekňe:
Stríbra a nagmnožšé Zlata Hriwni, o ňíchžto wipráwás,
Swím zachowag Ďétkám. Pred tím už Wíplatu Wogni
Túto zrušil prwní, keď zmárnil Pallasa, Turnus.
Tég w Slínoch Rodič Anchízáš, tég MisK ge Gulus.
Rekna, popadne Sisák Lewicú, a w Krk mu naohlí
Meč, gak wrúcňe prosí, po samé až Črenki weháĎá.
Ďál ani Hémonowič, Kňaz Féba a Triwie, nestál,
Poswatmmí gemuž SBch otáčala Wínkamí Stužka,
W Rúchu celí sa bUščící a Zbrogstwe paterném.
S ňím potkaw sa honí ho, a na spadlého powistaw
Zeďie, i náramním krige Sfínem; Zbrogstwo Serestus
Na PBbcí odnáša, na twú Sochu, Wládaru Wogni.
Bog ďál obnowugú Cékul Wulkána magící
Otca a od mar;ikích čo sa dostawil Umbro Pahorkow.
Naproti Dardánčan zúri. Anksúrowi utna
Lewicu ze wšeckím odráža Sčíta Okolkem ;
On čosi bol reknul weKkébo, i Wládu ňechĺbal
Nazdáwal sa Slowám, a Duchem sa na Oblohu ňésol,
Též Wlasi bol šeďiwé a dlhé Roki weľmí si slúbil.
Tarkwit Hščícím pBesagící naproti Zbrogstwom,
Nimfa gehož Driope Fešnému na Swet dala Faunu,
Z rozhorením potká sa: tnhú on Pika wirúta
Pancír a slawenú rozráža Sčíta Okruhlosí ; -
W tom, gak darmo prosí, howoril sa i premnoho cliistá,
Z rázu na Zem Hlawu dá mu; a leplú kopna Korábu
Ústami tak nad ňím ňeprálel^kími wirekňe:
Wčil sa tu, hróziplm', wálag. Twá Matka li dobrá

3S2 WiRGILIOWA

K.opca nedá, aňi w otoowském Hrobe ňeskríge Údi.
Ptáctwu necháš sa drawéma ; aneb hoďeného do Wira
Wodstwo točii buVe, a hladné Ribi Úrazi Kzat.
Antea stáBe hoňi a Lukáša, so Zástapn Turňa
Čelňíkow^ Nama téz krúli, a žltého Kamersa,
Wobcensow Čo Sinék bol ; i od wšech Rolmi bohatší
Anzonskich, a {ichim panowáwal ňekdi Amiklám.
Gak zrntni Eg^eón, o kerém ge Wipráwka, že hrozních
Mal sto Ramen, sto i Rak, s paďesál Ust Ohne a s toflcích
Odfokowal Prs, keď hromowé na Gupitera áipi
Toflco wrlel áčítow, do Mečow sa i tolko dobíwal :
Tak wsteklí Eneáš po wšeckég Rowňiňe Wňaz,
Gak bol rozpáPen ráz Meč. Ba na Nífea Žrebcow
We štworo zaprahlích a proliwné pohne sa Ústa ;
Než títo, gak bo dlhí \valal Krok i strašfiwo zúril
ZahB&dnú, pre Strach zgasené a spátki bežícé
Wodca na Zem prekolá, í Wozem na fireztwo ufrknú.
Koňnaa zatím we dwogno Lukag; sprahlíma do Prostred
Z firatrem sa wnášá Ligerem ; než Opratnia ta ríďí
Brat Kone ; obnažením sa Lukag Mečem ostro zatáčá.
Ňezňésol w tolkég Eneáš Prchkosti fačících ;
Wpadňe, a náramní gím w Odpor ukáže sa Píkú.
Udatní ke kerému Líger tak Slowmi sa ozwe :
Ňe Žrebcow Dioméda, fie Wóz tu Achilla uzíráš.
Buď fríďské Póla : wčil sa Koňec dá Wogňe a twému
W tíchto Zemách Weku. Tak širokí od Ligera leta
Blázna Ohlas. Než dardánskí sa mu naproti Wítaz
Slowmi ňewistrágá ; neb Šíp do Ňeprálela rúti.
S prudká Lukag Mečem ukriwení gak Žrebce rozehnat ;.
Keď tuze wistawenú sa Nohú tu do Pótki Pewagšú
Pristrágá : Oščep spodním skwúcého prechádza
Sčíta Kragem, do Fewého potom sa Črísla zapichne;
On z Woza prewráten mrúci sa na Úbore wálá.
W tom trpkú Eneáš gemu takto poozwe sa Mluwbú :
Lukáge Wóz li Koňow Bsňiwí neprezradil Útek,
Spátki aňiž ňeprálelské ňezawrátiR Stíni.
Oprati skáčící sám púsčás. Takto wirekna

Eneida. 31^3

Žrebče chití. Dlane ŕiesčastní Brat, wrdeňe prosíci^
Spínal bezbrogné, s teho téz Wo2a rowňe upadli:
Skrz lay a twich Roďičow, čó takého na Swetlo wiaésR,
Dag mĎe Žiwot, Mužu darddnakj, a w Prosbe ma uisRš.
Gak Mváceg chcel récl, Enedä : Takowúto ňeddwals
Pred tím Reč, Wčil zemri, a Brat ňespuali sa Bratra.
St^Fe MeČem Prsa a mračná Ducha Skríšu oUwre.
Dardánskí takowé páchal w PoE Wíwoda Mordi,
Na Spôsob slrmnég Wodi, neb prudkého Fugáka
Žúrící. W PosFed wiwalá sa, a Tábor opusU
Prekrásni Aškán i zalahlí darmo Gunáci*

Medzi takím Gupiter sám od seba rekňe Gunóňe:
Sestro milá a prewďačná Manželko ti istá,
Wénus, gak misFis, (aňi twé leba neklame Zdáňi)
Teukrow podpírá Weci : súca Prawica schádza
K Pótce Mužom, spolu Srdce tuhé, a ku Práci ochotné.
W tom gemu uklofiená reče Gúno : Čo, ManžeUi krásni,
Drážís inňa trúchlú a prehorkich Slow sa bogicd ?
Gestfibi tá mi, čo ňekdi, kerég bi i swedčalo tá bií,
Wčil bola Láski Tuhosl: weru bis mi to iste ueodprél,
Wšewládní: ano ag widrel bich wládala Tunia
S Pótki, a zachráfii]t mohla Otcowi Daunu celého.
Wčil nech zemre, a swá Teukrom dá Wíplatu Skázá.
On wšak predca našég dostáwá od K.rwi Pówod,
A štwrti mu Pilumnus Oíec ge, i Podwoga twého
Spragná často Ruká a mnobim ctil Chrámu Darunkein.
Nagwišší gég s krátka Ňebes tak rekňe Panowfiik :
GestBže Smrt prišla Mláďenca a Ghwílu dopadla
OdďáBl žádáš, a mňa mlsBís takto uidádal:
S Tumem pil sa uléct, a hrozícég widri ho Skaze.
Len posawáď ge slobodno howel. Než gestK sa watšá
Pod Prosba krige táto Milosl, a wSeoku sa Wálku
Nazdáwáš premenil: Náďeg más we^ní ňičeraná.
Gáno mu rekňe slzic: Čo kebis to, čo Slowmi sa zdráhái,
Priswedčil Mislá ; a Žiwot stál Turnowi isti I
W'čil trpkí ho čeká Wipad : krém w Prawďe sa wefini
Gá milim. Čo raďeg tak buď, uech Báziie darebaé

^ô'k WmciLiowA

Wčď ma klamúy a ti zmeň, keď môžeš, Raddu na fepäd!

Čím toto rekla, tedáž z wisokébo sa uésla Olímpa, .

Podkasaná Mračnom, po Powetrá Búrku ženúcá ;

A w Pluki dardíínaké i lalinskí spíchala Tábor.

Z Oblak w tom prázmcb beze wség Slín fiohiňa Wládi.

Ma Sparsáu Eneiiáa (Očdm Stwor weEmí poďiwn])

Dardánskú swári Píkú; a Ščílem i Hriwmí

Bozkég wrownáwá Hlawe; dá Reči Wíslowu práznú;

Dá bez MisH i Hlas, Krok téz wipodobfiuge Chôdzi.

Potme gaké Télal boworá Podobizni sa Mrtwích,

Buď Sni, čo zaspicé šálá we Drimole ZmisH.

Než weselí prwním si gasá pred Zástupem Obraz,

A hrozním badká Muža Zbrogstvvom, i Slowroi doudká.

Turnus nastáwá, a bruícú z Ďállni Piku

Hádže; on obráti Pati, wrhlím spátki Ghrbátem.

Turnus gak zahnatého weri Eneáša uchádzal,

A zbúren pochití Náďeg si do MisH ňičemnú :

Kamže bežíš Eneáš? hotowég Manželkí ňepúščag;

Túto sa dá Prawicú hFedaná preš Rowňinu Kragna.

Tak wresčíc pusli sa za íiím, a s Pošwi dopadli

Meč bKskáj ani swég newiďí bral Rozkoše W'etrow.

Z Nábodi Loď wrhlá pri skalném Záhrebu slála^

Most hotowi, a prislawené Rebrík! magicá ;

Kiíiža na ňegžto Ozín ze kluzinskich wézlo sa KonČin.

Sem lalcli Eneáša Obraz do Skríše bežíc'ho

Pownášá sa: ne méň Feňiwí tam pohne sa Turnus;

Wšecko nechá fiaweňí, a dané presmekňe Rebriki.

Sotwa do Predku wešel: Prowaz utne Saturnowa Géra,

A slrhlé po spátečnég ňese Rowňiíie Loďstwo.

Než, wábi Eneáš neprítomného do Pótki ;

Stretlich nagwatšé dáwá Smrti Mnoztwo Gunákow.

Tehdi tu už lahkí iiehFedá wác Obraz Uchíli^u;

Než do Wisosti ľetíc w černe sa Mračno zamísá :

Turňa zatim keď preš Prostred ňese Rowňini Wíchor.

Ozre sa neznámi, a Žiwot uewďačňe nesúci,

I 8 takowimi tedáž spiná.Ruki Slowmi ku Hwezdám:

Otče wdowládni, mňa takég hodného si Wmni

Eneida. 355

Mislbl, i chcel toFkúto abich gd Pokutu iiésol?
Odkáď, neb kam iďem? gakowí Beh spátki ma wŕáli?
Laurenäkén buďem zase Bašti, či Tdbori zhFédat ?
Což reče Mnoztwo Mnžow, čo do Wogni sa wibraFl se mníi ?
A wčil w ukrutnég sem wšech (Zlosl) Wražde opuslil ?
Rózních už zhFédám, a mrúcich KwíFe očiiwdm.
Což počuem si ? aneb gakowd sa olewre mi bezdná
Došli Zem? Ó wi raďeg sa nademnú, Wetri, zmilugíe;
Do Skál (nagwatsú začo Turnus Poldonu dáwám)
Wuesle Kordb, a do prehrozaích zahrabte ho Píščin :
Kam ňikdá Rutuli, ňikdá bi nedošli Powesli.
Tak reknúc, wčil sem, wčil tam sa na MisR zandšd;
ZddRž má KonČdr pre takú w seba wehnal Ohawnosl
Treičíci, a krutí pod swé Meč Rebra zabodnul ;
Či w hlboké sa hodit More, a skrze Plawbu dosdhnul
Nakriwení Breh, i k Darddnow sa Zbrogstwu nawrdlil.
Po trikrdt sa na tú i na tú dal Cestu : po trikrdt
Zwrálila; a zlutugíc Mldďenca wichrdňila Gúno.
Odwdžd sa režúc More Zlewmi a Wetrem how/cim ;
Posféď w otcowské sa prindšd Daunowo Mesto.

Medzi takím pohnutí na Gupitera Wólu horící
Nastdwd mu do Potki Mezenc, a wpadňe do Teukrow.
Tirhenské zbehnú sa tu Wogska, i wSecci ze wieckú
Naňho f^endwislú a tuhími sa Sípami rúld.
On, Skala gak strmnd, do širég čo Hladčiui wchddzd,
Wistawend proli žúrícím i Fugdkom i Wlnskdm,
Ndsilu a wšeBkí zndšd Neba ag Mora Wíhroz,
Ňehnntedelňe trčíc : w tom Dolichaónowo Ďéfa
Hebra na Zem dd, s ňím Lataga, spolu Palma bežíc'bo:
Než Lataga SkaFinú a zrutním od Hori Zlomkem
W Ústa a nadstawenú prasčí Twdr; Palma ňechdwá
Z odseklím KoFenom wdlal sa ; a Laužowi Zbrogstwo
Ddwd mal na PFecdch, a Chochol na Šišdku nosíwai
Z Éwdšem fríďskím ďdl Pdrisowého Mimďsa
Wrstewôíka zabil : Čo Tedno Amíkowi Otcu
W tég istég poroďí Noci, keď na Swetlo Ichotnd
Cisseowička Faklú dala Pdrisa: Pdris u Mesta

23*

Í5« WlRGILIDWA

Otca Beží; w LaurenBfl Mimás wzal Skdzu Pomecbsú.
A Psow gak Blawkotmi Kaňcc z wisokého pozehnan
Kopca, gehožlo Wezul množsé Roki^ Sosňami hogní,
Ghrdiiil, aueb muLním laurenské fiahno Močárem,
W Hági paseu trsltiéni, keď medzi Tenalmi sa uzrel,
PostiSl, a kroclital ďiwokí, i Plbcma zahrozíial ;
ISíkdo íieiií smebí uahuewal sa, a naproii zbFížil;
Než Sipí siibagú ho a bezpečními Pokrikmi :
Oii Msak nezlaklí Straní gím sa na vvsec^ki opírá«
Zubmi si poäkripugíc, a otrádá Ščápi Chrbátem :
Tak íieináč sa Mužom, Čo magú na Mezenca Ňeuáwisl,
Srdca íiedostáwá Zelfeeom s íiírn z bfíza potĺkal ;
Šípami a hrozním drážá Fen zďdlaho Wreskem.
Ze starších Akron podochddzal iCorita Medzí,
órék ; ňewikoncowanú odbehli Swadbu opusla.
Techto Mezenc opoďál gak uhCédol Zdstupi búril,
Čerwcowaného Perím a branég Manželki Sarldtem :
Gak ňesití Lew podniblé obohádzagaStdge;
Neb wsleklí núlí Hlad ; z Náhodi gestFi behtítmi
Uzrel Srnku, aneb GeFeua pniicého sa Rohraa :
W eľmi l^í sa, prenáramné porozedra Tlamisko,
A Hriwi rozpagežíc polahlí nad Čerwmi sa mešká ;
Krw černá hltawé máčd nad Míru mu Usla:
Tak weselí w hustého Mezenc l^eprdlela padne;
KešČastní Féhd dolu Ákron, i Patma na čemií
Zem tlče, a mrúci zlomenú pozabarwuge Piku.
Tenže bežic'ho zabil zhrdnúc Orosowca uerdčil,
A \('faoďeními sBepí učifiil gemu Šípami Uraz:
Než pťedbehua bo s ňím potkd sa, a Mužowi Muž sa
Predndšd, ne Klamem Fepší, aVe Zbrogstwom ohromním.
Na zradného potom sa Nohú s\ľú opra a Píkú :
Orosowee hfe Beží fiepotupnd Zdstupu Čdstka.
Wilaznú Druhowé sl^dugící zazňeH Pesuú«
On Ducha púščogicí í Ňebuďeš dlho, Wílazn, rekne,
KdoskoFveek, sa lešíl uemslwen: leba Odsúdi rowné
Též čekagú, a na temto buďdí Bežal Úhore padlí.
W tom k nemu zasmegicí sa Mezenc a Hňewmí rozešlí ;

Eneida. 3S7

Wtíl zemri. O m&a Olec nech Boztwa a Ludstwa Panowňík

Sám uwiďí. Tak refenúcí s Tela Pika wiláhňe.

Odpočínek pretuhí a zefezná Drímota kaliH

Zastane Zrak mu; na wečnowekú Noc Swetla sa zawru.

Gédikus Alkatoa stínd, Sakrátor Hidašpa;

Partenia zndsá Rapo a w SíBb Orsa tahého :

Klónia zas Messáp a s ŕiím Ericéta zabígá ;

Tam teho gak bugného paďel ze Žrebca na Úhor,

Techto Pešáka Pesák. Líckí naňho wezme sa Ágis :

WSak zwrhnul ho Walér na ďedowské Čnosli pamalní;

Trónia w tom Sálins, než Sálla potre Nealces,

Šípem wíborní a klamúcá w Ďánfie Strelku.

Už {ažkí obogích Mars ŽdFe a Pobrebí rownal;
Wílazi a zmohli bili gedndc i FéhaG gednak ;
Neznámi i u tichto i tam tich stáfe bol Úlek.
Guppitera w Bidlách nad oboch márnimi sa Hfiewmt
Uzmĺlngú Bohowé, a také bí{ Práce a Smrtaich.
Tam Wénus, tu hPeďí proíi Gúno Satumowa Céra,
Zbledla Tisifona wáeklí stred MnoztA^a Tisícow.
Než na Bogiščo Mezenc zrutnú rozkňísuga Piku
Rozbúren wchádzá. Orión gak ňekdí ohromní,
Keď kráča si peši ňezmernim Nérea Bahnom
W Prostred Cestu robíc, Ramenom Wlni wsecki premáha;
Neb, dáwni keď Hrab z wisokích Hor spátki fiesúci.
Obchádza Zem, a ukríwá Hlawu medzi Oblakmi •
Tak weľki sa Mezenc ndramnim powňese Zbrogstwom.
Z naj>roli Král Eneáš, we dlhém zahSédna ho Wogsku,
W Ustreti ň chistá sa. ^lakli zostana tento,
Odporňika čeká zmažiléfao, a ňehňe sa Terchú ;
I zmeragic Prestranstwo Okom, dosl koFko ge Sčápu :
Prawico, £o mfie Bohém si, a ražná Piko, čo hádžem,
Prispeglež na Pomoci slabugem {ebe, Lauze, že máš bit
Sám Socha wilazná w Eneása Koristi nawFékli.
Tak reče, a s pozďál h wížďici rozžeiie Oščep ;
Tento Felic Sčitem zwráti sa, a w ĎáFi tuhého
Preš Bok a preš tačné Antóra prehadzage BáBe :
Herkula ňekdi So bol Druh, a z Argosa wislan Ewandra

35S WlBGlLIOWA

Popricliilil sa, i wa wloakég 3 íiím Hracfbe osádRL

Gudzú jicščoBtuí sa Ranú dolu zwrhiíe, a k Hwezdám

Pozre, i na sladkí spamalá sa umíraga Argoi.

Osčep w lom prasčí Enedi : on celki na Sčíte

Meď trogalciiy Fenowé léž Plátno, a (Córii Bugáka

Obláhld y\e trogno presel, Apolu Čríslo dosáhnul ;

Wiak tam Wladu celú ňedoíiésoL S Pošwi ochitre,

Krw zabľédnúcí tirbenskích Wodca radostní.

Meč schwálí Eneds, a horíc k zmalenému sa bFizí.

Ťažko si oddicbnul pre wrúcnú k Olcowi Lásku,

6ak to wiďí, Lauzus; Slzi téz mu na Líca ukapnií.

Tu hroznég Wípad Smrli, a twé Skutki hrdinské,

Gestn gaké toľkím dá Činom Wíru Potomstwo,

Ag leba nepremlčím, hodní Mláďenče, Památki.

On Nohu spálki jíesúc, a mdlí i zaputnan uchádzal,

A spolu ag Pawezú Osčep Ňepráíela lábnul.

Mládenec udatní wriílí sa, a Zbrogstwtt zamíchá ;

Už léž, gak Prawícú zháuá sa a Wrbmi zanášá.

Pod Končár sa hoďí Eneása, a techto bawící

Znáša ; nasFedugd Druhowé z weikími Pokrikmi :

Gak Roďilel Pawezú hágen Siná s Pótki uchádza ;

OäČepi téz hádžu, a zďála Ňeprálela Šípmi

Odsacugú. Žúrí Eneái, a za Šdít sa ukríwá.

A s Kameľiem gako keď sa hučícé Oblaki pnslá^

Z Rol každí hneď Oráč, každí rozprchňe sa Sedlák;

Pútnik léž pod bezpečnú sa Hrádza uchíRí,

Buď pod Breh Potoka, kFenutí buď pod Skafi Oblúk;

Keď pere Déžď; abi mohK wišlím Deu Prácami stráwii

Slnkom: tak Sipí Eneáš zakKčen odewšáď,

Wogni celí, dokawáď búrit neprestane, Oblak

Znáša, a prísnu dohowárá Lauzowi Hrozbu :

Kam sa na Smrl žeňeš, a prečo wác na Wládu si trúfás?

Twá íeba Nábožnosl klame. On wsak predca nemúdri

Ďál si pFesá. Už i na prudšeg sa we Wodcowi Teukrow

Lútí rozpáFí Hňew, i wsíeklé Párki posFednú

Lauzowi J^itl^u pradú : Eneáš neb zrázu mohutní

Do Prostred Mláďenca pichá Meč, a celki ukríwá.

Eneida. :í59

Končár též prebodel dčít^ lahké Zbrogstwo hroziVho,
I spola Sukrm, rizím čo Zlatom pretkáwala Matka ;
Léno sa téz pozaPélo Krwú ; Duch tebdi Powetrím
Ke silnom triíchlí sa oďebral, a Údi opusíil.
Než kBeslá gak Twár Eneáš mrúceho a Ústa,
Ústa podlwňegš/m blednúce Spósobem^ uzrel 2
Ťažko si oddichnul zmilowaw sa, ti Prawicu dáwal,
Téz mu do Srdca Obraz padnul tég k Otcowi Ldski.
Čož tí za tak weFkií, ňeščastní Chlapče, SrdeČnos)[,
Čož íebe dá Eneáš tak wéľkég PochwaFi hodné ?
Zbrogstwo, kerim si plesal, mag swé ; teba do Hrobu Otcow
Odsílám pochowal, fiegaká Peč gestEi ge táto.
Predca to wšak w bídném fiemalá bnďe Útecha Páďe;
Že wládnú Eneáša Rukú mreš. StáBe okríká
Mďcagicích sa Druhow, sám ag hore od Zemi zdwihát
Hizďícého Krwú Ščicu podlá Običage zdobnú.

Medzi takímto Otec krásneho u Wímola Tibra
Krw stawowal si Wodú, a mdlé od Zadkn opíral
Na stromowí Špalek Údi. Wisí z RatoFesli mosaďní
Zďála áisák, a tuhé wipočíwá Zbrogstwo na Lúče.
Wókol sa Mláďenci bawá : on tažko fučící
Krk uakloňen chĺlí, a dlhú Bradu preš Prsa púščá ;
Premnoho wiptáwá sa na Lauza, i pošPe Gunákow
Naspátek ho wolat, Skázáňí Otca liesúcŕch.
Než s trúchl/m Drnhowé Kwílfem mrtwého na Ščíle
Lauza nesú, welkého, Ranú zabitého preweHcú.
Čugná zlého Misel zopoďál poznáwala Nárek.
Nagmnožšimi dané si posípá Seďini Prachmi,
I Dlane swé k Ňebesám zdwihá, a na Mrtwinu Péhá.
Ó Sinú, zdáž tolká mfia Žitá zachwátila Rozkoš,
Za mňa abich zňésol mé Ďéta Ňeprátela smrtnú
Podstúpit Prawicú ? Zdáž pre twóg Úraz a twú Smrl
Zostal sem žiw Otec? Wčil, wčil bidnému Wihnanstwo
Ň^astné mfie teprw I hlboká Rana wčil mňa zabodla !
Gá sem twé Zlostú zaohizďil Meno ohawnú,
S Trónu a otcowskég pre Ňenáwist BerF! oďehnan*
GestBže sem bol Wlasti a nuch Hňewu Pokutu dlžní:

S8Q WiRGILlOMA

Na Smrli bár wiimú btch bol DuSu wSecki oďesdal!

Wčil žigem ; éíée aňii ňe&eebáwám Swetlo a Lndstwo.

Wšak zauecbám. Spola reknnci sa na Stehno nemocné

Zdwihňe; i aČkoPwek hlboká Rana odfiala Wládu,

Nezmalení, Koňa káže priwésl. To mu bíwala Krása,

Úlecha to ; s kaidég Wilaz fiím Pótki wichádzal.

K trúchlému prawí, a takímíto ozwe sa Slowmi:

Rébe, dlhí Čas (gestR dlhé sa éo nagďe u Lndstwa)

Mi sme žiwi boB. Bad' krwawé Eneása Koristi

A Hlawu ďňes Wílaz pofieses, nad Lauza BoGsstmi

Sa spomstwíc : buď, keď žádnég Sila Česti ňenagďe,

Se mnú padfiä. Aňiž, mocní, tomu Wíri fiedáwám.

Bozkaz iních že posluchňeli, a Teukrow Pánami nznás.

Reknul, i sadnúci zwiklé na Chrbále posádlil

Údi, a ostregsé do oboch Buk Sipí dopadnal;

U Hlawi Fíščicí sa Meďú« a Chocholmi hrozíeí.

Tak spesní w Prostred sa na Beh dá. W Srdci preWeH^á

Hanba horí, a prispogená ze Žalostami Treiôba,

Wslekloslú raetaná též Láska, i Wldda mu známa.

W tom weikími trikrát EneíSša wiwábuge Hlasmi.

Poznáwá Eneáš, a radostní Prosbu widáwá :

Nech tak Olec bozkí uČiĎí, tak ApoUo prewelkí,

Bis započal se mnn sa Buku na fiogišči potíkaL

ToEko rečúc fieprálelskú iďe naproli Píkií.

On wiak : Čož rane Sinem padlím Strachu, Lútče, nafaáíiáš?

Tá bola gedna, kerú môžeš mňa dal Úmoru, Cesta.

SmrI ňelaká mňa, Bohow prispel zadného ňežádám.

Prestaň. Pospícbám už zemrel, a tento prinášam

Dar li napred. Howorí tak, a Sip do Ňeprálela wrúti;

Nad to iní pozatím a iní pouwrhňe, i Ktá

W Zákluce náramnég t aVs Áéii glch wSecki prígímá.

Trikrát sa w Ibwo obrali Ene^a nawókoU

Šípi Rukú metagíc; dardánskí Hrďina trikrát

Náramní meďením Sčítem Hág obňese wókol.

W PosVed keď ho mrzí meďcal sa natoflko, a tofko

Wen láhnul Kópií, i ňerowná tiskňe ho Pótka:

Premnoho misBící, až tenkrát \vpadňe, a Piku

Eneida. 361

Medzi dutitna SKchí bogného uhadzuge Žrebca.

W tom Predkem Štworonoh spína sa, a Wetri Kopitmi

Ráňá, i kSesnúc zboďeného nasleduga Pána -

ZapSele, a zwafenébo Bokem popriŠehňe npadli.

Náramní k Nebu Krik zdwihná Lalináci a Teukri.

PopŕiFelí £neásy a holí Meč s Poswi dobíwá,

I spolu to : kďe tubí ge Mezenc wčil, a Násila Srdca

Tá ďiwoká ? Proii Tirheačan, gak náhlb Powetrí,

ZbBBdnúcí k Ňebesám, bol spatríl^ a w MisK sa prdiral:

Čo m&a brešís, a Smrl mi brozň, Ňeprálela trpkí ?

W tnem Zlosl Morďe ňefiíi; aňi tak sem w Pótku nepristal ;

Tuto aäiž ze lebií móg ňesprawil Úmluwu Lanzus.

Gedno Milost skrze, gestFi gaká ge Ňepráíeln, žádám ;

Bis ma ňecbal pochow«l. Wím, na mňa že s prudká J^eoáwisl

Mích sa waGí: od tégto, prosím, Wsleklosli ma ochráň^

A w sinowém sa mi stál Hrobe účastného dopusti.

Tak boworí, i ňeňeswedomí Meč prígme do Hrdla,

A. z ^iwretú na Zbrogstwo Krwá Ducha ríchFe wipuslí.

363 WlRGlLIOWA

OBSAH.

Po zabitóm Mezencowi Eneáš Wítaz Sochu Marsowi zdwíliá. Pal-
lata mrtwého Telo z weTkú Slawnosli Pľiprawú do Mesta Ewandra po«
silá : kďe ho z nagwatíim í Otec i Kragani wšecci Zármutkem piigi-
magú. MedziUm Rečňici od Latinákow poslani Primeri oa dwanást Ďňí
obsáhnú : preš kterí Čas obedwe Straní Umrlčini swogích zhľedáwagú,
a ostatnú Pohrebu Česi gím preukazugú. W tem istém Časí téi We-
nulufy kterého pri Začátku Wogni k Diomédowi Latináci wislaTi, ke swo-
gím sa nawrátíw, odeprenú giin Pomoc zwestuge. Tég Náďege pozba-
weni LaHnák, powolanim Siiemem o hlawnich Wecách Wogni sa raďí,
a Wislancow o Wiminki Pokoga k Eneááowi poslat súďí. Tam Dran-
ces a Turnus pre zastaranú medzi nimi Ňenáwisi we spoTečném Potu-
powáňú hanfiwimi Slowmi na seba dorážagú. MedziUm Eneái , na dwe
Stráni Wogsko rozďeHw, lahkég Zbroge Koňikow po rownég Cesie k Me-
stu na Pi*edek posila : sám z ostatnim Zástupem preš Horí a Lesi na
hornú Mesta Stranu sa pobírá. Priňeseňim Weci tégto do Laurensowa
Poselstwom Rada sa prepúščá : a príprawuge sa to, čo k Obhagowáňú
Mesta prináľežai^ sa wiďi. Turnus doweďew sa od Wizwedačow £neá-
dowu Radu na dwogo sám téz Wogsko swoge rozďeluge : Koňikom Mes-
tápa a Kamillu predstawuge, a naproti Ňepráiela Koňikom g^ích klaďe :
sám s Peiáci tesné Mistá, kaďe Eueáä k Mestu pobirat sa mosel» kratáú
Cestu zastane, a tam na Zálohách postogí. Klaďe sa Wipráwka o Ka-
mille. Medzitim fiitwa Koňikow sa zweďe, a dlho s pochibnim Wípadem
z oboch Strán sa boguge. Tam Kamilla, widanú napred welkú Ňepráte-
low Porážku, keď Chlórea Cibeli Kňaza, Krásu geho Zbrogstwa zwábe-
ná, ňeopatei*ňegšeg stihá, ze Záloh od Árunsa Kopiú ge preboďená* Pre
ktei'ú wšak posvatnég Panni Porážku Aruns nedlho zostal bez Pomstwi *
nebo i on hneď potom od Ópisi , Dianí Služebkiňe , Šipem zastrefeni*
obrazenég Bohiňe Pokutu zaplatil. Kamilli Smrlú prestrašení Rutuli dagú
ta na Útek : Trogáňi k Dobiwáňú Mesta sa strogá. Prinesením tég Bidi
od Akki, Kamilli TowariŠkí, Tumowi Poselstwom, zaňechaniraí, které
oblahel. Úžinami, swogim ku Pomoci pribehne. Tam nasľeduge ho ag
Eneáá ; a, poňewáč nastáwagicú už Nocú Pótka zwésl sa nemohla, oba-
dwa položenimi pred Mestom Táborami sa posaďá.

LIeňňíca wstawSi zatím nad Rowňina zdwibla sa morskú.
Dardánskí Eneás, bdr dal Čas k Pohreba Wogska

Eneida. 363

Peč núli ho, i bár zbúren ge na MlaH Bol^slú,

Poctu Bohom Witaz pri prwétn bol Záswile zdáwaL

Náramní Duba Strom z utatímí napospol Halnzmi

Nad Kopcem zdwíhd, a skwúcé nawFeče Zbrogstwo,

Z Wodca Mezenca Korist ; weľkí tebe Wládaru Wogni,

Gak Sochu wílaznú, Pristrágá Chwosti rosíce

Od Krwi, áipí kusé, tlčení a dwanásti prepichli

W Misiách Náprsník : po Pewém zas pripne mosaďní

Ščít Boku, za slonowú i na Krk Meč uwáže mu Rúčku.

Stálb Druhow, pouewáč ho zhusta otáčaFi wšecki

Wodcow Zástupowé, napomína takto radostních :

Nagwatsá skonaná. Muži, Wec ; Strach pospolu odstup,

Čo zbíwá ; to ge eghFe Korist, a Prwotini s Kxála

Tak píšného ; Mezenc to mogíma ge tá Socha Rukma :

Už wčil máme widal sa na Krála a Mesto latinské.

Zbrog prihotowíe, dobrú Bogu též w MisR robíe si Náďeg ;

Nech Baweňí ňepristrogením, gak Zástawi pobral

Zwrchowaní priwolá, a Mlaďež s Tábora odwést.

Neprekazí, i Strach feňiwú ňepripozd\ige Raddú.

Pod Zem wložme zatím Towarišstwo a Mrtwini padlích:

Čož gedlná bíwá zašlím k Acherontu Počestnosť

Iďíe, prawí; Duše wíborné, Čo opatrili túto

Nám Otčiznu Krwú, ostatnú krášHíe Poctu;

A trúchlému prwí nech hiieď sa Ewandrowi Pallas

ZašFe, kerého mnohú sahagíc'ho nad Oblaki Čnostu

Cenu oduésol Ďeô, a Wraždú potrel ukrutnú.

Takto wirekňé slzíc, a do Bráni sa Tábora wnásá:
Kďe zloženého Telom mrtwím ostrihal Acétes
Pallasa až starší, čo u parházkého Ewandra
Zbrognoscem bíwal; ňe wšak ščastními podobne
Wesčbami dan wčil išel Towariš wzácnému Chowancu.
Wókol swim Sluhowé a Trogáňi ho kKčiR Mnoztwom, .
I s trúchbm Ilianki Wlasem podlá Rádu žalostné.
Než gak preš wisoké Eneáš bol Podwoga Wcbádzal :
Náramné zdwihnú tlčeními na Oblohu Prsmi
Lkáňí, a trúchlími ceU Dwór Plačmi zarúkňe.
Sám Hlawa podporenú a zblbdlé Pallasa Ústa

364 WiRGILlOWA

Ag wimitú gak zahFédol Rana w celki prebodhch
Od KonlSára Praách, Sbi takto wirekňe eecKcí;
Zdái la, prawí, Lútosli hoden Mláďenče, pragíeé
Záwiďelo Ščasli mfie, abis Králostwa neuzrel
Mého, a w otcowské sa ňedostawil Ohradí Witaz ?
O lebe sem takowú ňeuislowal Otca Ewandra
Prípoweďú odchddzagicí: keď obegma idúceho
W uagwatié mňa poslal Mocnárstwo, a báw sa mi r^niil,
Udatní že tu sú Mtižowé, Boge z Národem ostrím.
A wčil on oklamam' od Náďege vretmi ňičemnég
Snáď Slubi ag li čiŕií, a Darunkami kopcnge Oltár:
Mi Mláďenca Bohom fiiit už dlžného ňebeskím
Premnoho trúchKcí mámú prowoďíme ta Poctu.
Ň^astníy Siná swého Pohreb zahBédňei okrutm' !
Tento ge nái NAwráL, čekané Wílaztwo to, Otde?
Wíra to má weHcá? Ňewiďís wSak, Ewandre, hafiebnú
Zmordowaného Ranú; afii, Sin že íi na Swele zostal,
Smrl žádal ňebaďdi hroznú sebe. Ach beda, koFk^
Auzonská Zem, a ti zbawugei sa tu Podporí, Gule !

Keď toto tak wiplakal, Zlutowáňá Mrtwina hodnú
Káže zaňésl, a Tisíc wibraníoh od Wogska celého
PoSIb Mužow, 60 bi posEsdnú "wiprowádzaR Poclu,
Též boR Otca Sizám prítomní: Ulecha Smútku
Náramného malá, btdnému než Otcowi dlžná.
Lesku iní bez iUäkiSté a Nosidla ohibké
Z gabloňowích Prútow a z dubowích apSátK mu Húžew,
I sprawenrú iäk'zaAíM RatoFeslami Poslel.
Tu Mláďenca nx^l^žá StláiWm wisokébo ^sedláckím :
Gak keď panňenskím ^até Kwíte($ko ge Paloem,
Buďlo Fialki i^ég, baď wadnúcého Cocintti:
Esče keré ani Lesk, aiií swá ňepomíňala Krása ;
Zem wác už Sechowá ho Roďtčka, a Wládi ňedáwá.
W tom dwogaké i Zlatom drsňícé Rúcho í Čerweem
Wikládá Eneáš, «o we swég sa Práci lešícá
Wlastnú ňekdi Rukú mi sidónská utkala Dído,
A krásne ze Zlatom lenkím prepicháwala Plátna.
S tích trúchlí na posBadnú Česi Mláďencowi gedno

En£UUA. 365

Obléká, a druhím, čq horel maH, zakrige WUski;
Krém toho.nagtnaožšé laareaskég Bitwi Daranki
Naznášaj a dlhím Lúpež wést kiže Porádkenu
Žrebce dodá* i Zbrogstwo, čo bol Ňeprálelom odĎaL
Od Zadá téz zwdzal Ruki tich, Čo bi Obetu Slíaom
Poslal, a zmordowaních po^mprskal Hranicu Krwmi;
Téz poručí Stromi obCeČené w Neprálela Zbrogstwe
Wodcom ňésí, a ProUwiíikow na ňe Mena popísaL
Ňeščasluí ge weďen zešlí už Rokmi Acétes :
Paslaraa wčil Prsa, wčil hizďíc Pahnoslami lica;
A wšeckím sa Telom rozíáhb' po Prachu wdlá.
Äg Wozowé Idhnn sa rutukkég od Krwi mokré.
WáPečni pozatím bez wšég Kóň Okrasi Éton
Presmutní kráčd, a poléwá Ústa Kropagmi.
Piku nesú ze Šišdkem iní; neb Turnus oďebral
Ostatné. Trúchlé sa pobírá Wogsko, Trogdíii,
Tirhenskí, a poobracaním Arkadčaiíi ZbrogsĹwom.
Gak sa celé wiprowádzagicích Radi ubraH ďdPeg,
Hneď postál Enedš, a z welkím rekue Ikdňím:
Nds ten prehrozní na iné odtáďto woláwd
Pótki Osud Slzi. WeČiie buďiž zdraw, Pallase werkí,
Wečňe i dobre sa mag. l^išt wác od tocfato ňerekua,
K Múrom pospíchá wisokím, a do Tdbora wchádzá.
Už boH prítomní z Laíinákow Mesta Wislanci,
OKwowími krití RatoFestmi, a žddaH s Prosbu
Tá si Milosi : abi rozmetané od Zbrogstwa upadhch y

Mrtwini wrdtil, a w Zem pochovval gích Matku dopuslil ;
Že 8 pobitími ňeuí, a wišlími už od Sweta Pótki:
Odpustil Hoslom walauím téz Swekrom oiíehdd.
Gímž dobrí Eneái, ňeňeďusnú Prosbu kladúcim,
PozwoFeňí ddwd, a krém toho äče wirekŕte :
Ó Lalináci,. gakdže to wás zapBétla do Pótki
Ndhoda, bisle naším Prálebtwom zhrdli osožním?
BezdušnímH Pokog žádále a w Pohrome Wof ni
PadUm? wsak miferád i žiwím bicfa tento podopráL
Sem bich aňiž ňedoSel, mňe Osud kebi Místa ňediwal;
Z Ludmi auiž ueweďem Bogu: sám prol^ Hospodi Priwu

366 WlAGILlOWA

Král zhrešil, a znerowal sa raďeg podTumowoZbrogstwo.
Rowňegsé bolo tég istég Smrli Turňa oďezdal.
GestK Rukú dokonal Bog, wihnal gestH sa Teukrow
Ghistá: tím se mnú sa potĺkal swedôalo Zbrogstwom;
Žil bi, komužbi Žiwot bol Boh, neb swá Uuka prala.
Iďle, a ňeičastním podložie si Mesčanom Ohfte.
Tak boworí Eneds. Lalináci sa strápíR webni ;
A shFédnúce geden na druhého obraliK Ústa.
W tom starší wždi í^enäwislú wždi Potupmi i Drances
Turnowi odporní takowíoiito naproti Slowmi
Odpowedá: WeFkí ti Poweslú, Skutkami walsí,
Darddnskí Mužu, gakže la mám k l^ebu Chwillmi winásal?
Nad Spraweďelnoslú sa ďiwil skôr, Wogni Či Práca?
Mi wsak s tím wďačni do našého oďegďeme Zámku ;
S KráFsm i Laorensow spogčime la, gestRže Cesta
Dá ňegakú áčaslí. Turnus nech Spolki hlbdáwá.
Nás ba lešíl buďe ag Múrow Hradi zdwíhal osndnícb,
A SkaH swíma nosil na trogánské Mesto Ramenma.
Tak powedá, i wiecci Hlasem doswedčiK gedním.
Na dwakrát sesl Dfií zhoworá sa, a Míru u Prostred
Teukri, i rozmalení Lalináci sa rózno po Hágoch
TúlaK bezpeční. ZeBezom sa ponadwogo ostrím
Rúbe Gaseň; zwracagú pnúce sa na Oblohu Sosňe;
áčípal Klinmi afiiž Dub a wonní Géder, aňižto
Wržďícími lahal sa neprestane Hrabčina Wozmi.

Už tolkého Powesl ag Zwestowalelkiňa Zlého
RíchBs Ewandra Palác a wšecko naplňuge Mesto,
Wílaza čo pred tím wipráwala Pallasa Lácku.
Arkadskí do Brán sa hrnú, a z Običage dáwnég
Pohrebné zeberú Fakle; dlžším Gesta Porádkem
Od Plameňow žárí, a na Šírku preš Úhori swílí.
Naproli gím došlé ze Žaloslú Wogsko Trogánow
Popripogí sa. To gak wchádzal zahBédli do nútra
Matki, celé trúchhm rozbúra Ohradi Wreskem.
Žádnú wšak zadržal Wládú sa ňemóže Ewander ;
Než w Prostred chwátá. Zloženími na Pallasa Mármi
Zastawení Khá, a ňzicí w Náreku mešká,

Eneioa. 367

Ai w Posibd Hlasu sotwa pre Žil sa olewrela Gesta :
Tento nebol si milí dal, Pallase, Otcowi Príslub 1 —
Ó kebi bols opateríiegšeg sa do Pótki oďezdal! —
flezudmé uebolo mne, nowá čo bi we Zbrogi Sláwa,
A sladkd w uagprwuegšég Gest wládala fiitce. —
Bídní Cwik Prwotin Mláďenca! a Wogni prebFizkég
Nagtwrdšé Skúsení I móg téz Slub a Prosba, keružto
Boh íiesEšal žádm'! i tí, ó Manželko pobožná,
Tviim ščastná Umrelím, že si techto nedočkala Žálu!
Naproíi gá sem Osud premohel, bich medzi Žiwími
Zbíwal Olec. Kebi Rutulowé mňa, Zbrogstwo že Teukrow
Nasfedugem, boE zuésK ! Žiwot bich rád bol opustil,
A mňa bi táto domow Slawnosl, a ňe Pallasa, wédla !
VVás ňewiňím ani, Teukri, aníz waše Spolki, aňižto
Wám Ruku Hostinstwom podanú ; bola Starsobe táto
Bída našég dlžná. Keď wsak nastáwala skóršá
Sinkowi Smrt : to ma les, že pádel, keď Wolška Tisíco
Napred bol porazil, Teukrow stred Lacka wedúcí.
Gá Pohrebem la ňeosláwím též, Pallase, inším,
Nežn prewíborní Eneáš, a Trogáňi preweHd,
Kňížata tirhénské, a Tirhenow Zastúpi wšecki.
Zhusta Korisli nesú, čo twá Smrli Prawica dáwá.
Ag ti Sochu wčil bis weľkú stál >ve Zbrogi, Tume,
GestRbi ten rowní Wek, a tá bola Pallasa Wláda.
Než bídní Čo nadarmo držím od Pótki Trogánow ?
Idte, a Skázáňí toto Králowi hesle wašému :
Že proli még sem WóE žiwí, keďPallas upadnul.
Príčina twá Ruka gest ; Sinu túto a Otcu podlžnú
Tuma wiďís bil. Tento geden lebe Zásluh a Sčaslá
Pozuechaní Spôsob. ŇehFedám žiw Rozkoše žádnég,
IŠeswedČí ani : wšak žádám Ďésl Sinkowi k Slínonu

Žiwné Swetlq zatím lu*ásná podwíhala bídním
Ďeňňica Smrlňíkom, naspák zase Práce nesúca.
Už na kriwích weCkí Eneáš, už Hranice Ťarchou
KládK Brehoch : Sem swích podonášaE Mrtwini wšecci,
Gak Predkom bíwal Zwik ; a Ohňami pod ňe daními
Čorné rozwisokú zastírá Oblohu Mračno.

366 WiaGiLiowA

Trikrát w Hičicém obchddzaK Hranice ZbrogsUve;
Trikrát na pŕudkíoh pretrú cblé Pohrebu Ohne
Wókol obehR Koňoch ; Hláhol též dáwaK Ustmi.
Slzmi i Zem sa kropí, i kropí sa Zbrogstwomosaďaé.
Krik Mažow a cbraplawég Zwuk Trábi na Oblohu stáwá.
Lúpež iní pozatím sláhlú Lalinákom upadbm
Do Plamefiow hádsú ; prekrásne z Mečmi ái&áki,
Uzdí^ a rozhráté Kola ; známe Částka Darunki,
áčítí gegích wlastné, a beze wieho Prospechu dípi.
Premnoho tučíiegsích wókol Smrti zetŕie sa Guncow;
Osčelenich Brawow a schiienú ze celého Okolka
Lichwu do Ohfia^tlčú. Na Druhow tu na Watre horících
Po wseckom patrá Brehowú, a na Hrafiice strihnú ;
Lúčil aňiž nechcú sa : dokáď ňezwrálila koFwek
Noc wlhká Nebo liščícé skrze Hwezdi utuhlé.

l^íst menié na druhém bídní Lalináci Pomedzú
Watri kladú k ISfeprečíláňú, a tu Mrtwini s Částki
Nagmnoždé w Zem zahrabugú, a s Částki do bRzkich
Odwezené wezmú Pol, i spátki do Mesta oďeslú.
Ostatné, a celég náramnú Hromadu Wraždi
Bez wseho Počtu a Cti spálá ; tenkráte odewiád*
Prestranní Častím switi' sa Plápolbm Úhor.
Swetlo trele Nebesá m chladné porozháňalo Slíni:
Pretrúchlí Popol, a zmalené pozbíraH Kosti
Z Ohňisč, i w leplé pod Zem gích dáwaR Kopce.
Už též w možfiegsích Latinákow Mesta Obidlách
Obzláitní Hluk, a náramná bola Částka Bohsti.
Matki tu fieščastné i Ňewesti a Sestri Žaloslá
Premnoho trúchlícé, prišli též Chlapci a Otcow,
Hroznú Wognu klnú a zhubnú Turnowu 8wadbu$
Kážu, sám abi Wec rozhodnnl Zbrogstwom a Pótkú,
Keď žádá Wlachi a prednú si príwlastňuge Hodnoei.
Lútí rozmáha to na watšé Drances, a swedčí,
Tuma samého wolal sa, do Pótki samého sa sadala.
Naproti rozličné pre Stránku ge Turnowu Zdáňí^
Králownég samo ag weiké zasti'ňnge Meno ;
Obsáhlé též obraňugú Wílaztwa Poweslú.

Medzi takú Ňeswornoslá, dtred Rozbroga tfícú,
Nad to hPe od weHiích trúchlí Díoméda Palácow.
Z Odpoweďá Wislanci idú: ňewiríďjeao toľkú
Ňišt Pracú ; toEké Zlato, toHíé Prosbi nemohli
Ništ wiltonaí; bi iné Latináci opatria Zbrogstwo,
Baďto milí od Krála Pokog si wižádaR TeuJcrow.
Náramním Latinák zamdlíwá od Laku ŽáPenj.
Ze zgewnú Eneáš Wólú iďe fioztwa osudní,
fiozkí to zndmí Hŕíew^ a Kopce pred Ústami čerstwé.
Tehdi hrubí Snem, a predňegších Rozkazmi ze Starcow
Pozwolaních, núter wisokého do Bidla hromážďí.
Wšecci sa hneď zegdú, a plními do Krála Palácow
Gestmi sipú. W Prostredku seďí ag Rokmi ze wšeckích,
Ag Berlu prwní Lalinák, we Twári žalostní;
A prišlím tehdáž Wislancom od Ohrád etolskích
Káže prawit, čo spátlii nesú, i wšecki Porádkem
Odpowedi prediiésí. Hneď wšecci Gazikmi utíchli,
A Slowu poslušní Wenulus tak začne wipráwaí:

UzreE sme, Kragané, Diomédow a Argoša Tábor;
Gestu i pregdúcí popremáhaK Náhodi wšecki ;
Ag Ruku dotkR, kerú ilionské padnuG Hradl)i*
Mesto on Argiripu wlastním od Národu Menom,
Zakladal Wííaz na Polách éargána Gapiksa.
Keď sme tu wešlS, a nám pred ňím ge dopuslíeno rečiíit :
Prednášame tedáž Dari, Meno a Kragnu powíme ;
Kdo proíi nám postal. Čo za Príčina táhla do Arpow.
Nám on wisKšaním premih'mi tak odreče Ustmi:
Preščastní ó Národowé, Králostwo Saturna,
Anzonskí dawní, čo za Náhoda medzi pokogních
Wešla, a neznámu zdwihnul podonúlila Wognu ?
Wšecci, čo dardánskí ZeFezora sme dobíwaPi Úhor,
(Bich zanechal to, čo pod wisokú sme znášaH Hraďbii,
KoH^o Mužow zhltnul Simois) za Zlosti ohawné
Tresti a náramné podstupiFí Pokuti, Zástup
Ag Priama LiUosti hoden: zná Búrka Minerwi,
A SkaFi eubogské, i Mstwú Kaferegsko hrozícé.
S techto na rozBční sa Breh pozaháňaR Wogska,

370 WlRGILIOWA

Atreowič Menelaas pri aamích až Prótea Medzách
- Blúcfí; elôanakích spalril Ciklópow Ulisses,
PirhaFi Kragnu powím, a zašlé Idoménea Skázú
Bidlo? Či poataweních na libickém Zábrehu Lókrow?
Sám i micéoskí Král, údatních Wíwoda Órékow,
Na predném zahinul Prahu skrz Ženi Wraždu ohawnú;
Wilaza Tróge lapil bezbožní z Úkladu Smilník.
OdpretL též Bobowé raňe» abich do Wlasli nawráíen,
MÚ ôewiďel Manžellíu a Hrad Kalidóna prepekní!
Ag wčil prestrasních síihagú mňa tu Úkazi Potwor,
A stratení Drubowé do Powetrá ušR na Krídlach,
I w Rékách sa Ptáci tlčú (mích egbPe ukrutné
Pokuli!) a truchlím kormútá ÚskaPi Wreskem.
Od tích už mal sem sa Časow gá tôchto obáwaí,
Gak sem sa Zbrogstwom w Ňesmrtních Údi rozehnal,
Bezrozumí, a krutí dal Wénuši w Prawicu Úraz.
Wác do takég už, wác prestanie ma Pótki naháňal.
Wogni aňiž ňeweďem po kPeslém Pergame s Teukrí;
Pomnul, buďto lešit na preďešlé Bídi sa nechcem,
Z Darmi, keré ste mi z otcowskích podonášaR Končín,
Idíe raďeg k Eneášowi. Stál sem naproli Zbrogstwu,
Ag potkal s ním : gak weFlíí, skúsenému uwerte,
Na kéít postáwá, gakowii áčáp hádže Tuhoslú.
GestEže dwoch bi lakích bola krém neho Tróga wiňésla :
Dardán mal íáhnut na achagské od seba Mesta,
A grécke zmenením! plakal Králostwa Osudmi.
ČožkoPwek pri hrubích Ilióna ge podPeno Baštách,
Hektor a udatní Eneái Wítaztwo Achagskích
DáPiPi, a dwala-át na Rokow pal spátki zaňésH.
Srdcem i wíborním preslawní Zbrogstwom obadwa ;
Tento Pobožnostii prední. S ňím w Gednotu stuple,
GestPi sa dá : Zelfezom wšak wistríhagle sa potkal.
Odpoweď už si počul, nagPepší Králu ze wšeckícb,
Ag čo bi za Zdáňí o takég zostáwalo Wogňe.

Sotwa to PosFi rečú ; rozFiční stáPe po Ustách
Rozléhá sa Repot: gako keďSkaPí ňekdi preprudké
Réki bawá, zawretím Hrkotáňí strhne sa Wírem,

Eneida. 371

A bHzké hla^níml gačá Brehi Wodmi nawókol.
Čím pohnutá Misel, a škamrawé sa uííšili Ústa,
Král z wisokého Bohow poprosíe prw Tróna započne :

Bi sme o tíchto Wecách napred boíí w Raddu zasadFi,
Chcel bich, a tak Fepšeg malo bit ; ôe w tento hromážďií
Snem Čas, keď wókol pozalahR ŇepráleH Mesto.
W ňesnadnú ze Bohow dáwáme sa Wálku Potomci,
Z Mužmi premočí ňemohlími : kerích iíeunáwuge žádaá
Pótka, i zwílazení udržal sa Zbrogstwa ňemóžú.
Náďeg zložle, kerii sle w etolském skládaB Wogsku 5
Swú každí w s8be mag Náďeg. Než táto ňeweflcá.
Ostatné gakowú Féhá zakláleno Skázú,
Wšecko pred Očma wiďí; sa, a medzi wašíma ge Rukma.
Wás aňi gá ňevviňím. Zmužilosl bola wšecka, čo mohla
Nagwatšá bit. Kragni celú sa potĺkalo Wládú.
Wčil, gakowé bi na rozpačitég zostáwalo Zdáňí
MisFi, powím, a na máFe Rečú (merkugle) ukážem.
Dáwné mám Polfe etruskég w Súsedstwe u Réld,
K Západu Slhka, dlhé po samé až Konce sii^ánské;
Rutuli z Auruncí ho segú, i Pluhmi ňerodné
Kopce oní, a po nagplanších má Lichwa Pasínki.
Tento celí Kus, a Wrch borowí Práíelstwu Trogánow
Nech puslí sa 5 i we slušm' s nimi Gednoti Zákon
Wstupme, a gakžjto Druhow do našég si priwezmime Kragni ;
Nech, lúbíG sa gím, bidlá tu, a Ohradi zdwihnú.
GestH do Končin iních sa a k cudzím Národom odňésl
Wólu magá, i nasého sa chcú s Králostwa oďebral:
Z wlaskích Dréw dwakráte ďesat gím sprawme Korábow,
Buďto i wác, naplňáFi : u V\ od Weci k tímto potrebné
WšeckL Pežá; sami nech si Počet, spolu Spósobi Loďstwa
Rozkážu ; mi Mosadz, i Prácu, i Nákladi dagme.
Krém -toho, z mu čobi išH Rečú, a zgednaFi Spolki,
Rečíííkow sto poslal z Lalinákow Národu prwních,
A w Ruce oliwowé predstíral Wínki sa lúbí;
Dar prednásagicích Zlata Hriwni a ze Slona Kosli,
Sukňu i práhowanú ze Stolcem, Kragni čo sú Znak.
Znesie sa wčil Raddú, a Wecám príspegle nal^Peslím.

24*

372 VNiRGiuowA

Drances yt tom ňepráielskí, čo ho Turnowa tagnú
Sláwa Nenáwisld a prehorkím zmĺtala Bodcem,
Rozbohaií, a na Reč hogní, aFe Prawice k silníin
f^ezmužilég Polkám^ ueíiičemní Pówoda w Raddách,
Mocní zwésl Odbog ; materinsl^á Rod gemu pišní
Dáwala Pozroďenosi, neznámi ňésel od Otca;
Postane, i zmáha tími Slowmi a zwatsuge Záwisl;
Wieckím Wec gasnú, afil íie Hlasu mého potrebnú.
Dobrí Králu, raďís. Znai sa priswedčuge každí,
Náhoda čo chce Luďí^ récl wšak sa weregňe obáwá.
Nech k Prawenú dá PozwoPeňí, a ti Wetri d)}aslí
Ten, pre kcrého Tuhosí, a uedární Wogni Počátek
( Wsak wiznám, bár mocfie hrozí sa mi Zbrogstwom a Wraždú)
Tolkú zmordowaních Silu Kiiížat, a wšecko we ŽáR
Mesto wiďíme Fežal: w Teukrow keď Táborí wpádá
Úleku dówerugíc, a Strach Nebu Zbrogmi naháňa.
Gedno ku tímto Darom, čo mnohé Dardánom oďeslal
A predíiésl kážeš, nagľepší Králu to gedno
EsČe pridag; nech auiž la ŕieodweďe Násila žádná:
Gérn za tak wzňešeného widag Žala, Otče, predobrí
Otče, a tento Pokog stálu skrze Gednotu spewfii.
GestEibi wšak tolicá Bázeň zachwáíila Srdce :
Prosme, a PozwoPeňí žádagme si od neho dopráí;
Nech wlastné zanechá swé Kragňe a Králowi Práwo.
Čo Kraganow bídních tolicolcrát w Záhubu hádžeš,
Ó toho auzonskég Zemi Pówod a Príčina Zlého?
W Pótce ňeňí Spasená ; o Pokog la wšecci prosíme,
Turné, a ten geďiní a tak istí Pokoga Základ.
Gá prwní, čo mňa máš za Ňenáwistňíka, a tímto
Bil nedbám, hFe iďem s Prosbu. Nad twími zlutug sa,
Zlož Hňew, a preč zahnatí ustúp. Dosl Mordow ukrutních
UzreH sme premohĽ, a širé daH Úhori w Piíšče.
Neb, twá keď zbúdzá la Powesl, keď tolko si trúfaš
Mal SiPi, keď wenowan li Peží Dwór toBto na Srdci :
Smegže, a swími sa ňes w Odpor Ňeprálelu Prsmi.
Králowská bi toliž Manželka sa Turnowi ušla.
Mi, špatné Duše, bez Pohrebow, bez Náreku Zberba,

Eneida. S73

Máme hinul na Polách. Aífe už wCil, máSB ôo Wládi,
Čnosli i otcowskég, čo wolá, ternu naproíi pozri.

Skrz takowá sa porozpáEí Reč Násíla Turňa ;
Zálká, a z hlbokích gemu Prs timi odreče Slowmi :
Hogná síc k Rečeňú Suadnosl lebe wždicki ge, Dranoe,
Ténkrát, keď žádá Ruki Bog; keď i Starci sa pozwd
Prwnis. Než sa nemá rozmáhal Radnica Slowmi,
Čož weHcé bezpečne Ifegeš, Ňeprálela Múrow
Keď Pewnosli bawá, a ňebrodnú Zákopi Krwmi.
Hrm zwíklá teda Rečnoslú ; wifi z Bázňe ma, Drance ;
Tvvá poňewáč toHté dardánskích Hromadí Mordow
Naldádá Ruka, a krásne wšaďe Úhori Sochmi
Wiiazními čiňíš. Zmužilosl čo bi wládla horúca,
Wolno li gest okusií : ňemosíme sa Ďáfi we weHíég
ZŇeprátelmi hlbdal; zakfíčili Hraďbi odewšáď.
Nuž teda poďme na nich I čo dKš ? či li wždicki honosném
W Gaziku Údatnost a Nohách buďe k Uleku scbopmch?
6á zahnatí? budlož zahnatého ma ňekdo, Mrzáku,
Obwiňowal buďe, kdo zrostal nadutého trogánskú
Tibra Krwú, i Ewandra celí zahľedííe Potomkem
UkFesnnl Dom, a Arkadskích z Brané celki wizKkLch?
Takto nebol Biciáš okúsil mňa a Pandar ohromní,
Ag ti, čo gích na Tisíce za Ďeň sem Peldu oďeslal,
Zatworení w Baštách, a Ňeprátela Ohraďe skKčen.
W Pótce ňeäí Spasená. Toto na Hlawu, Blázňe, trogánskú,
A twogu si spíwag. Náramním tehdi neprestaň
Búril wsecko Lakem, Silu též zmohlého po dwakrát
Národu podwíhal ; proti Zbrog Lalinákowu nížil.
Wčil fríďského bogá sa i Ŕrékow Kňížata Zbrogstwa,
Tídeowič wčil, a ohromnég*sám Wládi Achilles;
Od Mora též naspák uteká sama Aufída Réka.
Ag čo sa ten z Bázun proli még pretwáruge Hrozbe
Zlostní Pówodňík, a Lake;n rozhorčuge Winnu.
Búril sa prestaň, takowú Dušu túto ňepuslís
l^ikdi Rukú ; w lebe nech bíwá, a w tíchto ge Údoch.
Wčil k lebe, a k weR^ég sa wracám twég Radďe už, Otče.
GestFi niSím žádnég ti ňedáwáš Náďege Zbrogstwám ;

374 WmciLlowA

GestEže pozňechaní sme na tolko, a celki upadli

Pre zmätené ráz Wogsko, nemá aňi Pozmeni Ščaslí ;

Prosme Pokog sebe, a Prawice spínagme iiewlddné.

GestKbi wšak ňečo ze zwiklég zosLdwalo Čnosli,

Ten bi sa mňe sčastní nad iních zddl w Bíďe a welkím

Wíborní Srdcem, čo, bi ňišt takowého neuzrel,

Ráz pádel umrící, a swimi Zem Ústami hriznuL

Gestfiže wšak zbíwá Moc, a ňelklí esče Gundei,

Mesta, i auzonské na Pomoc ndm Ndrodi prispel ;

Gestfi i Dardánom ze mnohú Wilaztwa docbddzd

Sldwa Ki*wii : (sú gim Smrli swé, sú Pddi we vrseckom

Ndrowné) prečo u*predaích neslušne kFesdme

Wogni Prahoch ? prečo Strach pred Toúbú Údi natrdsá ?

Ňestdh' Čas a rozKční Wek Bídu meiííci

W ľepsé obrdíil; nasčíwíc Často mnohého

ŠdRlo, a w pewní zase Staw pouldddalo Ščasli.

Prispel ndm na Pomoc ňeprigďe Etolčan a Arpi :

Wšak Messdp z možmm tu pri nds ge Tolumnem, a toEkích

Wodci Luďí ; ňemald ag tich buďe Sldwa prowddzaí,

Od Idckích čo a laurenskích sa powibraľi Končin.

Téz ge prewíbornd od Wolškow Rodstwa Kamilla

S Plukmi Koňíkow idúc, a škwúcím od Medi Wogskom.

GestBže wšak wolagú mňa samého do Bitki Trogdňi,

Wdm sa to ag lúbí, a na toFkú Skdzu sem Obci :

Ňeprdm tak pred míma bočí Wílaztwo Ratnenma,

Bich čo pre tak weľl^ú okúsil sdm Ndďegu odprel.

W Stret pogďem, čo bi hneď za hrubého sa ddwal Achilla,

A sprawením Wulkána Rukú bol Zbrogstwom oďdtí.

Túto od'ezdal sem Dušu wdm a Swekrowi Krdlu

Turnus gd, na Silu Predkow žddného nemenší.

Len mňa wold Enedš: bi wolal mňa samého, to ždddm.

Radšeg než Drances, buďtož Hôew tento ge Boztwa,

Malbi umrel $ budtož ge Čnosl a Sldwa, gu odňési

Tak sa ti medzi sebú o pochibních hddaFi Činoch
Swdricí : Enedš hĺbal swóg Tdbor a Wogsko.
HFe z Hrmotem sa Posel do krdlowského Obidla
Rúlí, a Hrózú naplní wšaďe Mesto preweFkú :

Eneida. 375

Že w Radi pristrogení od Wímola Tibra Trogáňi,

A Pluld lirhenské, preš wšecki sa Úhori btizá.

Hneď búri sa Mislú, a na Srdci poustrňe Ludstwo,

I k lútím sa Hňewom bodením podbudzuge Ostuem.

Zbrogstwo do Rak lapagú ; z Hakotem Zbrog zachce si Mlá-

W Kútoch Starci plačú trúchlí. W tom Pokrik odewiáď (ďež •

Náramní z JŠÍeswornoslú sa zdwihňe do Oblak.

Tak ueináč, gako w nadwetrních keď z Náhodi Ptákovv

Sadnú Hagna Luhoch, neb w ribnég Mldce Padúzi

Zachríplé rečmm widagú Zwuk Labuti Bahnom.

Meščaňi, Prífežitosl uchopící, odreče Turnus,

Snem powolagíe mnohí, a Pokog w nem chwálle seďíce :

Zbrogstwom sa w Králostwo hrnú oŕii. ToEko rečúcí

WiskoČil a spesní z wisokého sa rúiil Obídla.

Zbrog ti, Wolúze, chitaí, reče, WoKkow Zástupom oznám;

Weď Rutulow téz. Pristrogeních, Messápe, Koňíkow,

Ag ti, Korášu a Brat w šírolcí roziáhňile Úhor.

Pristúpi iiech bráňí Časí k Mestu, a zastane Wíski;

Ostatní, kaďe rozkážem, nasFedugle ma Zbrogstwom.

Ze wšeckého sa hneď powibífaá Mesta na Múri.

Sámžto Olec Lalinák Siiem i weľké pred seba Wzáňí

Pristawil, a zbúren ŽáBem na Čas odložil inší ;

Též sa winil nagwác, Eneáša že Wodca Trogánow

ŕ^ewpuslil pred tím, a ňepriwzal gak Zaía Mestu.

Príkopi gedni čiňá Bránam, i Kameňmi a Kolmi

Pewňá. Zachríplá krwawé dá Heslo do Wogni

Trúba. Tedáž Pewnost wšeBkím obkKčili Mnoztwom

Chlapci a Matki ; wolá ostatná Potreba wšeckích.

Též do Chrámu tichá a do horních Palladi Zámkow

Králowná z weFkimi sa Žen Zástupmi dowážá,

Nesši Darunki; pri ňég Towariška Lawínia krásna,

Príčina Zlého, na Zem šwárníma opírala Zrakma.

Núter Matki idú, i zapálá w Chráme Kaďidlo;

A smutné wisokého Pegú od Pitwora Prosbi :

Nad Wognú mocná Wládarkino, Panno tritonská,

Dardánskému Rukú rozlám Zbogňíkowi áípi,

I Twárú ho na Zem poraz, a pred Bránami rozwal.

S76 WmGiuowA

Hortem iáríci.ozbrigá w Pótku sa Tornas.
A w Rutulow tak uz oblbčeQÍ Pancire meďeonú
Sa hrozná Lapiaú, a do ákorňí Lítka azawre,
Na Slichoch eiče holí; i na Bok Meč pripne dopadli ;
A z wisokého zlatí sa hľäôí Zámku bežící ;
I w Ducha swém si pCosá, a liíeprálda w Náďegi zráža.
Gaky keď Ohlaw strhnúc uleká od Hraata, na Posibd
Wiproslen, Kóň, a w širokí sa podostana Úhor,
On hudtož ke Stádu Kobil sa na Pastwu zachítá.
Buď zwikH kúpai sa ke známég odňese Réce,
I z Rehotem bugni, zdwihbmi na Oblohu Šígmi,
Strečkuge; a preš Krk sa Hriwú i preš PFeca zmĺtá.
S ňim aa, poobtodená Wolskow Zástupmi, Kamilla
Potkáwá, a ze swého zlbzá pod Bráami sanumi
Králowná Koňa; w tomto celé sBedogíce gu Mnoztwo
Ze Žrebcow dolu skáče : potom k nemu takto wirekňe :
GestEže Dowemosl we swég Zmužilosli ge, Tume,
Smím a prislubugem s Fríďskích Zástupmi sa potkai,
W Odpor téz sama Fen sa Koňíkom wibral etrnskím.
Mňe predné okúsil Sčasti tu we Wálce dopusli :
Pred Múrem ti peší zastaw sa, a Mestu pomáhag.
Turnus hlasne, Okom na hroznií opra sa Pannu :
Ó wlaskég Zemi Sláwo, gal^é mám Ďéki {i reknui,
Neb gakowé' dal 1 než poŕiewáč nade wšecko ge watšá
Wčil twá táto Misel, se mnú we Práci, sa rozďel.
Smelší, gak ge Powesl a prišli Skúmači naspák
Wiru čiňá, Eneáš lahkého ze Zbrogstwa Kouílcow
Wislal rozbúril Póla ; sám Hor W'íški presáhna
Preš husté rícblí pred Mesto sa PúŠčini bFíží.
ZapFelenú chistám w Lubu Cestu na Zálohi Wogni,
Krížne ze zbrogním abich oblahel Užini Wogskom.
Ti proli tirhenskím sa polož Zástawmi Koňíkom ;
Pogďe tuhí ze lebú Messáp^ též Hagna lalinské
S Plukmi Tiburna 5 ti ag zastaň sama Wodca Powiunosl.
Tak powedá, rowním i buďí Messápa do Pótki
Wodcow i ostatních Hlasem, a w Ňeprálela kráča.
Úwal príhodní ge kriwími na Zálohi Klukmi

Eneida. 377

A zwodnég Klam Wogaí : kerí hustími odewšáď

Dabcami Luh kfíčí; Drahá kam doprowodzage úzkd,

A scestné Choduíki wedú i Prístapi íažké.

JNad nú we Hlédkách a na harném Kopca Pahorku

Rowŕiina neznáma bezpečnú láhňe sa Skríšá:

Buď po prawég a Ibwég sa chc^ Strane w Pótku oďezdal ;

Buďtož nastáwaí zhora, a SkaK riical ohromné.

Turnus po známég tam ochítre sa Gesle pobírá ;

Zastane Hísto, a we hrozních pozasadue si Hágoch.

Medzí takím w hor nich ku spešnég Ópisí Bídldeb,
Gednég ze Družíček ďewčích a ze Zástupu swého,
Odhoworí, i takú žalními Reč Ustmi Latonka
Dáwá: Pospíchá do ukrutnég Wogni Kamilla,
Panno, a darmo naším tenkrát sa Zbrogstwom oďíwá.
Nad wše iné môe milá; ani táto neprišla nowotná
Láska, i náhBsgšú mi ňepohnula Srdce Milosiú.
S Kragní pre zlú wihnaní Záwisl a Wládu prepisnú
Z nagstaršého Metab keď Mesta Priwemi uchádzal,
Ďéla maFé, Stredkem počatég odbíhaga Wogni,
Odňésol ze sebú Wihnanstwa Družičku, a z Matki
Mena wolal Kazmillí, meňiw Časí Mena, Kamillu.
Sám na Rukách gu nesúc na dlhé sa Pahorki ubíral
Stranních Hor ; dlwoké ho kKčiľí áípi odewsáď,
A z napraním wókol neho FétaFi Wolsci Gunákem.
HFe, stred Ghwátáiiá, Amazén wísokími. preletí
Brehmi sa rozwodňil ; tak weEké strhli sa z Oblak
PríwaE. On, preplul chĺstaw sa, pre Ďélata Lásku
PodKwá, a pre Terchu bogí. Keď wsecko na MisB
Rozwažowal Rázem tá sotwi napadla mu Radda :
Náramní, w silnég čo držal Ruce z Náhodi, Oščep
Wáfečňík, Drewom uzkowatí a nad Ohnem opáFen ;
Naň w Knihu obwinuté a w lahkú Ďéla si Kôru
Pripne, i spósobné u Prostred Píki uwáže ;
A wládnú klátíc Prawicú k Nebu takto wirekňe :
Túto li, dobroliwá Diano, BidBíelluňo Hágow,
Slúžku Oiec wzdáwám ; twóg pred !Ňeprálelem OSčep
Wrúcňe držíc uleká. Za twú gu, skrúšene žádám,

378 WmciLiowA

Prigmi, kcrá sa wčil na pochibné Wctri porúča.
Rekňe, a ukriwenim napráhlú dčdpinu Loktem
Paalí: Wodstwo hučí; preš prudkég WímoR Réki
Nesčastná uleká na fičícém Šípe Karailla.
Než hfe Metab, we^m sa Mnoztwom z bPíza waKcím,
Z rázu do Réki hoďí, a s Pannu Piku tu Wílaz
Triwie poswatní nž Dar s Tráwíiíka wiíáhňe.
Do wlastních ho Domow, do wlastních ňewzali Ohrád
Mesta, aíiiž bi nebol sa pre drsnú poddal Ukrutnosl :
Na stranních Pastírow Horách Wek celkí utráwil.
Céru tu, medzi Krowím a hrozních Skrfiami Hágow,
Koňskím od stádnég dogčíwal Žrebíce MFékom,
Úthch postrčené witláčaga Gecki do Piskow.
Náhlb i gak na prwé udwihna sa Ďéla Chodidla
Kráčalo, hneď áípem gemu bol Ruki ozbrogil ostrím ;
Na PDbco téz zawesil Kušu a zlé Strelki MaKčkég.
Mesto zlatég Wlasow IhEi, dlbég téz Ďewčata Sukne.
Od Hlawi |>ozweseiié za Chrbát mala WízB^ki Tígra«
Už wtedi chlapčinské hádzáwdla Šípi Ručičku,
A pBelenú wókol Hlawi Prak roztáčala Sňórú ;
BuoFto Garába, aneb síiahowú doBe Labutu zwrhla.
Darmo za swú gn mnohé w tirhenskích zadali Mestách
MatkiŇewestu: Se mnú ona uspokogíwši sa, wečné
Čistotná Panňenstwa chowá a Zbrogstwa Kochaní.
Žádala bich si, takú ňebíwala ňikdi napadla '
Wogni Chulú, dražil sa dagícá Pótkami Teukrow :
Wčil bi milá mňe a ze Družiček zostáwala gedna.
Než, poňewáč trpkími tedáž sa Osu 1mi ulíská.
Spusti sa, Nnnfo, z Úhlow dolu, Krag nahPédôi latinskí,
Kďe smutná sa preĎeščastním weďe Bitwa Konaním.
Chil toto, a spomstnú od Túla wiiáhňi si Šípku :
Túto, keríkoFveek poswatních dotlďie sa Údow,
Teuker aneb Wlach, nech mi Krvvú dá Pokutu rownú.
Gá potom obwinutú Mračnom gég Mrtwinu bídnég,
ŇezFečenú též w Hrob zaňesem Bráň, a Wlasti nawrálím.
Tak howorí; ona preš lahké z Neba šedši Powetrí
Zazňda, obložené éernú Hmlu Údi magícá.

Eneida. 379

Než k Múrom sa zatím dardánské bfížilo Wogsko,
Wodci i etraskí, a Koňikow Zástiipi wšecki :
Počtem rozďeFení w swé Hagna. Po Rowíiine wókol
Kóň rehotá bugní^ a tuhím proti skáče Zubadlám
Sem zawráien i tam ; tu zeFezní Pikami Úhor
Sa hrozná, a ceU wisokím obFeskage Zbrogstwom,
Naproti téz Messáp, a s ním Laiináci ochitrí,
I spogení a Bratra Koráš, a Krídlo Kamilli,
W Odpor postawugu sa, i roztáhlími Prawicmi
Oščepí zawracagú, a čo nagďá] Sípami hádžu;
I Príchod sa Lud'í i Rehtáfií zwatšuge Žrebcow.
Došlé už gak Strelka doňésl mohla Wogska obedwe
Hneď postáli : tuhí udwihnú Po!u>ik, a rzúcích
Podpalugú Žrebcow ; hádžu spolu Šípi odewšáď
Husté na Spôsob Snahu, až I^ebo Mrákota zastre.
W tom sa plachí Tirhén a ohromnég Wládi Akonteus
Drsnú rozbehnú Píkú, a do Pohromu prwní
Z náramním widagú sa Wreskem, i hneď Prsa Prsmi
otwornoscow slisknúc prelom á ; wiwráíen Akonteus,
Na Spôsob Hromu, neb hoďenég od Nástroga Terchi, .
Nagďál odpadá, a Žiwot rozfúkňe do Wetrow.
Wogska sa hneď zbúra, i hnutí Lalináci Ghrbátom
Ščíti ponadstawugú, a Žrebcow k Múrom obráíá.
Teukri po ňích sa hrnú ; Aziláš Pluk nadžeue prwm'.
Už braFi sa k Bránam, i tu zas Lalináci preweFké
Zdwihnú Wískáňí, a Koňow naspátki zawrálá ;
Ti k Zadu uskakugú, a daními sa Uzdamí rúlá.
Gak keď stáwagicá stridawími sa Rowuina Wlnmi
Wčil ku Zemám wálá, i peňícé nad Brehi zmĺtá .
Záwege, a kragné obFéwá Zwinkami Píski;
Wčil prudká, Horkem sa preš ÚskaH spátlcí nesúca,
Odbíbá, a padlími kriwí Breh Wodmi ňecháwá.
Po dwakrát Rutulow Tirhénskí zahnaK k Baštám:
Po dwakrát zahnatí ozrú sa Chrbáti lu-igíce.
Než gako už do trelég wešFi Pótki, tu Zastúpi wšecki
Medzi sebú zapFetú sa, a Muž Muža swého poráža.
W tom Lkáíií ge očul mrúcich, a premnoho w černég

S80 WiRGILIOWA

ZbrogBtwa, a Tel Krwi, rozmaleních též w Mažstwa Porážce

Pólmrtwích sa točí Kofiow ; ostrá postane Bitka.

Orziloch obratní, keď bál sa na Remula zahnal,

Piku do Žrebca hoďí, a Ocel mu pod Ušma zapichne.

Tímto Nosák sa Wrhem zbán', a pozepna sa Predkeni,

Úrazu ňestrpní wisokími sa Hnátami znutá.

On zboďení wálá sa po Úbore. Gólu Katillus,

Též weikébo Duchem, weFkého i Údmi i Zbrogstwom

Herminia zráža: čo holú áčicu na Hlawe ňésol,

I Plbca obnažené; ani Strachmi ho Úrazi nehnú;

Tak widam' ge Ranám. Hoďení sa mu preš Pfeco Osčep

Zatrase, a pr«lí skriweného Bolbslami zwíňá.

Čemá sa wšaďe Krw Bege; Pohrebi Pótku wedúcí

Rozmnožugú, a wolá prekrásni skrz Rani Úmor.

Než s TúFem w Prostred popPesáwá Mordu Kamilla^
Prsňíkem znažená geduím Amazonka do Bitki ;
A wčil z busta koFem hibké rozhadzuge Píki,
Wčil mocnú zase ueskonaná w Ruku Tenčicu schítá.
Zlálistí na Pfecách zňí Lúk, a Triwie Zbrogstwo.
Tá též, bár naspák zahnatá ustúpila iiekdi,
W Úleku pospesné za Chrbátem hádzala áípi.
Než zbBsdané wókol Towariski Larína, a TuUa,
Panni, a klálícá Sekeru Tarpéga meďennú,
Wlaäki ; čo gích bozká si ke swég sama Pocle Kamílla
Wibrala, i w Pokogi predobré i we Wogôe Družički.
Gak trácké keď idú preš Termedoontown Reku
Zmrzlú, a Zbrogstwom bogugú Amazonki barewním:
Buď koFem Hippoliti, buď keď Pentezíla mužská
Spátki Wozem sa wracá, weiké zdwihnúce Powiski
Wogsko pFesá ženské polookruhlími Pawezmi.
Panno, kerého napred si, kerého naposFedi Pikú
Zmárňila? neb kolkos na Polách rozprestrela Mrtwin?
Eunea prwňíkrát Siná Kbcia: techto na Odpor
Postaweného dlhú na Prsách popreháňala Gedlú.
On spadá krwawú dáwící Reku, i černú
Zem hrize, a mrúci sa we wlastném Úrazi krúlí.
Pagaza nad to a Líra : geden ze keríchto Ohláwkn

Eneida, 381

Gak s potklého. zrazen widwíhá Žrebca, pomáhal
Gak chce druhí, a ňeprospešnú gemu Prawicu dáwá.
Zrázu obadwa na Zem padnú. Hipotowca Amastra
K tímto pridá ; a naPehnúcá na bFize doháňa
Térea, Harpalika, Demofonta, a Ghromisa Píkú ;
KoH^o i wistreFenich z Ruki Panna wipuslila Sípow,
Tolko Mužow padlo dardánskích. Dál we Zbrogi Ornít
Ňeznámég sa Lo^vec na ^rebcovví ňésol apulskéra :
Ohromné čo ho odrapená z dlwokého Bugáka
Preš Pľeca zastírá Koža ; a z Wlka Tlamsko a Líca
Náramné Hlawu mu z bílímí zakríwaH Zubmi,
Sedlácká Ruku téz ozbrágá Ščápa ; na Prostred
Zástupu sám sa točí, a Hlawú sa nade wšemi wíší,
Doslihlého, praním íažltá ani Práca to Wogskom,
Prehnala, a zlobiwími také Slowa Ústami rekla:
Nazdal sas, že hoňis, Tirhenčane, Zwírala w Hágoch?
Nastal Ďeň, čo bi panfienskím nad Rečmi Wä^ími
Spomstwil sa Zbrogstwom. Ňemalu wšak Sláwu ke Slínom
Twích doueseš Prcdkow, že padels od Šípa Kamilli.
Búta a Orzilocha, nagwatších Údami Teukrow,
Hneď zráža : než Končárem sa do Búta pomedzi
Náprsník a Šišák wháňá, Šiga kďežto seďíc'ho
Sa bHščí, a z Fewého wisí dolu Paweza Lokta ;
Orzilocha zase uskakugíc a na Zálduku krúHc
Ňútragším klame Obtočeňím, a sltihá sltihagíc'ho,
Náramnú ho potom Sekeru preš Zbrogstwo a Košliy
Wís nadwihnúcá sa, a o mnoho wehni prosíc^ho
Dwakrát zatňe : íeplím Rana Ústa zaprskuge Mozgem.
Potkáwá sa s ňú, a na náhli ustrňe PohPeď,
Wárečfiík Sin apenninskég Hori Bíwača Auna,
Ňe z Ligurow zadní, dokawáď klamal Odsúdi práE;
On, gak zahBédol žádními že s Pótki nemôže
Behmi ulécl, ani Králownú, čo sa bFížila, zahnal;
K Podwodu obrali sa, a tak s Chitrosli wirekňe :
Čožto za Wíbomosl, w silném Žena gestBže trúfaš
Žrebcowi ? tú zaňechag Ríchlosl, a zbKza porowním
Se mnú zwer sa Polám, i peség sa do Bitki oďezdag;

383 WiRGILIOWA

Hneď poznáSy wetrná kóma Česi bi don<(Sala Ghwálu.
Reknul; lá žúríc, a tuhú zahorawši fioFeslú,
Družce Nosáka podd, a na rowné postane Zbrogstwo,
Peikí holim Mečem, a skwáoim fieďešiwši sa Ščítem.
On wsak misEící si, IClamem že ge Wílaz, ucbddzá
Bez Baweňáy a Letem sa na wolnich odňese Uzddcb,
I spesného Patu zabodá Stworonosca zeFeznú.
Ligare podwodni, a Hrdoslú darmo nafúkli,
Darmo si otcowské sEizkí Ghitrosli iižíwal ;
Klam {a žiwého aňiž zwodnému ňeodííese Anna.
Tak reče Panna, a w tom ríchlima zahnawši sa Nohma
Žrebca popredbíbá, í dopadlú z naproti Uzdu
W Bog sa widá a Krwú z Ňeprátela Pokutu wezme,
Gakto na laface ze Skál poswatní Marsowi Gastrdb
Krídlama nadháňá w pr^zném Holubičku Powetrú^
A s cbilenií polapí, i kriwími wipitwe Pazúrmi ;
Krw tenkrdt, a Perí sa na Zem dolu z Oblohi znAsá.

Než dobre swíma wiďí toto Ludstwa a Boztwa Panowuík
Očma, na horňegšém wisokí poosádHen Oľtmpe.
Tirhenského Olec do hroznég Tarchoiia Pótlti
Zbúdzá, a wUdním k Prudkosti upichiíe ho Bodcem.
Tehdi sa po Wraždách a berúcich spátki Wogdkoch
Žrebcem rozhdiíá, i Rečú swú Krídla ponúka,
Na wšech z Mena kričíc; a do Bítki posílfiuge rózních:
Ó uikdá ňehnutí Hanbu, ó wždicki darební
Tirhenskí, čo za Spozďílosl wám prišla do MisR?
Ženská rozprchlích práií, a to Wogsko zahdňá ?
Kam ZeBezo w Prawicách, kam Šípi držíme iiičemné?
K nočním wsak Pótkdm, a k Wénuši fiegsle pozadní,
Neb, Bacha keď skriwená oznámila Diíčela Tance,
Gédla čekat hogné, a plné StoFi Čišami Wína,
(To wždi ge Túžba a Peč wasa) nech Ifen Poctu ohlási
Wesčec, a masňegšá do lichého zwe Obeta Hága.
Tak reča, w prostredních Koňa, zemret i sámžlo woKcí,
Rozháňáy a Hňewem zbúren sa na Wenula wnášá,
I strhlého Rukú ze Žrebca Ňeprátela pograe,
A pred swím z weikég rozehnan SíE odňese Lónem.

Eneida. 3S3

♦

Krflc stáwá k Ňebesám ; Laíináci sa zwráíiK wSecci

Zrskma naraz. Ohňiwí Pétá preš Rowňinu Tarchon,

Zbrogstwo nesúc i Koníka ; potom z geho Píki železní

OcQúpí KonCár, a nahé wiskúmuge Místo,

Úmornú kďe bi dal Ranu : on seba naproíi bráňíc

Prawicu odh'ská, a Wládú Wládu zaháňd.

Gak Hada keď chiíeného žltá do Wisosti mnásá

Orlica, i wrdžá Nohi doňho, a wbodňe Pazúri.

Než ranení Drak do zmotaních sa uhadziige Zwinkow,

A zgeženú hrozňd Lupinú, téz Ústami síkd,

Wíšieg sa pnúci; ona wšak pasugíc'ho Zobákem

Nalcrivvením stíska; Powetrí spolu Krídlama ra'ňá.

Tak ňeináč weselí ze Tiburskích Zástupu Tarchon

Odnáša Lúpež. Wodcow na Príklad a Sčasti

Tirhenskí ud'erá. Tu podlžní Odsudu Áruna

Šípem ríchlegšú a mnohími Kamillu Chitrostrai

Obchádza, kďe i snadňegšé ge, wipatruge. Sčasti.

KamkoFwek lútá stred Wogska sa púščala Panna:

Tam wnášá sa, a pokradomí Kroki merkuge Áruns;

Wííazná odkáďsa wracá z Ňeprátela spátki:

Tam potagemňe Šuhag ríchlí pozamikňe si Kantár.

Wčil ten, wčil Prístup zase tam ten, i wšecki prebíhá

Okluki ; a zlobiwí istú rozkňísuge Piku.

Z Náhodi, poswatní Gibelin Kňaz ňekdi čo bíwal,

Chlóreus obzlášlni fríďském we Zbrogstwe sa Fiščal,

A Žrébcem sa hnal: Koža čožho Mosadzi Lupinmi

Gakžto Perí na zlaté síáhlá prikriwala Spinki.

Sám sa we prespolném Šarláte a Čerwci zorici,

Líckím gortinské Oblúkem Šípi wipúščal ;

Ze Zlata Lúk na PPecách ze zlatím bol Weščca Šišákera ;

Krém toho Sukňu žltú íenkého ze Plátna a zňicé

Klini rizím nad Prsmi Zlatom si na Zápinú zebral,

Ňútragsí powišíwan Oďew mal, a Obuwi friďské.

Panna za ním, buďtož bi we Chráme powistrela Zbrogstwo

Dardánské, buďtož w chiteném na Polówku sa ňésla

Ze Zlata Rúchu, ze wšech bogugicích w Pótce sa gedmm

Pustila zasFepená ; a po Zástupe Wogska celého

384 WlRGlLlOWA

Bezrozumá ženskú za Koris{ami zhárala Tnžbá:
Keď w PosFed Čas uhFédnúcí si ze Zdkradu mikňe
áípem, a Boztwo Ňebes timi wzíwá Prosbami Áruns :
Nagwišií ze Bohow, Strážnika Sorakti ApoUo,
Čož leba clíme prwí, borowá čo \i Hranica Ohňa
Wždicki horí, a mi, twí CÍitelé, stred Pldpola Wjrii
Bezpeční po mnohích kráčame Podešwami Uhlocli ;
Mocní OtČe, uďel mi Braíiú tú zahlawil Hanbu.
Rúcho aneb Sochu wílaznii sebe s Panni fiežádám.
Buď Lúpež iiegakií. Ostatné dosíi mi ChwáFi
Skutki dagú. Hrozní uech Fen Mor tento upadne
Z még Rani, w otcovvské sa neslawní Mesto nawrátíra.
Usllšal, a zuidarit Žádosli sa Časticu dopustil:
Částku porozháfial do chitrého Apolltí Powetrá,
Bi zĎésol zgašenú Mordem z nenadala Kamilla,
Bol doprál : bi do swég naspátki sa Wlaslti nawrálil,
ŇezwoRl ; a Prosení uchwátili Mračna do Wetrow.
Tehdáž, gak hoďená po Powetrú zaznela Píl^a,
Wogska sa obrálá, i wšecci zaňésFi sa Očma
Wolsci na Králownú. Ona ňišt ňewšímla Powetrá,
Ňist ani Hwizdu, aneb zFetugícícfa odhora áípow:
Až sa do obnaženég Bradawički zapíchnula Pika,
A w Krwi panňenskég hlbokími napágala Ustmi.
Spesné sa zbehnú Towariški, a Rukma Felícú
Pannu chitá. Aruns uteká pred íními Radoslú
A Strachem oplašení; ani wác už w Oščepe triifaí,
S panňenskími aňiž postretnúc Zbrogmi sa nesmi.
Gak ňegakiy prw než slihagú ho Ňepráíela Šípi,
Stálb do nagwišších Maňinú pouláhňe sa Hágow,
Wlk, zabitím Pastírem, aneb swég Postawi Guncem,
Poswedomí Účinku, a Ghwost naspátki zahnúcí
Pod Brucho ukríwá skrčení, a do Húšča zachádza :
Tak ňeináč od Očí zbúren sa poodňese Aruns,
A z Behem uspokogen do Prostred Zbrogstwa zamíŠá.
Sip mrúca ona láhfie Rukú ; aFe medzi Korábi
Rebrami w rozhlbokém zostáwá Úrazi KonČár.
BBednúcá okFesá; zastidlé od Smrli kfesnú

Enbida. 38S

Swella; a čerwefiawá prw Barwa opustila Ústa.

W tom. Ducha gak púščd, k gednég swích Akce Rowesň'ic

S krdtka powí; nad iné wernrf čo sa našla Kamilll,

S ňá zďelowat we swích sa Pečách bola zwikla ; i rekňe:

Mohla sem až dosawáď; wčil trpkú, Akko, zaudsám

Už sa Ranú, a koFem sa wšecko začerňuge Mrakmi.

Poskoč, a tento zanes posFední Turnowi Rozkaz :

Nech w Bog nastúpi a zaháňa Teukrow od Ohrád.

Dobre sa mag. Toto reknúcá z Ruk púsčala Kantár,

Swég proli WóR na Zem padagic. W tom lahki ze wäeckím

Stidnúcá lúči sa Telom, Šigu pospolb kľeslú

Od Smrli ag zmohlú položí Hlawu, Zbrogstwo hoďícá ;

A s Kwilbm Duša nahfiewaná odbehne ke Slínom.

W tom sa preňezmerní wókol Krik zdwihna poráža

Hwezdi zlaté; padlú rozhrozňá Bltwa Kamillú;

Hustoradé wbehnú spolu Zastúpi wšecki Trogánow,

Tírhenskí téz Wíwodowé, a Krídla Ewandra.

Než Triwie Strážna wisokém na Pahorku samotná
Opis dáwno seďí^ a ňelaklá w Bitki sa ďíwá.
Gakžto i u Prostred bogugícég Mláďeže Wresku
Presmutním znesenú Mordem zahFédla Kamillu:
Wzdichla, a pretriíchlá hlbokími sa ozwala Prsmi :
Ach príFiš hroznú, až príHš, íiésla si, Panno,
PokutUt snážicá sa Trogánow Pótkami dražil I
ISišt nebolo platné, Dianu že si w Púšči samotná
Clíwala, buď na PFecách naše wždicki nosíwala TÚR.
Wšak la i w posFednég nenechá Srarli bez mnoho Sláwí
Králowná ; aňi twóg bez Mena u Národow Úpad
liiikdi iiemá bil, aňiž ňemsthá sa Powesli ňedogďes.
Neb twé kdožkoFvvek porazil Telo Ranmi, to slušmm
Sám zaplatí Zhinulím. Welkí s Tráwňíka nahádzan
Pod wisokím bol Hrob Kopcem Dercenna ze Králow
Laurenskích gedného, Dubem zastíňen odewSáď;
Tam napred sa tuhím prekrásna Bohiňa Ghwátem
Znáša, a z wisokého očí Árunsa Pahorka.
Gak ho zahBédla Branú FlšČal sa, a darmo nadnwat:
Kam, powedá, kam rózno bočíš? sem Nohma sa obral;

m 25

386 WiRGILIOWA

Sem zahitiul poď: abis hodnú za KamUla dosábnul
Odmenu. Ag li samú zemrel máš Triwie Strelku?
Reida, a pospeim' ze zlatého wi&ímala Túla
Tráckíňa Šíp, i ňeprálelskí ponapínala Oblúk,
A w Ďčtlbkosl rozlahla, tuhé až zesH sa Konce
Medzi sebú, i zarowno sa už podotíkala Rukma,
S/pa Fewú ostrého* prawú Bradawiôki a Šiíórú.
StdFe Fikot StreR a zňícé z nenadala Powetri
Zaslichá Áruns, i do Údow pichne sa Šípka,
f^edbagici, gebo, gak dokonáwal a k PosBedu gagkal,
Na Prachu w prespolném Druhowé odbehR Pomedzú.
Opis na Krídlach k hwezdnému sa ňésla Olimpu.

Nagprwné stratenú sa Paňú žene Krídlo Kamilli,
Rutuli uskakugú ; Atináš spolu odbehne silní;
Wodci i rozpŕchli, a spustlé Zastúpi k Místám
Bezpečmm sa berú, i na Žrebcoch k Ohraďe píla.
Žáden aňiž Teukrow slihawích a Wraždi nesúcich
Kewládá udržal Zbrogstwom, buď naproti postálE ;
Než wolné skonaníma nesú w Zad Lúki Ramenma ;
A prašní Stworonožca Behem pere Podkowa Úhor.
K Baštám Prach s Černími waK sa Mrakmi zamísan,
A w trúchlé úbohé sa tlčúc Prsa Matki od Ohrád
Ženské podwihnú ku ňebeskím Pokriki Hwezdám.
Tích, čo prwí sa Behem ku weregním rúliR Bránam,
Plukmi ňeprálelské za Ghrbátami Wogsko dopadli ;
Mordom aĎiž ňewihnú smutmm, aFe na Prahu Mesta,
A wlastních zabití w Baštách, i pomedzi Obitmi
Bezpcčními Domow zemrú. Časí Bráni zawírá;
Cestu aíiiž rozchíRl, aňiž tu do Mesta prosících
Wzal ňesmá Druhow ; ukrutná w tom nastane Wražda
Pristúpi hágících ze Zbrogstwom, a k Zbrogstwu Felících.
Z witworeních od Bášt, slzawími pred Ústami Otcow,
Částka sa do Príkop, dolu rúíícimi sa Kragmi,
Wálá y Částka sBepá a porozmikanimi Zubadlí
Sa wrážá do Brán i tuhich Zatikáčamí Podwog. •
Z Múrow postawené w ostatnég Záhube Matki,
(K Wlasíi prawá tak Láska učí,) gak zhlédli Kamillu,

Eneida« 387

Rjchlé áípi Raka hddžú ; i Zbrogstwo zeSezné
Dráhami nasibdagú a poobhorenímí Kigákmi
Presnážaé, i prwé dichtá si pre Ohradí amrel.
Turňa zatím w Bágoch hrozné zastihne Poselstwo,
A Zmaleňí weFké Mláďencowí Akka dontfšá :
Že zrazené Wolškow sú Hagna, že padla Kamilla,
Že zlostní sa hrnú Dardáňí, a Marsem howícím
Wšecko berú ; welki už i Strach sa na Basti winášd.
On wsíeklí (hrozná tak Wóla Gupitera žádá)
Oblahlé zanechá Hori, drsné Húšče opustí.
Sotwaže ze Spatreuá pouchádzal, a Úhorí dostal:
Keď w prázné Eneáš wegdúcí Príhoni Hágow
Prestúpi Wrchi, a s temních widrápe sa Dúbraw.
Tak spesní oba ze \?šeckím pred Mesto sa náhla
Wogskom, aňiž ďaFeká ňeďeEí gích od seba Cesta,
A fríďskí Eneáš kúrící Prachmi sa Úhor
S pozďál uhFédáy i latinské spatruge Wogsko;
Turnus též hrozného badá Eneáša we Zbrogstwe,
I spola Noh Dupot i Žrebcow zasBchne Rizáuí.
HňeďmaR ag ze sebú sa na Bog dat, a Pótku okúšat:
Kedbi nebol znowaních do Wod už zahrúžil iberskích
Žrebcow, a Ďíiem zašb'm naspák Noc Fébus uwédoL
W Táborí pred Mestom položá sa, a Hraďbí zalahnú.

25*

388 WlBGILIOWA

SPEir DUTAlirASTi

OBSAH.

Oslabenú we dwoch ňeäčastnwich Bitkách Latinákow Silú» a sfxa*
ienim Srdcem, Turnus , keď wéecku swogu Náďeg w sebe samém po-
stawenú bit widX, ďarmo odwádzagicim Laiinákem^ a Králowná z mno~
himi Slzami ho zdi'žugicii sám w Súbogi z EneáSem potĺkal ustanowi : a
Wec tú Eneášowi skrze gakéhosi ze swogich, Idmona Menom, oznámi.
Prígímá Wiminki Eneái , a slawnú z oboch Strán Prísahu 2«mluwa sa
naríďuge. Tá Gunóni Ponoknahm, od Nimíi Gutomí, Tumowég Sestri,
w podwodní Kamersa Parsún premeňenég, sa rozbúri: a prwí ze wSe*
ckídi Tolumnius Weáčec, omilním Hadactwom isté swogím Witaztwo
príslúbiw , gedného z čilipa Sinow K.opiú zrazí. To keď sa stalo obe
Straní do fiitki sa hrnú. Eneáš téi , keď ňenadálého Zbúreňá iícznaw
Príčini swogích naspátki powolat sa usiluge, od neistého kohosi Šípkíi
poraňen, s Pótki wístúpit ge prinútení. Čo wirozumew Turnus, nagfep-
iú PríFežitost k Wiweďeňú Weci swég zawdanú mal misFící, weľkú Ňe->
práteloW Porážku spôsobí. Medzitím Wénus natrhauú na íďe krétskég
Trewdawú Zelinu, Siná swogého zTéčí. Občerstweni w Sile Eneái, A&~
kána na máfe podlá swogého Príkladu k Čnosti zbudzugící, swogím ku
Pomoci pribehne^ a Tuma menowile do Pótki wolá. Než Turnus keď
sa ňeustanowil (nebo Gutuma, která zhoďenim KočiŠem Metiškem Wóz
geho riďíla, na inú Stranu wždi s ním ubíhawši, potkai^ sa gím nedala)
po mnohích porazeních , Radu Wibogowáŕiá Mesta pred seba wezme :
a prístawením k Hradbám Wogskom, na Bašti a nagbľižšé Stawaííá Oheň
hádže. Tu Amáta, keď Turňa zabitého bil sa nazdáwala, od weikég Bo-
lesti sa obesí. Wecami timi Tumowi skrze Saka zwestowaními, keď wi-
ďel, že už na to prišlo, že ňewihnuteďelňe potíkat mosí , chcel! , abi
Towariéow Mesto, ním sa ďíwagícím^ pod Moc Ňeprátelow sa nedosta*
lo, sám od seba Eneáša z Uložená Zmluwi na Súbog wiwolá. Wílaz w
tég Pótce Eneáš, keď premoženého Ňeprátela Prosbami už skoro k Mi-
losrdenstwu bol pohnutí, uzrením na Ramenách geho Pášem , kteri za-
bitému Pallasowi Turnus strhel, zrázu Hňewem rozpáľení Mečem preš
Prsa wrazením ze Žiwota ho ohlúpi.

1 nrnus gak zlomeních w odpomég Pótce Laíinskích
Uzre kFesat^ Splňeuí wčíl swéhq sa Prisluba zádsíy

Eneioa. 389

O^ma sa wSech znamenal: prudkimi rozewre sa Huewmi,

A zdáwá Srdcem. Gak ňekdi na Úhore Pénow,

Keď {ažkí na Prsách od Hôncow doslaňe Úraz,

Až tenkrát chĺatxi sa na Bog Lew, a preš äiga Hriwmi

Strdsagící zapfesá^ i boden Zbogfiíka witrhna

Šíp ňeprestrašení rozláme, a Ústami zarwe:

Tak ňeindč w h&ewném rozetliwá Násila Tiima.

W tom howorí tak, a rozbúren ke Králowi rekfie ;

W Tarnowi Mešká ňeňí; ňemagu predo spdtki Trogáhí

Odlahowal Slow swích ; afii, w Čom sá zňésFi, oďeprel.

WPótku wldám sa, Obel prines, a Zmlawu Slowmt rob^ Otče.

Budlo mogú Prawicn fríďskéfao do Pekla oďesFem

Ázie Úskoka, (nech sadná Lalináci a patrá)

Túto i sám Potápa Zbrogstwom rozhodnem obecnú:

Buď nech má premohlích ; a Lawíniu pogme ]!Í{ewesla«

Než na to wšecko {ichím Lalinák odrekňe ma Srdcem;
Wíborní MUďenče, tahú sám kolko premáhaš
Wiádú, tolko dobrú mfie prislúcha snážňe h. prispel
Raddú, i wšeckich rozwážil Pripadi Náhod,
Daunowo más Králostwo, mnohé twú Mesta premohlé
Máš Prawicú ; Laíínák též má Zlato a k lebe Prízeň ;
Sú ag Panni drahé w laarenskích Lacka Pomedzách
Slawnorodé : Mííe ňeprám wďačné toto k Rečbe dopuslí
Odložením! gewíl Podwodmi ; a w MisH to rozwáž,
Ze starších žádnéma widal sem Céru MiFsncow
Nesmel, tak fiohowé a Laďé mne spíwaH wšecci.
Než twú sem Lásku a Krwú Prálelstwa donúlen,
Trúchlég též Manželki Plačem, Záwazki polámal:
Slubmi danú widrel Žala ; a zlé Zbrogstwo dopadnal.
Od tég ChwíPe gaké trápá mňa i Bídi i Wogni,
Tame, wiďís ; koHcé ti prwí sám Terchi nosiwáš.
Dwakrát w nagwatšém zmohli fiogi sotwaže Mestom
Náďeg Wlach bránime; našu Tok Tibra sa kúri
Ešče Kurwú, a Širi pobeláwá Koslami Úhor.
Kamže sa tolko wracám ? čo za filáznosl ZmisK premiňá ?
GestK Druhow priwzal faotowi sem Tumem apadlim:
Čožto za techto raďeg uezaháSám Wogna žiwého?

S90 WiRGILIOWA

Čož Rátali krewní, Čo iné Wlach Kragni ta reknú $
GestR na Smrl (äčasii tito mé Slowa na wňíweč obrdi)
Ukrutnú {a widdm, naSu Céru a Swadba woIiVho?
Pozri na rozBčnú Menu Wogni ; zlatag sa nad Otcem
Už staiiím, čo ďeU smutného wčil Ardei Mesto.
fiišt na také sa ueospokogí Slowa Násila Turňa :
Wdceg sa zmáhd, a daními rozesloĎe Lékmi.
Čím napred Fen rozpráwal mohel. Ústami nastal :
Túto, čo pre mua weďes, nagBepší, túto Peč odloží
Otče, prosím, a Smrl wistál mňe pre Sláwu dopusti.
Téz gá Šípi Rukú, a uičemné Zbrogstwo nehádžem,
Ág z Ran ode mňa daních černá Krw rowňe wichádzä.
Bohiiia Matka poďdl buďe stál, čo bi Úskoka ženskú
Zastrela Hmlu, a Očám prázními ho widrela Slínmi.

Králowná aHe, Pótki nowég Wíminkami laklá,
KwíRla; a buewného umrícá zhákala Tuma:
Skľz tito mé {a prosím Slzi, skrz Česi, gestH Amátu
Máš w ňegakég: (ti wčil silgedinká Staršobi Náďeg,
Ti SpoČinek bídnég; Lalinákowa Kragna a Wážnosl
Sú w Moci twég; na lebe klesli Dom techto ge opren)
Gedno prosím ; ňechceg Prawicú sa do Teukra oďezdai.
W tégto gakdkoFwek potkd leba Náhoda Bitwe,
Tá mňa samú potkd. f^emilé toto hňeďki opuslím
Swetlo, aňiž chilend Žala wdc Enedša ňeuzrem.
Túto ze Slzmi sEší Reč Matid Lawíula Céra
W zahrdtích skropend Lícdch : gégž ddwala Ohňa
Čerwenawosl, a po rozhoreních rozchddzala Ustdch.
Gak kebi nákrwawím slonowú Kosí ňekdo zalíčil
Čerwcem, aneb bílé sa mnohú zarďíwali Rúžu
LaF!e: Panna také bola Ústami dáwala Barwi.
On Ldskú zbúrí sa, a Zrakma na Pannu opírá ;
Wdc do Zbrogstwa horí, a nakrdtce wirekňe Amdle:
Ó ňechceg mňa, prosím, toFkimi ze Slzmi a tolkú
Wiprowodíl WesČbú na tuhí Bog Marsa idúc'ho,
Matko : wiual poňewdč od Pótki nemôže sa Turnus.
Idmon túto zanes Darddnow Králowi Spráwu,
Čož sa mu ňezlúbí: Gak náhFe sa zagtra na Uhloch

Enbída. S9i

Čerwenawím láhlá dtworonožcem ĎeňňiSa zardK :
Nech Teukrow uehoňí w Rutulow. Nech prestane Teakrow
Ag Rutulow fiog. Mi dwa Krwú rozhodnime Wálka.
Nech sa na tíchto htedá Manželka Lawínia Medzdcb.

Čím wirekel toto, a prudkí do Obidla sa wuésol:
Žrebcow hneď žddá, a pFesd, gak ridzaR pred ňím,
Gicbžto Pilumnu hrabú dala ňekdi Orítia Poctu ;
Swú čo bi Sňah na Belosi, na Skok predchddzaK Wetrow.
Spešní obstúpd Slubowé, i dutíma nawókol
Rukma hlaďd Prsa, a sčesugií Krld Hríwmi zarostlé.
Sdm pozatím gasní Zlatom a skwúcími sa Meďmi
Nawľékd Ramendm Pancír; spolu rúčo príhodld
Mečy spolu áčíty a začerweňené na áiädku Ghocholce:
Meč, wlddní čo Ohňém sdm Boh geho Otcowi Daunu
Bol sprawil) a w štikském rozpdFen Bahne zahrúžiL
Piku potom, čo na ohromnég bola Podpore stála
U Prostred Stawaňd, weCkú zapopadňe si Wlddú,
Z Aktora Wodca Korisl Aurunka; a kňíše trasúcu,
Pokrikngíc: Wčil, čos nikdá ňeošdBla, Píko,
Wzíwduí, Čas nastdwd ; leba Aktor ohromní,
Turnowa wČil Prawica Idáíí; dag rozrazil Údi,
A zmužilím prehnal Ramenom Wimuženca Trogdna
Rozlomení Pancír, a Prachem Wlasi špatňe zohizdll,
Hrdtú rozkudrené Ihlu, a w Mirhe plinúcé.
Ten ho metá Wslek; a zewseckég sa Twdri horíc'ho
Iskri sipú ; bístríma Oheň spolu Zrakma sa bhskd.'
Gak keď prestrašné do prednég Pótld Ručdiií
Bik dáwd, a klal hňewníma sa Rohma pokúsd.
Do stromowého zaprew sa ápalka^ i Wrhmi zuňícé
Drdží Wetri, a w Bog metaními sa Pískami chistá.

Méň ňe i udatní, malerinskím Zbrogstwom oďdtí,
K Bitce sa pristrdgd Eneds, a zbudzuge Hňewmi,
Bog skrze predloženú sa lešící Úmluwu skončil.
W tom Drubow a smutnú rozebírá Gúlowu Ndďeg,
Odsúdi hldsící; Lalinákow i Odpoweď istú
Králowi káže zaňésl^ i wireknul Zákoni Pótkl.

Sn WlROILlOWA

Sotwa drahí sa na nagwiSé Hori SweAom opíral
Ďefi wiSlí; z morskég tím Slnka sa Žrebce Prepasii
ZdwihKí a k wistrmenicb pofrkiiwaR Ohňami Ghrápow :
Welkí rozmeragiG Úhor pod Mesta Obradmi
Rutult x DarddAí ka nowég pristrrfgaF! Pótce;
W Prostred Obfiiiča Bobom stawagú Oltári obecnim
Widwihnaté s Tráwňíka. Iní Woda znäSaK s Obfiem.
Zdsleri na Predkocb, na SRchocb Werbéni magící.
Ttfline Pluk anzonskí, a pbiími sa Píki fiesúcé
Zdstupi Branmi walá. Odtáď zase wšecko trogánaké
Wogsko, a tirhenské w rozRčném Zbrogstwe sa rnií;
Ostrogené ZeB^zom, gako keďbi bo Marsow ukrutní
Wábil Bog. Sami téz na Prostred Wodci Ťisícow
Obletagú Zlatom a skwúcím Sarldtem oďtfti,
Ag Mnesteus z Rodu Assaraka z AziláSem obrommm,
Ag Messdp, Žrebcow Krolitel, Neptúnowo Ďéla.
6ak po daném každí Znameňil swé zastane Místo :
Tehddž Píki dlbé zarazá w Zem, a Sčíti poďeprú.
K ObdĺWu Matki wišlé, a obecní bez Brafie Zástup,
Starci i nevládni, Weže a Strecb Wíski zakFKčá ;
Na zdwiblích bore ostatní zostáwali Bránácb.

Než z Wrchu 6áno> kerí albánski wčil sa nazíwá; ,
Wšak tenkrát ani Mena, aĎíž C{i, a Sláwi uemáwal;
Patrícá dVwá sa na Úhor, a Wogska obedwe
Laurenskích ag Darddnskích, i na Mesto latinské.
W tom na takí Bohíňa Spôsob reče k fiohiôi Sestre
Turňa, kerá Bahnám a gačícím Wodmi ge Rékám
Predstawená, tú sám wisokí gég Wládar Olimpa
Poctu za odnesené Gupiter Pánňenstwo oďezdal ;
Ozdobo, Nimfo, Tokow, nagmilfiá Srdcu mogému,
WjS, gak seih gedlnú wšeckím, Laliňáčkí čokoPv^ék
Na preňenáwistnú Gupiterowu kráčali Poslel,
Ta prediíésla, a rada Ňebes li popusiila Částkn;
Twé posRš, na mňa wSak ŕiežalug sa, Gutnmo, Bofiesli.
Prálo pokáďkoFvrek Ščaslí, á dopúlčali Párki
Ís{ lácké Weci, Tuma a twé sem hágila Mesto :
Wčil z Osudem potkal sa wiďím Mláďenca ňerowmm,

Enbida. 393

Též Pirek Ďefi a odporná btii {iskňe sa Wláda,
Gá dYwal sa na fiog ten a na Zmlawa táto ňemóiem.
GestK 60 smis urobil prospesôe^ého pre firatra,
Iď, wikonag; swedči. Snáď nám k fepséma to padne.
Sotwa to: keď horké ôd Očí Slzí léla Gatarna,
A w Frsa sa trikrát í štirikrát ráňala krásne;
Tento ňeňí Slzená Čas, rekňe Saturnowa Céra;
Pospeš, a, gestR gakí Spôsob, Brata Úmora widrí ;
Baď začatá rozbúr sama Wognn, a Gednota rozruš.
Gá toto smel li raďím. Tak Slowmi gn núkši oďešla
Rozpačitú, a tuhím ranenú pod Ňadrami ŽáPem.

KráE zatím, Lalínák w nádherné^ Príprawe skwúcí
Na štiroch odwážá sa Koňoch, Hlawi techto nawókol
Dwakrát šesl pozlálístích sa Prúhow otáča,
Slnka gehož Deda Krása; beží na dwoch od Snahu belších
Turnus, klálící širokíma dwe Píki Zelbzma.
Od Straní tég Eneáš, rímskeho Prenárodu Pówod«
Hwezdowanú Pawezú a ňebeskím Zbrogstwom ožáren,
Též Aškán, weFkého druhá zase Náďega Ríma,
8 Tábora wistúpá, a ctní Kňaz w Rúchu prečistém
Útli oščelenég Plod Maski, a Owcu dowédol
Ešče ňeostrihanú, i na bozkí pošta wil Oltár.
StáPe poobracaní oňi Očma ku Wíchodu Slnka
Na Hlawi Pražmu sipú, i powrchné Srsli Dobitka
Stred Čela Mečmi režú, a na Oltár Wína uprsknú.
Tehdi nahím Eneás ZeFezom tak záčňe sa modtítt
Buďže mi Slnko tedáž za Swedka a táto prosíc'mu
Zem, pre kerú tolké wládal sem Práce zanášal,
Otče i wsewládní, i ti Gúno Saturnowa Céro,
Už Ibpšá, už na mňa, prosím ; i ti Marse bogowní^
Wšecki čo podlá swogég ríďíwáí Oblubi Wogni;
Stndňice též s Potokí wzíwám, í čo Wíiki Powetrá
Nábožnosti i čo modrobFedég sú Rowuini Boztwa;
Z Náhodi gestB gakég Wílaztwo sa ugďe oa Tuma:
Zawreno buď premohlím do Ewandra sa Mesta oďebral ;
Ustúpi s Pbla GÚIUS4 aňiž wác Pótki Trogáňi
Wési nebudú, aňi wái požatím Krag Zbrogstwami dražil.

3M WlEGILIOWA

GestRie ^iak bi naSim Wilaztwo poslúžilo Marsem,
(Gak.radieg dúfam, radSeg nech i Boztwo to spewňi)
Gá ňebuďem núlil, Wlachowé bi poslúchaFl Teakrow,
Paoatwa aňiž ňeblbdďm. Oba nech rowními do wečaích
f^epremohlé stúpa Zákonmi tu Národi Spolkow.
Sliižbi widám a Bohow ; prislúchag Swekrowi Zbrogstwo ;
Moc téz nagwissá; Dardáňi mi Ohradi Múrow
Podwihnúy a swé dá Mestu Lawíaia Meno.
Tak prwní Eaeás; Lalinák zase takto počmá,
Zblednúci k l^ebesám, a zdwíbá Prawicu k Hwezdám:
To prisahám isté skrze Zem, skrze Rowŕiinu, Hwezdi,
Skrz dwogakí i Latóoi Pôrod,, z dwoma Twárama Gána,
I skrze Pekla Bohow Moc a hrozné Pluta Obidla ;
Nech to Olec wisRchňe, Hromem čo upewfiuge Spolki;
Oltárow tikám sa; preš Ohne a Boztwo to swedčím:
Žádné tento Pokog Wlachom a Zmluwu Ďezmale Swetlo,
KamkoFwek Wec padne; aiiiž miia we WóR ňenahiie
Moc žádná ; to bi rozpFInutú rozKla do morskích
Wírow Zem Potopu, a tuhé Nebo slabla do Pekla:
Gak tá Berla, we swég neb mal Ruce z Náhodi Berlu,
]Ňikdá wác fiewidá RatoFeslami Listu, a Stínn,
Keď gednúc ulatá hlbokého u Koreňa w Hági
Matki nemá, a Panoh ZeBezom sa sproslila .ostrím ;
Pred tím Strom ; wčil prewlipní do Mosadzi Remesuík
Zawrel, a Rukma nosil gu lalinskím postawil Otcom.
W Gednotu medzi sebú takowímito wchádzatl Slowmi,
U Prostred Kôížat Patreňá. W tom rádňe do Ohňa
Poswatné zakolú Zwírence, a Báfe wiláhnú
Ešče žiwím, i plními wršá Meďeňicmi Ohňisča.

Než Rutulom sa taká zazdáwala Pótlca ňerowná
Dáwno, a rozHčním sa na Srdci pobúriR Zmatkem,
Tím wác, gak zhFédnú, Wodcow na Wládu ňerowmch.
Strach gím rozmáha prelichími sa Krokmi berúci,
A clící Oltár sklopeníma tu Swetlama, Turnus,
Líca i bEednúcé, a siná Mláďencowa Barwa.
Tú hneď gak zmáhal sa tu Reč zahFédla Guturna
Sestra^ a odpadlé sa premmal Zástupu Srdca:

Eneida. 393

Pťostredních sa do Wogsk, na Kamersa we Tw^Sri zaňésla;
Preslawní čo mal od Preďedow Rod a Meno paternú ^

Otca Silá známéy sám téz na Zbrogstwo presilní ;
Prostredních sa do Wogsk puslí, dobre wšecko wecbcd,
A wseBkú ponawrhňe Powesl, i tak Ústami rekňe :
Hanba fieňíFl to wám, Ratuli, Dušu gedna za wšeckích
Tíchto widal? zdáGž na Počet sme a Wládu iierowaí?
EghFs, ti Dardánskíy .tito sá Arkadčauí wšecci,
■ A hrozní Zástup ňeprízních Tarna Etruškow.
Sotwa potíkagicim na druhého sa ugďe Ňeprátel,
On ku Bohom Ghwálú, u kerích Oltára sa zdáwá,
Postúpi, a žiwí buďe sa wždi preš Ústa nosíwal :
Mi> stratenú Wlaslú, Pánow poslúchal ukrutních
8a prÍ3Ílíme, čo wčil sme na Úhor sadH zahálaL
Mláďencom takowú sa Rečú podpáFdo Srdce
Wác už i wác; téz Reptaní sa strhne po Wogskuj
Už sami Laurenskíy sami už Lalináci sa zinsá.
Prw čo Pokog si a Bezpečnosť swím žádaH Statívom,
Wčil si wolá Bráň, a ňesprawenú chcú Úmluwu tú maí^
I spolu nad bídním zlutugú sa pre Náhodu Turnem.
K tímto Guturna inú pripogí Wec i o mnoho watšú,
A z Neba dá Znamení; ňišt mocňeg nad toto wlaské
MisH ňerozbúrí, a od Úkazu nesklame techto.
Neb žltawí Pták Guppiterow preš Wísku Pelící
Ptákow zaslíihowal brežních a Mnoztwo ščebotné
Z Hagna Okridlancow : keď do Stoku z náhla sa wrúltíc
Wíbomú kosatími Labul zachmatňe Pazúrmi.
W Srdci sa podwihnú Wlachowé ; i Ptáci sa \cšecci
Z OdFetu nawráíá z Wreskem ; Wec k PohFedu dlwná 5
Krídlom i zaslíiiá Powetrí, a Ňepráíela w Oblak
Pozhrčené skKčá: až weHcú k PosPedu Wládú
Zwíšen, a oslabem' od Terchi Pazúrami Lúpež
Bežďeční uhocfil do Prúda, a w Mračna ulékol.
Tehdáž Wískáňím zwePebá ten Rutuli Úkaz,
Wen Ruki ag láhnú 5 a Tolumnius ozwe sa Weščec :
To hFe ge, rekňe, čo sem Túžbu talc často si žádaL
Uznáwám Znamení: mníi, mnu zapopadňile Wodcem,

306 WiROiuowA

Bídní, Zbrogsiwo, kerím ňdiBMshetní Strach ieňe Wognú
Qidzozeínoo, Ptákom gako mdlím, násílfie i wdi fireh
Lúpi. On w Úlek sa widd, a Plachti Korábom
Hneď rozpreslirá. Wí sworní Wogsko zeberle
A zmažili Pótkú lapeného obrdule si Krála.
Reknul, a w odporních zatočil í^eprálelow Oščep
Rozbehnaw sa; Fikot zhícá dá Pika, a istá
Wetri seká. Spola to, spolu welkí strhíie sa Pokrik,
A Zborí wsecki pohná, i k Zrozbrogu Srdca zapálá.
Pika Belíc, ta ďewal krásních gak z Náhodi firatrow
Naproti stálo, ker/ch sama arkadskému etruská
čilipa tolko na Svvet werná Manželka wiňésla.
S tích w Prostred gedného, iitím kaďe Pášem olirá
Sa Brucho, a kragních Spogeňí hrize Zapína Koncow,
Wíbomého na Twár Mláďenca, a Zbrogstwo oFesklé,
Pod Rebrí preniká, a rízém rozló.hhe na P/skii.
Než Brali, udatní Plak, a ŽáFem prudce roze\^Ten,
Částka wiláhňe Rakú Meče, ostré Částka dopadne
Šípi, a zasFepení sa hrnú. Na keríciito sa Wogska
Laorenské wiwalá. Odtáď zase Teakri, a hňewní
Tusci, a zbarwowaním sa ženu Arkadčaňi Zbrogstwom.
Tak wieckích Ocelú zaugímá Láska políkaL
Oblúpá Oltár ; po celém rozláhfie sa mútni
Sípow Oblak Powetrú, a zeBezní hartuge Príwal;
Čäe a Ohne berú. Lalinák sám dá sa na Úlek
Bez sprawenég stapené achilící Úmlawi Boztwo.
Záprahmi zas im' Kone, buď na Nosákow ochotní
Wiskakugú, a ženu wilahhmi do Bitki sa Mečmi.
Messáp w Krála tedáž, a Pnzdobu Krála magíc'ho,
S Tirhenskích Aulesta, uwéal wňiweč Úmluwu dichlíc,
Odporním sa waU Koňem ; on w Zad uchádzaga padne,
A spolu do proliwích i Hlawú i Ramenma sa bídní
ZapFsle Oltárow. Neb wsleklí dospege s Píkú
Messáp, a hromowím Sčápem, gako Prosbi wiKwá,
Nadwísen s Kofia lažko raní, a na takto wirekňe:
Tol más; táto daná Teplá Bohom Obeta weBčím.
ZbehB sa hneď Wlachowé, a leplé wizKkaG Údi.

Eneida. 397

Naproli obhorenú Cborineús z Oltára cbilíci

Hlawiíu, Ebúzowi, gak nilil sa a Wrhmi zanášal,

Zastane Twdr Ohuem, gema sa Brada rozžala wétká^

A zborená dala Púcb. W tom sám rozbehna sa mocnú

Naplaveného Rukú Ňeprálela za áčica pogme,

A, wrazem'm zaprúc KoFenom sa, rozestre na Písek :

Tak drsmm Bok pretne Mečem. Podalirius Alza

Pastuchu, a w predném preš Šípi sa Wogsku hrnúceho,

Wístawenim rúliw sa Me^em na bFíze doháňa:

On zdwihlú w Prostred Čela a Bradi mocne Walaiku

Powlíná, a Krwú sa waPícú Zbrogstwo zaprská.

Odpočinek pretuhí a zeFezná Drímota Icalni

Zastane Zrak mu ; na wečnowekú Noc Swella sa zawrú.

Než wrúcní Eneáš ňezbrognú Pravvicu zepnul
Na Hlawe obnažení, a swicb tak Slowmi okríkal:
Kam sa waKíe? aneb gakowá toto Ňeswora stáwá?
SkroHe si Hňewl Zmluwa už sprawená ge, aZákoní wšecki
Wistawené; mfie prislúcha gedlnému potĺkal;
Len ma ňechagle, a Strach mimo pusíile. Úmlawu silnú
Gá spewiiím Prawicú 5 dlžná ge už Obeta Turňa.
Medzi takúto Rečú, a pomedzi takímito Slowmi,
Hfe, k Mužu hwižďícá sa donáša Krídlami Šípka.
Neznáme to? digú sa Rukú, čím pustila Hurtem;
Kdož toFIcú Rutulom bi Sláwu, či Náhoda, neb Boh,
Spôsobil. Uzdttsená toFlcého ge Pochwala Čínu ;
]^ikdo aniž hore tú sa Ranú Eneáša ňewipnuL
Turnus, gak zhlédá od Wogsk Eneála uchádzal,
A zmaleních Wodcow, náhlu w sebe zažne si Náďeg;
Fítá si Žrebcow, pitá spolu Zbrogstwo, a píšní
Hurtem skáče na Wóz, i dopadlé Oprati ríďí.
Údatních mnoho obFetugíc Mužow Úmoru dá wá ;
Pólmrtwích wálá mnoho, budto Kolosmi polírá
Zastúpi, buď schilené do bežících whadzuge P&i.
Gak krwawí keď Mars chladného u Wímola Hébra
Rozďiwočen Pawezú klálí, a do Bitki oďezdan
Prudkích rozháňa Žrebcow : ti preš Úhori sptínég.
Nežil Poledňa Felá než i Západu Wetri^ posSddné

398 WlRGILIOWA

Trdcko Dupotmi haSí, a počerná wókol i Bázefi,
I Hňew, í zlí Úklad, Druhowé Boha, mocne sa rúlá.
Tak wrtkí Turnus preš Prostred Wálki ponúka
Kúrících sa Potem Konow, Odporňíkom upadlím
Bídfie sa posmíwaw; černe rozprskuge Kapkí
Podkowa, a zmisan ze Krwú šlape Nohmi sa Písek.
Už Smrli ag dáwd Stenela, s ôím Tamira s Fólem,
Z bEiza na ňích uďeríc ; teho zďála ; ze ďála poráža
ólauka a Ldda, kerích Rodíf el sám odchowal Imbraz
W Licii, a z rowníra si podobních Zbrogstwom okrásil;
Buď potlcal sa Rukú, buď Žrebcem Wetri ubíhaL
Eumédes na druhég Strane w Prostred Bitki sa ňésol,
Ďéla prewíbomé Pótkú weikého Dolóna ;
Menom predstawugíc Deda, Srdcem a Rukma zas Otca :
]^ekdi čoy Wizwedačem bi do Tábora stúpil Achagskích,
Smel si na Odplaieiií Wóz Péleowiča zažádat :
Než Diomédes inú uďeľtl za takéto mu Číni
Odmenu^ wác sa aňiž na Koúow ňedomáhal Achilla.
6ak ho poďál Turnus na Polách zahfédňe weregních:
Lahkím prwnflarát Sípem w Prestranstwe hoňící,
Zaprahlé podrží Kone, a z Woza skáče na Úhor,
Na spadlého tedáž a na pólmrtwého dobíhd,
I wloženú mu na Eb*dlo Nohú, Meč s Prawice widre,
A skwúcí do Ohrizka pichá; i to ešče pridáwá:
Wčil PoFe, a wlaskú, za kerú Bo^, Teukre, si wédol,
Elragnu merag Beža : čo mňa Branú opowážiR dražil.
Odmenu túto berú; stawagú tak Hraďbi a Mesta.
W tom Druha powrazením Azbúta oďešib mu áipem ;
Ghlorea, Terzilocha, Sibara, pewného Daréta,
A spadlého na Krk bugného ze Žrebca Timéta.
I tráckí gako keď GeHnú od Polnoci Wíchor
Fúka égegskú, a walá sa na Zábrehi Wlnska;
Oblalci odFetugú, Wáňí kaďe Wetra nalbhlo :
Tak, kaďe Gestu seká, nhibá wšaďe Tumowi Zástup,
A zmalené sa hrnú Pluki ; wrhkí {áhňe ho Pohrôm^
I trasené Wozem odpomím Hriwi kňise Powtrí.
Ňezňésol Fégeús ho zaháňal, a w MisH sa zúril:

Enbida. 399

Pred Wozem odporní položí sa^ a Uzdmi peňícé
Wrtkích Ústa Koňow Prawicu naspátki zawrálí.
Gak ho lahnú, a wisí z Oprát, odnaženého zasáhfie
Pika hrubá, i pretkáwan we dwognako Pancír
Otwárá, a Raná wrchné zaskrábňe mu Údi.
On wiak nadstawením w Odpor na Neprálela Sčítem
Kráčal, a napráhlím si hľeďel Méčem Obrana získai :
Keď prudldm ho tedáž rozbehlé Lúkoli Wpádem
Zachwálá, a na Zem powalá ; doslihna ho Turnua,
Medzi Šišákem a wrchňegším Pancíra Okragkem,
Hneď Hlawu utne Mpčem, zanechá i Korábu na Píska.
Než Turnus Wílaz na Polách keď Pohrebi dáwá ;
Mnesteus a wrúcní tenkrát Eneáša Achátes
Též Pacholík Ašicán raneného do Tábora sádlá,
W Kráčáňú na dlhu podpíragicého sa Piku.
Žúrí, a zlomenú snaží sa Strelku wiUhnut,
Agj ^o g6 nagbBžšá, wihFedáwá k Príspegu Gestu :
Gelid porozrezowalí Mečem Úraz, a Šípki oíewrel
Skrišu, í do strhlég naspátki sa fiitwi oďeslal.
Prítomní bol už ag prewďační Fébowi Gápis
Gázow Sin: čo mu predpogatí sám ňekdi Miloslú
Swé Darí, swé Umení, weseU chcel dáwal ApoUo
Weščbu i Harfu milú a spešné Krídlami Šípi.
On, bi Osud zd^áBl chorawého na PosleH Otca,
Hogních Wládu ZeHn poznáwal i Prospechi Lékow
Wibral, a w tom sa íicfaém Umeňú bez GhwáB zanáäal
Žúríc na wládnég Eneáš stál áčápiňe opren,
Welkím natlačeních Mláďencow i Gúla slzíc'ho
Zbíháňím a Plačem ňehnutí. On w Rúchu oďáti
Podkasaném starší, gak bol Krog tehdi Lekárow,
Hognú darmo Rukú, mocními i Féba ZeHnmi
Darmo sa pospíchá, Prawicú Sip darmo obratnú
Kňíse, a hriznúcím zapopádá ZeFezo Kléäčem.
Ňišt ňehowí Ščasíí; na Pomoc ňišt ňegďe Apollo
Pówodňílc, a krutá wáccg sa preš Úhor i wáceg
Hrôza waK, a Zlé bKží. Už i Oblohu w Kúri
Stál zazrú^ dohrnú sa Koňíci a Šípi do Prostred

400 WlRGILlOWA

Tdbora z btuU Ušlá. Smutní íďe w Oblaki Pokrik

Walčících MKďeaooWy a zlim pod Maraem faiaijcich.

Matka tu, rozlobená prefiehodnú Siaka BoBeslá,

Wénus na krétskég nazbírola Trewdawi íďe,

Páperawí Listem Koščál a Kwítka magícú

Čerwenawé : známe ďiwokéma to Stádu ge Bili

Skaliuch Koz, w Ťefe keď lahké g/m zosUR áípi.

Tú Wéniu, Hmlu obwinutá we Twári, douéala $

Tú we Wodáoh na bHščícém rozmĺSala KotR,

Lék potagerane tíuíc; doíibo téz Ambrózíe bozkég

áčáwu, a pácfanúcú lúbežňe Panáceu wléwá.

Obslarní Ranu w priprawenég Wloze Gápis umíwal

i^eznámí: i tedáž s Tela wSecki iwePmí BoFesli

Usli; a do spodnég Rani Krw poschádzala wšecka.

Už téz poslušná Ruce, od zadného fiefáhlá.

Strelka padá> a nowá naspátki sa Wláda nawrálí.

Zbrog Mužu, Zbrog» cfawátagle priuésl; čo dfiie? zakríkue

Gápis, a nagprwní na Ňeprálela Srdca zapáK.

To z ludskú sa Mocú a fekárskím nestane Úmem ;

Má {i aňiž Ruka Uzdraweuá, Eneášu, nedáwá :

Watsí Boh zbudzá, a na watáé Skutki zasilá.

On za Bogem dichhc do zlatich už Lítka uzawrel

ákorňí, lažko nesúc Baweňí, a na Piku zatreskne.

Keď rúči k Boku áčit, Pancír ke Ghrbátu priléhá,

Wókol nadboďením Askána obegme tu Zbrogstwom,

A preš nastaw<eni bo áišák božkáwaga rekne :

Uč sa ode mňa prawú Čnosl, a Prácu brcHnskú,

Než Sčasti od inich. Má {a wčíl Prawica Wognú

Obráňi, a preš we&é Bogu odweďe ChwáH.

Ti hfeď, abis, čim dospelšá lebe nastane Wláda,

Pomnul, a twioh Príklad rozwážioého na MisH,

Nech la i sám EneáS, i Ugec podbudzuge Hektor.

£eď toto rozpowedaly Branú sa wiňésd ohronuu,
Kllálici Strelu uáramnú : spolu w Zástupe bustém
Anteus a Mnest^s wiwalá sa; i wSecko opusiic
Tábor Mnoztwo hrči sa. Celí tu sibpimi sa Úbor
Mícbá Prachmi, a Zem tlčená od Dupkotu strásá*

Enisida. 401

Z náproliwého wiďel.gích Turaus Kopca idúcich,
UzreR Anzonskí, a Strach gím Kosíi prechádzal.
Prwná ze wšeckích Lalindkow usEchňe Guturna,
A hrozní pozná Zwuk, i laklá spátkí ubehne.
On chwátá, a PoFeni černe Pluki táhňe weregním.
Gak keď roztrhh'ra Prívval k Zemi hartuge Mračnom
Preš Prostred Mora : ach i bídním wtedi Srdca Oráčom
Predzweďené náramne tmu; on Skazu preweHíu
Ag Stromom ag Salám dá; wšecko na Šírku wiwrátí;
Hrozné predľetugú, a ňesá Hluk na Brehi Wetri.
Takto do odporních rétegskí Hrdina Brancow
Pluk wliáňá ; každí zrepeními do hustá sa KEnmi
Zhurta waK. SÍíná Timbreus wážného Ozíra,
Mnesteus Archecia, zráža Epulóna Ach á les,
Rowňe éiáš Úfensa; HadaČ sám padne Tolumuius,
W odporních čo prwí zatočil Ňeprátelow Oščep.
Krik stáwá k Ňebesám, zahnali zas Rutuli naspák
Práiícé po Polách obráíá Zadki na Úíek.
Sám Chrbtí k sebe postaweních Smrti zhrdňe widáwat ;
W Ústret aňiž zarowen prišlích, aíii Šípi, nesúcich
Nechce honiírw hustém ged'iného prechádzaga Kiiri
Turňa hľedá, dostaí ged'iného do Pótlú si žádá.
Túto na swég Bázňú pohnutá MisK Panna Guturna
Stred Remeňow zráža Kočiša bratowého Metiška,
A w ĎaPekosíi na Zem z Oga odpadlého iíecháwá.
Nastúpi sama, Rukma tuhé sama Oprati ríďí,
Wšecko magíc i Hlas, ag Parsún, ag Zbrogstwo Metiška.
Gak černá keď preš weHcí Dom Pána Boháča
Letá, a Krídlom Pitwor Lastowka prebihá,
Žíri malé hFedagic a ščebolním Potrawi Hňézdám ;
Wčil w prázních Síňách, wčil zňi pri Močároch okolních:
Rowná preš Prostred Nepráíela Kofíma Guturna
Sa wnášá, a na pospešném Wozi wšecko prechádza;
Už tuto, už zase tam pPesagíc'ho ukazuge Bratra ;
Potkal auiž sa nedá : Fétá mimo Česti čo nagďáL
Ňišt méňég pPelené Eneáš proli Zálduki zbihá,
A skiímá Muža, i zmateném weBcími po Wogsku

402 , WiRGILIOWA

lllaflmi wold. OSi koHcokrit na Nepriiela wnáiá,
A w prudkém Bebu krídlonohích doslihňe ma Žreticow :
Zwrálen toHcokrát naspdk Wóz pomkňe Gutama.
Ach, čo robil, wieliká zmĺti bo Dadarmo Horáčosl;
RozEčné téi zacbwacugú Pece Srdce na Odpor.
Messdp, gak w Lewici, s poňenähla aa Krokmi berúeŕ,
S preďstawením hibké ZeCezom dwa Sčápi zanásal,
S tíčh istími gedeo zatočící Wrhmi mpúiti.
W tom postíl Eneái, a za swé sa Zbrogstwo ulábnol,
Priklaknúc KoFenom ; boďená wšak Pika áii^ka
Wrch sfiímá, a powistrroené x Hlawí odňese Gbwosti.
Tehdi Gedem sa porozpdR, a od Úkladu zmohli,
Gak Žrebcow zabFédoI a Wóz sa na rózno zanásat,
Swedčí Gnppiterem, zrusenég téz Úmlawi Ohnem.
Až tenkrát wrúlí sa na Prostred, a Marsem howícím
Prestrašní, hrozné s cela bez Rozďílu widáwá
Mordi; i \iršecki Hňewow ndramních Uzdi poposlí*

Kdož ze Bohow Fesňú tolké mi Porážki a Wraždi
Rozličné, Smrti téz Wodcow, čo po Rowňiňe wšeckég
WČil Turnus, wčil dardánské zase páchalo Kníža,
Wčil wiloží? Gupiter, toRcuEi sa lúbilo Bitku
Zbúril pod wečním Pokogem štát Ludstwo magícé !
Bez Baweňá Enedä z Rutulow Sukróna (waIVcí
Tú napred stawení Pólkú sú Teukri na Misie)
W Bok zasahd, i, ochotňegšd kďe ge k Úmoru Cesta,
Z NdsíFi Meč hrozní pod Rebra a pod Prsa whdfid*
Turnus Amika na Zem zhoďeriého, a Bratra Dióra
W Bitce peší potkaw: ze dlhím teho Sčdpem idúc'ho,
Techto Mečem zndšd; i teddž od obidwoch useklé
Twdri na Wóz powesí, a rosícé od Krwi ídhííe.
Tdnaa ten s Talonem, spolu udatného Cetéga,
Gedním troch Zahnalím, i tuhého prepichne Onita,
Čožto pošel z Echióna Kxwú a Perídie Matki ;
Z Licie ten Bratrow zaslanich a z ÁpoUa Pomed/^d,
Téz Mldďenca, hfiewal čo sa darmo na Wdlku, Menéia
Arkadského, kerí mnohoribnég Lerni u Réki
Mal Žiwnosi, a Obidlo ; aňiž Pribitki BohdČow

Eneida. . 4Q3

Neznal; i psotňegší nagaté OÍec Úhori zrábaL
I whoďené gak z rozEiČDÍch Strán PlápoFi Ofafia
W Háge sachim Stromowim a ziíícé Bobkatni'Hnsče;
Neb gako keď pradkím z wisokích Hor fiidtrini Spádem
Bozpefiené hrkocú, a do morskég Rowiíini píU,
Swóg každá trhagíc Chodník : tak obadwa ochitrí
Sa wracugú Eoeáš preš Pótki i Turnus; a wčil, wčil
Wniitri sa Hňew zmĺtá $ pukagú Prsa od SiK žádnég
Ňepremohlé ; a do Ran ze wšeckég Wládi sa kráča.
Ten Murhána Ďedow Preďedow téz Ménáí predáwné,
A preš wšech sa Rodem Králow. honosíc'ho lalinskich,
Z rázu na Zem Kameňím a ohromních Wícfaorem Úskal
Odráža. Kola w tom zwaCeného pod Oprati na Spod
ZwFékli 5 a rozbehlé nagprndšim Podkowi Ghwátem
Swého na Pána afiiž ňepamatních roztreli Žrebcow.
Tento sa zas z Hillem, gak wpádal, a zúril ukrutne,
Potká, i w pozláíislé SKchi Piku zamírí:
Tá hneď prestreFenim sa do Mozgow pichla Sisáken^.
Twá ía afiiž Prawica zmažiFegší, Krétee, éréku
Turnowi ňesňímá ; ani swí tu Kupenka ňechráňá
Pred wpadbm Bohowé Eneášem ; naproti Zbrogstwu
Prsmi sa dá, Meď aňiž bídnému ueprospege Sčíta.
Ág íeba laurenské, Eole, Krage zhFédEi umírat,
A zwaFením nagsír zasííral Prílohi Ghrbtem ;
Spadáš, argoskí {eba čo Mláďenci iiemohH
Potret, aňiž Hubilel Priama Králostwa AchiUes :
Tu twég bol Smrli Cíl; wisokí w Lirnessi pod Idú
Mals Dom ; laurenské na Hrob sa {i ušlo Pomedzí.
Už sa i Wogska celé obrálá, wsecci Latinskí,
Wšeccí i Dardánskí. Mnesteus ze Serestem horící,
Též Messáp, Žr^cow Krotitel, z Azilášem ohromním,
I Pluki etruské, i Krála Ewandra Koňíci:
Každí sám pre seba z nagwatšég napne sa Wládi.
Bez wšeho Prestáňá w náramnég Bitce sa márňá,

W tom pownukňe milá Eneášowi Matka do Misfí,
Bi k Baštám pribral sa, a Zastúpi zrázu nachílll
K Mestu, i náhFegším Lalinákow zbúril Obráňím.

26*

404 WiRGILIOWA

00 gak, TozRtnétn hFedagjcí Tu r na po Wogsku,
Sem tam roznášal Bistrosl Oka : Mesto zahFédňe .
Bez wseckég Stratí w tak weFkég stál Wálce pokogaé.
Hfieď watií ďiwokég rozpáFĹ Pótki ho Obraz ;
Mnestea, téz Sergesta wolá, i tuhého Seresta,
Wodcow, a wistiipí na Kopec ; kďe sa Wogsko Trogánow
Ostatné zbíhá, nahnaté ani Šéili a Sipí

Neskladá; s Prostred wisokého i rekfie Pahorka:

W Rozkazi Meiku ňebadl Gupiterknám s tégto ge Stránki.

Ňikdo aňiž ňenadáFegsú iieopozďi sa Raddií.

Mesto ta ďiies, Pówod Boga, téz Lalinákowa Kragnu,

Uzdu prigal krém chcú i premohli Wílazu slúžií,

W iwrálím, a na Zem kúrícé prestrem Obidla.

Mám owšem čekal, až sa teprw buďe Turiiowi lúbiÍ

Bitku trpel uašu ; a premohli zase chcel sa potĺkal.

To Hlawa, to, Kragané, ge ohawnég Príčina Wálki.

Ňesleže FakFe chitrí, a Ohnem zase ťlmluwu robte.

Reknuly i wáFečnú híieď wsecci zagednako Mislú

Klin urobáy a na Múr sa we hustém Zástupe rúlá.

Zrázu sa Rebríkow Sila, zrázu ukázaR Ohne.

Gedni do Brán wbehnií, a prišlích w Ústreti zmárňá;

Píki iní hádžu, a Powetrí Šípami zastrú.

Medzi prwimi tu sám Eneái rozláhiie ku Baštám

Prawicu, a z weFldmi wiňí Laliuáka Pokrikmi;

1 swedčí Boztwom, že ge zas wésl Pótku donúlen ;
Že Wlaši už dwakrát ŇepráleFi zlámaPi Spolki.
Medzi laklírai teda ž Meščanrai sa Ňeswora počne :
Mesto olewrel iní kážu, a Bráni oďemknul
Dardánom ; láhnií i samého na Ohradi Krála.
Zbrogstwo ňesn zas iní, a snážá Bašti sa hágil.
Gak keď zatworené w rozpuklég ÚskaFe Pastír
Wiskúmá WčeFi, a z horkím gích Dímem okúrí;
Wnútri ti naplašené sem tanj preš Tábori z Wosku
ObPetugú, a tuhím sa buďá k Srďitosli Wučáňím ;
Černá Wóňa Domem sa waEí; SkaPl wnútri polemním
Zná Wrawolem ; do dutého idú hore Dimi Powetrá.

Enbida. 405

Tá ag na znowaríích dostúpila fiída Latinskícli,
Celki čo náramnú rozbúrila Mesto Žalostú,
Králowná k Baštám gak zazre Ňeprálela kráčat,
Múri.sa potrásaí, na Wrchol Strech PlápoK ľétal ;
Níkďe ôeíst Rutulow proti, žádních Turňa Wogákow r
ftesčastná zabitého werí Mláďenca Porážku
Bitki ^ a, rozmatená ňeuadálú w MísH BoFestú,
Príčina, wikríká, že ge Zlého, i Winna, i Pówod :
I mnoho bezrozumá we wsleklég rekši fioPesíi,
Krásni Čerwcem Oďew zemreí rozkmasňe magicá,
A z wisokého wesá mrzkég Smrli flrwna Osídlo.
]ŕf eičastné čím tú Laiináčki uzírali Wraždu :
Céra žlté Wlasi nagprwná si Lawínia Rukma
Líca i prekrásne trhagíc, dul Mnoztwo nawókol
Ostatné, žúríj široké zná KwíPem Obidla.
Hneď bídné po celém sa rozegdú Mesle Powesti.
Srdca tratá ^ Latináic w roztrhlém táhňe sa Rúcha,
Naplašení pre Smrl Manželld, a Mesta Porážku,
Obsipané prachowím hizďící Seďini Pískem;
A w množšém sa wiňí, Eneáša že Wodca Trogánow
Newpuslil pred tím, a nepri wzal gak Zaía Mestu.

W posFednég tenkrát WáPečňík Rowňiňe Turnus
Rozprchlích tu po rídku honí, we Wlád'e oslabli,
Kam ďál už méňeg sa lešící s Poskoku Žrebcow.
Ten ze sPepú zmĺšan Hrózú mu doňéslo Powetrí
Ohlas, i w nadstawené. zmäteného sa dostalo zrázu
Mesta Zňeňí Uši a hluční zlég Úíechi Wreskot.
Ach bedal Čož toPkú búra sa Hraďbi Žaloslú?
Neb prečo tak weHcé od Mesta sa Pokriki rúlá?
Tak rekol, a zgaiení stáhlími sa pristawil Uzdmi.
Než k nemu, gak w Kočiša zmenená Parsúňe Metiška
Žrebcow a Wóz Opratmi tedáž bola ríďila Sestra,
Takto sa ohlási: Taďe berme sa, Turné, .porážal
Dardánow, kde prwé nám Gestu ukázalo Ščaslí;
Sú tam iní, Čo Rukú uwládnú Ohradi bráňit.
W Auzonskích wpádá Eneáš, a w Pótce sa zmĺtá ;
Ag mi kruté Prawicú na Trogánow z^Hme Wraždi.

406 WlHOlLIOWA

Počtem aíili zabiiích, ani Sláwá Bitki nemeittí
Ustúpiš. Na také zase gég Slowa odreče Tarnus :
Ddwno sem už ieba, Sestro, badal, ktás Úmluwu prwoi
Zbiirila Chitroslá, a do tégto sa oddala Pótki;
Ag wčil darmo tagil sa ta chceš. Než kdožto z Olimpa
Kdzaly abis prigdiiG dolu toFké znášala PriSce?
Zdáž bídného abis Brata Smrl zahPédala hroznú?
Wsak čo robím ? gakowé mne Žiwot zauisltige dčasli ?
Sám na swé Oči sem patril, wolagic'bo žalostne
Na mňa Murhána, milí mi, než on, wác ňikdo nezostal,
Ze Sweta isl, weikého Ranú zabitého preweikú.
f^eščastní padnul, bi našég sa tu Hanbe ôeďiwal,
ufens; Teukri magú we swég Bráň a Mrtwinu Wliďe.
Zdáž Domi wiwrálií, gediné toto schádzalo Bídním,
Mám dal? aňiž Prawicú neprebádam IJačipi Dranca?
ObráiímK Chrbát? a zre Tumow táto Zem Úskok?
Takll ge bídno umrel ? Buďlež wi mi Pekla milostm'
Ó Bohowé ! poňewáč odwrhla sa Wóla l^ebeakích.
Čisti k wám Duch, a fieswedomí sebe tégto oďegďem
Winni, prewíborních ňeňehodm' Otcow a Predkow.

Sotwaže tak reče; preš Prostred Ňaprálda, eghfe.
Na speňeném Sáces pospíchá Žrebcowi, áípkú
W Twár streFen, a chwátá wolagicí k Príspegu Tuma:
.Turné, tis ostatné Spasení ; nad twími zlutug sa.
Zbrogstwom strašne hrmí Eneás, a hrozí sa, že wlaské
Wšeclci porozrážá, a widá s cela w Záhubu Hraďbi.
Do Slrech už Ohne Felá. W leba už Lalináci sa Očma,
Už w leba Ustmi nesú; Lalínák ge na Rozpaku sám Král,
Zwal koho má Žala, neb do gakích sa Spolkow uchífíl.
Krém toho Králowná sama ag, nad Mira li werná,
Swú zhinula Prawicú, a opustila Swetlo ulaklá.
We Bránach sami Fen Messáp z Atinášem horícím
, Pótku wedú. Husté tu i tam gích Wogska nawókol
Obstupugú, a holími zefezné Mečmi sa hrozná
Sála : -ti w pustém sa Wozem Tráwňíku zanášáš.
Rozmúlen pre takúto Wecí bol Náhoda strpnul
Turnus a patrící mlčkem stáL W Srdci prewefl&á'

Eneida« 407

Hanba borí, a prispogená ze Žaloslami Tresčba,
Wslekloslú metaná téz Láska, i Wláda ma známa.
Čim boFl rozplašené Tmi, a Swetlo sa wrálila MisR,
fifísčícich sa Očí pozanásal Krúhi na Bašti
Rozmátlí, a na ohromné z Woza Mesto sa ozreL
W tom weFkí Plameňow sa wlfiící medzi Powalmi
Až k Ňebesám králi sa Chomáč, a preš Wežu zmĺtá :
Preš Wežu, čo spogeními wihnal sám Brwnami, podstlal
Ag Kola obratné, a powiššé Mosti rozestrel.
Už zmáfaá, už, Seslro, Osud; Zábawku opusli;
Kam Boh « odporná powoláwá Náhoda, poďme.
Zawreno gest potkal sa Rukú z Eneášem, a Horkosl
Wšeoku trpet Smrli; wác aňi už bez Sláwi ma^ Sestro,
]!4ezres. Tento, prosím, Wslek prw mi dopusíi wirúlil.
Rozpowedá tak, a posp<»ní z Woza skáče na Úhor ;
Preš ňeprálelskú sa waPi Bráň ; a Sestru opuslí,
I stredné prudkím rozbadzuge Zástnpi Chwátem.
Gak Skala, keď túli z wisokého sa ňekdi Pahorka,
Odlomená Wetrem, buďtož gu podemBel ohromní
Príwal, aneb Rokamí kBsslá witráwila Dáwnosl,
Wefkím náramní Horí Wrch sa do Úwala znáša
Úpadem, a skáká po Zemách ; Lesi, Licbwu, a Mužstwo
Uchwálíc ze sebú: zmätené preš Zastúpi Turnus
K mestskím tak sa waK Baštám, kďe nahogňe wiFétú
Množia wlhňe Krwú Zem, a Oblaki dípami hwižďá;
I Znak daw Prawicú welkimi tak Ústami zači^e :
Prestaňlež, Rutuli; wi i Zbrog, Lalinácí, položle;
Mé ge, gakékoFwek áčaslí ge ; samému za wšeckích
Mne Zmluwi ňésl Pokutu swedči, a Zeliezmi sa potkai
Wšecci hneď ustiipá, a dagú mu na Prostredu Místo.
Než fríďskí Eneáš, zasHchnuw Turnowo Meno,
Múri a widwihlé k Ňebesám BaSt Hraďbi opustí ;
Wsecko nechá Baweňí ; začaté odhadzuge Práce ;
Od Weselosli gasá, a Braňa prehrozňe zabrinká :
Gak weCkí buď Atos, neb Eriks, buď sámžto ohromní,
Liščícími Hrmot keď zmĺtá Germi, a sňažním
Z busta pFesá Temenom, pnúci sa do Wetrow Apennín.

408 WlRGlLIOWA

W tom naporád hiieď Rutulowé, i Trogáui, i wiecci
Obrálá Wlachowé Oči, ag ú, čo bráňid Hraďbi,
Ag ti> čo spodňeg&é Baraaeín rozrdžaR M dri;
A 8 PFec Zbrogstwo boďá. Lalinák sdm pohne sa Ďiwmi,
Že zratoí, sploďem w rozGčaích we Swele KLragnách,
Medzi sebd Mužowé sa zbehB, a potkad Zbrogstwom.
Než tito f gak prázoí sa na sír Ponem otworil Úhor,
Prepradkím VYpádem, kam nagďál Píki hoďicí»
áčitami Bog začad a zňícd strašne Mosadzd.
Zem prasčí; mocné pozatím Wrhi Mečmi (na husto
Rozmnožugd ; Sila a áčasli spolu w gedno sa míchá.
Gak sami, buďto na Sífo, aneb na Taburňe weterném.
Keď dwa do odpornég zabnalíma sa Pótki Bugáci
Čelma porozbehnu; lakU preč ulékR Pasáci;
Stádo celé pre Strach zaňemi, Galowički i zmlkuu,
Hdgu kerí panowal buďe, Lichwa kerého poslúchal ;
Než tilo z náramnég metagd seba NásiR VVrhmi,
A wrazení s tuha Rohma kold, áige hogno zaFáwá
I PFeca Krvv; strasnim Luhi zazôá wšecki Ručdmm.
Tak ňeináč Enedš a rutulskí Hrďina Turnus
Ščítami powbehnd ; weHcí tlče Oblohu Treskot.
Sám ag nárounim Gupiter dwoge Miski Gažíčkem
Podwíhá, a oboch rozRčné Odsúdi wáži;
Kdožto bi mal zahinul, na kerd Smrl padla bi Stránku.
Smekue tu, bezpečné to misFew bil, a VMádi ze wšeckég
Na zdwihlí do VYisosli tedáž Meč postane Turnus,
A wrážd. Kriknd Fríd'skí a Gunáci latinskí,
I zďešugu sa oboch Plukowé. Než Meč sa ňewerní
Rozlomil, a w Prostred Zahnala wrdcého opuslil:
Krém bi napadlo ulécl. Uleká od Wíchora prudší,
Gak cudzé zre Črenki a bez wšeho Prawicu Zbrogstwa.
Wipráwá sa, že do prednég keď Pótki nemúdri
Na sprahlích stupowal Žrebcoch, MeČem Otca zabudlím,
Galc spešní chwátal, zapopadnul Zbrogstwo Metiska;
A wždi zatáď to, zakdď rózní w Zad uchádzali Teukri,
Wládalo : než Boha keď na Zbrog Wulkána tu prišlo,
Smrtní Meč, krehkí gako Lad, z nenadala sa Wrhmi

Eneida. 409

Rozlámal; na žltém Úlomki sa Písku zaRsčd.
Turnus w tom nagaien w ďalší dá Poskoki Úhor ;
A wčil sem, wčil tam po ňeístích klučkuge Medzdch.
Neb hustím Fríďskí ho odewšáď zawreFi Mnoztwom ;
Odtáď zas weHcé fiahno, odtáď Ohradí kKčá.

I^išt méň téz Eneáš, ačkoPwek od Úrazu áípa
KoFena pokFesugú, a číňá fiehu ňekdi Prekážku,
Techto honí, a laklému Patu už nad Patu stdwá :
Gak keď iiekdi Tokem sa waKcég Hurtami Réki,
Budlož čerwenawím zawretého dopadne Prowázkem
GeFeňa Pes lowčí, a Behem ho i Sčekmi naháňa ;
On wšak, Sídla Perím wisokímí i Brehmi ulaklí,
Gest na Tisíc pobehá a nechá ; aľe Wižia ochotné
Otworeními už už ho držíc, a držíc'mu podobné
Ustmi wrdí, a naraz prázními sa oldame Hrizmi.
W tom sa tuhí zdwíhá Krik ; a Bahna i Zábrehi wókol
Ohlasugú, a wšecka Hlukem zňí Obloha weFkím.
On spolu uskakugíc, Rutulow spolu z ostrá okríká,
Z Mena zowiíc každého, a Meč dal káže si wlastní.
Než Smrt, prítomnú Eneás též Skazu wihrážá,
GestR sa kdo zbFíží; a trnúcím Hrózi dodáwá,
Mesto že wiwráíí, i raňen bár, predca ho liskne.
Pal zbehagú, pal rozpFetagú naspátki zas Okluk
Sem tam. Aííiž lahké ňegakég sa tu Odplati Ihri
iŇehFedagú ; o Žiwot sa a o Krew Turňa potĺka.
Z Náhodi stála planá horkími tu Oliwa Listmi,
Faunowi poswatná, Plawcom Drewo ňekdi weBsbné:
li^eščastú kďe usli napicháwat zwikH Darunki
Laurenskích Bohu, Slubmi dané též Rúcha wesáwal :
Než Strom poswatní wseho bez Rozďílu Trogáňí
OdíaK, na prdzném abí wálčit mohH Pomedzú.
áčápina tu zrutná Eneášowa stála; tu Pohrôm
Wňésol, a w nagtužšém gu zapichlú Koreni meškal.
Nastúpil Dardán, a Rukú chcel Piku wiíáhnut,
I áčápem dohonil, tolkími kerého ňewjádal
Behmi podoslihnul. W tom Hrózú Turnus omámen,
Faune, zlutng sa, prosím, zawolá; i ti dčápinu, dobrá

410 WiRGILIOWA

Zem, dri : geslR waiég bíwal sem Pocti Ochitmcem,
ápatňe kerú Eneáiowcow Mohizďila Wogna.
Keknul, a darmo nebol wzíwal Boha k Príspega Fauna.
Neb zapretiy a dlhú na tubém PĎi sa Ghwíla bawícú
Zahrizení žádnú Eneái ta nemôže wiláhnul
Wládú áčáp. Keď tak pachorí sa, a kňfie horící:
Zas w muiském ICočiia zmenená Parsáňe Metíska
Wbehňe, a daonuská Meč Bratrowi Bohiža wrálí.
Wénus rozhňewani, smeliég že to woUio ge Nimfe,
Pristúpi, a Sčáp z hlbokého wiiáhňe Grhiéa.
Podwihlí na Wisosi oňi, Zbrogstwo a Srdce berúci,
Ten w Meči dówerugíe, Píkú zase tento wi&ésU,
Naproli postawugú sa do hroznég Bitki fačící.

K Sestre Gunóňe zatim Krdl wiewládného Olimpa,
Gak ze siwích Oblak ďíwá sa na Pótku, wirekňe:
Čož buďe už za Koňeo, Manželko ? čo k PosBedu zbíwá ?
Znái to, že Boh zemskí Eneás, ag znal sa dopúsčáš,
Dlžní gest l^ebesdm, a Osudmi sa zdwihňe ku Hwezdám.
Čo stwárái? pre gakú sa na chladnem Oblaku m^kás
Ndďeg ? Zdáž smrtními raňil Boha patrilo Wrhmi ?
Neb widretí (čo bi wiak sama bez leba mohla Guturna?)
Turnowi nawrálil Meč, a zmáhal Wládu premohlich ?
Už prestaň gednúc a našimi sa Prosbami naldofi.
Nech la aňiž toUcé Ďehriznú mlčki BoBesli ;
A s twích Ust sladkích iíechoďíwá toFko mi Žálu.
Prišlo na ostatné. Po Zemách si wládala Teukrow,
Neb po Morách zmĺtal ; ňesBechetnú Wálku zapáBl,
Králowskí zohawil Dom, a zbúril Swadbu Žalosln :
Wác lebe smel braním. Gupiter tak rečnowal Ustmi ;
Naproli ze sklopenú tak Géra Saturnowa Twárú :
Twá poňewáč známa, wefld, mňe, Gupiteru, táto
Wóla? i Tuma i Zem sem opuslila w^Fmi ňeráda.
Wčil bis aňiž mňa samú w powetermch ňezrel Obidlách
Hodne nehodne trpel ; ňež Ohnem bĺch stála we Wogsku
Podkasaná, a do odpornég lahla Bitki Trogánow.
Wiznáwám to, že sem dala Raddu Guturňe pomáhal
Bratrowi, ag za Žiwot ňečo smel sem schwálila watsé;

Eneidá. 411

Wšak ňe na tolko bi áíp a tuhí ponapínala Oblúk:
Skrz Hlawu to swedčím ňeukognég Studňice átiksa :
Gedaa čo nagwatSá u Bobow Neba Prísaha bíwá.
A wčíl už ustupugem, nemilé už fiitki opúščám.
Než to la, pod žádní čo nepatrí Odsudu Zákon,
Gedno pre Lacko prosím a pre Národu twébo WeFebnosl :
Keď ščastním stáli si Pokog Manželstwom upew&á.
Buď tak ; i keď spolu už Zákonmi do Gednoti wegdú :
Zdegších rozdáwné Laiinákow Meno premíual,
Zostal též Dardánow, a zwal sa Trogánmi nerozkáž;
Buď zinačil Reč, aneb cudzé wzal we Krogi Rúcho.
J^ech lácká Zem a albánski sú KráK na Wečnosl;
Rímske nech možné wlaskú ge na Wládu Potomstwo ;
Padla, íiechag ze swím nech i Menom padnula Tróga.
Gég sa Lnďí a Wecí Pówodňík usmega rekfie:
Sestra ti Guppitera, ti druhé i Saturnowo Ďéía,
Tak weFkími Hňewow sa zmĺtáš Walmi na Srdci?
Nuž teda už podarebňe nosen Wslék z Misfí wipuslí.
Wsecko, čo chceš, dáwám ; a premohli wolki dopúščám.
Auzonskíra swá Reč z wlastními pozostaňe Mrawmí;
Meno, čo gest, buďe též ; zmĺsal z Lalinákami Teukri
Len sa magú. W bozkích dám Spôsob a Obradi Službách,
Ústami též učiňím wšeckích gedními Lalinskích.
Odtáďz auzonskú čo Krwú Rod postane zmisan
Wšecko Pobožnoslú i z Ludstwa i Boztwa prewísí;
Žáden afiiž Národ rownég nedokáže ti Pocti.
Gúno Slowám priwoK, a na MisR sa rada premíňá*
Z Oblaku ustúpi nazatím, a Mračno opnsli.

Keď wikonal to Olec, z insim sq na Srdci zanášá ;
A z bratowég chistá odwrálil Bitki Guturnu.
Wipráwá sa, že sú Morowé dwa, WslekHce Menom,
Gichž hlboká Noc a tartarskú na Swetlo Megéru
Tím istím Porodem dala, a z rowními opFétla
Kruhmi Hadow lútích, i weterné pripnula Krídla.*
Wždicki ti pred StoBcú w hrozného Gupitera Siňi
Strážá, a brúsá na Luďi Strach a Hrôzu prebidnich,
Keď sám ňekdi Bobow Král Úmor a Omdlobi hrozné

412 WiRGILIOWA

Ghistá, baď zlostné Wognú žene do Strachu Mesta.
S tichto prepospďaú Gapiter z Neba gedna zesílá,
A predňésl sa gakož Znamení rozkáže Guturňe.
Onna Beli, a chitrími na Zem sa Chwátami znásá :
ŇSt ŕieináč, gako keďstrefená ge preš Oblohu Šípka ;
Čo klamawí Part, buďto Cidón, Gedu Žlčmi nabehlii,
f^ezhogná napabm Oblúkem Strelku wipuslil ;
Nezbadaná ríchlé prefelí ze Hwizdami Sbni.
Tak sa tu Céra serég Noci ňésla, a píRla k Wogsku.
Keď Pluki dardánské uhVédta a Zastúpi Turňa :
NáhBe sa we Twárnosl menšého zebírala Ptáka,
Čo w Noci na Hrobkách a na pustích ňekdi seďící
Wískách, nezbední we Slínoch pozďe kuwíká.
W tú zmenená sa Twár z Wiskem fiese Turnowi k Ustám
Preč zas i odnáša, a Krídlama zatrepe na áčít.
StáFe mu Údi nowá slabnú od Hrózi Tuposlú;
A Wlasi Strach Dubkem nageží, i Reč ustane w Hrdlfe.
Než, Fúrie s pozďál gak poznala Wiskot a Krídla,
Ňesčastná Wlasi rozčechrané si kmáše Guturna
Sestra sa drhnúca w Twár, a w Prsa Dlaňma tlčícá.
Čo wčil, Turné, a gak twá môže li Sestra pomáhať?
Neb čo krutég zbíwá mne? gakú íebe Swetlo Chitrostii
Popredlžím ? takowég wládŕiemCi sa Potwore oprel ?
Z Wogska už odchádzam. Wi ma ďál netrápte ulaklú
Ptáci ze zlú Weščbú ; poznáwám PFeskoti Krídel,
A smrtní Skuk ; aňiž pilní mňa tu neklame Rozkaz
Guppiterow. Takowú Panňenstwa mi Náhradu dáwá ?
Ach k čomu pral mi Žiwot weční? k čomu Práwo ge umrel
Odnesené ? toHcé dokonal bich mohla BoFesli,
A* k Slínom z ubohím Towariška sa Bratrem oďebrai
Ňesmrtná gá ? zdáFí tešil mňa tu mého čo môže
Bez ieba, Bratre milí ? Gakowá sa mi dosU otewre
Už Zem, a medzi Duchow fiohiňu mňa odiešlb pekelních ?
ToFko rečúc, Hlawu modrobFedím zaoďála si Rúchom
KwíFícá, a do rozhlbokég sa zahrúžila Réki.
Naproli nastáwá Eneáš, a Ščápinu klálí
Náramnú stromowú, i krntími tak Ústami rekňe:

Eneida. 413

Čož sa tu wčil meškáš? neb toHco čo, Turné, sa zdráhaš?
Ňe Skokem, ukrutnú sa Branú má zbKza potíkaf.
W Twári sa wiecki premeň; pozbírag wšecko, čo môžeš
Buďto 8ilú buď Chitros{ú ; nad Hwezdi si žádag
OdPeíel, a w práznég Zemi zatworeného sa ukrií.
-On Hlawu krúíící, Twá, Ukrutuíku, ma pišná
Reč ňeďeší; Bohowé strachugú mňa, a Guppiler ostri.
Wác ani ňehlasnúc, Skalu w tom zahBédňe ohromnú,
Dáwnú, ohromnú Skalu, čo w PoH z Náhodi Medza
Tam bola postawená, abi od Rol ďáRla Swári.
Sotwa bi gu wládních dwakrát šesl Hlawmi uňéslo,
Wčil gakowéžto Mužow Tela Zem na Swetlo widáwá.
On spešnú gu chiliw Prawicú na Ňeprálela hádzal
Wíššeg nadwihlí, a rozehnan Hrďina Behmi.
Než schádzal Silu uzre, i keď sa napínal, a Pohrôm
Dáwal, i keď zdwíhal Ruku, a Skalu rúcal ohromnú :
KoPena pokPesugú ; stuďená Krw tuhne po Údoch.
Tehdi Kameň Muža, roztočení preš Prázno Powetrá,
ŇeprePeíel Prestranstwo celé, aňi Wládi ňeňésol.
A zmorené gako keď we Snách nám zawrelo Spáňí
Swetla Nocú, dich{i{ žadostné zdáme sa darmo
Popredlžil Behi, a w Prostred Soážnosíi kPesáme;
Oslabli Gazik a známa Tela došli ňemóže
Wláda poprispei, aňíž Hlas aňiž Slowa Ústami ňegdú :
Tumowi tak, na kerúkoFwek sa tu Gestu obrali,
Bohiňa odgímá Dareňí. W tom Raddu na MisP!
Zmĺtá rozňčnú. K Rutulom sa a k Mestu ozírá,
I pre Strach mešká, slihawég spolu Píki obáwá;
Kam bi sa kril, gakowú bi Silu na Ňeprálela wpadnul,
Ňikďe aňiž Woza ňespatrí, aňi Sestri Kočiški.
Gak dlí, záhubnú Eneáš rozbRskoge Piku,
Qčma zamírící áčaslí; a Wládi ze wšeckég
Kam nagďál uhoďí. Metané z Murolomňice ňikdá
Tak SkaPí ňepraščá, aňi toHcé od Hromu ňezňá
Treskoti. Pika Pelí gak černég PríwaB Búrki
Hroznú Skazu nesúc, a Krag Pancíra olewre.
Sčíta i posBsdné sedmorpBsleného Okolki ;

414 WlRGIUOWA ENBIDA.

Hwiiďícá w Prostred wchádzá S!efana. Od Raai zwrhlí

Padne prenáramní obnatíma tu Čiptcama Turnus.

K.WÍ1 Rutalow stáwá, i kobm Hora wiecka nawókol

Rúkňe, a naghlbšé wSaďe fláge na áírku sa ozwú.

On zníien s Prosba Oči zdwshoa a Prawicu rekhe :

Zaslúžil sem w Prawďe, a6iž si Milosli ňepítám;

Twé áčasli uži. GestR gaká bídného la môže

Rodiča Peč nabnul : (s^ms ag takowého mal Otca

Áncbizása) prosím, nad Dauna zlutug sa Šedinmi;

A mňa, aneb keď chceš zbawenú mogu Mriwinu Swetla,

Mím nawrál. Premohel si; a Dlaň premohlého zepínat

Uzreľi Auzonskí ; Manželka Lawítiia twá ge ;

Ďál vr Hňewe ŕiekráčag. We strasném Zbrogstwe ohromní

Stál Enedšy Oči králičí, Ruku sUhnul i naspák;

A Slowa už wdceg dKcébo začínali hĺbal :

Ňeičastní keď na zwíiních w tom Pallasa uzrel

Pás Ramenách, a Zlatom známe sa zaRsčan KKnce;

Pallasa, čo premohlého Ranú bol zmáriíil ukrutná

Turnus a swim ňeprálelskú PFecom Ozdobu ňésoL

On, gak prehroznég Obnowkn Bolbsli a Lúpež

ZhKdel Okom, porozohňiwení od Prchká, a Hňewmi

Prestrašní : Ti B w mích okrásen Lúpeži odtáď

Sa mne widreš ? Pallas leba, PaUas tímto zabígá

Rázem, a ze zlostních kodnú bere Pokutu Údow.

Tak reča^ w odpor nich zahnatú Ocel ukrige Plúcách

Rozgedowan. Gemu w tom pozatuhnú od Zimi Údi,

A s KwíFem Duša nahiiewaná odbehne ke iSlínom.

K O ň e c.

o M i Ĺ

I«

Z W A z E K I.

Str.
10.
14.
19.
23.
28.
32.
35.
44.
45.
46.

61.
72.
84.
87.
91.

Rád. mesto
14. Hťidbu
27. Baránka
27* Škiátka
posl. Trstó

10. Chásňe
21. Wnutrí

11. Wnutri

2. Ňadra
posl. Huiciňe

3. Šeáwi
8. w
2. Wecer

20. zroďiš.

16. Žrídel

17. Spasitel.
predp. utíkala

ciutg

Húdbú

Baránka

Skrátka.

Trsiá

Chásoňe

Wnútri

Ňadra

Hú^čiňe

Ščáwi

Wecer
zroďiš,
Žrídel,
Spasitel,
utíkala

Ser.
92.

93.
103,
107.

112,
132.
161.
170.
217.
227.
239.
241.
248.

Rdd» Tnesto
15. spiňilé
28. utíkala
17. tegto
10. w
6. Záru

cUag
spanilé
utikala
tégtQ

we
Žáru

7. PohládáňímPohláďáním
20. uwikla uwikla.

23. pobiral
10. Hartpur-

9. na
13. Hudba
15. Chládku

8. kobacá
28. Tágem Tágem

5. Dobre Dobré

pobiral,
Habspur-

nad
Hudba
wCbiádku
kobačá

U. 34.

18. 1.

22. 12.

44. 2.
130. 18.
144. 27.
165- 37.

— 38.
171. 27.

Z W A

chem chcem

buďe dani dani buďe
Strelki Strelci
Ňehambo Ňehanbo
ostrií ostrú.

PrstauH Frskami
ňedbagíc ňedbagte
ňerátelské ňeprátelské
Ostasa Ostaša

Z E K U.

174. 12. Neb Než

— 15. zatáhňeš zasáhňeá
189. 5. Rad* Ráďi
236. 6. zmereném zwereném

249. 24. prowáwá prewáwá

250. 18. na nad

— 35. Slabosti 'Slabosfi,

251. 7. Lekárom Lekárem
256. posl. poslušntm poslušniiň.

Z W A Z E K III.

m. 7. Boroch Bóroch 138. 28.

V. 12. Hágík ' Hág 139. 4.

do Hágika do Hága 153. 4.

— posl. dodag wisokég Postawi, 168. 17.

8. predp. bohatich bobati 172. 16.

27. 24. nawrátá ňe^vrátá 173. 5.

52. 8. saú Silu, 176. 4.

60. 12. Wida Wida, 1^1. 19.

61. 17. odewzdá oďewzdá 186. 6.

62. 24. Rozbirá Bozbihá

67. 15. Powodca Prowodca 187. 16.

114. 6. Mena Mena — 17.

124. 10. zrazenimi zarazenimi — 23.

127. 8. a obecné o obecné 191. 7.

Gedra, čedra,

Gidm Gidra

iSol išel

Bóh Boh

poľepšít poprawil

Sédmi Sédmi

o Pane ó Pane

kraluges králugeš
Nech gég spog s pred-
chádz£ígicimi ÍVtrsami

už nám z Oblak

z Oblak už nám

od Otca od Boha

Ťekaí Ťékat

vííag
pnri

Sšr. Bod, metto cti
103. 14. prwní pr
206. 6. zňesol tňésol
212. 19. čšastfíwi éaattTiwi
117. preclp. Plameň Plameň
218. 1. Úrodu Úrodu, ^
223. 10. rozmnožug rozmnožng,
226. 11. zbarwila zbarwila,
236. 24. sa sa,

244. 15. oregom oregera
256. 16. Ňezháéal Ňezhasel
266. 18. zroďeného wiSlého
276. 23. lubežné lúbesné
307. 3. Kadrstwa Kacirstwa sa

Str.
328.
338.
341.
351.
356.
363.
378.

379.
387.
307,

Mád, metto cUag
10. úplné i&plne

posľ. Skutki Skutku

3. kňížackég kňižacég

4. Spasení Swetlo.
21. až že

7. mnohích množŠích
na Konci dodag:

Abisme gak mi, tak Statek,

W Dostatku ŽiwBOsž máwali.
20 a 24. Winohrad Winňioe

6. chem chcem

19. pr. hrnú prudko hrmí
10. Hlad Had

Z W A Z £ K IV.

53. 13.
56. 26.
61. 31.
63. 0.
68. 0.
76. 23.

02. 14.

03. 30.

— 31.

04. 1.

— 22.
08. 25.
00. 4.

104. 11.

105. 20.

— 20.
107. 13.
100. 34.
116. 8.
124. 3.
133. 10.
137. 28.
142. 13.

161. 30.

162. 30.

163. 17.
180. 33.
184. 20.

186. 36.

187. 31.
216. posl

Upeku

Háezdo

gako

Pastir

Bukc

Egcowid

wedlo

zrážal

ešče

wzal

sahna

Ó 222. posl

Úpeku 223. 17.

Hňézdo 225. 24.

gak 230. 26.

Pastírí 231. 22.

Ruki 233. 30.

tieowié 254. 1.

wédlo 265. 18.

zhrižal 260. 8.

eéče. 287. 0.

wzdal 200. 20.

sáhnúc 297. 11.

pozdwihnúc powzdiehnúc 200. 20.
Egeowičami Égeowičami 300. 21.

Heber Héber 308. 31.
gakichkofwek gakowíchk- 316. 2.

Rukmi Rukma — predp

spáchala splácala 318. 5.

stawagú stawugú 325. 24.

Neduhom Ňeduhow 328. 33.

za Achátem z Ach- 343. 26.

táhnú iEahnú 350. 32.

O Ó 360. 7.

a Ten ľen a 364. 35.

Bohom Bohow 368. 20.

o ó 360. posl.

EgegskAnu Égeg- 376. 27,

tagemií tamegší 378. 25.

Mestem Mestom 380. 26.

wzal xwal 306. 0.

Twár w Twár — 33.

. Kloantu
zňičmi
prehustí

Kloantus

znícmi

prehustí

straáníma strážníma

hhnú

pod

ukrutnú

kďezto

Aškán

iahnú
pred
ukrutnú
kďeto
a Aškána

Poprichitíč Poprichifíc

do £ge
dá ^

ho Ege-
dal

Ťenmosii Temnosti
Machowi Macochi

CesU

odwracal

Zbrog

ISUáďenci

Rodfíce

zorowen

Srdco

Česti
sodwra-
Zbor
Mláďencí
Radlice
hnaw zaro-
Srdce.

Prawicú Prawicu
trúchlému trúchlícému

a Otcow

teehto

o Otcow

tochto

ze ze

ňebíwala bi ňebí-*
Termedoontowu Termod-
Zrozbrogu Rozbrogu
Neb Než

Mena p. T. Pánow Podpisatelow.

Pán Juro Adamowích^ Farár w (turč.) Sw« Michab.
— V en d. Akay z Aki, Farár w Sachéj.

— Jos. BaczOy mestskí Zemomerač w Bad^ne,

— Jiŕí Bartoss, Farár w (lipt.) Sw. Mifculáši.

— Ant Bellányi, Farár w (turč.) Sw. MariL

— Jos, BenesSy Kaplán we Werbowe.

— Jos. Berlicza, Kaplán w Kremnici.
Bibliotéka arcibiskupského semináre w Holomúci.
Bibliotéka biskupského alumnatn w Brne.

Pán Ant. Boček, stawowský arcbiwáŕ a historiograf, w
Brne.

— átef. Botka, mnozs. si. Pánstwí Fiškál.

— S a m. Budatinszky, Farár w (zwol.)HorňéjLehole.
^- Jan Buzna, Farár w Malích Hosloch.

C, C.

— Ondr. Gzaban, Kaplán w Komjatoch.

— Jos. Gziruly, sL orawského Pánstwa Fiskal.

-» Jak. částka, stawatelskí Majster, w f^itranskéj Streďe.

— Tom. Gherven, Kanowňík a Arcidiakon, w Bán.

Bistrici.

— Franc. Csillik, Farár w Slow. Prawňe.

— Jan^ipkay, poslucháč filos. w Prešp'orku.

— Márt. Gsunderlik, Farár w Rohowe.

Pán Ondr. Danko, Farár w (lipt.) Sw. Michafe.

— Mich. DavidisZy ikol. Učilel w (lekow.) Sw. Kríži.

— átép. Daxner, Studující w Presporku.

— Mich. Dohnáni, itudující w Presporku.

— Kaip. Fejérpataky z Klataa, Knihár w (lipt.) Sw.

Mikalási.

— Eugen Flessko, Kaplán w Žarnowe«

— Karel Fluk z Raggambu, e. k. Rídilel Huli, we

Smolňíku.

— Mich. Fodor, čest. Kanowňík, V. A. D., Farár na

(zwoL) Dubowe.

— Jan Francisci, poslucháč fiohoslowí w Presporku.

— Ludew. Gál, studující w Presporku,
*— Jos. Galas starší , Kupec na Slafiici.

— Ign. Gallász, V. A* D., Farár w MaUch Krsíenácb.

— Eugen Gerometta, ňitranského fiiskupstwa Kňaz.
^ Jan Gombár, Doktor Práw, dekrét, woj. Advokát,

sL trenč* Stôl. súd. Tab. Assessor^ w Buďíňe.

— Tom. Granatér, Učetní Úradník pri wis. si. KráL

Místodrž. Uber. Raďe^ w Buďíňe.

— Jonáš B oh um. Guoth, Doktor lekars. w Hybjach,

— Jos. HalbritteryKráL wišší Doziraíel Lesow a skut*

Horní Radec, w Buďíňe.

— Jos. Ha Im a, V- A. D., Farár w Krakowanoch.

— Jos. Hajnornik, V. A. D., Farár w Sliači.

— Márt. Hamulják, Účetaí Radec pri wis. sL Král.

Místodrž. Uher. Rad<e, w Buďíňe.

— Jan Krsl. Havas, Arcidiakon, Farár wf^Wetldcb

Uhercách*

Pán Tom. Havas, sar. V. A. D., Farár w Jastrabiue.

Počest Heckeaastowé Kňihkupectwí, w Pešíi.

Pán Jan Herkély, Advokát w Pesíi.

Poč, Hírtowé K&ihkupectwí we Wralislawe.

Pán M ich- Hodža, slowa b. Kazatel weSw. Mikaláši.

— Ferd. Hoffmann, Farár w Naháči.

— Márt* Hr m o, Farár w Jedlo wích Kostolanoch.

— Tom. Hromada, Farár we Hronci.

— Jos. Huljáky Farár w Nadláňi.

— Step. Hyros, Farár Tarnoweclcý.

I, J.

— Sim. Ignjatovich, V. Notár w Buďíôe.

— Paw. Jozefi, Nadzíratel církwí a škôl ew. A. W.
w okolí pred- a zátiském, Doktor BohosL, církwe
ew. Tisowské si. B. Kazatel.

— Jos. Wlastim. Jurányi, škôl. učitel wHybjach.

— Mich. Keller, sL pred. Stôl. wrábelsk. a swatojnr.

súd. Tab. Prísedňík, Kaplán w Malích Topolčankách.

— Mich. Kiszely, Kaplán w Pazdičowcách.

— Matej Klácel, íilos. professor w Brne.

— Ant. Knapp^ Farár w Dolnej Krupe.

— Edward Kochanoyszky , si. ňítr. Stôl. Mestoslu^

žni, w Koplotowcách.

— JanKollár, církwe ew. PešL-BudYnské si. B. Kazatel.

— Bartol. Kopitar, Ritír kr. prusk. Rádu Zásluh,

Kustos c. k. dwoť. Bibliotéky, we Wídui.
Pani Ewa Korón, rod'ená Huorečná, na Boroch.
Pán Franc. Kottesovszky ze Zemansk* Kottešowég,

Literzbirač w Buďíňe.

— Jos^ Kozácsek, Bohosl. Doktor, Professor Dogma-

tiki, w B. Bistrici.

— Aloys Kranz, Prepošt, Farár w B. áíáwňici.

— Jan Jiŕí Kraus, ew. Knéz w Hybjach.

— Au g. Itrčméry, poslucháč bohosl. w Prešporku.

— Jos. Kubicza, Farár w Dejle.

27*

Pán MarL Laczkoyica, Y. A. D., Farár Dobrowodskí.
— • Mich. La CZ a sk a, Farár we Ghteluicách.

— Jan Laty ák, V. A. D., Farár w Bogdá&i-

— Leo z Rádu Sw. FranciSka, w Pr^porku*
-r MarU Lepényí, Farár naStarích Horách.

^ Franc Lopuaany, Doktor BohosL, Profeasor bibL
Umeňáy w B. Bistrici*

— Mich. Madánszky, Farár w (spiak.) Teplici.

— átef. Mateowich, V. A- D., Farár na Bóroch S^.

Mikuláša.
*« Joa- Matkovtsik, V. A. D., Farár na Sedláckéj
Dabowe.

— Ant. Miklosicza, Doktor Práw, wislážilí králow.
akademickí Professor krajinského Práwa, w Buďíňe.

— Juro Mikulka, biskupskí Tajemňík, w B« Biatriei.

— J os. Móczay, Farár w Žarnowici.

— Frant. Mošner, doktor lékaŕstwí a professor ba*

bíctwíy w Holomúci.

— Jos. Mozor, Dekan, Farár w Predajni.

— Im r. Mráz, Kaplán w Dolu. Now. Mesle.

— Ign. Muchay, Farár w Bučine (Neiistift).

— Ste£ Nagy, Ducho wiiík Zboru PP. Piaristow w

Brezne.
^ Ondr. Nikolka, InžinírpriMappaciiTÍ3Í,wBucBíňe«

— BohusL Nosák, ew. knéz na Wrbick. Hustáku.

— Juro Obermayer, Farár w Urminci.

— Jan Ohéral, w firné.

— Beniam. Opočenský, posl. bohosl. w Preíporku.

— Márt. Oravecz, Farár w Cerowéj.

— Jan Országhy Kaplán w Bojnicách.

Pán Kťist. Oôvald, Farár w Kťakowanoch.

— Ant Ottmayer, Doktor Práw, delaret. woj. Advo*
kát, Fak. práw. pri la*. Uniwers* Uh. Spoluúd a wi-
slúžilí Dekan, w Buďíňe*

— Frant Palác ký, dtawowský historiograf fcrálow-
8twi Českého, w Praze.

— Jos. Pantocsek, Farár na Boroch*

— Wácl. Pauly, Farár w Lozorňe.

— Teod* Pawlorics, Advokát, Redaktor serbsk. ná-
rod. Nowin , w Pesli.

— Franc« Pechy a Pečowskéj Nowéj Wsi, Opát, Fa-

rár w Star. Baďíňe.

— Jos. Petrovics, Tarolnckí Faráj*.

^^ Jan Plank, Ingrossista pri wis.. sL K.ráL Místodrž*
Uh. Raďe w Buďíňe.

— Jos. Wénc. Podlipský, Doktor lekarskoj a aud

pražského museum, we VVídnL
-— » Jan Swatopluk Presl, c. k» professor na Uni*-

wersité w Praze*
-• Jiŕi Procopius, Advokát, Ageiit pri wys. si. Král.

Místodrž. tth. Radé a wys. sL kr. uh. dwor* Komore,

w Budíňe.
'«* áte£ Prohászka, Faťáť na Dubowéj pri Modd.

^ Oiidť.Radlindzky, Dokt. Fil> Kaplán w Morawcách .

— Ondr* Radlinszky, Kaplán w Dolňém Hridowe*
— ^Ján Rakovszky, Bohoslowá Poslucháč, w Peili.

— Jan Rayss, Dekan, Farár w Trubíňe.
-^ Jos. Remenárik, Farár w Driethome.

— Slef. Remenárik, Farár w Dolňéj SúCi.

— Jan Rezdni z Pačéru, 9L čerewick* a futack' Pán-*
atwa Prefekt, mn. si. Stôl súd. Tab* Assessor^

-* Stef. Ribonich, Farár w Ompitálu.

— Ondr, Rissák, Farár na Woďerádu.

•^ Kar. Rumy, Filos^ Doktor, si* spisk* a odtrih. StoL

9Úd. Tab. Asseasor, nm. vlč, Společnoalí Úd, Profes-
* sor krajinského Práwa na arcibisk. Presbytérium w
Ostrihome.

Pán Bedr. Szalay, itudujíotf w Prešporku.

Poj(. Sandyossowé Kňihkapectwí w K^oiicách.

Pán Kar. Sserdaj, ikoL učitel w (lipt.) Sw. Mikuláii.

— Juro Szlabighy V* A* D., Farár w Sándorfe.

— Ondr. SládkoTÍcSy kandid. bohosL w Prešporku.
"-» Alekadr. Szmrecsányi ze Srarečáo, ma. si. Stôl.

súd. Tab. Assessor, w Malích fiordanoch.
-* Lud. Szontagh, mn. al. Stôl. súd. Tab. Assessor,
Ríditel Praw pánskích, we Fraštáku.

— J. J. Srezniewsky, slawj. filológ. Professor na

Uniwersitetu w Gharkowe.

— Jos« Sztankovics, wislúžili Pestún a Učilel, w

Presporkn.

— Kar« Straka, ikol. Učitel w fi. Čabe.

-^ Ondr. SzTÍdrán, VAD., Farár we W. Topolčanoch.

— Paw. Jos. áafaŕíky doktor filos., c. k. Custos bi-

bliot* w Praze.
-^ Aloys áembera, proF. reči a literát, české aa mo->

rawsko-stawowské al^demii w Holomouci.
-«« Jos. áčasnýy K.aplaa w Driethome.

— Viktor Schlossar, Opát a Prélat rajhradský w

Morawe.

— Teod. Schmidt, c. k. Poručník (Lieuteiiant) pri
Pluku Kouíkow Kuížala Hohenzolleru, w Opawe*

^* Lud. ánitta, poslucháč filos. w Pr^porku.

— Mich. áoltész, Wážeclcý ew. Knéz.

"-* Flór. Stadler, Kaplán w Slar. Buďíiie.

— Ján Krsl Strba> Prepošt, Farár naĎetwe.

— Ludew. Štúr, súkromý učitel w Prešporku.

— ^ Imr. Stverteczky, V. A. D., Farár w Nádaši.

Hrabe Silva Tarouca^ poslucháč theol. w Holomouci.
Pán Jos. Tejfôlôsy , sur. V. A. D., Farár na Hradisii.

Pán Jo8. Tersztydnszkyy si. pred* StoL wrábelak. a
swatojiirsk. súd. Tab. Prísedíiik, Farár w (lekmv*)
WePkéj Lehote.

Hrabe L e w z Thunu» w Fráze.

Páa A a t. Tilles, čest Kanowňik, Doktor Bohoslowá,
Farár w B. Bistrioi.

— Sam. Tomáiík, SL fiož. Kazatel w Ghižném.

— - Jan Trabálík, Arcibískupstwa Lwowského Kfiaz,
wislúžilí Farár, w Baďiňe.

— Paw. Trifuiiáoz z Bátfy, wys* al. ICrál. uh. dwor.

Komory Tajemfiík, w Buďíňe.
WeL Trnawské Dekanatwo-

Pán Jos. Vadányi, čeat* Kanowaik, aur. V. A. D., Fa*
rár na Walaskéj.

— Jos. Wányek, Farár w Bolerázi.

— - J. Wašiira, prefekt c. k. gymnas. w Holomúcí.

— Aloys Weidhofer, z Rádu 8. Franc. w Presporku.
PoČ. Wenediktowé Kňihkupectwi we Widňí.

Pán Kar. Winaŕický, Farár w Kowani.

Z, Ž.

— Jan Zahora, V. A. D., Farár w Ružemberku.
-*Stef. Záhorszky, Prefekt Stud. biskup. Seraeiíiiča

w B. Bistrici.
•^ Au g. Zehentner, c. k. Nadporučňík (Oberlieute^

nant) pri Pluku pesém Cisára Aloksandra, w Komárno.
«* Víne. Žiak, Katechéta w Brné«

ií c.

4L.

. JU

. I

^"^.

i^^